Navzdory všemu, co přináší moderní civilizace, zůstává člověk zcela závislý na přírodním světě. Intenzivně využíváme přírodní zdroje k udržování a dalšímu zvyšování životní úrovně, aniž bychom si tuto svou základní závislost plně uvědomovali.
V České republice žije dnes většina lidí ve městech a přírodu často vnímáme především jako místo, které je krásné a kde se dá příjemně trávit volný čas. Kromě toho má však přírodní svět i obrovskou hodnotu ekonomickou a je klíčovou podmínkou naší hospodářské prosperity.
V posledních letech se nicméně o této provázanosti mezi přírodou a ekonomikou začíná mluvit více. Používá se pojem přírodní kapitál, který zdůrazňuje právě ekonomickou hodnotu přírody: nepřeberné množství přírodních zdrojů, které využíváme a bez nichž bychom se často neobešli.
Ekosystémové služby a lidský blahobyt
Příroda nám poskytuje určité užitky, bez kterých se jen těžko obejdeme. Patří mezi ně kupříkladu potraviny, dřevo, ale také regulace odtoku vody z krajiny, čištění vody, fotosyntéza, tvorba půdy a mnoho dalších. Kromě toho je pro nás příroda také zdrojem inspirace, odpočinku a duchovních prožitků. Celosvětový projekt Millennium Ecosystem Assessment (MA 2005) popsal tyto užitky jako ekosystémové služby.
Bereme je často jako samozřejmost a mnohé z nich jsou pro nás volně dostupné. Pokud všechno funguje, pak si v každodenním životě využívání ekosystémových služeb ani neuvědomujeme, ale například povodně nás opakovaně přesvědčují o tom, že ekosystémové služby (nebo jejich selhávání) dokážou do našich středoevropských životů důrazně vstoupit.
Čtěte také: Normy pro Emise Vibrací
Převážnou většinu ekosystémových služeb - v případě ochrany před povodněmi například retenci vody v krajině - jsme přitom lidskými silami schopni obtížně nahradit a pokud vůbec, pak často za cenu velkých nákladů. Podpora přírodních procesů navíc někdy představuje účinnější a levnější řešení našich problémů než řešení technická.
Míra a kvalita poskytování ekosystémových služeb se odvíjí od kondice přírody - biodiverzita a zdraví ekosystémů je základní podmínkou pro to, abychom mohli z přírody ekosystémové služby získávat. Z praxe ale víme, že je tu rozpor: je jisté, že jsme na přírodě závislí, přesto ji svou činností dlouhodobě poškozujeme a omezujeme její schopnost životodárné služby poskytovat.
Má-li se tato praxe změnit, musí se změnit také rozhodování při správě přírodních zdrojů - především na úrovni veřejné správy a podnikání, ale i jinde. Zkušenost z desítek let historie ochrany přírody ale ukazuje, že založit dobrou správu přírodních zdrojů pouze na představě o jejich užitečnosti nestačí. Při rozhodování bývají často brány v úvahu jen ty části přírody, jejichž využívání je spojeno s nějakými náklady nebo naopak zisky.
Příroda nám ovšem poskytuje některé statky a služby zdarma a my míváme tendenci žít na účet přírody, tyto vstupy přehlížet, a tím podceňovat význam přírody pro náš život. Změnu by mohl způsobit konkrétnější vhled do problému, jaké ekosystémové služby vlastně čerpáme, kolik jich je, jaký význam a hodnotu pro náš život mají. Tyto otázky jsou obtížné a pro odpověď musíme sáhnout za hranice oboru přírodních věd. Na několika zahraničních projektech (UK NEA, 2011) je však vidět, že provést kvantifikaci ekosystémových služeb poskytovaných přírodou lze.
Chováme tedy naději, že hodnocení ekosystémových služeb může působit jako nástroj zpětné vazby, který nás dokáže přimět revidovat a znovu promyslet náš vztah k přírodě a přivést naši pozornost k následkům našich rozhodnutí.
Čtěte také: O znečištění v České Republice
Hodnocení ekosystémových služeb travinných biotopů v ČR
Cílem studie bylo testování možných přístupů k hodnocení ekosystémových služeb a snaha analyzovat možnosti využití konceptu ekosystémových služeb v ochraně přírody. Pilotní studie rozvinula biotopově zaměřený přístup ekosystémového účetnictví a přenosu ekonomických hodnot se zaměřením na travinné ekosystémy, tedy přírodě blízké a přírodní travinné biotopy stejně jako obhospodařované louky a pastviny.
Ekosystémové služby travinných ekosystémů jsou úzce provázány se zemědělským hospodařením, které tradičně spoluutvářelo středoevropskou krajinu. Ačkoliv v posledních desetiletích rozloha zatravněných ploch v ČR prudce vzrostla, v současnosti jsou v rostoucí míře ohrožovány rozrůstáním zástavby a infrastruktury stejně jako zanecháním hospodaření a následným zarůstáním lesem. Integrovanější zhodnocení přínosů travinných ekosystémů pro lidskou společnost zároveň stále chybí.
Studie usilovala o zachycení biofyzikálních indikátorů a ekonomických hodnot ekosystémových služeb travinných ekosystémů, jako jsou ukládání uhlíku, regulace vody a eroze, odolnost vůči invazím či potenciál pastvy. Smyslem kvantifikace ekosystémových služeb je zhodnocení často opomíjených přínosů, které má existence přírodních systémů pro lidskou společnost.
Vyčíslení užitků poskytovaných přírodním prostředím lidské společnosti by mělo napomoci k pozastavení degradace ekosystémů a přispět k analýze efektivity prostředků vynaložených na obnovu ekosystémů či jejich udržování v příznivém stavu. Travinné ekosystémy jsme v této studii definovali jako biotopy s travinobylinným pokryvem, využívané obvykle k pastvě či produkci sena.
V České republice zaujímají zhruba 11 % celkové rozlohy území. Přírodě blízké či přírodní biotopy byly převzaty z vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR 2010) a sdruženy do širších kategorií, jako jsou vlhké či aluviální louky, suché trávníky nebo alpinské louky. Téměř tři čtvrtiny rozlohy trávníků v ČR tvoří pravidelně obhospodařované louky či pastviny, které nesplňují definici přírodních biotopů. V mnoha případech se jedná o biotopy s různým stupněm poškození, s projevy zarůstání nepůvodními invazními druhy, půdní eroze či s náletem dřevin.
Čtěte také: Česká energetika a OZE
Služby travinných ekosystémů
Ekosystémové služby je nezbytné vnímat ve smyslu společenských přínosů přispívajících ke kvalitě života obyvatel či tvořících předpoklady ekonomické produkce. V této pilotní studii jsme se zaměřili na hlavní služby poskytované travinnými biotopy. Pro kvantifikaci některých typů služeb nejsou dostupná vhodná souhrnná data (například o genetických zdrojích či léčivech) či nejsou v kontextu travin tak významné, což je případ regulace kvality ovzduší.
V případě zásobovacích služeb jsme se zaměřili na produkční kapacitu skotu jakožto hlavní zásobovací službu travin, respektive produkci masa coby finálního užitku. V případě regulačních služeb ekosystémů jsme zahrnuli ukládání uhlíku - regulaci klimatu, regulaci půdní eroze, zadržování vody, zneškodňování odpadů - odstraňování dusíku a odolnost vůči invazním druhům. Jako zástupce kulturní služby jsme vybrali rekreační službu, resp. vnímanou estetickou hodnotu vyvážené zemědělské krajiny, kde louky a pastviny mají svoje nezastupitelné místo.
Biotopový přístup k hodnocení ekosystémových služeb
Pro pilotní analýzu služeb poskytovaných travinnými ekosystémy jsme rozvinuli tzv. biotopový přístup k ekosystémovému účetnictví (Vačkář et al. 2010). Přírodní biotopy představují cennou zásobu přírodního kapitálu a z existence biotopů je odvozen roční tok ekosystémových služeb.
Ekosystémové služby lze charakterizovat zaprvé biofyzikálním množstvím, tedy rozsahem toku služby ve fyzických jednotkách (například hmotnostní či objemové jednotky) v určitém časovém období. Pro kvantifikaci služeb ekosystémů bychom ideálně potřebovali ekologické produkční funkce, tedy funkční vztahy mezi jednotkami poskytujícími danou službu a přínosy lidské společnosti. Protože však tyto funkční vztahy nejsou stále dostatečně prozkoumané, vyšli jsme z přenosu hodnot jednotlivých služeb na plochu biotopů.
V pilotní studii jsme pro odhad biofyzikálních toků služeb ekosystémů sestavili indexy odvozené z přehledu literatury. Například regulační služba ukládání uhlíku (v jednotkách Mg C ha-1) byla odhadnuta z přehledu hodnot akumulace uhlíku v různých typech travinných ekosystémů. Regulaci odtoku vody jsme odhadovali na základě přehledu hodnot odtokových koeficientů (m3ha-1). Pro výpočet maximálního počtu hospodářských zvířat jsme využili vzorec zatížení pastviny založený na výnosu a rozloze pastviny, délce pastevní sezony a živé hmotnosti zvířete (Háková et al. 2004). Regulaci invazí jsme hodnotili jako kombinaci míry zasaženosti invazí (invadovanost) a zranitelnosti vůči invazím (invazibilita; Chytrý et Pyšek 2008).
Protože ekosystémové služby jsou konceptem integrujícím ekologii a ekonomii, dalším krokem biotopového ekosystémového účetnictví je vyčíslení ekonomické hodnoty dané služby. Vyčíslení společenské hodnoty v peněžních jednotkách se stalo standardem pro analýzu a kvantifikaci ekosystémových služeb. Některé ekosystémové služby, zejména regulační a kulturní, nejsou obvykle zahrnuty v tržních vztazích, takže neznáme jejich „pravou“ hodnotu.
Pro pilotní studii jsme využili přístupu přenosu hodnot, který se používá v případě nedostatečného množství dat o hodnotách ekosystémů. Pro přenos ekonomických hodnot jsme převzali údaje z původních domácích a zahraničních valuačních studií, kdy byla uvažována úprava pomocí směnného kurzu a indexu spotřebitelských cen z databáze OECD na ceny roku 2010 (Melichar 2010).
Pro vyjádření jejich hodnoty lze využít celou škálu různých dalších ekonomických přístupů. Například pro odhad ekonomické hodnoty služeb regulace eroze jsme využili výsledků studie o nákladech na odstraňování erodovaného materiálu z vodních toků (Křůmalová et al. 2000). Hodnotu uhlíku jsme založili na průměrné hodnotě nákladů na zamezení emisí CO2 v hodnotě 2 123 Kč na tunu emisí CO2(Kuik 2007). Pro ocenění ostatních služeb jsme využili studie pracující s dalšími přístupy, například náklady náhrady za danou službu (v případě regulace vody je náhradou vodní nádrž; Pithart et al. 2008), ochotu platit za kulturní estetickou službu zemědělské krajiny (Křůmalová et al. 2000) či data z náhradního trhu pro odstraňování dusíku (Rybanič et al. 1999). Ekonomickou hodnotu regulace invazí jsme odvodili z nákladů na potírání bolševníku v zasažených typech travinných biotopů. Cena regulace invazí se pohybuje od 248 Kč ha-1pro aluviální louky po 3 968 Kč ha-1pro alpinské a subalpinské louky.
Hodnota ekosystémových služeb travinných biotopů v ČR
Každoroční hodnotu ekosystémových služeb poskytovaných travinnými biotopy v ČR jsme vyčíslili zhruba na 65 miliard Kč. Hodnota služeb obhospodařovaných pastvin a luk v úhrnu v ČR mírně převyšuje hodnotu služeb zajišťovaných přírodními a přírodě blízkými biotopy, přičemž hodnota každoročního toku služeb z pastvin dosahuje 36 miliard Kč a hodnota služeb přírodních biotopů 29 miliard Kč.
Vzhledem k menší rozloze přírodních biotopů však přírodní biotopy dosahují daleko většího výkonu při zajištění ekosystémových služeb, a to 79 201 Kč ha-1ve srovnání s plošnou hodnotou 51 428 Kč ha-1pro obhospodařované traviny. Přírodní a přírodě blízké biotopy dosahují vyšších hodnot na plochu zejména v případě regulace odtoku vody, odstraňování dusíku a regulace invazí. Naopak pastviny dosahují celkem pochopitelně vyšších výnosů hospodářských zvířat.
Při součtu všech hodnocených služeb dosahují z hlediska jednotlivých biotopů nejvyšších hodnot na jednotku plochy vlhké a aluviální louky. Vydatnost služeb je v tomto případě odvozena mj. od vysoké hladiny primární produkce a zachovalosti těchto typů biotopů. Z jednotlivých ekosystémových služeb dominuje tok a hodnota služby regulace odtoku vody. Hodnota regulace vody se pohybuje v rozmezí zhruba 32 853-75 815 Kč ha-1. Trvalé travní porosty, přírodní i intenzivněji obhospodařované, uspoří ročně přes 2 mil. tun půdy, která by jinak byla spláchnuta či odnesena do vodních toků a nádrží.
Jak ilustruje obrázek 2, ekosystémové služby travinných biotopů jsou vztaženy zejména k jejich rozloze v jednotlivých částech České republiky. Aluviální louky zadržují vodu a odstraňují dusík, obhospodařované louky produkují maso a mléko a horské louky nejlépe odolávají invazím a slouží rekreaci.
Ochrana krajinného rázu
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Znaky kulturní a historické charakteristiky tvoří sídelní struktura území a stavby ve volné krajině, jako např. hrady, zámky, hradiště, kostely a kaple, boží muka, křížky, menhiry.
Přírodní a kulturní znaky jsou často provázány s určitým významovým obsahem, který je při hodnocení krajinného rázu hodnocen jako nehmotný znak kulturně historické charakteristiky. O harmonickém krajinném rázu hovoříme tehdy, pokud vnímáme v krajině prostorový a funkční soulad přírodních a kulturních prvků.
Prostorová harmonie je dána harmonickým měřítkem jednotlivých objektů vůči sobě navzájem a také vůči celku. V praxi vytváří prostorovou harmonii mimo jiné i struktura a charakter zástavby (např. objem staveb, výška staveb, orientace staveb k hranici pozemku a k hlavnímu veřejnému prostoru apod.). Podle účelu v praxi rozlišujeme preventivní a případové (kauzální) hodnocení krajinného rázu.
Preventivní hodnocení krajinného rázu se pořizuje pro území chráněných krajinných oblastí, ale také krajů a přírodních parků. Ochrana krajiny je také předmětem územního plánování. Stavební zákon formuluje v § 18 cíle územního plánování, k nimž patří: „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Závěr
Péče o krajinu a její ráz je podle názoru mnohých literátů i autorů odborných prací péčí o naše životy. Je klíčové, abychom si uvědomili provázanost mezi přírodou, ekonomikou a kvalitou našeho života, a abychom se snažili chránit a obnovovat přírodní bohatství naší země.
tags: #hodnota #prirody #a #krajiny #definice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]