Likvidace odpadu v Indii: Problémy a řešení

Indie, druhá nejlidnatější země světa, čelí obrovským výzvám v oblasti nakládání s odpadem. Rychlý ekonomický růst a zvyšující se životní úroveň obyvatelstva vedou k produkci stále většího množství odpadu, což představuje závažný problém pro životní prostředí a veřejné zdraví.

Problémy s odpadem v Indii

Běžného návštěvníka Indie okamžitě zaujme nepřítomnost odpadkových košů. Odhodit cokoliv na zem se tu považuje za normální. Vždyť večer přeci někdo přijde a zamete, odklidí, odveze. Ono to tak opravdu probíhá.

Podle statistik produkuje celkem 17 milionů obyvatel Dillí každoročně celkem 250 000 tun plastových odpadů. Vládní odhady hovoří o tom, že každý Ind vyprodukuje v průměru přes půl kilogramu odpadků každý den. Indie je postupně pohřbívána pod horami smetí. Každý den země vyprodukuje 150 tisíc tun pevného odpadu.

Městské oblasti Indie například vyprodukují každý den 120 tisíc tun výkalů, ale podle odhadu Světového ekonomického fóra nejsou dvě třetiny domácností připojeny ke kanalizačnímu systému.

Pokud nepořádek neodnese voda, končí odpad na divokých skládkách obrovských rozměrů. Ta „nejslavnější“, známá pod jménem Ghazipur, roste u metropole Dillí a už překonala výšku 73 metrů.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Pro lidi z Evropy je naprosto nepředstavitelné žít v těchto podmínkách. Zkrátka v Indii se všechno hází na ulici jako ve středověku. A nikomu to nevadí. Můžeme se ve vyspělém světě snažit jakkoliv třídit odpad, ale dokud se bude miliarda Indů a pár dalších miliard lidí jinde na světě chovat tímto způsobem, je třídění odpadu skoro sisyfovská práce.

Iniciativy a snahy o řešení

Indie řeší udržování čistého životního prostředí a efektivní nakládání s pevným a tekutým odpadem. Program Voda, sanitace a hygiena (anglický akronym WASH) byl založen mimo jiné k řešení této výzvy.

Situace je vážná, a tak se někteří rozhodli vzít čistotu Indie do vlastních rukou. Například Aroz Šáh každý volný víkend tráví na pláži Versova, kde sbírá odpadky. S Arozem Šáhem spolupracují stovky dalších dobrovolníků a podle odhadů už nasbírali na pláži pět milionů kilogramů odpadků.

Občanské iniciativy za očistu od všudypřítomných odpadků se snaží podpořit i centrální vláda. První výzvu k veřejnosti vyslala už v roce 2014, podle mnohých se ale aktivismus prosazuje jen velmi pomalu.

Jednotivá města se s tím snaží občas něco udělat. Například v Dharamsale se sbírají prázdné PET lahve. Lépe na to šli v Lehu. Před několika lety zakázali v Ladakhu používání plastikových sáčků. A snaha byla úspěšná. Dlužno podotknout, že to byla vždy spíše aktivita turistů, ne místních.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Swachh Bharat Abhiyan

O několik dní později byl Nárendra Módí opět v Novém Dillí, kde zahájil svou kampaň Čistá Indie. Předseda vlády si umí vybrat správnou chvíli. Tentokrát využil 145.

Nárendra Módí, který nikdy nepromešká příležitost k zajímavé fotografii, popadl smeták a před objektivem zametal veřejný prostor v osadě, kde žijí metaři a popeláři. Asi nebude náhoda, že jsou to většinou dalitové z vrstvy někdejších nedotknutelných, kteří dosud patří mezi nejchudší lidi.

Jak se dalo čekat, několik ministrů ústřední vlády a dalších vysokých funkcionářů se pustilo do zametání veřejných míst nebo uklízení svých úřadoven včetně toalet.

Zatím se zdá, že indická vláda se chápe tohoto úkolu správně. Vláda chce v příštích pěti letech každý rok přidělit 33 tisíc dolarů každé místní správě - uvažme, že v Indii je asi 247 tisíc obcí.

Projekt Aviral

Projekt Aviral je v souladu s misí Swachh Bharat („Čistá Indie“) - plánem indické vlády lépe nakládat s odpady. UNICEF pomáhá s tímto posláním podporou plánování, školením lidí v nových dovednostech a sledováním pokroku.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Cílem těchto spoluprací je zlepšit systémy nakládání s odpady a vzdělávat místní obyvatele a turisty.

V roce 2022 tento projekt pomohl zavést toalety do domácností pro více než 4,4 milionům lidí. Dále se téměř 140 000 vesnic osvobodilo od otevřené defekace a bylo vyškoleno více než 6 100 mistrů trenérů pro šíření povědomí, jak správně nakládat s odpady.

Projekt Aviral je také propojen s misí Jal Jeevan podporovanou UNICEF, jejímž cílem je zajistit, aby lidé ve venkovských oblastech měli přístup k čisté vodě. Mise také zdůrazňuje důležitost toho, aby se odpad nedostal do životně důležitých vodních zdrojů.

Například studenti z DAV School v Haridwaru pomáhají ve svých čtvrtích. Tito studenti chápou spojení mezi prostředím bez odpadků a blahobytem komunity. Pořádají shromáždění a úklidové jízdy.

Účastníci projektu Aviral vědí, jak důležitou roli hraje Safai Mitr, pokud jde o snižování plastového odpadu v životním prostředí. Zaměřují se na pořádání vědomostních workshopů a lékařských táborů a usnadňují práci Safai Mitr vylepšením vybavení, které používají.

Zákaz plastů v Dillí

Tak od minulého čtvrtka je Delhi bez plastů. O co jde? V Delhi šli ještě dál. S účinností od 22.

Povoleny zůstaly pouze obaly pro potraviny jako je mléko, olej nebo plastové kelímky na čaj. Zákaz platí nejen pro firmy a obchody, ale i pro domácnosti!

Premiér Narendra Módí apeloval na národ: „Pojďme zbavit Indii plastů na jedno použití. Vyzývám zakladatele startupů, techniky a průmyslníky, aby našli způsob, jak plasty recyklovat.“

Dopad na zdraví a ekonomiku

Mizerná hygiena má tragický účinek na lidské zdraví. Trpí i hrubý domácí produkt, protože podvýživa a jiné zdravotní problémy značně omezují produktivitu pracovní síly.

Kdyby se indickému premiérovi podařilo dosáhnout jeho hygienických cílů během pěti let, jeho kampaň by každý rok přidala k HDP nejméně jedno procento, což by byl přibližně stejný výnos jako součet daní ze zboží a služeb.

Katastrofa v Bhópálu

Indické úřady oznámily, že dnes dokončily přesun toxického odpadu z Bhópálu do spalovny, kde bude během následujících tří až devíti měsíců zlikvidován. Bhópál, metropole státu Madhjapradéš, se stal 3. prosince 1984 dějištěm průmyslové katastrofy, když došlo k úniku plynu z továrny na pesticidy americké společnosti Union Carbide.

Neštěstí se stalo v noci z 2. na 3. prosince 1984. Indická vláda uvádí, že bezprostředně po nehodě zahynulo na 3500 lidí a v následujících letech více než 15 000. Aktivisté mluví až o 25 000 mrtvých.

Ecomondo 2024

Od 5. do 8. listopadu 2024 se na italském výstavišti Fiera di Rimini uskuteční 27. ročník veletrhu Ecomondo. Na veletrhu je možné sdílet a společně vytvářet politiku v rámci evropského Green Dealu.

Jedním z klíčových témat výstavního sektoru bude samotné post-spotřebitelné udržitelné řízení plastových odpadů, které představuje výraznou výzvu na mezinárodní úrovni.

Evropské předpisy v rámci Green Dealu stanoví, že do roku 2030 musí být recyklováno 55 % plastových obalů.

Výstavní téma „Odpad jako zdroj“ bude zabírat pavilony od A1 do A7, B1 až B4 a od C3 do C7, což znamená, že obsadí velkou část celkové výstavní plochy.

Recyklace plastů v Evropě a ČR

Podle statistik, se až 80 % plastových odpadů z Evropy vyváží ke zpracování právě sem. Tím se EU stává největším vývozcem plastového odpadu na světě, přičemž USA patří mezi největšího vývozce odpadu z jediné země.

Podle posledního průzkumu Eurostat (2021) dosahuje recyklace plastů v České republice 12,21 na obyvatele, což představuje dobrý výsledek, který lze nicméně dosud zlepšit a který lze řídit efektivněji, pokud vyjdeme z příkladu Irska, Německa a Itálie, což jsou evropské země stojící v čele žebříčku v oblasti recyklace plastů.

Přitom konstatovalo, že systémy ukládání vyhrazené pro PET lahve a kovové plechovky Slovensku umožnily zvýšit množství recyklovaných plastových lahví ze 60 % na 92 %. Zavedení systému zvažuje i Česká republika, nicméně teprve od roku 2026.

Budoucnost nakládání s odpady v Indii

Snad nejvíce povzbudivé ze všeho je, že hlavní roli hrají děti a mladí lidé. Tito mladí lidé pomáhají zajistit, aby každý nakládal s odpady zodpovědně a aby se sběračům odpadu dostalo podpory, kterou potřebují.

tags: #likvidace #odpadu #Indie #problémy #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Problém světelného znečištění
• Spolupráce Greenpeace s českými osobnostmi
• Výzvy a perspektivy v odpadovém hospodářství ČR
• Jarmark Valašské muzeum
• Michal Žák a změna klimatu