Brusné kaly patří mezi nebezpečné odpady a většinou se skládkovaly. Ekologicky i ekonomicky prospěšnější by však byla jejich recyklace v metalurgické výrobě. Tyto materiály vznikají při broušení nejrůznějších ocelí (nástrojových, rychlořezných, ložiskových). Obsahují více než 70 % kovu, převážně v metalické podobě, což je více, než u řady importovaných rud. Při opracování legovaných ocelí je zajímavý také obsah prvků, jako jsou wolfram, molybden, kobalt, vanad, nikl a chrom.
Přímé využití těchto kalů v hutnictví však není možné, neboť jsou znečištěny řeznými a chladicími kapalinami a ropnými látkami. Překážkou je také jejich polymetaličnost, vznikající v důsledku smíchání kalů různých druhů a jakostí oceli a granulometrie. Roční produkce brusných kalů dosahuje u nás několik tisíc tun ročně (databáze ISOH udávala v roce 2006 hodnotu 5300 tun). Nejde tedy o zanedbatelný zdroj metalických surovin.
Podle výzkumné zprávy Ing. Jaromíra Honse (VÚHŽ, a. s., Dobrá) třídění kalů podle Katalogu odpadů nevyhovuje potřebám jejich recyklace a na místech jejich vzniku není vůbec respektováno. Je nahrazeno účelově výhodnějším způsobem - vytvořením skupin podle chemického složení a vytěžení maxima legujících prvků. Z celkového množství 5300 tun brusných kalů pocházelo 1500 tun kalů z vysoce legovaných ocelí. Zbytek pocházel z ocelí uhlíkových a ložiskových. rozptyl chemických prvků, škodlivých příměsí v podobě vody a ropných látek a také zcela nevhodná granulometrie.
Při výzkumném projektu ve VÚHŽ se experimentálně ověřovaly možnosti a dostupné technologie pro recyklaci těchto kalů. Zejména se zkoumalo odstraňování zbytků chladicího média. Testovány byly extrakce pomocí roztoků, odmísení gravitačními silami, aplikace odstředivé síly, filtrace pod nízkým i vysokým tlakem. Mezi teplotními procesy bylo testováno sušení a desorpce za různých teplot. Ze závěrů projektu vyplynulo, že kovová substance obsažená v brusných kalech je za jistých předpokladů využitelná jako druhotná surovina, nicméně náklady s tím spojené jsou poměrně vysoké. Jako vysoce rentabilní se jeví u kalů z ocelí chromniklových a rychlořezných, zejména díky obsahu molybdenu, kobaltu a niklu.
Kal je nevyhnutelným odpadem při čištění odpadních vod. objemově nevýznamného vedlejšího proudu - kalu. přebytečnou biomasu z biologického čištění. nepříznivým dopadům na životní prostředí a lidské zdraví. životní prostředí, udržitelné a ekonomicky únosné. přibližně více než polovinu celkových nákladů na čištění odpadních vod. odpadů, jejich minimalizaci a recyklaci. zastaveno od konce roku 1998. kaly v Evropě hlavním výstupem, je obecně považováno za neudržitelné. produkovaných kalů. metody. pro vylepšení kvality půdy v zemědělství a pro rekultivace. obecně jsou zaměřeny na snižování obsahu vody, patogenů a zápachu. jsou drahé, a tím v současnosti nejsou proveditelnou možností. sušinou, což rozšíří možnosti využití kalu jako paliva nebo aditiva do půdy. zákazníků a závislá z části na podnikavosti vedení. čištění. g/l nebo v %). znečištění (počet EO) a na způsobu čištění odpadních vod a typu kanalizace. množství kalu produkovaného aktivační čistírnou odpadních vod cca. o 30 %. apod.). zpracování kalů.
Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu
Od 1. ledna 2002 platí nový zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. uváděna definice kalu a stabilizovaného kalu prakticky. nabývá účinnosti i vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb. jako nebezpečný odpad se všemi důsledky z toho plynoucími. Z uvedeného vyplývá, že „stabilizace“ kalu je způsobem úpravy kalu. vhodnost kalu pro určitý způsob jeho využití. obtíže (nepříjemnosti) při zacházení s ním. případě definován jako nežádoucí účinek na stav ekologie. materiálu. aby nedocházelo k jeho dalšímu biologickému rozkladu. toto se často vydává za hlavní cíl stabilizace. kontaminace půdy - vnosem zárodků patogenních mikroorganismů. skupin, tzv. primární - tj. metody úpravy a finální - tj. konečné řešení, co s daným materiálem. kondicionace - chemická, termická nebo fyzikálně-chemická předúprava. Např. hygienizace - inaktivace patogenů. působí již zvolená technologie zpracování kalu (např. hnojivých vlastností. spoluspalování - spalování společně s energeticky bohatším palivem. termické zpracování - různé způsoby pyrolýzy a zplyňování. termické a chemické hydrolýzy (např. se nenalezne snadnější metoda využití nebo likvidace. především mělo používat pro inertní materiály. ozonizaci vede zpět do aerační nádrže. obsahu do roztoku, což vede k zpřístupnění látek dalšímu rozkladu. vystaveném působení ozónu. roste. neprováděla. larvy hmyzu jako zástupce konzumentů. skrápěných biofiltrech je populace mnohobuněčných významně početnější. než v aktivačním systému. produkci biomasy. kalu, při které je organický uhlík přeměněn na CO2. kulturou mnohobuněčných - Tubificidae. zlepšení odvodnitelnosti kalu a jeho sedimentačních vlastností. fázi. zpracovávají methanizací. vody, původně vázané chemicky i fyzikálně. fauny, která byla v kalu přítomna. kompostování. Podporuje tvorbu humusu a upravuje strukturu půdy. Termofilní anaerobní stabilizace. potřebného objemu reaktorů a umožňuje pracovat při vyšším zatížení reaktorů. zařízení a odstranění přetížení reaktorů. následek vyšší produkci bioplynu a snížení množství stabilizovaného kalu. podstatného zrychlení procesu stabilizace. aerobní předúprava následována mezofilním anaerobním stupněm. reaktor pracuje při době zdržení 1 den, teplotách 50-60°C. prováděno čistým kyslíkem nebo vzduchem. poklesu organické sušiny kalu cca o 12%. mezofilním anaerobním reaktoru. vyšší u duálního systému o 3 až 7% oproti klasickému mezofilnímu. efekt kombinovaného systému je značný. ukazuje rychlá termická kondicionace biomasy [6]. (lyzátu) do roztoku. klasického výměníku tepla. který vstupuje do rychlé termické předúpravy (obyčejně 0.1-0.2 Q0). zlepšení energetické bilance procesu v porovnání s klasickým uspořádáním. prostředí. reaktorem.
Metody Spalování Kalů
Metody spalování kalů jsou nejrozvinutější a nejpropracovanější v Japonsku. Nejvhodnější se ukazuje fluidní spalování. materiál energeticky soběstačný při spalování (tj. sám hoří). případů se spaluje surový kal, tj. kalu po zahuštění a odvodnění. Jedním z problémů spalování je potenciální toxicita plynných emisí. důvodu musí být kladen důraz na jejich účinné čištění. sníženo tím, že jejich obsah v kalech je nízký a neustále klesá. následným spalováním při teplotě 1200°C. Podstatným přínosem spalování kalů je minimalizace objemu. popela. Dosáhne se tím další redukce objemu popela. jsou dané složením popele výchozího kalu. upraven i uměle. spálením v cementárenské peci k tvorbě slinku. chemická destrukce organických látek teplem za nepřítomnosti kyslíku. uhlovodíky), kapalné (kondensát a vyšší uhlovodíky) a tuhý zbytek. kapalného a pevného produktu závisí na podmínkách a teplotě pyrolýzy. katalyzátorů. skládkovat.
Oxidace Kalů
Oxidace kalu tzv. (Proces Zimpro). při teplotě 200-300°C, tlaku 40 - 60 barů a době zdržení 60 minut. směsi nižších mastných kyselin a metanolu a z větší části zoxidováno. kal je tímto mineralizován. transformaci oxidovaných forem na plynný dusík (45-70%). být použita jako externí substrát pro denitrifikaci. 50%. (Aqueaus phase oxidation). uvedena do provozu tzv. se ze tří soustředných trub, z nichž vnější slouží jako chladič. kyslíkem čerpán do středové roury a je odváděn z prostřední. stoupá postupně teplota reakční směsi a u dna reaktoru dosahuje až cca 275°C. reaktoru 8,5 až 11 MPa, což chrání reakční směs před varem. chlazení má odtok z reaktoru teplotu pouze 50°C. rozpuštěné i suspendované organické látky dodávaným plynným kyslíkem. rozložitelné látky (např. homogenizuje se. nezoxidovaný podíl) a odpadní plyny. oxidaci při 500°C. přídavku flokulantů. je podrobena biologickému čištění. nadkritické oblasti vody (kritická teplota vody je 374°C, kritický tlak 22 MPa). 500-600°C a tlaku 25 MPa spalovali kal o koncentraci sušiny 10 %. 99,99% a to při době zdržení do 30 sekund. SO42- a PO43-, organicky vázaný chlor na Cl-. MJ/kg mokrého koláče tj. 5 MJ/kg sušiny. energetického obsahu kalu, zbývajících 70 % energie lze využít. produkovaného kalu.
Plazmové Zplyňování Odpadů
Společnost Millenium Technologies, člen skupiny JRD, se ve svém vědecko-technickém parku v Dubé zabývá plazmovým zplyňováním odpadů. Díky této technologii je možné i ty nejobtížněji likvidovatelné odpady zpracovávat na syntézní plyn, ze kterého lze získat i čím dál žádanější vodík a další energetické suroviny. Ty je možné následně využít jako zdroje energie pro výrobní a průmyslové podniky. Plazmové zplyňování může řešit hned několik problémů - účelné zpracování všudypřítomného plastového odpadu a finanční úsporu při výrobě vodíku, která je levnější oproti výrobě z obnovitelných zdrojů. Celý proces má ve srovnání s klasickým spalováním výrazně nižší emise.
Plasty jsou problematickou složkou odpadového hospodářství zejména z hlediska množství, které se každým rokem zvyšuje. Celosvětovou výzvou jsou plasty, které se nedají ekonomicky využít. Dokonce i ze žlutých kontejnerů, které v podstatě všichni pravidelně využíváme, se ve výsledku účelně recykluje přibližně jen 30 % plastů. Významná část končí ve spalovnách či na skládkách. Právě tento druh odpadu je pro naše životní prostředí nejvíce zatěžující.Společnost Millenium Technologies ověřuje možnost přeměny vstupní energie plastu do energie syntézního plynu s vysokým obsahem vodíku. Ten má významné využití v dopravě, energetice, ale i v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Stále častěji se po něm také volá jako po důležitém úložišti energie. Vodík zároveň přispívá k dekarbonizaci průmyslu, energetiky, teplárenství a dopravy.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
„Jedná se o otevření další možné cesty k využití nerecyklovatelných plastů při respektování principu udržitelného oběhového hospodářství. Vzhledem k vysokému obsahu vodíku v syntézním plynu z plastů je následná separace vodíku efektivní cestou k jeho získání. Díky technologii plazmového zplynování se tak z některých typů odpadu stává cenný potenciální zdroj pro výrobu energie,“ uvádí Miroslav Trybuček, výkonný ředitel Millenium Technologies.
Plazmové zplyňování: Jedno řešení pro dva problémy
Ve vyspělých zemích končí plastový odpad většinou ve třídících zařízeních, kde je zodpovědně recyklován nebo dále využit. Ovšem velkým problémem je plast, který se z Evropy, USA a Japonska vyváží do rozvojových zemí. Standardy v rozvojových zemích se zdaleka nerovnají standardům vyspělých zemí. Tento fakt má velmi nepříznivý vliv na životní prostředí. Každým rokem končí v oceánu více než 8 milionů tun plastového odpadu, některé studie dokonce uvádějí až 14 milionů tun a vědci již dlouhou dobu předpovídají, že do roku 2050 bude v oceánech více plastů než ryb.
Nejvyužívanějším způsobem k likvidaci plastového odpadu v Evropě je jeho další energetické využití, recyklace a asi čtvrtina plastového odpadu je ukládána na skládky. Do roku 2030 by v rámci Zelené dohody pro Evropu mělo být 55 % odpadu z plastového materiálu recyklováno. Dalším z cílů Zelené dohody pro Evropu je i akční plán pro oběhové hospodářství, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů. Otevírá tak brány inovačním technologiím, mezi které patří i technologie plazmového zplynování od české společnosti Millenium Technologies.
Unikátní technologie plazmového zplynování dokáže velice efektivně za pomocí plazmatu (výron má teplotu 3 000 - 5000 °C) zpracovat širokou škálu odpadu od nebezpečných biologických látek až po komunální odpad, kam patří i zmiňovaný nerecyklovatelný plast. Chemickou energii těchto vstupních surovin převede na energii syntézního plynu a současně vitrifikuje její anorganické části do sklovité strusky. Vytvářený syntézní plyn může být využit jako zdroj energie nebo k výrobě široké škály chemických produktů, jako je právě stále cennější vodík. s kapacitou 60 000 tun ročně. energetického).
Mechanicko-biologická úpravna odpadů (MBÚ)
Člen České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), společnost Compag Mladá Boleslav s.r.o., v brzké době spustí stavbu moderního zařízení na využití odpadů s kapacitou 60 000 tun ročně. Během podzimu 2013 začne společnost Compag Mladá Boleslav s.r.o. ve východní průmyslové zóně Mladé Boleslavi budovat mechanicko-biologickou úpravnu odpadů (MBÚ). Celková investice do výstavby bude 479 milionů korun. Z toho 179 milionů korun pokryje dotace od Státního fondu životního prostředí, zbylých 300 milionů korun pokryje společnost Compag bankovním úvěrem se splatností 15 let. Nová úpravna má být uvedena do provozu nejpozději 1. 1. 2015.
Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?
Cílem toho zařízení je pokud možno co nejvíc složek směsného komunálního odpadu využít pro výrobu energie, ať už elektrické či jako paliva. Technologie se dělí na dvě hlavní části. První je třídírna části odpadu, která je využívána pro výrobu alternativního paliva. Druhá je fermentační stanice, která by měla vyrábět bioplyn a následně z bioplynu elektrickou energii. Nákladní automobily přivezou odpad přímo do haly, kde se mechanicky přes lis oddělí suchá a mokrá frakce. Mokrou frakci lis vytlačí pod vysokým tlakem z pevného odpadu a tato část pokračuje do fermentační stanice. V ní bude odpad za teploty 55 stupňů zpracováván tak, aby se z něho získalo co nejvíce bioplynu. Zbylý materiál se vysuší a následně upraví tak, aby z něho částečně mohlo vzniknout alternativní palivo a částečně mohl být použit na rekultivace území po těžbě či rekultivace skládek. Po lisování vznikne i suchá frakce.
Z té budou nejdříve vytříděny železné a neželezné kovy, inertní materiály (popely, písky, kamenivo) a PVC (obsahující chlor). Zbytek se podrtí a zpracuje do peletek, které budou dále dodávány do společnosti ŠKO-ENERGO, s.r.o. jako částečná náhrada hnědého uhlí.
Výroba Biometanu
Na biometanové stanici (BMS) v rakouské obci Utzenaich, zpracovávající ve vysokém podílu pokročilá biopaliva, se konal 20. 9. Výroba biometanu podle nařízení RED III hraje významnou roli v cílech EU pro dekarbonizaci a přechod na obnovitelné zdroje energie. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), která je součástí tzv. GreenDealu pro Evropu, posiluje závazek EU zvyšovat podíl obnovitelné energie ve všech sektorech, včetně podpory biometanu jako udržitelné alternativy k fosilním palivům.
Zemědělci jakožto provozovatelé BMS mají k dispozici odpady z vlastní produkce, a to jak z ŽV tak RV. Využití kejdy je bezproblémové a přináší řadu benefitů. Slamnatý hnůj vyžaduje zejména ve vysokých dávkách úpravu technologie či předúpravu samotného hnoje. Tyto úpravy jsou potřeba rovněž při využití slámy, aby se docílilo její požadované produkce metanu a zamezilo se výskytu provozních problémů při dávkování, míchání a čerpání fermentátu. S využitím surové slámy nebylo při návrhu v současnosti provozovaných BPS plánováno, v řadě případů došlo historicky k omezení využití slamnatého hnoje, kdy použité technologie BPS nebyly schopny hnůj zpracovat nebo pouze v omezeném množství.
Úprava Slámy pro Produkci Bioplynu
Sláma je primárně složena z celulózy, hemicelulózy a ligninu, které tvoří velmi odolnou strukturu, jež brání snadné mikrobiální degradaci. Mechanické metody zahrnují rozbíjení slámy na menší částice řezáním, mletím nebo drcením. Zvyšuje povrchovou plochu, což umožňuje mikroorganismům snadnější průnik do biomasy. Parní exploze (Steam explosion): Sláma je ošetřena parou pod vysokým tlakem, která je poté rychle uvolněna. Náhlá dekomprese způsobí prasknutí materiálu a rozbití lignocelulózové struktury. Obdobného efektu lze dosáhnout peletizací slámy, kdy dojde při vysokém tlaku ke krátkodobému vývinu páry. celulózy. Enzymatická předúprava zahrnuje přidání enzymů do fermentoru, které specificky cílí na celulózu a hemicelulózu obsaženou ve fermentátu, rozkládají je na jednodušší cukry, které mikroby snadněji přeměňují na metan. Efektivní rozklad složitých sacharidů bez nutnosti použití agresivních chemikálií nebo vysokých teplot. Lze přizpůsobit pro cílení na konkrétní složky (např. Enzymy často potřebují být kombinovány s jinými metodami předúpravy (např.
Úpravu substrátů je vhodné doplnit změnami procesních podmínek stanice, zejména využitím termofilního teplotního režimu, dlouhé doby zdržení substrátů ve fermentoru a precizní práci obsluhy a biologického dozoru. Akce měla za cíl prezentovat produktovou řadu společnosti zaměřující se na zpracování pokročilých biopaliv v BPS a BMS s praktickou ukázkou sklizně a zpracování kukuřičné slámy. Ve výrobním areálu firmy BioG je provozována BMS sloužící jako ověřovací a pilotní zařízení, stanice byla původně realizována jako zemědělská BPS technologie kruh v kruhu.
Celkový podíl pokročilých biopaliv (v tabulce zvýrazněno zeleně) je v tomto případě 68 %, což značně převyšuje aktuální požadavky pro získání provozní podpory pro produkci biometanu. Pro optimální využití substrátů je ve fermentorech udržován termofilní teplotní režim, čímž je docílen vysoký stupeň jejich rozkladu. Úprava technologie se týkala rekonstrukce dávkovacího zařízení, resp. jeho doplnění o drtič, čerpadla a dávkovací zařízení pro „mokré“ krmení upravených substrátů. Další úpravy na technologii nebyly potřeba. Specifikum pro zpracování slámy je rovněž její sběr a skladování. Po sklizni kukuřičného zrna je sláma zpracována pomocí mulčovače (BioChipperu), který slámu nadrtí a připraví na řádek pro odvoz sběracím vozem. Následně je sláma naskladněna do silážní jámy a zakonzervována spolu s dalšími substráty.
Praktikovaný systém produkce pokročilých biopaliv je v souladu s legislativními nařízeními ohledně zamezení kolize produkce biopaliv a potravin na zemědělské půdě. Je zároveň jednou ze snadno dostupných cest pro jejich produkci v rámci zemědělské prvovýroby, bez nutnosti jejich nákupu, což poskytuje provozovateli BMS větší podnikatelskou jistotu. Akce měla vysokou účast návštěvníků z ČR, řada z nich se bude brzy rozhodovat, jak provozovat BPS po skončení podporované výroby elektřiny. Jak bylo výše uvedeno, sláma je komplexní materiál se složitou strukturou. Všechny způsoby úpravy slámy mají za cíl tuto strukturu rozbít a zvýšit stravitelnost slámy ve fermentačním procesu. V podmínkách ČR a řadě evropských zemí jsou zkušenosti s využitím slámy při produkci bioplynu.
Pro porovnání je v tabulce uvedena standardní produkce kukuřičné siláže. Uvedená vysoká produkce slámy ve srovnání se siláží kukuřice má dva hlavní důvody, prvním je vysoký obsah sušiny slámy a druhým je její úprava, která má zcela zásadní význam. Upravit slámu za účelem zvýšení její stravitelnosti je jako rozlousknout oříšek jinak ukrytý pod tvrdou skořápkou. Patří se však zmínit rovněž existující úskalí tohoto systému. Jsou to zejména energetická náročnost a nízká produkce metanu vztažená na produkční plochu. Zvýšená energetická náročnost není při produkci překážkou, cena biometanu zvýšené náklady kompenzuje. Nižší plošné výnosy nejsou natolik limitující vzhledem k požadovanému zastoupení pokročilých biopaliv v substrátové skladbě BMS, kdy tyto mohou být doplněny cíleně pěstovanou biomasou či meziplodinami.
Provozní zkušenosti navíc ukazují možnosti jejich reálného využití na funkčních zařízeních s vysokou intenzitou výroby. Přestavba stávajících zařízení za účelem úpravy a následného využití slámy nepředstavuje výrazný technologický zásah do stávajícího zařízení. Rekonstrukcí BPS lze tyto přestavět na BMS, která budou ve vysokém podílu zpracovávat pokročilá biopaliva. Již dnes řada BPS a BMS splňuje podmínku pro poskytnutí investiční a provozní dotace. V případě, že zůstanou v platnosti nastavené cíle podílu OZE a zejména biometanu, čeká tento obor v následujících letech silný rozvoj. Segment energetiky zažívá v posledních letech překotný vývoj, nárůst OZE a celková změna složení tzv. energetického mixu nabírá na intenzitě.
Bezjehlová Aplikace Léčiv
Bezjehlová aplikace léčiv využívá zařízení, která vytvářejí vysoký tlak k rychlému vpravení tekutého léčiva do tkáně zvířete. Vakcinace je méně bolestivá a stresující, protože nevyžaduje průnik klasické jehly kůží. Bezjehlová zařízení umožňují rychlou a přesnou aplikaci u velkého množství zvířat, což šetří čas. Absence jehly eliminuje riziko přenosu infekcí mezi zvířaty při opakovaném použití jehel.
Bezjehlová aplikace léčiv je moderní metoda, která přináší revoluci do chovu zvířat. Díky rychlosti, šetrnosti a bezpečnosti je ideální volbou pro velkochovy. Přestože má vyšší pořizovací náklady, dlouhodobé výhody v podobě úspor, zvýšené hygieny a lepšího welfare zvířat ji činí atraktivní investicí pro farmáře a veterináře.
tags: #likvidace #odpadu #vysokym #tlakem #technologie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]