Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).
WHO vydala směrnice ohledně škodlivin v ovzduší naposledy v roce 2005. Teď je upravila na základě posledních studií, podle nichž je překračování těchto limitů spojené se značnými zdravotními riziky. Každoročně podle odhadů WHO po celém světě předčasně zemře sedm milionů lidí, kteří dýchají špinavý vzduch.
Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by v budoucnu měla být místo dřívějších čtyřiceti pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie v současné době povoluje právě čtyřicet.
WHO dosud doporučovala deset a od nynějška to bude pět mikrogramů. U částic PM10 je v EU nejvyšší dovolená koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový, zatímco WHO své směrnice zpřísnila z dvaceti na patnáct mikrogramů.
V EU celá čtvrtina obyvatel měst dýchá vzduch, který překračuje dosavadní maximální hodnoty částic PM2,5 stanovené WHO, upozorňuje agentura DPA. V celém světě je to podle odhadů WHO až 90 procent. Evropská sedmadvacítka chce své limity ohledně znečištění vzduchu zpřísnit v následujícím roce.
Čtěte také: Výfukové emise a norma EURO 7
Kvalita ovzduší podle WHO hraje roli také v době covidové pandemie, neboť lidé s dýchacími obtížemi danými špatným vzduchem jsou náchylnější k těžkému průběhu onemocnění covid-19 než zdraví lidé.
Koncentrace většiny měřených látek v ovzduší ČR meziročně významně poklesly, podotýká Státní zdravotní ústav. Podle něj jsou hlavní příčinou této pozitivní změny hlavně mimořádně příznivé rozptylové podmínky v roce 2020 a pokračující teplotně nadprůměrné zimy 2012 až 2020.
Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro lidský organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti.
„Také opatření proti koronaviru zasáhla do měřených hodnot. Zvláště v období březen až červen 2020 znamenala omezení v rámci nouzového stavu na jedné straně pro ovzduší negativní zvýšení provozu lokálních energetických zdrojů v příměstských a vesnických lokalitách a na straně druhé pro ovzduší pozitivní omezení mobility a dopravy ve městech,“ popsal stav vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.
Ve většině českých sídel meziročně poklesly koncentrace benzo[a]pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá jak nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv, tak i některé průmyslové výroby. Je navázán na prachové částice a pro lidský organismus jde o látku karcinogenní a mutagenní.
Čtěte také: Omezení emisí dopravních letadel
Analýza trendů ročních středních hodnot ve městech potvrdila také mírný pokles hodnot benzenu, arsenu a niklu.
Další látky jsou, v závislosti na rozložení a podílu jednotlivých typů zdrojů, významné lokálně. Zejména v dopravně zatížené pražské a brněnské aglomeraci či v průmyslových lokalitách na Ostravsku jde o oxid dusičitý. Benzen nebo kadmium hraje roli v okolí Tanvaldu. Zvýšené hodnoty arsenu a prachu jsou dále měřeny v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva. V období dubna až srpna narůstají počty dnů se zvýšenými hodnotami ozónu.
„Problém s dlouhodobě zvýšenou úrovní znečištění ovzduší sídel polycyklickými aromatickými uhlovodíky, ke kterým právě benzo[a]pyren řadíme, trvá už desítky let a není na místě se nechat ukolébat zmíněným mírným poklesem,“ doplňuje Helena Kazmarová vedoucí Centra zdraví a životního prostředí SZÚ. „Život lidem zkracují především prachové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky.
Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy.
Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví. Česká republika se u emisních limitů řídí regulačními standardy Evropské unie.
Čtěte také: Oxid uhelnatý v ČR
Tzv. emisní normy Euro určují, kolik škodlivin smí vozidlo vypouštět do ovzduší. Euro normy se zaměřují především na množství pevných částic (PM; u pevných částic se sleduje i jejich počet - PN).
Normy Euro se vztahují jen na nově homologovaná (schválená) a registrovaná vozidla. Starší vozy mohou jezdit podle pravidel, která byla platná v době, kdy byla uváděná na trh. Emisní limity jsou tímto způsobem snižovány postupně bez toho, aniž by majitelé starších vozidel byli nuceni k nákladným úpravám. Norma Euro 1 byla zavedena v roce 1992. V současné době se automobilky řídí normou Euro 6, která vstoupila v platnost v roce 2015.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Oba typy paliva se totiž na znečištění ovzduší podílí jiným způsobem. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků.
Následující tabulka ukazuje vývoj emisních limitů pro benzínové a naftové motory v g/km:
| Norma | CO (Benzín) | HC (Benzín) | NOx (Benzín) | CO (Nafta) | HC+NOx (Nafta) | NOx (Nafta) | PM (Nafta) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Euro 1 | 2.72 | 0.97 | - | 2.72 | 0.97 | - | 0.14 |
| Euro 2 | 2.20 | - | - | 1.00 | 0.70 | - | 0.08 |
| Euro 3 | 2.30 | 0.20 | 0.15 | 0.64 | 0.56 | 0.50 | 0.05 |
| Euro 4 | 1.00 | 0.10 | 0.08 | 0.50 | 0.30 | 0.25 | 0.025 |
| Euro 5 | 1.00 | 0.10 | 0.06 | 0.50 | 0.23 | 0.18 | 0.005 |
| Euro 6 | 1.00 | 0.10 | 0.06 | 0.50 | 0.17 | 0.08 | 0.005 |
Norma Euro 7 by měla být zavedena v roce 2027. Kromě uvedených emisí bude nově sledovat také limity pro emise z pneumatik či brzd. Předpis poprvé klade důraz i na výdrž baterií u elektromobilů.
Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.
Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.
Na měření emisí nemusí majitelé veteránů zapsaných v registru historických a sportovních vozidel. Emise se pochopitelně netýkají ani elektromobilů, kde k žádnému spalování nedochází. Automobily s hybridním pohonem již prochází standardním měřením a musí splňovat stejné normy jako vozidla s klasickým spalovacím motorem.
Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé.
Znečištění ovzduší v roce 2010 vedlo v EU k více než 400 tisícům předčasných úmrtí. Oblasti, které nesplňují normy PM10 a NO2, představují 32 %, respektive 24 % území EU. Na 40 milionů občanů EU je stále vystaveno úrovním PM10 vyšším, než jsou mezní hodnoty EU.
Evropský parlament schválil 23. listopadu 2016 nové limity pro vybrané emise a látky znečišťující ovzduší. Pro členské státy z toho vyplývají nové závazky ke snížení některých emisí ve 2 krocích - od roku 2020 a od roku 2030. První kontroly dodržování nových limitů se budou vyhodnocovat k roku 2025. Jednotlivé členské státy mají předepsány rozdílné závazky ke snížení emisí.
Nová legislativa stanoví snížení národních emisí, které povedou ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), nemethanických těkavých organických látek (NMVOC), amoniaku (NH3) a jemných pevných částic (částice, které mají v průměru méně než 2,5 mikrometru). Cílem nové směrnice je především chránit lidské zdraví.
Členské státy budou muset závazky ke snížení emisí dodržovat od roku 2020 do roku 2029 a v dalším kroku od roku 2030. V zájmu zajištění prokazatelného pokroku při plnění závazků stanovených pro rok 2030 budou určeny orientační úrovně emisí v roce 2025, jejichž dosažení by bylo technicky proveditelné a nebylo by spojeno s neúměrnými náklady.
Každý členský stát by měl vypracovat a provádět svůj národní program omezování znečištění ovzduší s cílem splnit své závazky ke snížení emisí a účinně přispívat k dosažení cílů v oblasti kvality ovzduší. Za účelem snížení emisí by členské státy měly zvážit podporu přesunu investic směrem k čistým a účinným technologiím.
Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005.
Povinnost dodržovat stanovené emisní limity a neobtěžovat nikoho kouřem mají provozovatelé všech spalovacích zdrojů znečištění ovzduší bez rozdílu (tedy nejen provozovatelé významných zdrojů znečištění, ale i vlastníci kotlů určených k vytápění rodinných domů).
Novelou zákona o ochraně ovzduší přináší zásadní změny v přístupu k regulaci znečištění. Jejím cílem je nejen zlepšit kvalitu ovzduší, ale také zvýšit efektivitu monitoringu a kontroly emisí. Klíčové novinky zahrnují digitalizaci procesů, přísnější kontrolu provozních parametrů a větší důraz na spolupráci s Evropskou unií.
Digitalizace je jedním z pilířů novely. Zavádí povinnost provozovatelů přenášet data o emisích v reálném čase prostřednictvím online systémů. Tyto informace budou dostupné nejen kontrolním orgánům, ale také veřejnosti, což přinese vyšší transparentnost.
Novela klade důraz na zpřesnění měření provozních parametrů, jako jsou teplota, tlak či průtok spalin. Provozovatelé budou muset instalovat moderní technologie pro kontinuální měření, které umožní sledování změn v reálném čase.
Evropská unie stanovuje přísné emisní limity, které musí Česká republika implementovat do své legislativy. Novela zavádí harmonizaci s těmito standardy, především v oblasti průmyslových zdrojů.
Jedním z největších problémů znečištění zůstávají lokální topeniště. Novela přináší přísnější pravidla pro používání kotlů na pevná paliva a zvyšuje kontrolu jejich provozu.
Znečištění ovzduší často nezná hranic, a proto je nezbytná mezinárodní spolupráce. Novela zdůrazňuje důležitost dialogu s Polskem, které je významným zdrojem přeshraničního znečištění.
Změny čekají také na systém poplatků. Novela plánuje jejich zvýšení pro největší znečišťovatele, čímž chce motivovat průmysl k investicím do čistších technologií.
tags: #limity #škodlivin #v #ovzduší #ČR