Limity znečištění odpadních vod a legislativa v České republice

Aktuálně připravované změny vodoprávních předpisů v ČR směřují k zásadnímu zpřísnění pravidel v oblasti nakládání s odpadními vodami, zejména dalšího snížení limitů pro vypouštění odpadních vod, snížení limitů pro zpoplatnění a navýšení poplatků za vypouštěné znečištění.

Odborné i neodborné diskuse zúčastněných stran připravujících zmíněné legislativní změny, zejm. NV č. 401/2015 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb. (zákon o vodách), často nerespektují základní nutnost posuzovat technologie čištění odpadních vod nikoliv pouze z legislativních hledisek, ale stále více i z pohledu reálné účinnosti dosažitelné při biologickém procesu čištění odpadních vod.

Zahušťující se splaškové odpadní vody z aglomerací, měst a obcí v důsledku klimatických změn extrémně suchých období posledních dvou let, v důsledku eliminace vniku cizích vod do kanalizací, nebo pouze trendy výstavby kvalitních oddílných stokových systémů, tlakových a vakuových kanalizací zcela mění pohled na dosažitelnost limitů biologického čištění, ať už se jedná o limity dle BATů, či limity dané nařízením vlády ČR.

Situace se stává leckdy problematickou jak u malých ČOV v řádu jednotek tisíc ekvivalentních obyvatel, tak i u velkých ČOV s kapacitou nad 100 000 EO. Ačkoliv dochází k významnému postupnému snižování vnosu látkového znečištění z odpadních vod do vod povrchových.

Není překvapením, že finální kvalita odpadní vody odtékající z ČOV přímo souvisí s kvalitou odpadních vod na přítoku. Odpadní vodu lze čistit lépe či hůře v závislosti na složení znečištění.

Čtěte také: Odpadní vody u RD v ČR

Odpadní voda obsahuje základní polutanty jako organické znečištění (C), nutriční prvky dusík (N) a fosfor (P), a další sledované polutanty, zejména zpoplatnění podléhající RAS, AOX, Cd a Hg. Organické látky v odpadní vodě mohou být buď biologicky rozložitelné nebo nerozložitelné, případě obtížně rozložitelné.

Podle povahy částic je lze zjednodušeně rozdělit na rozpuštěné či nerozpuštěné. I nerozpuštěné částice jsou buď biologicky rozložitelné či nerozložitelné, nebo se jedná o biomasu (baktérie) přirozeně se vyskytující v odpadních vodách.

Legislativní rámec

Schválení nakládání s vodami - řídí se vodním zákonem č. 254/2001 Sb. Vyčištěné vody můžeme vypouštět do povrchových vod, do jednotné kanalizace neukončené centrální čistírnou odpadních vod a nebo do podzemních vod.

Limity pro vypouštění do povrchových vod jsou stanoveny Nařízením vlády č. 401/2015 Sb. Limity pro vypouštění do podzemních vod jsou stanoveny Nařízením vlády č. 57/2016 Sb.

Při vypouštění do povrchových vod a při schvalování čističky v režimu ohlášení posuzuje úředník čističku podle zařazení do kategorií. Při vypouštění do povrchových vod a při schvalování čističky v režimu vodoprávního řízení posuzuje úředník hodnoty zbytkového znečištění ve vypouštěných vodách.

Čtěte také: Výfukové emise a norma EURO 7

Podobné je to u vypouštění do podzemních vod. Navíc v případech, kdy to vyplyne z hydrogeologického posudku, musí úředník stanovit ukazatele mikrobiologického znečištění. V procesních úkonech postupuje úředník podle zákona č. 500/2004 Sb.

Vyčištěné vody můžeme vypouštět do povrchových vod, do jednotné kanalizace neukončené centrální čistírnou odpadních vod a nebo do podzemních vod.

Hlavním cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je uvedení předmětného prováděcího předpisu do souladu se současnou právní úpravou, kdy podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů není možné od 1. 7. 2024 realizovat vodní dílo určené pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel na základě ohlášení. Tato změna vyplývá z přijetí zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.

Dalším cílem návrhu je úprava emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních v ukazateli amoniakální dusík, zpřesnění terminologie a provedení několika legislativně-technických úprav. Nové znění § 2 odst. 2 zvyšuje minimální četnost měření míry znečištění odpadních vod pro zdroje znečištění velikostní kategorie nad 50 ekvivalentních obyvatel (EO) na 4× ročně.

Novela nařízení vlády reaguje na zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.), který v části třicáté, čl. LIV, bodě 5 ruší § 15 až § 15c včetně nadpisů.

Čtěte také: Omezení emisí dopravních letadel

Žádat o povolení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 EO na ohlášení bylo možné podle § 15a novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. do 30. 6. 2023.

Podle Čl. LV bodu 1 přechodného ustanovení k zákonu č. 284/2021 Sb. povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se přitom nadále vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Při udělování pověření k provádění technické revize vodního díla podle věty první a druhé se postupuje podle § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 284/2021 Sb.

Navrhovaná právní úprava ve většině případů nepředpokládá žádné sociální ani ekonomické dopady na fyzické či právnické osoby. Rovněž nebyly shledány žádné dopady na veřejné rozpočty. Z uvedených důvodů byla dne 2. 4. 2025 podána žádost o udělení výjimky z povinnosti provádět Hodnocení dopadů regulace, jíž bylo dne 10. dubna 2025 vyhověno ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády (č. j. 48/2022).

V případě vypouštění odpadních vod na povrch terénu je potřeba počítat s vyššími náklady na pořízení čistírny odpadních vod (ČOV) vybavené zařízením na dezinfekci vyčištěné odpadní vody nebo v případě stávající ČOV na jejím dovybavení takovýmto zařízením (např. na instalaci UV lampy). Nové ČOV opatřené dezinfekcí jsou dražší o nižší desítky tisíc Kč bez DPH oproti verzi bez dezinfekce, ceny na dovybavení stávajících ČOV dezinfekcí se pohybují v rozpětí jednotek tisíc až nižších desítek tisíc Kč. Dalším nákladem je cena za rozbor odpadních vod v mikrobiologických ukazatelích, která činí cca 1 000 Kč na jedno stanovení (povinnost min. 2x ročně).

V případech vypouštění odpadních vod do vod podzemních lokalizovaného v ochranném pásmu vodního zdroje, případně ve zvláště chráněných územích, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro další ukazatele. Nejčastěji nejspíše půjde o celkový fosfor, kde k dodržení limitu bude pravděpodobně nezbytné zajistit jeho chemické srážení fosforu.

Rozdíl v ceně domovní čistírny odpadních vod bez chemického srážení a s technologií chemického srážení se pohybuje kolem 10 000 Kč. Provozní náklady se navýší jednak o cenu spotřebovaného srážedla (obvykle síranu železitého), jednat o cenu stanovení fosforu. Celkem lze tyto náklady odhadnout do tisíce Kč ročně na jedno zařízení.

Nejdůležitějším kritériem při výběru ČOV by měla být její účinnost v rovnováze s náročností údržby, za níž jsou výsledky deklarovány. Jednoduše sděleno, je dobré si před nákupem čistírny vždy ověřit i náročnost údržby z dostupných informací, ideálně referencí od nějakého jiného provozovatele vybrané technologie, dále pročtením návodu na obsluhu a údržbu, čímž si mnohdy ušetříte pocit velkého rozčarování po nákupu čistírny.

U kategorií COV pod 2000 EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený koeficientem 18,7. U nových ČOV se pro zařazení do velikostní kategorie v prvním roce po výstavbě (zkušební provoz) použije návrhový parametr v zatížení BSK5.

Základní povinnosti při zneškodňování odpadních vod

Základní povinnosti při zacházení s odpadními vodami stanoví vodní zákon pro stavebníky při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona jsou stavebníci povinni stavby zabezpečit odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem.

Vodní zákon přitom ve svých dalších ustanoveních neupravuje jiné způsoby zneškodňování odpadních vod než jejich vypouštěním. Z klíčového ustanovení § 38 vodního zákona vyplývá, že zneškodňováním se rozumí vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v souladu s limity a podmínkami stanovenými k jejich vypouštění vodoprávním úřadem.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je jedním z druhů nakládání s vodami (§ 2 odst. 9 vodního zákona) a podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu.

Každá právnická či fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinna zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, vydávaným vodoprávním úřadem podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchovýchPři povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových (zde je konečně třeba zdůraznit výjimečnost zneškodňování odpadních vod jejich vypouštěním do vod podzemních) stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod.

Co se týče možnosti vodoprávního úřadu povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních, lze s ohledem na zákonné promítnutí veřejného zájmu na maximálně možné ochraně podzemních vod jakožto přednostního zdroje pro zásobování pitnou vodou hovořit o možnosti zcela výjimečné.

Povolení přímého vypouštění odpadních vod do podzemních vod vodní zákon v ustanovení § 38 odst. 4 výslovně zakazuje. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout (tedy tzv. nepřímé vypouštění), lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.

Nakládání s obsahy žump a septiků

Septiky a žumpy jsou stavby, do kterých jsou i v současné době odváděny (splaškové) odpadní vody z řady obytných staveb. Septiky jsou na rozdíl od žump vodními díly podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, neboť jde o stavby, které slouží k nakládání s vodami (k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, respektive podzemních).

Žumpa není vodním dílem, ale "obecnou" stavbou povolovanou stavebním úřadem podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Splaškové odpadní vody se v žumpě akumulují, po naplnění akumulačního prostoru musí být žumpa vyprázdněna a její obsah zneškodněn.

Příslušnost vodoprávních úřadů k vydávání povolení

Vodoprávními úřady příslušnými k rozhodování o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních jsou zásadně obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajské úřady povolují vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více a vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek do vod povrchových.

Problematika používání kalů

Používání kalů z čistíren odpadních vod, ze septiků a jiných zařízení na zemědělské půdě je upraveno ustanoveními § 32 a 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle § 33 odst. 4 tohoto zákona lze na zemědělskou půdu aplikovat pouze upravené kaly.

Zákon o odpadech pracuje s pojmem "upravený kal", kterým je podle § 32 písm. b tohoto zákona kal, jenž byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací.

Kaly bývají upravovány především kompostováním na zakládkách nebo v biofermentorech a vápněním. Dalším způsobem úpravy kalů pro zemědělské využití může být dlouhodobé skladování odvodněných kalů na vodohospodářsky zabezpečeném složišti a sušením kalů spojeným zpravidla s peletizací.

Vzhledem k tomu, že kaly ze žump a septiků nelze pokládat za upravené kaly, nelze vypouštět obsahy žump přímo bez úpravy na zemědělské pozemky.

Obsah domovních jímek nelze považovat ani za hnojivo podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Emisní standardy

Vláda nařizuje podle § 38 odst. 5 a 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 150/2010 Sb. a zákona č. 229/2013 Sb.:

• (1) Ukazatele přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních a nejvýše přípustné hodnoty těchto ukazatelů (dále jen „emisní standardy“) jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
• (2) Klasifikace výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodních děl ohlášených podle § 15a zákona, je uvedena v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Minimální četnost měření

• (2) Minimální četnost měření míry znečištění odpadních vod podle odstavce 1 písm. f) je dvakrát ročně s typem vzorku A, kterým se rozumí dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut.
• (4) Množství vypouštěných odpadních vod podle odstavce 1 písm. g) se stanovuje podle údajů vodoměru odebrané pitné a užitkové vody nebo měřením na výstupu z čistícího zařízení.

Přípustné hodnoty znečištění

• (1) Při povolování vypouštění odpadních vod z jednotlivých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci stanoví vodoprávní úřad přípustné hodnoty znečištění do výše emisních standardů uvedených v tabulce č. 1 A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
• (2) Při povolování vypouštění odpadních vod z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby stanoví vodoprávní úřad přípustné hodnoty znečištění do výše emisních standardů uvedených v tabulce č. 1 B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
• (3) Pokud z vyjádření osoby s odbornou způsobilostí2) vyplyne, že vzhledem ke zjištěným hydrogeologickým charakteristikám a množství vypouštěných odpadních vod hrozí kontaminace podzemních vod mikrobiologickým znečištěním, stanoví vodoprávní úřad vedle přípustných hodnot znečištění podle odstavce 1 nebo 2 také přípustné hodnoty znečištění mikrobiologických ukazatelů podle tabulky č. 1 C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
• (6) Pokud je k čištění odpadních vod použito zařízení pro čištění odpadních vod ohlašované podle § 15a vodního zákona, musí spadat pod klasifikaci výrobku označeného CE stanovenou v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Klasifikace výrobku označovaného CE podle § 3 odst. 3

Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. Pro určení velikosti aglomerace se použije stejný postup pro všechny odpadní vody odváděné kanalizací pro veřejnou potřebu.

Domovní čistírna odpadních vod - PZV je certifikována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 Sb. ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

Kategorie I - DČOV určené pro obvyklé vypouštění do vod povrchových. S DČOV kategorie I se uvažuje jako s obvyklým řešením pro většinu lokalit, ve kterých se využití DČOV předpokládá, a to zejména tam, kde se prokáže, že použitím zařízení této kategorie nebudou překročeny normy environmentálni kvality uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

Kategorie II - DČOV, u nichž je vyšší účinnost odstranění uhlíkatého znečištění a stabilní nitrifikace nutná vzhledem ke zvýšené ochraně povrchových vod, zejména tam, kde zvýšený obsah amoniaku může působit toxicky na vodní ekosystémy a tam, kde malá vodnost toku nezaručuje dosažení norem environmentálni kvality a požadavků na užívání vod uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

Kategorie III - DČOV, u nichž je vyšší účinnost nitrifikace, částečné odstraňování dusíku denitrifikací a odstranění fosforu nutné z důvodu vypouštění do vod povrchových s přísnějšími požadavky z důvodu užívání vod pro vodárenské účely apod. Jedná se nejčastěji o DČOV kategorie II, doplněné např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění - chemickým srážením, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpcí apod.

Tabulka CZ-NACE (Průmyslový obor/ukazatel)

tags: #limity #znečištění #odpadních #vod #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika klimatických regionů VÚMOP
• 3 Výrobci ekologického nábytku
• Inspirace pro svatbu v přírodě
• Proces likvidace elektroodpadu
• O Jiřím Havlovi