Kompostování shnilých plodů a monilióza: Co s nimi?

Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? V zásadě tedy můžeme říci, že hnijící plody ze zahrady do kompostu rozhodně patří. Ale… Jakmile se objeví nějaké to “ale“, je třeba zbystřit.

Kvalitní a zdravé hnojivo je pro zahradu důležité. Ostatně z kuchyně také do kompostu přidáváme různé odřezky včetně těch z ovoce. Kompost vzniká především z rostlinného odpadu a tvoří se za pomoci jeho hniloby, rozkladu, i když je to ještě o dost složitější. Příprava kvalitního kompostu, čili kompostování, má svá pravidla, která je dobré dodržovat. Ostatně kompost je nakonec vynikajícím hnojivem, nesmíme si jím však po zahradě rozšiřovat patogeny.

Jak správně kompostovat shnilé plody

Shnilé plody do kompostu patří, pokud je zdravý. Co to znamená? Že byl správně založen, a že další materiál přidáváme správným způsobem. V kompostéru musí být vzduch, teplo a vlhko, proto se vyrábí vhodně děrované nádoby, nebo se kompost zakládá z palet, kde jsou velké mezery a ještě se prokládá klacky (resp. větvičkami a jinými tvrdšími částmi rostlin, které se rozkládají pomalu).

Zdravý kompost je pak vždy kombinací dvou skupin odpadu. Při zakládání kompostu je dobré začít s cca 15 cm silnou vrstvou větví a papíru (nepotištěného), na to přidáme vrstvu listí a zbytků ovoce a zeleniny. A takto materiál postupně střídáme. Přidávat můžeme i posekanou trávu, tu a tam trochu vápenného hydrátu a hlínu.

Platí přitom, že na dva až tři díly hnědé vrstvy připadá alespoň jeden díl zelené. Nadměrné množství posekané trávy se proto do kompostu nehodí. Hnijící a jinak poškozené ovoce a zeleninu sbíráme a přidáváme do kompostu postupně, čímž dochází k vhodné kombinaci kompostované hmoty. Zavést kompost naráz třeba několika vrchovatými kolečky spadaného ovoce není vůbec vhodné.

Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek

Kompost je dobré jednou měsíčně promíchat a občas zalít, pokud to za nás nedělá pravidelně déšť. Již za 8 až 10 měsíců tlení se tak můžeme dočkat kompostu, který voní po lesní půdě. Díky tlení bez přístupu vzduchu a při vyšší teplotě dojde ke zničení choroboplodných zárodků. Kompost navíc můžeme posypat vápnem (prodává se vápno zahrádkářské) a nechat před zimou dobře proležet.

Monilióza a kompostování

Stará jablka mohou být zdrojem moniliové hniloby a strupovitosti. Proto je důslední zahrádkáři kompostovat nedoporučovali. Jablka, která jeví známky moniliózy, nesmí zůstat na stromě ani pod ním proto, že na přezimujících moniliózních plodech se na jaře vytvářejí výtrusy, které se pak především za deštivého počasí šíří do svého okolí.Proto nejzávažnějším zdrojem moniliové hniloby jsou plody, které zůstávají viset na stromech, a částečně pak i napadené plody ležící pod stromy nebo na různých skládkách. Hlavním zdrojem chorob jsou napadené listy a u hrušní pak i napadené větvičky.

Napadené plody kompostujeme tak, že je ještě před příchodem zimy v kompostu převrstvíme dostatečně vysokou vrstvou jiného materiálu. Díky této mechanické zábraně se výtrusy nemocí nemohou dostat ven a šířit se do okolí. Kompost se tak stane bezpečným úložištěm napadených jablek, a navíc neztratíme cenné látky, které tyto plody obsahují a které po zkompostování poslouží jako hnojivo pro další výživu rostlin.

Pokud však shnilá jablka zůstanou ležet na povrchu kompostu, pak samozřejmě zdrojem dalšího šíření mohou být. Totéž platí i pro případ strupovitosti. Zbytky shnilých plodů ve vyzrálém kompostu již žádným zdrojem chorob však být nemohou. Kromě moniliózy a strupovitosti pravděpodobně neexistují žádná běžně se vyskytující onemocnění, které by se mohly šířit prostřednictvím kompostovaných plodů.

Moniliová hniloba a spála - co je to a jak se projevuje?

Podzimní sklizeň jablek často odhalí přítomnost některých chorob nebo škůdců ovocných stromů. Jednou z nejčastějších je přitom moniliová hniloba plodů, u níž ochrana spočívá v rychlém zásahu. Monilióza je způsobena houbou Monilia fructigena nebo M. laxa. Obvykle se objevuje po předchozím poranění plodů např. kroupami, nešetrným zásahem pěstitele nebo některým ze škůdců, většinou obalečem jabloňový. Poškození umožní vniknutí infekce do jablek.

Čtěte také: Vše o borůvkách: Od pěstování po účinky

Za vlhkého počasí houba napadá poškozené plody už na stromě. Projevuje se viditelným, kruhovitě se rozšiřujícím hnědnutím pletiv a tvorbou koncentrických světle hnědých kupek rozmnožovacích orgánů. Ty jsou zpočátku uspořádány v prstencích, později pokrývají celý povrch plodu. Pokud se plody vyskytují v trsech a je-li napaden jeden plod, pak jsou obvykle během krátké doby napadeny i ostatní.

Za vlhkého počasí napadené plody opadávají a hnijí, za sucha zasychají a zůstávají v koruně stromu jako mumie, na nichž houba přezimuje. I nepatrně napadené plody tak mohou způsobit značné ztráty před sklizní i při skladování plodů.Proto je důležité mumie z větví a ze země pod stromy včas odstranit.

Moniliová spála, jinak známá také jako moniliový úžeh, je jedno z nejčastějších houbovitých onemocnění ovocných stromů, které způsobuje cizopasná houba Monilinia laxa. Napadá především ovocné stromy. Často se setkáte s moniliovou spálou meruněk a švestek nebo s moniliovým úžehem višní.

Za vlhkého počasí jsou napadeny květy ovocných stromů, které hnědnou a následně sesychají. V důsledku napadení houbou se na kůře často objevuje šedý plísňový povlak a také tzv. klejotok, kdy strom vylučuje na kůře lepkavý roztok. Jednotlivé větve stromů postupně odumírají, v horších případech dochází k odumření i celého stromu. Proto se moniliové spále lidově říká také „mrtvice stromů”.

Ochrana proti monilióze

Speciální ochrana proti moniliové hnilobě neexistuje, používají se fungicidní prostředky proti strupovitosti, jako je Discus, Delan 700 WDG nebo Zato 50 WG. Prevencí je rychlý zásah proti obaleči, průběžná kontrola plodů a odstraňování poškozených a napadených.Většinu spadaných plodů můžete bez obav kompostovat: ty, které se pádem rozbily, ale také nahnilé plody nebo ty, které jsou napadeny moniliózou. Vysoké teploty, které při tlení v kompostu vznikají, původce choroby zlikvidují.

Čtěte také: Více o Druzích Plodů

Proti moniliové spále je nutné povést ošetření vhodným fungicidem, 1-2x na jaře, a to 1x na začátku kvetení. Proti moniliové spále meruněk a víšní je vhodný použít přípravek PROTI MONILIOVÉ SPÁLE (Signum) nebo pro meruňky soupravu, která chrání také i květy proti mrazu - PROTI MONILIOVÉ SPÁLE A K OCHRANĚ KVĚTŮ MERUNĚK PROTI MRAZU (Zdravá meruňka).

Proti moniliové hnilobě peckovin doporučujeme přípravek BELANTY. Tento fungicid řeší obě choroby (spálu a hnilobu) na meruňkách, broskvoních, slivoních, třešních a višních. Také i v době zrání můžete použít přírodní biostimulat z mořských řas, biologického uhlíku a jódu INPORO Red Block. Ve stejný termín jako peckoviny, tj. v době, kdy plody dozrávají a hrozí poškození slupky (kroupy, vítr, vosy, aj.) a před výskytem hniloby. U jádrovin je možné použít fungicid Bellis.

Pokud si zahradu teprve zakládáte, můžete zvolit odrůdy ovocných stromů, které jsou méně náchylné nebo dokonce rezistentní vůči houbě monilinia. Stromy pravidelně kontrolujte a dbejte na jejich údržbu. Zahradu udržujte čistou a spadané listí i plody odstraňte, neboť mohou být dalším zdrojem infekce. Napadené části stromu včetně listů, květů a větví odstraňte a zlikvidujte např. spálením. Napadené plody můžete také zahrabat hluboko do země.

Ekologické přípravky pro ochranu stromů

Fungicidy na bázi mědi anebo síry aplikujte jednou za 7 až 10 dní na napadené stromy od začátku kvetení, až do konce vegetačního období. Postřiky aplikujte pozdě večer v době, kdy se již aktivita opylovačů ustálí na minimum a teplota klesne pod 25°C. Při práci se sírou a mědí používejte ochranné prostředky jako rukavice, brýle a dlouhé rukávy. Jako základ ochrany slouží měďnaté a sírnaté přípravky Kocide 2000, CuproTonic, Controlphyt Cu a Thiovit Jet.

Na ochranu před moniliózou můžeme použít i Alginure, krerý podpořuje odolnost rostlin proti napadení houbovými nemocemi. Obsahuje extrakt z mořských řas, rostlinné aminokyseliny, algináty a fosfáty. Používejte preventivně. Sníženou dávku můžete míchat s přípravky s obsahem síry a mědi. Na obdobném princípu funguje i přípravek Chitopron, který působí jako rostlinný elicitor a zvyšuje odolnost rostlin vůči houbovým nemocem. Obsahuje chitosan, který se získává z chitinu. Chitin se extrahuje ze skeletů krevet a krabů. Nepoužívejte jej v době květu! Na podobném principu jako Chitopron funguje i přípravek Imunofol.

Prevence je klíčová

Jako vždy platí, že prevence je půl cesty k úspěchu a včasnou ochranou rostlin můžete zamezit větším škodám a ztrátám na úrodě. Určitě též nenechávejte na stromech viset zbylé ovoce. Myšlenka, že je sezobou ptáci a nebo hmyz, je sice bohulibá, ovšem je zde riziko napadení stromů strupovitostí a nebo moniliózou, což se projeví hnilobou hned na jaře následujícího roku. Zavést kompost naráz třeba několika vrchovatými kolečky spadaného ovoce není vůbec vhodné.

V průběhu sklizně zdravého ovoce byste měli uklidit i to, které se válí v trávě nebo zůstalo poškozené na stromě. Nenechávejte je tam viset s myšlenkou, že je ozobají ptáci. Hrozí totiž, že stromy napadne strupovitost nebo monilióza. Tyto nemoci se hned na jaře následujícího roku projevují hnilobou. Navíc jablka či hrušky v trávě lákají myši a vosy. Opadané plody začnou hnít, což také může zapříčinit rozsáhlé onemocnění stromu.

Základním řešením je tedy prevence. A ne chemická. Ale prostá hygiena stromů. Všechno suché musí ze stromu co nejdříve pryč a pod stromem musí být pořádek. A když už dojde k napadení, je třeba okamžitě napadené větvičky vystřihovat a likvidovat. A čekat na teplo a sucho až se monilie přestane množit a rozšiřovat. Před každou návštěvou zákazníka a po každém zásahu (i když neřeším moniliózu) si veškeré nářadí omyji technickým lihem. Sadaři a sousedovo nůžky na stromky jsou velmi častými přenašeči moniliózy a dalších chorob stromů. Když se budete chovat zodpovědně, nebudete pravděpodobně muset používat chemii.

V předjaří a brzy na jaře si užívám výchovné řezy. Rozhoduji, která větvička půjde kudy aby měla slunce a vítr, jak budou vypadat korunky, terminály, kde už necháme polo-kosterní větve. A pak přijde monilióza. A já začínám zachraňovat stromy. Všechno napadené dřevo musí ze zahrady pryč. Nic nesmí zůstat v trávníku, nic na kompost, nic sušit na topení. Dokonce není dobře ani šlapat po větvičkách, které padají na zem. Dochází k jejich lámání a odrolu zasažené kůry do trávníku. Často do zavlažovaného trávníku. Tedy opět perfektní podmínky pro množení monilie. Přistavte si kolečko a všechny větvičky hned nakládejte. A když děláte ze štaflí, hned když jste zpátky nohama na zemi, ukliďte všechno, co napadalo na zem.

Předposlední radou je používání vápenného mléka, tedy hašeného vápna rozpuštěného ve vodě. Touto směsí můžete zalévat okolí meruňky a polévat kůru stromů. Spóry moniliózy přezimují nejen v moniliových mumiích, ale také v záhybech kůry a v půdě pod stromem. Vápenné mléko je vhodnou desinfekcí.

Strom se proti monilióze umí bránit sám - to je jeden z důvodů, proč jsou některé odrůdy odolnější. Strom si umí syntetizovat látku, která se nazývá fytoalexin. Touto látkou umí naleptávat hyfy (jakoře kořínky podhoubí) monilie a tím bránit pronikání houby do staršího dřeva. Tvorba fytoalexinu začíná až při napadení stromu houbovou chorobou a možství této látky je různé u různých odrůd, různého věku stormů a také záleží na výživě a celkovému zdravotnímu stavu stromů. A teď to důležité - tvorbu fytoalexinu můžete vyprovokovat sami. Eleicitory (látkami vyvolávající syntézu fytoalexinu) je kombinace kyselin, které vznikají při fermentaci přesličky rolní a kopřivy. 150g čerstvé koprivy, 100g čerstvé přesličky rolní (nepoužívat přesličku bahení - je jedovatá) na 1 litr vody. Nechte 5 dní louhovat jemně posekané. Už tento čaj po 5 dnech je účinný, ale ještě účinnější je jích po 3-4 týdnech kvašení. Nezapomeňte tento čaj nebo macerát ještě 10x rozředit než ho použijete postřikem a zálivkou. Můžete tedy strom vyprovokovat k tvorbě fytoalexinu ještě před napadením houbovou chorobou - tedy v době kdy strom je pár dní před kvetením. A pak můžete postřik i zálivku opakovat ještě několikrát - tento přípravek neodpuzuje opylovače. Do jíchy přidávám ještě kousek aloe vera jako aktivorátor vitality stromu.

tags: #monilióza #plodů #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství Náměšť nad Oslavou
• Počasí v Řecku
• Instalace kulového ventilu
• Rozčarování v Havířově-Bludovicích
• Postup odhlášení vozidla