Stará ekologická zátěž (SEZ) představuje závažný problém v České republice. Ačkoli zákonná definice SEZ neexistuje, pro potřeby Operačního programu Životní prostředí je SEZ definována jako závažná kontaminace podzemních či povrchových vod, zemin nebo stavebních konstrukcí, která znamená významné riziko pro lidské zdraví nebo složky životního prostředí a současně původce kontaminace neexistuje nebo není znám.
Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru - může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.
Co se týče nálezu SEZ, je nutné znát rozsah a hlavně původce. Proto je třeba v první fázi realizovat Analýzu rizika, která ohodnotí míru rizika vyplývající ze zátěže a navrhne opatření. Na odstranění SEZ existuje řada programů, nejrozsáhlejší je v rámci privatizace, kdy součástí procesu byl i tzv. ekologický audit a stát se pak zavázal v tzv. ekologické smlouvě hradit náklady související s odstraňováním SEZ. Nyní toto zabezpečuje Ministerstvo financí, MŽP vykonává funkci garanta.
Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly do roku 2011 uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.
„Tam, kde neexistuje ekologická smlouva, lze v některých případech použít Operační program Životní prostředí, popřípadě Národní program Životní prostředí,“ zmiňuje možnosti Richard Přibyl.
Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu
Činnost oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ) je primárně zaměřena na řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží, nicméně zasahuje i do dalších oblastí s touto problematikou spojených jen částečně.
Nejdůležitějšími z nich jsou role odborného garanta v procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a kompletní řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých pobytem sovětské armády na našem území.
Nedílnou součástí hlavní činnosti odboru je také metodická a odborná pomoc krajským úřadům, které řeší problematiku odstraňování starých ekologických zátěží pomocí odst. 4, § 42 zákona o vodách. Významnou pomocí krajským, ale i dalším úřadům, je v tomto směru Operační program Životní prostředí a dále i Národní program životního prostředí. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na účast zástupců odboru v meziresortních komisích, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin.
OEREŠ kontroluje a posuzuje celý proces odstraňování starých ekologických zátěží z hlediska životního prostředí. V rámci realizace § 10 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, se OEREŠ vyjadřuje k návrhu na uzavření nových ekologických smluv. Současně kontroluje, zda v seznamu návrhů rozhodnutí o privatizaci je v souladu s § 6a tohoto zákona zpracován ekologický audit.
V další fázi se OEREŠ vyjadřuje k zadávacím dokumentacím při zadávání veřejných zakázek organizovaných MF v rámci nápravy starých ekologických zátěží, posuzuje analýzy rizika, účastní se vlastních výběrových řízení na zhotovitele analýzy rizika, zhotovitele sanačních prací a v případě sanací s velkým objemem sanačních prací i výběrových řízení na zhotovitele supervize. Roli odborného garanta zastává OEREŠ účastí na kontrolních dnech a posuzováním etapových a ročních zpráv, vyjadřuje se k úpravám garancí, metodickým změnám, eventuelním navyšování finančních prostředků a v konečné fázi k ukončování ekologických smluv. Ke sledování a kontrole rozsáhlých sanačních prací může OEREŠ využívat expertních služeb, přičemž OEREŠ vyhlašuje a vyhodnocuje nabídky expertních služeb dle platného zákona o veřejných zakázkách.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Usnesení vlády č. 51/2001 umožňuje řešit i případy, kdy privatizační projekt byl předložen do 1. 3. 1992 a jeho součástí nebyl ekologický audit posouzený MŽP. Nutnou podmínkou pro schválení je předložení analýzy rizika, zpracované na náklady žadatele a doporučující stanovisko MŽP.
Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. Jedná se o veřejně přístupnou databázi.
SEKM znamená „Systém evidence kontaminovaných míst“ a jedná se o systém zřízený Ministerstvem životního prostředí ČR pro evidenci, sledování a posuzování priorit kontaminovaných resp. Databázi starých ekologických škod Česku kdekdo závidí. Pokud ale budeme při jejich likvidaci pokračovat dosavadním tempem, potrvá odstraňování následků hospodaření socialistických podniků ještě několik desítek let.
Ministerstvo životního prostředí ji vede už od roku 1996 a dnes v ní uvádí zhruba 3500 položek. Jeho pracovníci školí kolegy z ostatních zemí.
Ministerstvo uvádí, že je v České republice v současné době známo téměř devět tisíc lokalit se starou ekologickou zátěží. Alespoň hrubý průzkum však ještě neproběhl ani u poloviny z nich. Podrobnější data a tím i možnost odhadu finančních nákladů sanace jsou k dispozici u zhruba tisícovky lokalit.
Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?
Sanace probíhají na 750 místech a přibližně ve 170 případech už byly ukončeny. Stát do nich zatím investoval něco málo přes 22 miliard korun. Na definitivní vyčištění půdy od toxických a nebezpečných zbytků „socialistického“ hospodaření bude potřeba několikanásobně víc.
| Lokalita | Problém | Financování |
|---|---|---|
| Chirana Praha (v konkurzu) | Chlorované uhlovodíky ohrožují záložní zdroj vodáren Podolí | Fond národního majetku (ekologická smlouva uzavřena v roce 2004) |
| Kovo Bzenec | Chlorované uhlovodíky ohrožují zdroje pitné vody | V roce 2003 hrazeno z rozpočtu Ministerstva životního prostředí, nyní Jihomoravský kraj |
| Bor u Skutče | Masivní kontaminace podzemních vod | Postupně z prostředků Ministerstva financí, v roce 2003 i z prostředků Ministerstva životního prostředí, nyní Pardubický kraj |
| Spolana Neratovice | Kontaminace nebezpečnými látkami | Fond národního majetku (standardní privatizační smlouva) |
| Bývalé vojenské letiště Žatec (Průmyslová zóna Triangle) | Demolice a sanace kontaminované půdy | CzechInvest (demolice a sanace), Ústecký kraj (sanace podzemní vody) |
Staré ekologické zátěže po těžbě ropy v Jihomoravském kraji jsou aktuálním problémem. Po rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku zbylo 225 sond plus deset technologických zbytků. Dosavadní likvidace představuje 44,2 mil. Kč.
Technická likvidace sond není problém, ale problémem jsou vysoké náklady. Horní zákon ukládá odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
Celkem by se dalo všechno do pořádku za cca 282 mil. Kč. Průměr na likvidaci jedné sondy dosahuje asi 1,2 mil. Kč.
Staré ekologické zátěže jsou spojeny tam, kde se něco dělalo masově. Masově se v ČR těžilo uhlí. Jednou z největších starých ekologických zátěží jsou odvalové hlušiny z těžby uhlí, a to jak na Ostravsku, tak v severních Čechách. Další starou ekologickou zátěží jsou odpady z výroby oceli.
tags: #likvidace #starých #ekologických #zátěží #postup