Zdobenci rodu Gnorimus zahrnují například Gnorimus nobilis.
Ochranný status: silně ohrožený druh podle vyhlášky č.
Ochrana se vztahuje na všechny druhy rodu Gnorimus, ale v Českém středohoří se nachází pouze jeden druh.
Zdobenec zelenavý (G. nobilis) se vyskytuje hlavně v podhorských listnatých lesích (hlavně v bukových porostech), ve starých sadech a vystupuje i dosti vysoko do hor.
V Českém středohoří je znám z Ritiny a Tlučeňského údolí, ale jedná se vždy pouze o velmi staré doklady uložené v coll. Muzeum města Ústí n.L.
Čtěte také: Účinné čištění záchodu
Zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) je zástupce hmyzu, řádu brouků z čeledi vrubounovitých.
Velikost 15-19 milimetrů.
Hmyz s proměnou dokonalou, tedy vajíčko, larva, kukla a dospělec.
Zelený, s kovovým leskem, var.
Jsou známé i formy - vzhledem k tomu, že se většinou jedná o přechodné formy je řada těchto forem považována za synonyma a uvádíme je jen pro zajímavost.
Čtěte také: Jak vyčistit zašlé obklady?
Druh varíruje v barvách a v přítomnosti nebo nepřítomnosti bílých skvrn na těle, např.: ab. annikae (původně popsána jako rasa), ab. cupreicollis Mulsant, 1842, ab. cuprifulgens Reitter, 1908, ab. cyaneoviolaceus Mancini, 1924, ab. fleischeri Ješátko, 1942, ab. heyrovskyi Ješátko, 1942, ab. immaculatus Mulsant, 1842, ab. maximoviči Ješátko, 1942, ab. obenbergeri Ješátko, 1942, ab. obscuripennis Reitter, 1908, ab. roubali Ješátko, 1942, ab. rubrocupreus Mulsant, 1842, ab. serbusi Ješátko, 1942, ab. superbissimus Roubal, 1933, ab. štusaki Ješátko, 1942, ab. tatari Ješátko, 1938, tesaři Ješátko, 1942, ab. viridissimus Depoli, 1917.
Dále jsou známé var. jako je var. cuprifulgens Reitter (krovky jsou zbarvené kovově červenofialově), var. holonigra (původně popsána jako ssp.), var. lecapitaini (původně popsána jako ssp.) a var.
Známé jsou tři podruhy, Gnorimus nobilis macedonicus (Baraud, 1992), Gnorimus nobilis nobilis (Linnaeus, 1758) a Gnorimus nobilis var.
Většinu života (až dva roky) tráví jako larva vyžírající chodbičky v tlejícím dřevě ovocných stromů, do nichž klade samička vajíčka.
Samičky kladou vajíčka do trouchnivějícího dřeva starých kmenů a kořenů různých listnatých stromů (např. ve Velké Británii se vyskytuje v sadech na švestkách, jabloních, hrušních, třešních) jako jsou např. břízy, vrby, duby, zvláště buky.
Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny
Uvádí se i akát (Robinia).
Larvy se vyvíjejí hlavně v trouchu stromů a v posledním instaru mají až 50 mm.
Imaga jsou velké 15-19 mm a létají od konce května do poloviny srpna za slunečného počasí, Nejraději sedají na bíle a bohatě kvetoucí rostliny jako Filipendula, Spiraea, Sambucus, různé Daucaceae apod.
Malé začínající dutiny, trus v trouchu je menší než u páchníků, stejná velikost jako u zlatohlávků, velikost trusu u larev posledních instarů je až do 5 mm délky a 3 mm šířky.
Vyskytuje se v malých začínajících dutinách a podkorních kapsách, mnohdy ještě nemusí jít ani o sypký trouch.
Stačí shnilé dřevo, které se v trouch začíná pomalu měnit.
tags: #litargus #connexus #a #silne #ohrozeny #zdobenec