Londýn na konci 19. století: Příroda, znečištění a koňská síla

Na konci 19. století se Londýn potýkal s vážnými problémy spojenými se znečištěním ovzduší a životního prostředí. Rychlý růst populace a průmyslu vedl k enormnímu nárůstu znečištění, které mělo negativní dopady na zdraví obyvatel a celkovou kvalitu života.

Koňská síla v Londýně 1890

V roce 1890 měl Londýn, s přibližně 4,5 miliony obyvatel, přibližně 300 000 koní. To odpovídá jednomu koni na 15 lidí. I když ne všichni koně byli na ulicích současně, jejich počet byl natolik vysoký, že se začaly objevovat zdravotní problémy.

Problémy spojené s koňskou dopravou

• Hnůj: V roce 1880 vyprodukovalo 12 500 koní v Milwaukee 133 tun hnoje denně, což je více než 10 kilogramů na koně. V Londýně to muselo být až 3 000 tun hnoje denně.
• Prach a bahno: V suchém počasí se hnůj měnil v prach, který se lepil na šaty. Za deště se ulice měnily v otevřené stoky.
• Hluk a nehody: Tisíce podkov a kol způsobovaly obrovský hluk a dopravní nehody nebyly méně časté než dnes.
• Osud koní: Tahání vozíků po špinavých a kluzkých dlažebních kamenech bylo natolik vyčerpávající, že většina zvířat přežila jen několik let práce.

Alternativa: Návrat koňské síly v zemědělství?

Zatímco používání tažných zvířat jako dopravy na dlouhé vzdálenosti není možná špatný nápad, znovu začít používat koně nebo jiná zvířata jako dopravu ve městech by bylo prostě bláznovství. Přesto však, hlavní nevýhoda koňské síly pro městskou dopravu - hnůj - vykazuje velmi zajímavou kvalitu, když přijde na zemědělství.

Výhody koňské síly v zemědělství

• Hnojivo: Koňský hnůj je perfektní hnojivo pro zemědělskou půdu. Traktory totiž nevytváří exkrementy, hnojiva se musí shánět někde jinde.
• Reprodukce: Koně se sami reprodukují na rozdíl od strojů. To znamená, že se ušetří další ropa a další suroviny jako je voda a kovy, protože výměna traktorů za koně by znamenala konec nutnosti jejich výroby.
• Nezávislost na fosilních palivech: Koně nepotřebují ke své funkci fosilní paliva.
• Nízká produkce skleníkových plynů: Koně, na rozdíl třeba od krav, vytváří jen zanedbatelné množství skleníkových plynů a neznečišťují vzduch.

Koně versus traktory v číslech

Výzkumy ukazují, že používání traktorů v zemědělství vyžaduje téměř 2,5krát tolik (bio)energie než používání koní. Amerika by dnes potřebovala 23 milionů koní na obdělání dnešních 147 milionů hektarů zemědělské půdy. Na pohon traktorů by bylo potřeba 7,4 milionu hektarů, odpovídající 5 % zemědělské půdy. Traktory jsou tedy lehce efektivnější než koně.

Pro správné porovnání musíme ovšem počítat s tím, že koně si vytváří svoje vlastní hnojivo bez nutnosti dodání jakékoliv další energie, a také se reprodukují, zatímco u traktorů musíme počítat s výrobou umělých hnojiv a výrobou nových strojů.

Čtěte také: Přírodní zimní scenérie Londýna

Švédská studie publikovaná roku 2002 přišla s podobnými výsledky: usoudila, že zemědělství založené na práci traktorů spotřebuje o 67 % více energie než zemědělství založené na koňské práci. Švédové také vypočítali, že celková potřebná energie v (lokálním) zemědělství se zvýšila 13krát od roku 1927 do roku 1981, zatímco celková zemědělská produkce byla roku 1981 jen 2,4krát větší než v roce 1927.

Velký smog v Londýně 1952

Obloha zastíněná exhalacemi z všudypřítomných komínů se nejdéle od 19. století stala jedním z poznávacích znamení Londýna, škodlivé látky v ovzduší ovšem zároveň stály za velkým počtem úmrtí. Vrcholem se stal takzvaný velký smog, který britskou metropoli zasáhl mezi 4. a 9. prosincem 1952 a který způsobil smrt až 12.000 obyvatel Londýna.

Příčiny smogu

• Domácí ohniště a kamna
• Kotle lokomotiv
• Elektrárny
• Dieselové autobusy (náhrada tramvají)
• Tlaková níže způsobující inverzi

Dopady smogu

• Viditelnost snížena na méně než metr
• Smog pronikal i do budov
• Mrtvoly ptáků, koček, psů a dalších zvířat
• Přeplněné nemocnice
• 4000 mrtvých a 200 000 nemocných

Řešení

• Zákon na ochranu ovzduší (1956)
• Dotace na modernizace kotlů a sporáků
• Podpora budování plynového a elektrického topení a centrálního vytápění

Znečištění v současnosti

Globální klimatická opatření během tří desetiletí zpomalila nárůst znečištění způsobujícího oteplování planety. To ale zdaleka nestačí. Svět směřuje ke katastrofickému oteplení a nejhorší dopady klimatické krize se projevují o desítky let dříve, než vědci očekávali.

Dosud se svět od předindustriálního období oteplil o přibližně 1,4 stupně Celsia. A již nyní jsme byli svědky bezprecedentních extrémních povětrnostních jevů, včetně vlny veder v severozápadním Pacifiku v roce 2021, která zabila stovky lidí v USA a Kanadě.

Oteplení o více než 2 stupně Celsia by mohlo vyvolat katastrofické a potenciálně nevratné zlomy v klimatickém systému, jako je například kolaps velkých částí ledových příkrovů, který by vedl k devastujícímu zvýšení hladiny moří, jež by pohltilo města.

Čtěte také: Cíle Londýna v oblasti emisí pro rok 2030

Čtěte také: Odpadkový koš Curver: Vyplatí se?

tags: #londýn #konec #19. #století #příroda #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Indikativní cíle ČR v oblasti emisí
• Test eko plenkových kalhotek
• Záchrana nosorožce tuponosého severního
• Morče jako domácí mazlíček
• Rozměry dětského WC