Třídění odpadu: Co to znamená a proč je důležité


20.03.2026

Třídění odpadu je zodpovědným rozhodnutím, kterým pomůžete nejen sobě, ale i svému okolí. Přispějete totiž ke snížení negativních vlivů skládkování odpadu, podpoříte opětovné použití materiálů a v neposlední řadě také získáte dobrý pocit, že svým přístupem pomáháte. Je třeba si také uvědomit, že vyprodukovaný odpad a jeho následná likvidace má dopady nejen na životní prostředí, ale také na rozpočty obcí a tím pádem nepřímo i na vaši peněženku.

Proč třídit odpad?

Pokud hledáte tu správnou motivaci pro třídění odpadu, najdete ji právě na následujících řádcích. Méně skládek a spaloven odpadů jednoznačně znamená menší zátěž pro životní prostředí. Odpovědným tříděním odpadu přímo přispíváte k efektivnější recyklaci vybraných materiálů, jako je například sklo, plast nebo papír. Tímto způsobem je možné jejich opětovné využití, které obecně vede k větší hospodárnosti.

Díky recyklaci navíc není třeba těžit a získávat primární suroviny v takové míře, což má opět pozitivní vliv nejen na životní prostředí. V principu tak jde o formu investice do lepší budoucnosti. I když díky zodpovědnému třídění odpadu zřejmě neuspoříte hned, v dlouhodobém horizontu se vám takový přístup vyplatí. Skládkování je totiž pro obce velmi drahé, což se pochopitelně odráží i na výši poplatků, které jsou obyvatelé povinni platit. Poplatky za odvoz a likvidaci odpadu v mnoha městech a obcích pravidelně narůstají, přičemž právě tříděním lze tento růst nákladů alespoň trochu zpomalit. Mimochodem, tyto snahy mají smysl i z pohledu využití pozemků. Rozšiřováním skládek se totiž připravujeme o území, které by se dalo využít efektivněji.

Jak správně třídit odpad?

Lepší než spoléhat, že třídit začne někdo jiný, je začít rovnou od sebe. Jak tedy správně třídit odpad? Stále nejrozšířenější jsou černé kontejnery, resp. jiné nádoby na smetí. Patří sem směsný odpad, tedy lidově řečeno „všechno možné“. Neměli byste sem však zahazovat nic, co lze vytřídit do jiných nádob.

  • Modrý kontejner: Do modrého koše patří papír, neplatí to však úplně pro všechny produkty, které jsou z papíru vyrobeny. Stlačené kartonové krabice, listy či noviny sem klidně vyhoďte.
  • Žlutý kontejner: Do žlutých popelnic patří plasty, opět však ne jakékoli. Různé mikrotenové sáčky, obaly od různého zboží či plastové fólie sem bez obav vhoďte.
  • Zelený kontejner: Sklo patří mezi suroviny, které lze nejlépe recyklovat, a to dokonce nespočetkrát. Do zelených nádob patří právě sklo - tedy různé nádoby, láhve a sklenice.
  • Červený kontejner: Červených popelnic u nás příliš mnoho nenajdete, ale vyplatí se vědět, že právě tato barva je vyhrazena pro kovový odpad.
  • Hnědý kontejner: Relativně rozšířeny jsou i hnědé nádoby na smetí. Určeny jsou pro bioodpad a kuchyňský odpad.

Když už máme pořádek v barvách a víme, proč recyklovat, zbývá přidat ještě pár zajímavých argumentů ve prospěch recyklace. Zmínili jsme už, že díky recyklaci se šetří přírodní zdroje, ale zároveň dostávají jednotlivé materiály doslova druhý život. Sklo lze prakticky neomezeně recyklovat a tak lze z recyklovaných lahví vyrábět další nové láhve. Věděli jste však, že z recyklovaného kartonu lze vyrobit dárkové obaly či různé dekorace? Ocelové plechovky lze použít k výrobě různých kovových předmětů. Přibližně 40 PET lahví lze využít při výrobě outdoorové bundy a stejně užitečné jsou recyklované PET lahve i při výrobě koberců.

Čtěte také: Proč jsou loga důležitá pro bio potraviny?

Kam s tím? Tipy pro správné třídění specifických odpadů

Třídíte odpad. Rádi a už docela dlouho, takže při vyhazování odpadků zkušeně míříte do potřebného kontejneru. Jenže, ouha, čas od času se objeví kousek, který vám zamotá hlavu. Ať už je to víčko od jogurtu, tuba od deodorantu nebo obal od bonboniéry. Právě nad těmito odpadky vyvstává klasická otázka - kam s ním? Dobrá zpráva je, že pomocníkem při rozhodování, zda věc, kterou se právě chystáte vyhodit, patří do tříděného odpadu, nebo ne, bývají pokyny na obalu. Kde vidíte symbol šipek, máte jasno. Kromě samotné recyklace etiketa obvykle upozorňuje i na typ odpadu, o který se jedná. Jenže co když značka recyklace není čitelná a vy jste i tak na pochybách?

Krabička, v ní plato s bonbóny a ty navíc zabalené v hliníkovém obalu. A kam s tím vším? Vezměte to postupně: Celofán do plastu, krabici do papíru, plato volným pádem následuje celofán a nakonec hliníková fólie, šup s ní do kovů! Až příště dostanete bonboniéru, nezdráhejte se ji sníst kvůli obavám, že přiberete. Berte to jako odměnu za práci s vytříděním.

  • Polystyrenové krabičky od pizzy: Obvykle bývá mastná nebo jinak znečištěná pizzou uvnitř. Pokud se jedná o bílé polystyrenové krabičky, ty patří do žlutého kontejneru. Ještě před tím je ale třeba je důkladně umýt a zbavit je tak mastnoty i jiných nečistot. Stejně se chováme v případě, že nám jídlo dorazí v průhledném plastu s fólií.
  • Papírové krabičky od jídla s polyetylenovou vrstvou: Jinak ovšem platí, když nám dorazí jídlo v krabičkách, které se na první pohled zdají papírové. Uvnitř totiž mívají polyetylenovou vrstvu, která udržuje obsah na svém místě. Tyto nádoby rozhodně do tříděného odpadu nepatří.
  • Láhev od vína se špuntem: Samotná láhev nikomu hlavu nezamotá - teď nemluvíme o jejím obsahu. Kam se sklem, ví snad každý. Ale co se špuntem? I tady se třídí na etapy: Špunt, pokud je plastový, míří do žlutého kontejneru. Pokud je z korku, pak do směsného odpadu. A zapomínat by se nemělo ani na kovové drátky na jeho vrcholu.
  • Sklenice s víčkem: Cílová stanice těch v plastových láhvých jsou jasné, stejně jako fakt, že se před vyhozením musí vymýt. S těmi skleněnými je to taky snadné. Taky vždycky váháte kam s nimi? Šroubovací víčka jsou z kovu, tedy patří do kontejneru na tříděný odpad. Ovšem jednorázová víčka, která se na sklenici musí natlačit, obsahují kromě kovu i těsnící gumu, která se těžko odděluje.
  • Kapsičky pro mazlíčky: Papírový venek, kovový vnitřek. Kromě víček, které patří do žlutého kontejneru, je tohle stejný případ jako výše zmíněné sáčky. Uvnitř plastového obalu se nachází kovová vrstva, takže šup s nimi do směsného odpadu. Pokud je u vás spotřeba kapsiček vysoká, můžete je nahradit těmi, které se dají naplnit opakovaně. Oblíbená pochoutka mnohých mazlíčků, takže se prodávají ve velkém. A jejich správné třídění je tedy důležité. Tyhle malé krabičky ale dokážou zamotat hlavu nejednomu vyznavači recyklace. Jsou měkké, tedy budí dojem plastu, ale vypadají jako kov. A právě druhá varianta je správně, jak ostatně napovídá i označení 41 ALU.
  • Obal od deodorantu: Na mysli máme ten plastový s posuvným dnem. Je na obale uvedeno 5PP? Pak patří do plastů. Z vnitřku ale předtím vytřeme zbytky deodorantu.Ale co s takzvaným roll-onem? Plastový vršek s kuličkou na skleněné nádobě, jeden by řekl, že je obě části potřeba oddělit. Dobrá zpráva je - není. Jak samotná tuba, tak kartáček zůstávají znečištěné kosmetickou náplní. A jak už víme, plastové obaly musí být před vytříděním vymyté. V tomto případě bychom se vždy měli řídit instrukcemi na obalu.

Mýty o třídění odpadu

Kolem třídění odpadu je stále několik nejasností a některé materiály jsou dokonce obestřeny nijak nepodloženými mýty. Uveďme tedy na pravou míru některé takové omyly, které patří mezi nejrozšířenější.

  • Mýtus první: ruličky od toaletního papíru a kartony od vajec patří do papíru

    Nepatří! Papír je možné recyklovat maximálně sedmkrát. Poté již pro něj není dalšího využití. A právě ruličky od toaletního papíru a kartony od vajec jsou posledním „stádiem“ recyklace papíru. Jejich vlákno je již totiž natolik krátké, že už je znovu použít nelze. Proto je vyhoďte do směsného odpadu, případně je můžete použít do kompostu.

  • Mýtus druhý: PVC patří do plastu, polystyren nikoliv

    Je to přesně naopak. Pokud není polystyren výrazně ušpiněn, patří do žlutého kontejneru. Pouze byste měli větší kusy rozdělit na menší části. Na druhou stranu PVC neboli polyvinylchlorid do plastů v žádném případě nevyhazujte. Ptáte se proč? Při opětovném zpracování plastových výrobků je používáno vysokých teplot, což u PVC není dobré - uvolňují se z něj totiž škodlivé látky.

    Čtěte také: Analýza grafického odpadu log měst

  • Mýtus třetí: plastové láhve je nutné zbavit etikety a víčka

    Další poměrně rozšířený omyl. Mnozí lidé láhve z plastu před vyhozením zbaví jak víčka, tak etikety. Jenže to je zcela zbytečné. Firmy, které plastové výrobky zpracovávají, si totiž umí s těmito součástmi jednoduše poradit.

  • Mýtus čtvrtý: tříděné obaly musí být zcela čisté

    Samozřejmě že obaly či další výrobky, jež se dají třídit, by neměly být zašpiněny až přespříliš, případně by neměly být mastné či ušpiněné od nebezpečných látek. Jinak je lze ale bez problémů vyhodit do kontejnerů či popelnic na tříděný odpad, protože se nejedná o nic závažného.

  • Mýtus pátý: tabulové sklo od oken a dveří patří do zeleného kontejneru

    Sklo lze vyhazovat do dvou různých kontejnerů. Zatímco čiré sklo patří do bílé nádoby na tříděný odpad, místo pro barevné sklo je v nádobách zelených. Jenže vše nemusí být tak jasné, jak by se mohlo zdát. Kupříkladu tabulové sklo do oken a dveří, ač na první pohled čiré, patří do zeleného kontejneru!

  • Mýtus šestý: bioodpad je možné vyhodit pouze do nádob na směsný odpad

    Chyba lávky! S bioodpadem neboli biologicky rozložitelným odpadem, jako např. se zbytky ovoce a zeleniny, kávovou a čajovou sedlinou, skořápkami od vajíček a ořechů, ale také papírovými kapesníky či ubrousky, lze totiž nakládat zcela jinak. Jak? Někde je lze vyhodit do speciálních hnědých kontejnerů na bioodpad anebo je lze použít do kompostu. Že bydlíte v paneláku a kompost nemáte? Nevadí, můžete si pořídit či vyrobit domácí kompostér!

  • Mýtus sedmý a nejškodlivější: třídit odpad nemá smysl

    Má, a to skutečně výrazný! Díky opětovnému použití recyklátů je každým rokem zachráněno přes 20 km2 přírody, což není málo. Navíc rovněž vliv na životní prostředí je výrazně nižší. Třídit odpad je tedy rozhodně záhodno. Že je to moc složité? Vůbec ne!

    Čtěte také: Praktický průvodce tříděním

Jak si usnadnit třídění odpadu doma

Víte, že Česko patří k evropským rekordmanům v třídění odpadu? Ano, ročně se vytřídí více než jeden milion tun obalových odpadů. To ale neznamená, že není co zlepšovat. Abyste se vyhnuli přehrabávání v odpadkovém koši a složitému hledání obalů určených k recyklaci, je nejlepší mít doma nádoby, do kterých jednotlivé materiály rovnou roztřídíte. Aby třídění odpadu bylo co nejsnazší, dají se koupit koše s barevným označením, které je stejné jako u velkých kontejnerů. Doporučujeme zvolit koše s větším obsahem pro plasty a papír, pro ostatní odpad postačí menší nádoby. Nejlepší umístění je v šuplíku pod dřezem. Ideálně když je vybavený systémem SERVO-DRIVE. Díky tomu stačí jen mírně nohou kopnout do čílka a šuplík se sám otevře.

Pokud hledáte levnější řešení, než jsou odpadkové koše, použijte papírové krabice či velké plastové tašky, které také bývají v barvách podle materiálu. Mínusem krabic je menší odolnost a horší estetický vzhled. Se správným tříděním odpadu pomohou určité symboly. Například značka trojúhelníku s plnými šipkami značí možnost recyklace. Je všeobecně známo, že kontejnery jsou barevně odlišeny podle typu materiálu, ale není nutné, abyste si všechny barvy pamatovali. Na kontejneru je vždy uvedeno, co tam patří a také co tam naopak nepatří. Kromě správného rozdělení nezapomínejte, aby odpad byl bez jídla a co nejvíce čistý. Například láhev hodně znečištěná olejem se nemůže zrecyklovat.

Co nepatří do kontejneru na sklo?

Sklo patří v Česku mezi nejlépe tříděné odpady. Každý ho v průměru ročně vytřídí necelých 15 kilogramů. Zásady třídění skla jsou podobné jako u jiných obalů. Do kontejnerů patří pouze čistý materiál bez zbytku obsahu, například bez mastnoty. Drobné znečištění ale nevadí, takže lahve a sklenice není nutné před vyhozením vymývat. Do kontejneru na bílé sklo patří pouze čiré sklo. Například sklenice od marmelád, zavařenin, kečupu, majonéz nebo od nápojů. V některých obcích můžete do zeleného kontejneru vhazovat i menší kusy tabulového skla, ale vždy je nutné se řídit pravidly na kontejneru. V tuzemsku se ročně vytřídí přes 80 procent všech skleněných obalů. Přesto stále dochází k chybám.

  1. Porcelán je keramický materiál tvořený směsí kaolinu, křemene a živce. Nelze ho recyklovat, a proto nepatří do kontejneru na sklo.
  2. Rozbité keramické nádobí, hrnky nebo jiné předměty z tohoto materiálu nemají se sklem nic společného.
  3. Pozlacené sklo obsahuje příměsi kovů, například zlata, které narušují proces recyklace.
  4. Pokovené sklo je opatřeno tenkou kovovou vrstvou a často je žáruvzdorné. Typicky se používá například u dvířek krbových kamen.
  5. Drátěné sklo má uvnitř zalisovanou kovovou mřížku, která zvyšuje jeho pevnost.
  6. Zapékací mísy a další předměty z varného skla jsou speciálně upravené tak, aby odolávaly vysokým teplotám. Nelze je proto recyklovat spolu s obalovým sklem.
  7. Mezi laboratorní neboli chemické sklo se řadí baňky, kádinky nebo zkumavky, které jsou obvykle borosilikátové. Vyznačují se vysokou tepelnou a chemickou odolností, a proto se nerecyklují.
  8. Malá ani velká zrcadla nevyhazujte do kontejneru na sklo. I když jsou vyrobená ze skla, mají na zadní straně reflexní vrstvu s příměsí kovu, nejčastěji hliníkový nátěr.
  9. Sklokeramika vzniká kombinací keramiky a skla a je odolná vůči velmi vysokým teplotám. Používá se například k výrobě varných desek.
  10. Luxfery neboli sklobeton jsou stavebním materiálem, k jehož výrobě se používá sklo, cement a výstuže.
  11. Autoskla obsahují různé fólie, pokovení i pryskyřice, a proto nepatří do kontejneru na sklo.
  12. Přestože jsou žárovky částečně skleněné, nepatří do kontejneru na sklo ani do směsného odpadu. Platí to pro všechny typy - klasické, halogenové, úsporné i LED.
  13. Skleněné lékařské teploměry se dnes sice prodávají bez rtuti, přesto nepatří do kontejneru na sklo ani do směsného odpadu. Mluvčí České lékárnické komory navíc upozorňuje, že žádný teploměr se nemá odevzdávat v lékárně. Skleněné patří do sběrného dvora, ať jsou s rtutí, nebo bez ní.

Kam s posmrkaným kapesníkem, plínkou či rozbitým zrcadlem?

Na první pohled to vypadá jednoduše - papír do modrého kontejneru, plast do žlutého, sklo do zeleného. Ale co když před vámi přistane předmět, který se do této jednoduché logiky nevejde?

  • Účtenky: Na první pohled by se mohlo zdát, že účtenky patří do kontejneru na papír. Ale pozor! Většina účtenek je vyrobena z termopapíru, který obsahuje chemikálie a nelze ho recyklovat. Správně tedy patří do směsného odpadu.
  • Nafukovací balónky: Nafukovací balónky bývají vyráběny z latexu nebo fólie. Bohužel, i když je s nimi zábava, jejich recyklace je velmi omezená. Fóliové balónky můžete dát do plastů, pokud nejsou znečištěné a jsou vyrobené z polypropylenu (ověřte na obalu). Latexové balónky patří do směsného odpadu.
  • Zrcadlo: Zrcadlo sice obsahuje sklo, ale kvůli kovovému povlaku do zeleného kontejneru nepatří.
  • Žárovky: Klasické žárovky patří do směsného odpadu, úsporné však obsahují elektronické součástky a často i malé množství rtuti.
  • Kelímek od jogurtu: Abychom správně zrecyklovali kelímek od jogurtu, je potřeba oddělit hliníkové víčko od plastového kelímku.
  • CD a DVD: CD a DVD patří mezi elektronický odpad, protože jsou vyrobené z kombinace materiálů, jako je polykarbonátový plast, kovová vrstva a další příměsi, které nelze jednoduše recyklovat dohromady. Pokud nemáte přístup ke sběrnému místu nebo elektroodpadu, můžete je v krajním případě vyhodit do směsného odpadu (ale pamatujte, že správná likvidace pomáhá šetřit zdroje). Než se CD ale definitivně zbavíte, zvažte, zda jim nedat druhý život.
  • Použité papírové kapesníky: Použité papírové kapesníky do modrého kontejneru nepatří, protože na další recyklaci už nejsou vhodné. Kam s nimi záleží na tom, z čeho přesně jsou vyrobené. Pokud jsou z čisté celulózy a máte k dispozici bioodpad, vyhoďte je tam - snadno se rozloží. Jestliže ale obsahují jakékoliv chemické příměsi nebo jiné látky, vyhoďte je do směsného odpadu.
  • Dětské plínky: Dětské plínky nejsou vhodné pro recyklaci ani pro bioodpad. I když vás možná napadne vyhodit je do bio popelnice kvůli jejich organickému obsahu, plínky vždy patří do směsného odpadu.
  • Plastové obaly od šamponů, aviváží nebo čisticích prostředků: Plastové obaly od šamponů, aviváží nebo čisticích prostředků patří do žlutého kontejneru na plasty. Důležité je důkladně je vymýt, aby neznečišťovaly ostatní tříděný odpad. Výjimkou jsou obaly od nebezpečných látek (například žíravin nebo agresivních čističů) a příliš znečištěné nebo mastné obaly, které nelze snadno vymýt - ty patří do směsného odpadu.
  • Plata od vajec: Plata od vajec jsou vyrobená z již několikrát recyklovaného papíru, a proto se dají opětovně recyklovat pouze tehdy, pokud jsou v perfektním stavu - nejsou nijak poškozená ani znečištěná. V tom případě patří do kontejneru na papír. Pokud jsou ale například pošpiněná od zbytků vajec, vyhoďte je do směsného odpadu.
  • Polystyren: Polystyren je recyklovatelný materiál, který jednoznačně patří do žlutého kontejneru na plasty.

Nebezpečný odpad - druhy, třídění a likvidace

Mezi nebezpečné odpady patří takové odpady, které obsahují látky ohrožující zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí. Nebezpečný odpad se nesmí ukládat na běžné skládky ani spalovat v klasických spalovnách komunálního odpadu. Odpad je klasifikován jako nebezpečný, pokud vykazuje alespoň jednu z tzv. nebezpečných vlastností (HP1-HP15 dle evropské legislativy). Některé nebezpečné odpady lze recyklovat (například použité oleje, rozpouštědla nebo akumulátory).

Zhruba 85-90 % nebezpečných odpadů vzniká v průmyslu, zdravotnictví a při sanacích starých ekologických zátěží. Ročně vzniká ve světě kolem 400 milionů tun nebezpečných odpadů. V ČR vzniká dlouhodobě přibližně 1,4-1,6 milionu tun nebezpečných odpadů ročně, což představuje asi 4-6 % všech odpadů. Nakládání s nebezpečnými odpady podléhá přísné evidenci. Spalováním se objem odpadu sníží až o 70 %. Spalovny nebezpečných odpadů jsou technologicky odlišné od klasických spaloven komunálního odpadu.

Jak třídit jednotlivé druhy odpadu

  • Papír: Do kontejnerů na papír je možno vhazovat noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenku, karton, papírové obaly (např. sáčky), ruličky od toaletního papíru, plata od vajec, obaly s recyklačním symbolem a kódem PAP, 20, 21 či 22. Do kontejnerů na papír nepatří mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby a vícevrstvé obaly.
  • Sklo: Do kontejnerů na sklo je možno vhazovat nevratné láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy - tabulové sklo, obaly s recyklačním symbolem a kódem GL, 70, 71, 72. Do kontejnerů na sklo nevhazujeme keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky a výbojky… Čím dál více je také praktikován oddělený sběr čirého a barevného skla. Nejčastěji se používá dělený kontejner, kdy je jedna polovina určena pro čiré a druhá pro barevné sklo. Někde jsou k dispozici dva samostatné kontejnery pro čiré a barevné sklo. Tabulové sklo (i čiré) nepatří do čirého skla, ale do barevného (směsného) skla, může za to jeho chemické složení.
  • Plasty: Do kontejnerů na plasty je možno vhazovat stlačené PET láhve od nápojů, kelímky, sáčky (i mikrotenové), fólie, výrobky a obaly z plastů, polystyrén, obaly s recyklačním symbolem a kódem PET, HDPE, LDPE, PP, PS, 1, 2, 4, 5, 6 . Do kontejnerů na plasty se nehází novodurové trubky, guma, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, vícevrstvé obaly (např. Tetra Pak), linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek (motorový olej, chemikálie, barvy apod.).
  • Kovy: Do kontejnerů na kovy patří plechovky od nápojů, kovové uzávěry, šroubovací uzávěry a víčka, tuby, konzervy, alobal, hliníková víčka od jogurtů (pouze větší množství stlačené dohromady), kovové obaly od sprejů, deodorantů a šlehaček, ostatní kovové předměty, obaly s recyklačním symbolem a kódem FE, ALU a/nebo čísly s 40-49. Do kontejneru na kovy nepatří tuby a obaly od barev, případně chemických a nebezpečných látek, baterie, obaly od motorových olejů a pohonných hmot.
  • Elektrotechnické výrobky: Naprostou většinu vysloužilých elektrotechnických výrobků je možné vrátit zpět prodejci. Součástí prodejen elektrospotřebičů jsou naprosto běžně kontejnery na oddělený sběr baterií, světelných zdrojů (zářivek, výbojek) a nově také drobných elektrospotřebičů. Většina prodejců takzvané bílé techniky, tedy kuchyňských elektrospotřebičů, jako jsou myčky, ledničky, sporáky, nabízí odvoz a likvidaci vysloužilých spotřebičů. Financování systému sběru a recyklace těchto výrobků je zajištěno systémem výběru „recyklačních poplatků“, které se připočítávají k ceně nových výrobků.
  • Jedlé oleje a tuky: Prakticky všechny potravinářské oleje a tuky používané v domácnosti lze recyklovat a můžou tak člověku znovu posloužit. Stačí je slít do obyčejné PET láhve a odnést do některého z kontejnerů k tomuto účelu určených. Předcházíte tak ucpání odpadního potrubí, a navíc pomáháte šetřit naši planetu! Do nádob na jedlé tuky a oleje patří všechny druhy potravinářských olejů (slunečnicový, řepkový, olivový, kokosový a další) a tuků (máslo, margarín nebo sádlo). Do olejových popelnic můžete třídit všechny kuchyňské oleje a tuky - z konzerv, z marinád, salátových zálivek, nakládané zeleniny či sýrů, marinád na grilování a samozřejmě ze smažení. Stejně tak sem patří také máslo, sádlo nebo výpek z masa. To vše může ještě dobře posloužit, a přitom vám neucpat odpady. Vychladlý olej nalijte do PET láhve (nikdy ne skleněné!). Až bude láhev plná vyhoďte ji do kontejnery ta tuky. Pokud nablízku nejsou, tak do směsného odpadu. Malé množství v pánvi nebo hrnci vytřete papírovou utěrkou a vyhoďte do směsného odpadu. Do kontejneru na odpad nepatří prázdné obaly od oleje a jedlých tuků! Tyto obaly patří do popelnice se směsným komunálním odpadem.
  • Obal od motorového oleje: Láhev od motorového oleje patří mezi nebezpečné odpady a proto ji odevzdejte na sběrný dvůr.

Je fajn přemýšlet. Pokud vám v lahvi od čističe zůstane pár kapek, vyhoďte to do směsného odpadu. Obal musí povinně nést jméno, sídlo a telefon firmy, která je za tento výrobek odpovědná - výrobce, dovozce či distributora. Malé zbytky běžných čisticích prostředků v obalech obvykle končí ve směsném odpadu, pokud nejsou klasifikovány jako nebezpečné.

tags: #loga #vyhodte #do #odpadu #co #to

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]