Literární periodika a ekologie v české literatuře

Ekologie je v rámci veřejné debaty v Čechách specifické téma. Tomu odpovídá také literární produkce.

Lidská činnost už po tisíciletí přetváří krajinu. Zemědělci, lesníci, rybáři, ale i stavitelé měst, průmyslových hal a silnic. Při přemýšlení o ekosystémech bychom neměli vliv člověka ignorovat a měli bychom s ním počítat.

Právě na tento aspekt se zaměřuje nová kniha nazvaná Aplikovaná ekologie. Jejími autory jsou Jaroslava a Jan Frouzovi z Biologického centra AV ČR. Publikaci představí osobně na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích 26., 27 a 28. srpna 2021.

Kmotrem publikace Aplikovaná ekologie se v prostorách Přírodovědy stal profesor Bedřich Moldan - geochemik, ekolog, publicista a v letech 1990-1991 vůbec první československý ministr životního prostředí.

Návštěvníci veletrhu se mohou seznámit také s praktickým manuálem Živá půda, který navazuje na stejnojmennou ceněnou práci kolektivu půdního biologa Miloslava Šimka. Manuál je určen veřejnosti, jež pracuje s půdou, tedy zemědělcům, lesníkům, ale i zahrádkářům.

Čtěte také: Charakteristické rysy romantismu

Většina učebnic ekologie se dosud zabývala přirozeným fungováním ekosystémů, které se omezuje jen na malou část suchozemských území.

„Vliv člověka na ekosystémy je značný. Na rozdíl od většiny ekologických publikací se kniha zaměřuje na vliv člověka na ekosystémy, zejména pak na vliv zemědělství, lesnictví, rybářství a lovu volně žijících zvířat.

Autoři v knize popisují environmentální dopady zvyšování produkce v těchto odvětvích a přináší návrhy, jak lze dosáhnout její udržitelnosti.

Kniha má 448 stran a doplňují ji ilustrace Lucie Buchbauerové. Publikace popisuje hlavní ekologické a biologické principy, na nichž stojí moderní zemědělství, lesnictví a rybářství a zabývá se tím, jak intenzifikace výroby mění strukturu ekosystémů.

Jak píšeme v úvodu, kniha je určena jak široké odborné veřejnosti - a to jak biologům, které kteří chtějí pochopit fungování těchto technologických disciplína a získat lepší náhled na to, jak ovlivňují ekosystémy - tak zemědělcům lesníkům rybářům, kteří se chtějí na své disciplíny podívat z jiného úhlu. Je to odborná kniha. Ono často zprofanované slovo ekologie je zde pojato striktně ve smyslu vědecké disciplíny, nikoli nějaké doktríny nebo něčeho podobného. Není to tedy aktivistická kniha, nesnažíme se hledat viníky, ale pochopit principy.

Čtěte také: Literární rešerše v oblasti environmentálních studií

Kniha je sestavena tak, aby ji nepoučený čtenář mohl číst od začátku do konce a dávala mu smysl. Kniha obsahuje řadu boxů, které jaksi vyčnívají z toku textu, vysvětlují mnohé pojmy, které čtenář nemusí znát, a ilustrují podrobně některé jevy na detailnějších případech. Jistě závisí na předchozí informovanosti a zájmu čtenáře, zda a kdy si je přečte.

My na Přírodovědecké fakultě UK přednášíme předmět Aplikovaná ekologie a původní myšlenka byla napsat jakýsi sumář pro naše studenty. Postupně jsme si ovšem řekli, že bude dobré pojmout knihu více jako monografii, než jako učebnici a zaměřit ji na širší okruh čtenářů. Přispěl k tomu i covid a home office, kdy měl člověk na psaní delších textů více času. Nicméně, jako i u jiných aktivit - čím dále home office trval, tím hůře se nám psalo.

My se se ženou docela dobře doplňujeme. Většina kapitol vznikala po nějaké diskusi nad tím, jak to pojmout, co tam zahrnout a tak podobně. Pak jeden z nás napsal draft, druhý ho přečetl a doplnil, a pak jsme si ho ještě několikrát „okolovali“. To se takhle zpětně nechá těžko říci. (chvíli se zamyslí) Spíše když jsme následně připravovali anglickou verzi, tak jsme u řady kapitol viděli, co by se tam ještě nechalo dopsat a rozvést, napadaly nás nové souvislosti, možná zobecnění a tak podobně.

Udržitelnost a věci s ní související jsou už trochu „moderní pojmy“. Zcela upřímně nevím, jestli je šance, aby se udržitelnost stala více než pojmem. V každém případě pro generaci mých vnoučat jde - zdá se - o šanci poslední. Ale abych byl trochu optimistou: mám dojem, že i generace mých studentů si to začíná uvědomovat. Pravdou je, že tyto souvztažnosti ležící na rozhraní přírodních a společenských věd, byly dlouho na okraji zájmu. Přitom se často jedná o netriviální problémy. Je až překvapivé, jak málo dat máme o dopadech různých politik zaměřených na zvýšení udržitelnosti. A to i přesto, že na ně vynakládáme nemalé peníze. Ukazuje to i naše kniha.

Systematický odborný pohled na interakce mezi zemědělstvím, lesnictvím, rybářstvím a evnironmentem je vzácný nejen v naší, ale i ve světové literatuře.

Čtěte také: Vývoj středověké literatury

Na univerzitu jsem přišel z akademie věd a tam je ten ´publish or perish´ styl moderní vědy dost zakořeněný. Čili přesvědčení o tom, že to, co zjistíme, bychom měli srozumitelným způsobem sdělit odborné komunitě, jsem si přinesl do počátků svého působení. Přinesl jsem si i řadu dlouhodobých projektů souvisejících s vývojem půd a obnovou ekosystémů, okolo kterých se má práce točí. No, a protože mě bádání baví, máme dost výsledků, které bychom mohli sdělit. Samozřejmě k tomu přispívají i studenti. A v poslední době se i na psaní mých textů čím dál tím více podílejí mí ´postdoci´, doktorandi ale i další studenti.

Většina akademických pracovníků si stěžuje na klesající úroveň studentů, kteří k nám přicházejí. V průměru bych s nimi dokonce souhlasil. Na druhou stranu ti dobří z nich jsou čím dál tím lepší a mám čím dál tím více studentů, kteří jistě - s vedením a dopomocí, ale z velké části sami - napíší svou první odbornou publikaci do prestižního, mezinárodního vědeckého časopisu ze své magisterské, ale stále častěji i bakalářské práce. Práce se studenty také přispěla k diversifikaci témat.

Daří se nám v podstatě dobře, ale jistě by mohlo být lépe. V poslední době zaznamenáváme zvýšený zájem studentů o náš obor, čemuž jsme rádi.

Rád cestuji, když to jde - to ale často tak či onak souvisí s prací. A rovněž vlastníme docela velkou zahradu, kde si pěstujeme vše možné, baví mě vaření, zavařování a další podobné věci.

Mezi českými autory toto téma není reflektováno samostatnou monografií většího rozsahu s výjimkou několika autorů převážně z řad přírodovědců, kteří se tématu věnují soustavně (např. Václav Cílek).

Představení knihy se uskuteční v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích u stánku Biologického centra AV ČR ve dnech 26. až 28. srpna. Během těchto tří dnů vždy v 11.00 a 13.45 autoři v krátké přednášce seznámí návštěvníky s vybranými environmentálními aspekty zemědělství, lesnictví a rybářství, popsanými v knize. Tu bude možné si na místě zakoupit i si ji od autorů nechat podepsat.

Dostupné publikace:

• BAKONYI SELINGEROVÁ, Ludmila. Děti a ekologie. Impulsy [online]. 2020, 6(5).
• TOMÁNEK, Martin. Environmentální komiksy. Lógr. 2020, 10(35), 58-66.
• KOŽUŠNÍKOVÁ, Petra. Bella ciao, zelená revoluce, klastry a monarchie. Tvar. 2019, 30(11), 12.
• LUKAVEC, Jan. O usměrňování literatury a hlubinné ekologii. ILiteratura [online]. 2013.
• A nyní apokalyptický realismus. Host, 2020, 36(3), s. [5]. ISSN 1211-9938.
• Děti a ekologie. Impulsy [online]. 2020, 6(5). ISSN 2336-727X
• TOMÁNEK, Martin. Environmentální komiksy. Lógr. 2020, 10(35), 58-66. ISSN 1804-6835
• KOŽUŠNÍKOVÁ, Petra. Bella ciao, zelená revoluce, klastry a monarchie. Tvar. 2019, 30(11), 12. ISSN 0862-657X.
• LUKAVEC, Jan. O usměrňování literatury a hlubinné ekologii. ILiteratura [online]. 2013. pátek, 17.

tags: #literární #periodikum #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie a legislativa nebezpečných látek
• Objevte svět přírody
• Testování ekologických lahví: Která je nejlepší?
• Program školy v přírodě
• Znečištění vody a jeho ničivé dopady