LOD V OHROŽENÍ: SILNÝ VÍTR A PREVENCE

Příroda nás v posledních letech překvapuje svými extrémními projevy. Dlouhodobá sucha se střídají s vydatnými přívalovými srážkami, které způsobují zaplavení míst, kde by to člověk nečekal. Výskyt tornád ve střední Evropě už snad nikoho nepřekvapuje.

Většinu níže uvedených extrémních klimatických jevů je možné předpovědět dostatečně předem. Český hydrometeorologický ústav vydává, v případě předpokládaného výskytu nebezpečného klimatického jevu, výstražnou informaci. Ta obsahuje kromě charakteru nebezpečného jevu také časový a prostorový rozsah platnosti výstražné informace, míru rizika (nízké, vysoké, extrémní) a doporučení, jak nebezpečí eliminovat. Kromě předpovědních relací v médiích se o aktuálně vydaných výstrahách dozvíte více na www.chmi.cz. Můžete se tedy informovat také u nich. V mnoha obcích navíc funguje systém informování občanů (nejen) o hrozícím nebezpečí pomocí bezplatných SMS zpráv.

Bouřky a ochrana před nimi

Jak poznáte, že se blíží bouřka, co dělat, jste-li v otevřené krajině a které místo vás před bouřkou (ne)ochrání? Bouřka vzniká nejčastěji v letních dnech, zejm. v odpoledních a večerních hodinách. Nejvíce bouřkových dní (v průměru 30) se vyskytuje v horských oblastech. Na jižní Moravě je těchto dnů v průměru 10 až 20 za rok.

Největší riziko představují právě blesky, které jsou každoročně zdrojem požárů a také příčinou zranění (popálení) či usmrcení osob. Přívalové deště doprovázející bouřku jsou ve většině případů krátkodobého charakteru. Občas mohou být tyto srážky mimořádně intenzivní, kdy voda nestačí z ohrožené oblasti normálně odtéct. To má za následek vznik tzv. přívalových (v médiích často také používaný pojem „bleskových“) povodní.

Nárazový vítr je nebezpečný svým působením na předměty, které nás obklopují. Důsledkem jsou např. pády stromů, sloupů nebo drátů elektrického vedení, částí budov apod., což může způsobit zranění osob. Co se týče krupobití, to představuje nebezpečí zejména tehdy, vyskytují-li se kroupy o průměru větším než dva centimetry.

Čtěte také: Světlík bojuje s živly v Atlantiku

TIP: Vzdálenost bouřky lze odhadnout a to podle časového rozmezí mezi zábleskem a zahřměním. Pro přibližný odhad platí, že počet sekund mezi zábleskem a zahřměním vydělte třemi a získáte počet kilometrů, jak daleko od vás bouřka je. Plánujete-li nějakou cestu (výlet na kole, pěší túra apod.), sledujte předpovědi počasí. V případě, že během dne hrozí bouřky, raději cestu odložte. Vidíte-li, že se bouřka již blíží, raději zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte.

Bezpečný úkryt a ochrana před bleskem

Za bezpečný se považuje úkryt v dobře uzemněných, zděných, kamenných nebo železobetonových stavbách. Abyste byli ochráněni před bleskem co nejlépe, je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu. Kromě toho, že hromosvod uchrání váš dům před poškozením, resp. požárem, ochrání i vás před zraněním či usmrcením. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy svěřte odborné firmě. V žádném případě se do takové činnosti nepouštějte sami! Rovněž je nutná pravidelná revize, kterou by měl provádět licencovaný revizní technik. Myslete na to, že nefunkční nebo zanedbaný hromosvod vás před bleskem neuchrání!

Zkontrolujte uzavření všech oken a dveří a v blízkosti domu (na zahradě) upevněte volně položené předměty (nebo je uschovejte, je-li to možné), odveďte do bezpečí zvířata, ukryjte automobil do garáže. Zdržujte se dále od oken, elektrospotřebičů, zásuvek, telefonu, kamen a vodovodu. Blesk se může šířit elektrickou a telefonní sítí, vodovodními trubkami i trubkami ústředního topení.

Chování v otevřené krajině během bouřky

Jste-li venku a nemáte-li možnost se ukrýt do budovy, v žádném případě se nezdržujte na otevřených a vyvýšených místech v krajině. Nacházíte-li se zrovna na horském hřebeni nebo vrcholcích hor, pokuste se dostat co nejrychleji dolů. V otevřené krajině vyhledejte co nejnižší polohy (údolí) - pozor však na přívaly vody. Pokud nemáte možnost dostat se rychle dolů, zaujměte co nejnižší polohu (nelehejte si však na zem!). Je nutné mít se zemí co nejmenší kontakt - dřepněte si „na bobek“, nohy mějte co nejblíž u sebe, ruce u těla, hlavu schovejte mezi ramena a zavřete oči. Je-li vás více, nebuďte v tělesném kontaktu, ale držte se dál od sebe.

Neschovávejte se pod vzrostlými stromy, skalními převisy, vstupy do jeskyní, šachet apod.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Velmi nebezpečné je zdržovat se v blízkosti vodních toků nebo vodních ploch. Nedotýkejte se a ani nebuďte v blízkosti kovových předmětů (žebříky, ocelová lana, zábradlí, plot apod.). I stožár nebo pouliční lampa jsou nebezpečné. Nepoužívejte deštník, golfové hole a další vodivé předměty.

Pokud dojde k pádu drátů elektrického vedení na zem, v žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Pobyt v automobilu během bouřky je relativně bezpečný za předpokladu, že má vozidlo uzavřenou plechovou karoserii (nikoli kabriolet s plátěnou střechou). Zastihne-li vás bouřka na silnici, v každém případě zůstaňte ve vozidle. Nevystupujte (vystupování z automobilu v blízkosti bouřky je velice rizikové zejména tehdy, jsou-li pneumatiky a okolní terén ještě suché). Dále zavřete okna a dveře a nedotýkejte se kovových částí vozu. Jste-li ve vozidle, zkontrolujte stav vašeho vozu, zejména pneumatik, čelního skla a karoserie.

První pomoc při zasažení bleskem

Příznaky mohou být rozmanité (slepota, protržení bubínku, špatné prokrvení a ztráta citlivosti končetin, popáleniny od kovových předmětů v kontaktu s kůží, srdeční zástava). V důsledku tlakové vlny dochází k pádům nebo zasažení padajícími předměty. Při poskytování první pomoci vždy dbejte na vlastní bezpečí. Vždy nejdříve pátrejte po stavu vědomí a přítomnosti dýchání. V případě že postižená osoba je v bezvědomí a nedýchá normálně, okamžitě zahajte resuscitaci. Další opatření provádějte dle zjištěných poranění. V případě zasažení více osob, poskytněte pomoc co nejdříve těm, kteří jsou v bezvědomí a nedýchají!

Silný vítr a tornáda

Čím je silný vítr tak nebezpečný, která místa vám poskytnou bezpečný úkryt a vyskytují se tornáda jen v Americe nebo se mohou objevit i u nás? Síla větru je dána hloubkou tlakové níže a rozdílem tlaků v jejím středu a na jejím okraji. Čím je rozdíl těchto tlaků větší, tím silnější fouká vítr. Pro vyjádření síly větru se používá Beaufortova stupnice, podle které jsou rychlosti větru rozděleny do 12 stupňů. Každému stupni je přiřazeno slovní označení a projevy větru. Nejsilnější vítr je nazýván orkán.

Směr a rychlost větru je ovlivněn tvarem terénu, nejvyšší rychlost je zejm. na horách. Rychlost větru se udává v m/s, resp. v km/h (1 m/s = 3,6 km/h). Při vysokých rychlostech se vítr projevuje zejména svými destruktivními účinky (způsobuje velké škody na majetku, v lesích a v elektroenergetice). Je příčinou řady úrazů či usmrcení osob způsobených padajícími či letícími předměty. Silný vítr také ztěžuje pohyb a dýchání a odnímá teplo, takže pociťujeme větší zimu.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Tornádo je silně rotující vír mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří (tzv. supercel) a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Tornáda se nejčastěji vyskytují v USA, avšak jsou pozorována i u nás. Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí rozdělenou do 6 stupňů (F0-F5, přičemž F5 je nejsilnější).

Jak se chovat při silném větru a tornádu

Je-li ČHMÚ vydána výstraha na silný vítr (velmi silný vítr / extrémně silný vítr), omezte pohyb venku. Nejlépe zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte. Za bezpečný můžeme považovat pobyt v budově s nenarušenou statikou nebo naopak na volném prostranství (louka), kde vás neohrozí letící předměty. Naopak nejnebezpečnější je pobyt v lese, v blízkosti vzrostlých stromů nebo v okolí starších budov. Zdržujte se dále od oken. V případě tornáda si najděte bezpečnou místnost v nižších podlažích nebo ve středu budovy.

I když je tornádo na první pohled atraktivní jev, nikdy neopouštějte domov a neotvírejte okna kvůli lepšímu výhledu! Dávejte pozor na pády drátů elektrického vedení na zem. V žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Jste-li v jejich bezprostřední blízkosti, snažte se od nich vzdálit drobnými krůčky. Velké nebezpečí hrozí od předmětů unášených větrem (střešní tašky, plechy a další pevné a ostré předměty), snažte se tedy najít úkryt pod pevným přístřeškem. Pozor v lese - hrozí pád nestabilních stromů. V případě tornáda se snažte co nejrychleji dostat z jeho dosahu. Pokud není v blízkosti pevná budova, utíkejte kolmo na směr, kterým se tornádo pohybuje, případně vyhledejte úkryt.

Pokud zrovna řídíte, jeďte pomalu a maximálně opatrně, máte-li možnost tak i zastavte na bezpečném místě nejlépe čelem k směru větru (při bočním větru hrozí převrácení vozidla). Dávejte pozor na možné překážky na silnici (popadané stromy, větve a další předměty). Vidíte-li tornádo, pokuste se dostat co nejrychleji mimo směr pohybu tornáda. Zkontrolujte okolí domu (zejména všechna okna a stav střešní krytiny). Jste-li ve vozidle, zkontrolujte jeho stav, zejména pneumatiky, čelní sklo a karoserii.

Bouře na moři a příprava na ni

V tomto článku se budeme zabývat jak se na bouři za plavby předem zodpovědně připravit. Mnoho z dále uvedeného však platí i pro přípravu na bouři u zakotvené či vyvázané lodi. Bouře jsou atmosférické jevy vázané na výraznou tlakovou níži - cyklónu. Tyto jevy mohou být provázeny elektrickými výboji - blesky. počasí na moři, kdy vítr dosáhne a překročí 8 Bf (35 uzlů a více).

Jak být zodpovědně připraven?

Když se bouře blíží, už je pozdě na to kontrolovat takeláž. Zkontrolujte pevnou takeláž, ocelová lana vantů především v místech, kde jsou zalisována do koncovek. Na hraně s koncovkami nejčastěji dochází k praskání jednotlivých drátů, alespoň dalekohledem. Využijte každou možnost pro aktualizaci meteorologické předpovědi a zároveň získávejte další informace z místních meteorologických serverů, vysílané zprávy na VHF a Navtexu. Spolu srovnávejte a udělejte si vlastní analýzu tlaku pro moji polohu a čas. Vždy je důležité mít plán plavby i s více variantami. vůbec vyplout a raději plavbu neodložit na příznivější podmínky, krytá zátoka či přístav. Do přístavu nebo zátoky a je potřeba počítat s možností celou bouři přečkat na otevřeném moři. Nepříznivou okolnost, kdy nebudete schopni správně manévrovat. trupu a teprve potom pokračovat v manévrování na motor.

Bouře se slabším větrem, využijte toho a vyhnout změnou kurzu. Důležité je informovat posádku o předpokládaných podmínkách plavby a jištění při pobytu na palubě. Rozdělte posádku do směn a směny mimo službu pošlete odpočívat do podpalubí. Dohlédněte, aby směna ve službě byla dobře a teple oblečena, šortky a už vůbec ne plavky. Zkonrolujte, že všechno je dobře zajištěno. Jsou věci uklizeny v přihrádkách? Kde teď jsou? Jsou všechny skříňky dobře zajištěny? Je zajištěn vařič? ve svém závěsu a veškeré hrnce na něm aretovány. Vážně zranit. při vlnách větších než 2 metry palubě. Lepší je dingy vypustit a uložit do batisty. ve větru 9 Bf, kdy příď prorazila vlnu a 8 mm silné lano nevydrželo a přetrhlo se. Doplazil jsem se na příď a dingy připevnil 12 mm silným lanem. Proto dingy raději před plavbou již balím.

Velmi důležitou věcí je zajištění lan. Nepotřebná lana jsou sbalena a uschována v batistách. potřebujeme za plavby, jako jsou např. bok lodi do vody. Hrozí velmi reálné riziko jejich namotání na lodní šroub. Dobré je minimalizovat veškeré nepotřebné plochy do kterých se může opírat vítr, případně i spray hood přivázaný k relingu (zábradlí). se silně zrefovanými plachtami či na motor manévrovat v extrémním větru. Mlátit do stěžně a nenarážely tak do sálingů o které se prodírají. Na ráhno ji k ráhnu důkladně přitáhněte omotáním lana přes její zapínací obal (lazy bag), motor. Pro rozhodování je třeba počítat se zesílením větru a možnými poryvy pozice. Překračovaly předpovídanou sílu větru. časem zvětšíme než rychle refovat. Lano od rolfoku na vazák plachta se nechtěně sama celá rozvine.

Ochrana před bleskem

Uhodí-li blesk, elektronických přístrojů, ruční VHF radiostanici a další. Faradayovu klec a vyloučí možnost indukovaného napětí v citlivých obvodech ve studené troubě lodního sporáku. Toto propojení však doporučuji pravidelně kontrolovat a už jsem se setkal, že se mi v ruce rozdrobil. drát, který by proud blesku přepálil pro veškerou elektroniku, tak pro osoby v lodi. Proto se snažím bleskům na moři co nejvíce vyhnout. Velmi důležité je sledování polohy vzhledem k pobřeží a dalším nebezpečím. Svoji pozici, čas, rychlost a kurz na papír a vynášejte pozici do papírové mapy. Pamatujte, že kdykoli může (např. nebo i do blízkosti lodi) elektronika selhat. Pak má vynesená poloha v papírové mapě pro nás cenu zlata.

Chování v extrémních podmínkách

Držte se daleko od návětrných břehů a mělkých vod, kde se vlny extrémně zvětšují. Proti směru vln jde mořský proud. Zde mohou vlny dosáhnout nebezpečných výšek a strmosti. Bývají tato místa znázorněna, ale ne vždy. Palby nebo docházejí síly na aktivní kormidlování, pak je třeba zastavit. Loď je orientovaná šikmo proti větru a vlnám a pomalu splouvá s větrem. Za silného větru můžete plout po větru hnáni jen plochou samotného stěžně. Ojedinělá velká a strmá vlna, kdy loď klouže po vlně a přídí se zaboří do údolí mezi vlnami. Převrácení přes příď. Loď je třeba přiměřeně brzdit, napřiklad vlečením dlouhých lan. Loď zbrzdit příliš. Tedy musíte loď udržet v pohybu, ale ten nesmí být moc rychlý. Kurz lodi je třeba držet šikmo k vlnám. Postavení bokem k vlnám zvyšuje riziko převrácení lodě. Velká zalamující se vlna. Vlny větší než šířka lodi. Nebezpečné v situaci, kdy se vlna zalomí rovnoběžně u boku lodi. Vězte, se to stát může.

Záchrana "Muž přes palubu" (MOB)

Na jachtařských stránkách Scuttlebutt News byla v zajímavém článku rozebrána situace „Muž přes palubu“ (budeme používat zkratku MOB). Vše začíná tezí, že nejlepším řešením problému je vůbec nedopustit, aby vznikl. To je samozřejmě zlatá myšlenka, ale jak toho dosáhnout? Autor nabízí řešení ve výchově „dobrých mořeplavců“, pro které to bude v podstatě přirozené. Bohužel tvrdí, že tímto mořeplavcem se jachtař stává po uplutí zhruba 50 000 mil, což je meta pro běžného neprofesionála těžko dosažitelná. Co by se stalo, pokud by na lodi plné nováčků přes palubu spadl instruktor? První věcí, kterou studenty učí, je vyložení kormidla na stranu a jeho zafixování. Loď se potom nezávisle na konfiguraci plachet buď točí v kruhu, nebo splouvá. Pro instruktora není problém k ní doplavat.

(To platí za slabého větru. V silném větru může být rychlost splouvání taková, že průměrný plavec loď nedožene. Oblečený plavec nedokáže dosáhnout ve vodě ani rychlosti 1 uzle. Zde se dostáváme k opomíjenému problému. Jde o vyzvednutí MOB z vody zpátky na palubu. Většina z nás se alespoň během kurzu věnovala manévru MOB, ale kdo doopravdy vyzvedával někoho z vody? A kdo tento dril prováděl v nepříznivém počasí? Procvičujete to průběžně, nebo alespoň jednou za čas? Náročnost vyzvednutí determinují tři faktory: stav moře, výška paluby a počet členů posádky.

Velkou roli hraje bezpečnostní vybavení lodě a jeho použití. Autor oprávněně vyzdvihuje použití sítí „scramble nets, landing nets“ spuštěných z boku lodě do vody (určitě jste je viděli v dokumentárních filmech, jak po nich vojáci slézají z lodí do vyloďovacích člunů). Vyžadují aktivní účast zachraňovaného, ale statisticky pouze velmi malý počet osob spadne do vody v bezvědomí a naopak pud sebezáchovy je při záchraně velmi silný prvek. Na sítích se dá překonat i hodně vysoký bok. Jejich evoluce vedla ke vzniku zpevněných „cradles“ (viz. foto), které umožňují vyzvednutí MOB i v bezvědomí v preferované horizontální poloze.

První, co každého napadne, je hodit do vody záchranný kruh přivázaný k záďovému koši. Lano je většinou poměrně dlouhé, kruh lehký a může hrozit namotání kolem kormidelního listu nebo lodního šroubu. Vyzvedávat někoho na zrcadlo jachty také není ve vlnách žádný med. Variantou výše uvedeného postupu je použití záchranného ostrůvku, z kterého je samozřejmě přesun MOB na zrcadlo mnohem jednodušší. Vzhledem k ceně záchrany se nemusí každému tato varianta líbit. Další zmiňovanou metodou je přivázání MOB k výtahu nebo otěži a vytažení pomocí kladky na vyloženém ráhnu. Výtah nebo otěž se mnohem lépe přivazují k harnesům nebo vestě, vázat si kolem sebe dračí smyčku ve vlnách a bez vesty asi nezvládne každý. I toto má silná negativa. Vezmeme-li v úvahu, že výkyv konce ráhna může činit několik metrů, nejspíše se nebude jednat o procházku růžovým sadem. Také je nutno ovládat ráhno směrem od lodě i do lodi ( nutnost instalovat kontraotěž), souběžně s manipulací výtahem nebo otěží.

Nepříliš často, podle mne nespravedlivě, uváděným způsobem je použití otěže kosatky/geny. Prostě ji hodně povolíme (nesmíme ale pustit volný konec) a hodíme do vody. MOB si ji umístí pod nohy nebo pod tělo a pomocí přitahování na vinšnu je zvedán podél boku a nakonec za pomoci posádky vytažen na palubu. Tato metoda vyžaduje výraznou spolupráci MOB s posádkou, ale jak už bylo řečeno, sebezáchova je značný motivátor.

Popsali jsme si standardnější metody záchrany MOB ale samozřejmě situací, které mohou v reálném životě nastat, je nepočítaně a mohou vyžadovat nestandardní ad hoc řešení. Každopádně je třeba počítat s tím, že ze situace MOB nemí nikdy snadná cesta ven a může způsobit potenciálně nebezpečí pro zbytek posádky, proto je nutné jí v maximální možné míře předcházet. Například používáním vest a harnesů. To by mělo být třeba v noci automatické za každého počasí. V článku byla zmíněna preferovaná horizontální poloha při záchraně. Je velmi důležitá u podchlazených osob, protože v této poloze nemusí srdce vykonávat takovou práci jako ve vertikální. Podchlazený srdeční sval hrozí zástavou a snížení jeho námahy riziko výrazně snižuje. Ať už je tedy během záchrany osoba v jakékoliv poloze, po dosažení paluby je třeba ji uvést do lehu.

tags: #lod #v #ohrozeni #silny #vitr #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Složení odbouratelné kosmetiky
• Udržitelnost a kovový odpad
• Rozhodnutí ÚOHS a odpady v Nymburku
• Efektivní řešení pro stavebnictví
• Vliv půdy na rozvoj Čáslavi