Ústeckou fotografku Ludmilu Hájkovou (*1946) lidé vnímají především jako krajinářku či dokumentaristku urbanistické podoby města.
K těmto tématům během svého života vydala desítky publikací a stále je aktivní fotografkou. Obor fotografie studovala v Děčíně i v Praze a již v 70. letech minulého století pracovala jako foto-dokumentátorka stavebních prací v tehdejší státní společnosti Stavoprojekt.
Především v posledních dvou dekádách se jejím stěžejním tématem stala krajina Českého středohoří, kterou postupně zachytila v nesčetných podobách, úhlech a ve všech ročních obdobích.
Vydané kalendáře byly několikrát oceněny jako nejkrásnější kalendář roku. Za knihu České středohoří získala druhé místo v soutěži o nejkrásnější publikaci roku vyhlašované Památníkem národního písemnictví a Ministerstvem kultury 2. místo.
Její velkoformátové fotografie jsou zastoupeny v mnoha soukromých sbírkách.
Čtěte také: Krásy přírody Velely na fotografiích
Nová výstava Ludmily Hájkové "Město a krajina" v ústeckém muzeu nabídne obě zmíněné roviny v ostrém i vyváženém kontrastu.
Kniha o celoživotní lásce Ludmily Hájkové - Českém středohoří je výběr toho nejlepšího, co se jí na jejích toulkách krajinou podařilo objektivem fotoaparátu zachytit.
Díky trasám vyznačeným v Českém středohoří Klubem českých turistů mohu vřele doporučit krásný celodenní výlet všem, koho zajímá česká historie.
Patnáctikilometrová trasa spojuje hrady Košťálov, Skalku, Oltářík a také hradiště na Blešenském vrchu.
Začíná v Třebenicích (kde můžete navštívit zajímavé muzeum Českého granátu), odkud vede červeně značená leč názvem „Zlatá“ stezka Zemí hradů kolem vinic a lesů na Košťálov.
Čtěte také: Ochrana sovy pálené
Pak pokračuje přes obce Sutom a Vlastislav k rozcestí s modrou odbočující k Oltáříku.
K hrádku (nebo též Hrádku) Oltáříku vede ze Zlaté stezky modrá turistická odbočka u Děkovky.
K vrcholu kopce nesoucího stejné jméno jako zřícenina nabírá značená pěšina spirálovitě výšku na konečných 566 nadmořských metrů.
To je dost na to, aby byl Oltářík jedním z nejlepších vyhlídkových míst v této části Českého středohoří.
Je známo, v husitských dobách se to mlelo různě.
Čtěte také: Příroda fotky
A přitom, jak už to ve válkách bývá, nešlo jen o věc víry pravé, ale také o kořist.
Též hejtman Jakoubek z Vřesovic uměl dobře využít svých strategických dovedností k hromadění majetku, což ovšem nebylo zcela v souladu s ideologií husitů.
Možná i proto se dostal do sporu s žatecko-lounským svazem.
Aby lépe zajistil své majetky (patřil mu svého času hrad Kostomlaty, Liběšice, Chouč, Skršín, Lahovice, Řisuty, Chrášťany, Děkovka...) vybudoval u posledně zmíněné osady malý obranný hrádek na vysoké skále, která skýtala dobrou ochranu před tehdejšími palnými zbraněmi.
Hrad později vystřídal různé majitele, a v roce 1612 se už uvádí jako pustý.
To dnes už přesně nikdo neví, ale traduje se, že název Oltářík mohl souviset s tehdejší oblibou husitů nazývat nově založená sídla a pevnosti biblickými či náboženskými pojmy.
Navíc jakýsi přírodní oltář na nebesích připomíná i skála, na níž byl hrad v letech 1434 až 1438 postaven.
Později bylo pojmenování této zříceniny téměř zapomenuto, ale bylo znovu objeveno obrozeneckými badateli.
Vede totiž místy, která inspirovala básníky, literáty a mnohé jiné umělce k vytvoření pověstí o našich statečných předcích.
tags: #ludmila #hajkova #fotografie #prirody #tipy