Přírodní park Šárka-Lysolaje: Příroda a zajímavosti

Přírodní park Šárka-Lysolaje, rozkládající se na severozápadním okraji Prahy, představuje významnou přírodní partii. Toto rozsáhlé území se prostírá podél Šáreckého (Litovického) potoka od vodní nádrže Džbán po jeho ústí do Vltavy, zahrnuje Lysolajské údolí, strž Housle, lesnaté stráně Hlásku nad Nebušicemi a dvojité údolí spadající k východu směrem od okraje letiště.

Tento přírodní park představuje ve svém celku pravděpodobně nejzachovalejší přírodní oblast Prahy, která nebyla narušena ani větší těžbou kamene. Umožňuje návštěvníkům celodenní vycházku přírodními komplexy jen v malé vzdálenosti od centra Prahy.

Geologická charakteristika

Jádrem parku je poměrně hluboké údolí Šáreckého (Litovického) potoka ostře zaříznuté do pevných hornin mladších starohor kralupsko-zbraslavské skupiny. Kromě převažujících břidlic a drob zde vystupují v podobě mohutných skal mimořádně tvrdé buližníky. Při jižním okraji zasahují na území parku ordovické šárecké břidlice, těžené v cihelně na Jenerálce, a skalecké křemence, dobývané v zaniklém lomu nad koupalištěm Džbán. V nejvyšších polohách při horní hraně údolních zářezů vystupují téměř vodorovně uložené druhohorní pískovce a písčité slínovce (opuky) svrchní křídy, názorně odkryté ve strži Housle u Lysolaj.

Členitý terén s výchozy různých hornin, skalními stěnami s různou orientací a inverzními roklemi podmiňuje bohatství půd i živé přírody, dnes chráněné v řadě maloplošných chráněných území mezi nimiž vyniká přírodní rezervace Divoká Šárka a přírodní památka Housle. Z půd se uplatňují kambizemě, hnědozemě, méně i černozemě.

Divoká Šárka

Jádrem Divoké Šárky je soutěska v buližnících zvaná Džbán, za níž po rozšířeném úseku v břidlicích následuje další soutěska mezi mohutnými skalami Dívčího skoku a Žabáku. Stěny Džbánu jsou obohaceny živinami z pravěkých hradišť na Šestákově a Kozákově skále, které soutěsku svírají. Nacházíme zde typickou květenu skalní stepi s hojnou tařicí skalní, česnekem chlumním, bělorozchodníkem skalním a skalníkem celokrajným. Na skalních hřebenech, kam se obohacený materiál nemohl dostat, rostou jen chudé vřesoviny s metličkou křivolakou. Dřeviny jsou zastoupeny zakrslými duby, břízou bělokorou a jeřábem ptačím.

Čtěte také: K-116 v Prokopském údolí: Historický pohled

Flóra a fauna

Ještě v 19. století byla většina plochy parku bezlesá. Výjimkou bylo několik lesních porostů s ochuzeným bylinným patrem, např. Nebušický háj a porosty, tvořené dubohabřinami nebo porosty blíže poutního kostelíka Sv. Matěje. Velká část strání byla vypásána, a proto se na řadě míst vytvořila vřesoviště a teplomilná keřová a travnatá společenstva s řadou vzácných druhů. K nim patří např. křivatec český i koniklec luční český. Během času některé plochy zarostly přirozenou sukcesí, většina však byla uměle zalesněna, často však nevhodnými nebo cizími dřevinami, např. smrkem ztepilým, modřínem opadavým, borovicí lesní nebo trnovníkem akátem. Kdysi kosené, zčásti zamokřené údolní louky dnes zarůstají vysokou vegetací a na podmáčených místech, třeba nad Jenerálkou, se mění v rákosiny.

Ze zajímavých rostlin můžeme uvést třemdavu bílou, růži galskou a řebříček sličný. Při entomologickém průzkumu byl zjištěn mj. vzácný střevlíček Cymindis axillaris, z motýlů žluťásek jižní. Z ptáků byli pozorováni pěnice pokřovní a ťuhýk šedý.

Ochrana přírody

Zejména horní část parku obklopující přírodní rezervaci Divoká Šárka je dnes upravena jako přírodní park a patří mezi krajinářsky nejatraktivnější okrsky pražského prostoru. Unikátními útvary z hlediska geomorfologie jsou soutěska Džbán a stržovitá rokle Housle, kde kdysi rostla i bohatá stepní flóra, dnes zachovaná již jen ve zbytcích.

Méně turisticky využívaná je další část Šáreckého údolí od Vizerky až k ústí Šáreckého potoka do Vltavy. Také zde se však rozkládá několik maloplošných chráněných území, která jsou většinou tvořena poměrně příkrými výslunnými skalními srázy (přírodní památka Vizerka, Nad mlýnem a Dolní Šárka). Jsou zde chráněna teplomilná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů. Z ptáků zde hnízdí např. budníček menší, slavík obecný, žluna šedá a krutihlav obecný.

Přírodní památky

• Přírodní památka Vizerka: Rozkládá se na místě usedlosti, kde byla v minulosti vinice a sad. Strmá stráň později sloužila jako pastvina. Dnes jsou však stopy dřívějšího využívání území zastřeny a území pozvolna zarůstá. Z hlediska ochrany přírody jsou významná především společenstva skalních stepí, kostřavové trávníky a společenstva s chmerkem vytrvalým.
• Přírodní památka Jenerálka: Tvoří ji výrazný skalní hřbet. Na jižním svahu jsou společenstva s chmerkem vytrvalým a kostřavové trávníky, na severním svahu pak lemová společenstva s kakostem krvavým a černýšová dubohabřina. Při entomologickém průzkumu byl zjištěn mj. modrásek krušinový. Z ptáků můžeme uvést pěnkavu obecnou, sýkoru koňadru a dokonce i slavíka obecného.

Lysolaje: Historie a současnost

Lysolaje jakožto ves existují již od roku 1227. V historickém jádru obce se nalézají starobylé selské dvory a grunty. V jednom z těchto domů, čp. 23, pobývala v letech 1862 - 1867 spisovatelka a básnířka Eliška Krásnohorská. Od 24. listopadu 1990 je samostatnou městskou částí.

Čtěte také: Přírodní poklad Prahy: Prokopské údolí

Území Lysolaj patřilo do majetku české země a jejího panovníka, který s ním volně disponoval. Někdy v první čtvrtině 13. století daroval panovník Přemysl Otakar l. toto území kapli sv. Václava při kostele na Pražském hradě.

Počátkem 14. století byly na pražském území tři městské celky: Pražský hrad s Hradčany a Malou stranou, Staré město s osadou Poříč a s Újezdem sv. Martina, Vyšehrad s Podskalím. V blízkém okolí byly roztroušené vesnice a kláštery. V širším okolí vznikaly vesnice a osady: Suchdol, Dehnice, Ovenec, Holíšovice a zdejší obec Lysolaje.

Omezení využití území přírodních parků

• Krajinný ráz celého území přírodního parku je chráněn před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní kvalitu, harmonické měřítko a vztahy v rámci krajiny, kterou tvoří prostor formovaný terénními útvary, údolími vodotečí, lesními komplexy, plochami rybníků a mokřadních společenstev, jakož i dalšími ekologicky významnými segmenty krajiny včetně rozptýlené zeleně a dřevin rostoucích mimo les.
• Na území přírodních parků nelze umisťovat nové stavby s výjimkou staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále s výjimkou dostavby podle odstavce 3.
• Na území přírodních parků se připouští pouze dostavba stávajících sídelních útvarů, prováděná v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a to za podmínky, že nenaruší charakter lokality a bude plně respektovat jak její architektonicko-urbanistické hodnoty a kulturní identitu, tak osobité krajinné a přírodní znaky včetně zachovaných pohledových horizontů, typických siluet jednotlivých panoramatických plánů krajinných dominant a podobné charakteristiky místa i oblasti.

Turistické trasy

Vhodným začátkem trasy do Lysolajského údolí je Suchdol. Z autobusové zastávky Zemědělská univerzita se vydejte Gagarinovou ulicí, kde roste dlouhé stromořadí památných lip. Pokračujte Suchdolskou ulicí a následně Hlubokou ulicí do horní části Lysolajského údolí. Z ulice Starodvorské odbočte do ulice Žákovské a Sportovců, projděte okolo parku s pískovcovými sochami a vystoupejte ke dřevěnému přístřešku. Dále pokračujte po hlavní ulici Lysolajské údolí a podél Šáreckého potoka. Cestou k Vltavě minete neorenesanční vilu stavitele J. Blechy a památný platan. Dále pokračujte po Podbabské ulici, minete Výzkumný ústav vodohospodářský a navážete na cyklostezku podél Vltavy.

Čtěte také: Tiché údolí a přírodní rozmanitost

tags: #lysolajske #údolí #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Historie a současnost Bohnického daru
• Environmentální bakalářské práce
• Léčivé účinky třapatky nachové
• Skříňka na třídění odpadu: Rozměry
• Ochrana přírody a krajiny na JCU