Limity ovzduší v dílně: Přehled požadavků a norem v České republice

Každý prostor, kde se zdržují lidé, musí být pro zajištění zdravotně nezávadného prostředí větratelný a dostatečně větraný. Naše předpisy nám poskytují dostatek podkladů pro řešení, i když ne vždy hovoří stejně. Opatření, které dodržení těchto limitů zajistí, je dostatečné větrání - vznikající „škodliviny“ jsou z prostředí odvedeny, nebo alespoň je jejich koncentrace snížena na přípustnou hodnotu nepoškozující zdraví člověka. Podrobněji jsou „hygienické požadavky“ rozpracovány v prováděcích předpisech k těmto zákonům.

K dispozici máme jednotlivá nařízení vlády a vyhlášky, nahrazující původní „hygienické předpisy“. Někdy je stanovení konkrétních požadavků na kvalitu vnitřního prostředí problematické, protože v předpisech nejsou požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí staveb vždy jednotné, nebo v posledních novelizacích předpisů zcela chybí.

Požadavky na větrání dle norem a vyhlášek

Požadavky na přívod a odvod vzduchu jsou stanoveny v několika normách a vyhláškách:

• ČSN EN 15 665 ZMĚNA Z1 [NA.2.1]: Tato norma uvádí požadavky na větrání obytných budov. Pro vyšší požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu se doporučuje, v souladu s ČSN EN 15251, intenzita větrání 0,5 až 0,7 h-1.
• ČSN EN 15 665 ZMĚNA Z1 [NA.2.2]: Větrání obytných budov musí zajistit odvod vzduchu z místností se zdrojem znečišťujících látek, jako jsou pachy, vlhkost a látky vznikající při vaření. Průtok odváděného vzduchu při trvalém větrání odpovídá průtoku přiváděného vzduchu stanovenému podle požadavku na intenzitu větrání.
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.: Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost.
• Vyhláška č. 410/2005 Sb.: Řeší požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání.

Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště dle sbírky zákonů č. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost. Pokud je na pracovišti povoleno kouření, zvyšuje se dávka vzduchu o 10 m3.h−1. Je-li na pracoviště přístup veřejnosti (např.

Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm (což je požadavek značně změkčený, původní limit byl 1000 ppm). Je to jediný předpis, kde je CO2 označen jako základní škodlivina.

Čtěte také: Výfukové emise a norma EURO 7

Požadavky na větrání a parametry mikroklimatických podmínek dle vyhlášky č.410/2005 Sb. a 238/2011 Sb.

Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí jsou řešeny vyhláškou č. 410/2005 Sb. Jsou zde uvedeny požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání, chemické látky a prašnost se řeší podle vyhlášky č. 6/2003 Sb. pro pobytové prostory.

Vyhláška č. 6/2003 Sb. - vůbec neřeší větrání, jen mikroklimatické podmínky, ale dost zmatečně - nerozlišuje např. u sportovních hal jejich využití - požaduje stejné teploty pro zimní stadiony i tenisové haly apod.

Příloha č. Požadavky na větrání a parametry mikroklimatických podmínek dle vyhlášky č.238/2011 Sb.:

Problémy a řešení

Realita je ale občas zcela jiná. Dochází masivně k výměně starých oken za okna nová, zcela těsná, která maximálně omezují přirozené větrání prostorů infiltrací, ale jiný systém větrání se při výměně oken již neřeší. Kvalita prostředí v současných utěsněných bytech, učebnách i výrobních prostorách je většinou velmi špatná, ať už se jedná o vysoké koncentrace oxidu uhličitého, řady chemických látek, vysokou vlhkost vzduchu doprovázenou růstem plísní a v neposlední řadě i o spaliny z plynových spotřebičů. Jediným důvodem je nedostatečné větrání utěsněných prostor.

Zajištění dostatečného větrání není už v současné době možné v řadě případů řešit pouze přirozeným větráním, tj. infiltrací těsných oken, která se blíží nule. Řešením může být řízené přirozené větrání, tj. otevírání větracích elementů (ať už jsou součástí oken, nebo fasády) na základě údajů čidel vlhkosti, CO2 i jiné škodliviny v prostředí vznikající, nebo větrání nucené, příp. klimatizace. Bez nuceného větrání se většinou neobejdou nízkoenergetické stavby.

Čtěte také: Omezení emisí dopravních letadel

Přínosem novelizovaného znění vyhlášky je, že bere v úvahu utěsňování prostor novými okny a požaduje: „Přirozené větrání musí být v případě těsných oken zajištěno systémy mikroventilace nebo větracími štěrbinami“.

Specifické případy a požadavky

Norma upozorňuje na skutečnost, že větrání infiltrací spárami oken nelze pro budovy s těsnými okny použít, řeší i malou účinnost rotačních větracích hlavic a větrání prostorů s plynovými spotřebiči typu A a B - odkazem na požadavky TPG 70401 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách.

Spotřebič typu A, např. sporák - bere si spalovací vzduch z prostředí a spaliny v prostředí zůstávají a musí se větráním odvést, zároveň musí být zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Není-li přívod vzduchu zajištěn, nemůže problém vyřešit sebevýkonnější digestoř. Spotřebič typu B, např. plynový kotel na vytápění a ohřev vody umístěný v bytě - bere si spalovací vzduch z prostředí, spaliny jsou odváděny mimo prostor. V současně době stále přibývá otrav oxidem uhelnatým, které jsou vyvolány právě touto popsanou situací.

V době, kdy obytné budovy nejsou dlouhodobě využívány, je možné snížit intenzitu větrání až na 0,1 h−1.

Čtěte také: Oxid uhelnatý v ČR

tags: #limity #ovzduší #v #dílně

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu a jeho význam
• Sběr odpadu pomocí klepet
• Ekolog Hradec Králové nabídka práce
• Ochrana přírody s molekulárními metodami
• Tipy pro zimní zenovou fotografii