Pěstování třešní ve volné přírodě

Třešně (Prunus avium, Prunus cerasus) jsou oblíbené pro své nádherné květy a chutné plody. Jsou nenáročné a rostou téměř všude v bohaté a provzdušněné půdě, ale nemají rády kořeny ve vodě. Slunce je nezbytné pro zrání plodů.

Stanoviště a půda

Třešeň má ráda teplo, hlubokou půdu a vápník. Je citlivá na mrazíky v době kvetení i na příliš velké mrazy v zimě, takže v mrazové kotlině asi nebude spokojená. Nemá ráda přemokřené půdy. Pro pěstování třešní jsou nejvhodnější úrodné, hlinité, minerálně bohaté půdy, často i na vápnitém podloží. Uspokojivě však roste i na mírně kyselých půdách.

Odrůdy třešní

Třešně se dělí na srdcovky a chrupky. Mezi tím jsou i polochrupky, ale těch moc není. Podle doby, kdy třešně zrají, mluvíme o osmi třešňových týdnech. Přibližně pokrývají červen a červenec, první třešňový týden tedy začíná přibližně na začátku června (samozřejmě podle počasí, polohy, ...

• Srdcovky a polochrupky dozrávají nejdříve - v 1. a 2.TT (třešňovém týdnu) a proto unikají strašné mouše s děsivým jménem vrtule třešňová. Bývají měkčí než chrupky.
  • Příklady srdcovek: Rivan, Rychlice (zraje v 1.TT), Karešova (2.TT), Kaštánka (2.TT)
  • Polochrupek: Burlat (2.TT)
• Chrupky mají tuhou dužninu, pevnou slupku a zrají později - nejvíce kolem 4. a 5.TT. To máte například: Těchlovan (5. TT), Kordia (5.TT).

Třešně, co se pěstují u nás, jsou vesměs cizosprašné - tedy je zapotřebí opylovač. Jako opylovač se nejlépe hodí třešeň ptačí neboli ptáčnice (Prunus avium).

Pěstitelské tvary a podnože

Třešeň se dá pěstovat v různých pěstitelských tvarech. Na málo rostoucí podnoži můžeme zapěstovat čtvrtkmen (výška kmínku kolem 1m), zákrsek (kmínek asi 60cm), ale i třeba štíhlé vřeteno.

Čtěte také: Více o třešni ptačí

Koupit odrůdu na slabě rostoucí podnoži, což je nejlepší řešení. Konkrétně jde o podnože Colt, P-HL-A,B,C, Gisela 5. Výška takové třešně může být i v dospělosti tak do 3 m. Tyto podnože však koření mělčeji, takže na nějaký čas ke stromku kůl a zalévat. Jsou množené vegetativně.

Větší třešňové stromy bývají na semenné podnoži, které se říká ptáčnice nebo mahalebka. Na mahalebce je dobré mít třešeň v nepříliš úrodných kamenitých půdách. A nebo tam, kde je prostě moc sucho. Višeň se pěstuje nejčastěji štěpovaná na višeň tureckou čili mahalebku (Prunus mahaleb), která roste místy ve volné přírodě na jižní Moravě. Jako podnož omezuje vzrůst naštěpované odrůdy - hodí se pro menší tvary (zákrsky a čtvrtkmeny).

Řez třešní

A co se týče řezu - třešně jsou na něj citlivější než jabloně. I když zásady, podle kterých se střihne mladá korunka, jsou podobné. Pěstujeme řídké, světlé koruny, v prvním roce se řeže více (krátký řez), ve druhém a třetím se výhony zkracují už jen o polovinu a odstraňují se svisle rostoucí větve nebo ty, které korunu moc zahušťují.

Od začátku je dobré dohlédnout na to, aby kosterní větve rostly ve větším úhlu odklonu od kmene (aspoň tak 45 stupňů), když je úhel moc ostrý, může se větev v budoucnu odlomit a zapříčinit zkázu celého stromu. Tyto větve by měly vyrůstat z kmínku ve výškových odstupech. Pokud vyrůstají (byť do různých stran) z jednoho místa, je riziko vylomení (někdy po létech) větší.

Třešně nemají řez moc rády. Když se udělá v nevhodnou dobu, rány se mohou hůře hojit a může přijít klejotok - ostatně, ten je možno v zahradách na třešních často vidět. Třešeň před řezem v době květu, nebo při sklizni nebo hned po ní, v létě (dejme tomu v červenci).

Čtěte také: Odpadkový koš barva třešeň – recenze

Pokud řežu tenkou větev, tak ji ucvaknu nebo uříznu ve větevním kroužku a je to. Pokud však chci odstranit větvičku či větev silnější, mohlo by to způsobit problémy (klejotok, prosychání), vedlo by to ke zhoršení kondice stromu.

Platí také, že boční větev by neměla být tlustší než polovina průměru hlavní větve před ní (tedy před rozvětvením). A tyto situace může vyřešit Zahnův řez na oslabeně aktivní čípek. Jde o to, že převedu růst na vybranou postranní větev, kterou ponechám, zatímco jinou, která se mi nehodí, postupně odstraním.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Mějte se na pozoru před skvrnitostí třešní, která zasype listy malými dírkami, a před moniliózou, která způsobuje zahnívání plodů a vysychání větví. Tyto dvě choroby ošetřujte fungicidními prostředky na podzim a na jaře, na začátku vegetačního období. Dalším problémem jsou hlavně mšice, vrtule třešňové a ptáci!

Hmyzím škůdcem je vrtule třešňová, jejíž larvy vyžírají plody zevnitř, ale nejhorší jsou špačci a kosi. Různá „plašidla“ mají jen omezenou účinnost. Nejlépe poslouží vzrostlá ptáčnice poblíž zahrady - krom opylovací funkce budou ptačí škůdci vyhledávat její menší a ranější plody.

Využití třešní

Samotné syrové třešně jsou pochoutkou. Ale můžete je uvařit na různé způsoby. Nakyslé třešně oživí saláty, mohou se z nich připravit polévky, poslouží jako obloha k bílým masům, drůbeži a kozím sýrům. Vynikající jsou konzervované v octu nebo v pálence, v moučnících s čokoládou nebo bez.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Srdcovky a chrupky, což jsou třešně sladké, se používají hlavně do sladkých pokrmů: do bublanin, koláčů, kompotů a mražených ovocných dření.

Tabulka ročních přírůstků třešní (cm)

tags: #tresen #ve #volne #prirode #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Informační systém ochrany přírody
• Škola v přírodě Rychnov nad Kněžnou
• Služby odvozu odpadu
• Návody pro kreslení v přírodě
• Argumenty pro a proti ekologickému zemědělství