Globální oteplování je jednou z největších výzev, kterým dnes naše planeta čelí. Zatímco někteří ho považují za přirozený proces, vědecká měření ukazují, že tento jev probíhá kvůli lidské činnosti mnohem rychleji než kdy dřív.
Laicky řečeno, globální oteplování je dlouhodobý nárůst teploty na Zemi způsobený především lidskou činností. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) vzrostla globální teplota za posledních 120 let o 1,1 °C, přičemž nejvýraznější změny se odehrávají v posledních dekádách. I Česká republika není výjimkou. Dlouhodobá měření potvrzují, že k nejvýraznějšímu oteplování u nás došlo od 90. let 20. století.
Hlavní příčinou globálního oteplování je nadměrné hromadění skleníkových plynů v atmosféře, zejména oxidu uhličitého (CO2), metanu a oxidu dusného. Tyto plyny vznikají především spalováním fosilních paliv, odlesňováním a intenzivním zemědělstvím.
Může se zdát, že zvýšení teploty o pár stupňů je nevýznamné. Ve skutečnosti však i tento nárůst přináší výrazné změny, které mají negativní dopad na život na Zemi. Například v oblastech, jako je africký Sahel, vede rozšiřování pouště způsobené globálním oteplováním k vážným environmentálním a sociálním problémům. Přestože jeho důsledky již pociťujeme v podobě extrémních klimatických jevů, tání ledovců či ztráty biodiverzity, stále existuje šance tento trend zpomalit.
V dnešní době, kdy se svět potýká s narůstajícími environmentálními problémy, je nutné si uvědomit důležitost likvidace nebezpečného odpadu. Neekologická likvidace odpadu vede k závažnému znečištění půdy, vody a ovzduší. Odpadky, které jsou ponechány v přírodě, se rozkládají a uvolňují toxické látky, které mohou pronikat do podzemních vod a ovlivňovat kvalitu naší pitné vody.
Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních
Jedním z hlavních důvodů, proč je ekologická likvidace odpadu důležitá, je ochrana biodiverzity. Nesprávné likvidace odpadu, zejména plastů a toxických látek, mohou negativně ovlivňovat životní prostředí a ohrožovat živé organismy. Správná ekologická likvidace odpadu je také důležitým nástrojem v boji proti globálnímu oteplování. Například recyklace a kompostování organického odpadu mohou snížit emise skleníkových plynů, které přispívají k narušení klimatu. Ekologická likvidace odpadu může také sloužit jako zdroj obnovitelných surovin. Mnoho druhů odpadu, jako jsou kovy, papír a sklo, může být recyklováno a znovu použito.
Pokud budeme dbát na ekologickou likvidaci odpadu, předáváme tak cenné poučení a vzor budoucím generacím. Ekologická likvidace odpadu hraje klíčovou roli při vytváření odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Jsme si vědomi, že odpad je nejen problémem, ale také cenným zdrojem, který lze znovu využít. Proto se snažíme vyhledávat nové možnosti recyklace a obnovy materiálů.
Toto tvrzení potvrdila studie Posouzení vlivu sběru a recyklace obalových odpadů na životní prostředí, kterou si nechala zpracovat autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Výsledky studie, kterou vyhotovila nezávislá konzultační firma MT KONZULT, prokázaly environmentální přínos systému sběru a recyklace odpadů v mnoha aspektech. Základem studie dopadů třídění a recyklace odpadů na životní prostředí bylo posouzení životního cyklu odpadu s využitím LCA (Life Cycle Assesment). Metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se podle mezinárodních norem řady ISO 14040.
Nejdůležitější fází LCA byla takzvaná inventarizační analýza, v jejímž rámci byly shromážděny detailní informace o všech procesech nakládání s tříděnými odpady. Šlo především o informace o technickém vybavení území ČR pro sběr, svoz, dotřídění a recyklaci jednotlivých druhů odpadů. Ze získaných údajů se vykalkulovaly dopady jednotlivých fází nakládání s definovanými druhy odpadů na životní prostředí, a to především z hlediska spotřeby energií, spotřeby surovin, vody, emisí do ovzduší, do vody, produkce odpadů. Výsledkem je výpočet úspor, jichž bylo dosaženo náhradou primárních surovin surovinami vyrobenými v rámci celého procesu recyklace tříděných odpadů.
V roce 2010 bylo v Česku díky recyklaci papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů uspořeno 23,3 mil. GJ energie, která nemusela být vyrobena. Reprezentuje to více než 1 % celkové spotřeby primárních energetických zdrojů celé České republiky! Při přepočtu na průměrnou domácnost jde o roční úsporu rovnající se spotřebě energií ve 260 tisících domácnostech, což lze přirovnat ke všem domácnostem běžného kraje. Pokud bychom na tyto úspory nazírali z pohledu tolik diskutovaného globálního oteplování, pak systém EKO-KOM přispěl ke snížení emisí na území ČR o 0,96 mil. tun CO2 ekv., tedy o téměř 1 % celkových emisí skleníkových plynů u nás.
Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu
Pokud bychom výsledky dosažené v roce 2010 vztáhli na každého občana, tak úspora energií by činila 2,2GJ/obyvatele a snížení emisí skleníkových plynů vyjádřených jako CO2 ekv.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Uspořená energie | 23,3 mil. GJ |
| Snížení emisí CO2 ekv. | 0,96 mil. tun |
| Úspora energie na občana | 2,2 GJ |
Problematika produkce skleníkových plynů je hojně diskutovaným tématem. Neustále se objevují nová řešení, která by měla pomoci snižovat produkci skleníkových plynů, které stojí za oteplováním planety. Se zajímavými poznatky v tomto ohledu přišla v roce 2009 celoevropsky provedená studie LCA (= analýza životního cyklu výrobků). V ní se uvádí, že je možné používáním obalů z nápojových kartonů pro trvanlivé potraviny snížit produkci skleníkových plynů až o 60 % oproti obalům ze skla na jednorázové použití.
Kartonové obaly od nápojů jsou speciálním druhem obalu - patří mezi tzv. kombinované obaly. Ty, jak už název napovídá, nejsou vyrobeny pouze z jednoho druhu materiálu. Tvoří je kombinace různých druhů materiálů, přičemž každá vrstva plní konkrétní účel. V případě nápojových kartonů se jedná o vrstvy z papíru, plastu, případně hliníku (záleží, zda se jedná o aseptické či neaseptické nápojové kartony). K výrobě nápojových kartonů se používá kvalitní papír vyrobený z dlouhých celulózových vláken, které získáváme z obnovitelných zdrojů (ze stromů).
Při recyklaci nápojových kartonů je možné získat velmi kvalitní celulózová vlákna, která můžeme opětovně recyklovat v různé papírové produkty pětkrát až sedmkrát. Možnost opětovného využití materiálů má velmi pozitivní dopad právě na globální oteplování, poškozování ozónové vrstvy, acidifikaci či tvorbu fotooxidantů. Oddělené papíroviny mohou být využity k výrobě papírových tašek, diářů, kartonových krabic či toaletního papíru. Hliník může být použit při výrobě dílů v automobilovém průmyslu, či k výrobě oken. Směs hliníku a polyethylenu může posloužit při výrobě nábytku, střešní krytiny či dalších produktů ve stavebnictví.
Aby však bylo možné opětovné využití nápojových kartonů, nezapomínejte na následující pravidla, jejichž dodržováním umožníme nápojovým kartonům „nový život“: Nápojové kartony třídíme do oranžových kontejnerů, příp. do nádob určených k tzv. vícekomoditnímu sběru odpadů. Můžeme je ale také odložit do sběrného dvora.
Čtěte také: Recyklace v Česku
Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku - plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Otázka zní: Co s tím?
Plasty dnes nalezneme všude - ve zdravotnictví, v technických odvětvích, v zemědělství, ale nejvíc se jich spotřebuje v obalových materiálech. Díky plastům došlo k obrovskému zvýšení trvanlivosti potravin. To si málokdo uvědomuje. Ano každý plast se dá zrecyklovat, otázka je jak. Existují různé technologie - mechanická, chemická recyklace - a každý plast vyžaduje jiný přístup. Problém je, že jich je mnoho různých druhů. Ty trojúhelníčky na obalech - značící, o jaký plast se jedná a co se dá recyklovat - mají čísla jedna až sedm, přičemž sedmička je „ostatní“, kam se může schovat mnoho druhů plastů.
Na třídicích linkách odpad dotřiďují lidé stále převážně ručně. Jeden vytahuje PET lahve, jiný velké duté obaly, třeba od pracích prášků, další fólie. A co zbude, je směsný plastový odpad, který se už recykluje obtížně. Plasty totiž nelze jednoduše smíchat a přetavit, vznikla by heterogenní směs se špatnými mechanickými vlastnostmi. Co s tím? Dají se využít pro „low-cost“ aplikace, kde na mechanických vlastnostech nezáleží. Může jít například o kanálové potrubí, které se uloží do země. Když na něj nesvítí slunce, vydrží tam věky.
Právě ta trvanlivost, díky které si plasty získaly tolik příznivců, je dnes i jejich největší problém. Plasty jsou pořád velmi levné, takže se v mnoha aplikacích nadužívají. Třeba zrovna u těch obalových materiálů. Koupíte si nějakou věc a ta je zabalená v mnoha vrstvách plastových obalů. Když jsme u obalových materiálů, můžeme se například ptát, jestli si dám nákup do mikrotenového, nebo papírového pytlíku. Ekologičtější je mikrotenový pytlík. Papírenství je jedno z odvětví, které je nejnáročnější na spotřebu energie a vody. Například nákupní tašky jsou všechny z polyethylenu, který se dá velmi dobře recyklovat. Navíc pokud bychom tašku používali opakovaně, je to ideální alternativa.
Když budeme zvažovat náhrady plastů u jednorázových aplikací, je vždy třeba vzít v úvahu celý životní cyklus toho výrobku. Od výroby, dopravy na místo, užití až po dopady recyklace na životní prostředí.
Je reálné recyklovat všechny druhy plastů? Na každý plast se najde technologie pro jeho recyklaci. Na třídicí lince se však nutně dostaneme do bodu, kdy už další třídění není ekonomicky výhodné. Zůstane směs plastů a nejlepší, co se s tím dá udělat, je, že putují do spalovny nebo do pyrolýzních procesů, kde nevadí, že jde o různé materiály.
Představme si svět jako mozaiku, kterou můžeme ovlivnit svým jedinečným kouskem. Jak? Tříděním odpadu. Tím, že od sebe oddělíme papír, plasty, sklo či kovy, vytváříme základ pro nové příležitosti. Ze zmačkané pet lahve se může stát nová hračka, která rozzáří úsměv nejednomu dítěti, ze starého popsaného sešitu vznikne třeba učebnice a ze sklenic může být vyrobeno zrcadlo, ve kterém denně uvidíte sami sebe a své úsilí o udržení lepšího světa kolem nás.
Ačkoliv to jistě víte, opakování je matka moudrosti. Zelený kontejner je určený na sklo, modrý na papír, žlutý na plast, šedivý na kovy, hnědá popelnice patří bioodpadu, oranžová kartonu a stavební materiál či třeba nábytek by měl směřovat do velkokapacitních popelnic či na skládku určenou podle adresy vašeho bydliště. Nezapomeňte se také při třídění odpadu řídit informacemi a značkami uvedenými na obalech. Odpadky, které vytřídíte, by také neměly být hodně znečištěné a mastné. Drobné zašpinění však nevadí. A rada na konec: Materiály sešlapávejte nebo jinak redukujte jejich velikost, aby zabíraly co nejméně místa v kontejnerech a tím déle i trvalo jejich naplnění.
S dobrým úmyslem už asi většina z nás třídí, občas se však stane, že vyhodíme například zdánlivě papírově vypadající krabici do modrého kontejneru, aniž bychom tušili, že tam nepatří. Starý papír: Vícekrát (cca 7x) zrecyklovaný papír využít dále nejde, proto patří do směsného odpadu. Patří sem např. ruličky od toaletního papíru či plata od vajec. A pozor: nevyhazujte do papíru ani účtenky.
Zrcadlo: Ačkoliv jsou zrcadla vyrobená ze skla, do popelnice na sklo nepatří. Mají na sobě totiž vrstvu kovu. Kelímky od kávy, boxy na nudle: Zdánlivě papírové obaly na kávu či hranaté papírové krabičky na jídlo také nesmí do papíru. Baterie, e-cigarety: Ani jedna z těchto věcí nepatří do žádné z dosud zmíněných popelnic. Oboje obsahuje těžké kovy, proto jsou pro ně určeny speciální nádoby. Baterie patří do červených košů na elektroodpad (najdeme je zpravidla ve všech supermarketech či obchodech s elektrem). V mnoha trafikách pak na elektronické cigarety mají speciální recyklační kontejner. Také je možné e-cigarety dovést do sběrného dvora.
Lahve od olejů/barev: Ačkoliv jsou plastové, do plastu je neházejte. Tedy alespoň ne v případě, že je důkladně nevymyjete od oleje a barev. Polystyrenové krabičky od jídla: Ani ty se nedoporučuje dávat do plastu.
Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Tam ho odborně znovu dotřiďují pracovníci. To proto, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice. Z 50 PET lahví může vzniknout nová fleecová bunda a jeden plný žlutý kontejner určený na plasty ušetří až 30 litrů ropy.
Klíčem je kombinace mezinárodní spolupráce, ekologických politik a individuální odpovědnosti. Každý z nás může přispět ke zmírnění dopadů změny klimatu - ať už úsporou energií, podporou obnovitelných zdrojů, nebo změnou svých každodenních návyků. Každý jeden z nás může přispět ke snižování své vlastní uhlíkové stopy.
tags: #jak #trideni #odpadu #dopad #na #globalni