Pěstování malin: Rady a tipy pro bohatou úrodu

Maliny jsou nejen vynikajícím ovocem plným vitamínů, ale také skvělým doplňkem každé zahrady. Pěstování malin je nenáročné a odmění vás sladkou a zdravou úrodou. Kupodivu, maliny jsou jedním z nejstarších druhů ovoce, které se lidé rozhodli pěstovat. Archeologické nálezy ukazují, že byly oblíbenou potravou již v neolitu. Ačkoli lidé začali maliny pěstovat až v 16. století, historie pěstování malin je spojena s mnišskými kláštery, kde se maliny nejen sbíraly, ale také šlechtily. Mniši se zasloužili o vznik různých barevných variant plodů, například žlutých malin.

V průběhu času se „malinová horečka“ rozšířila i do dalších oblastí světa, a dnes se maliny pěstují především v Evropě, Asii a Severní Americe. Maliny jsou skvělé nejen pro svou výjimečnou chuť, ale i pro jejich blahodárné účinky na naše zdraví. Pěstování malin není náročné, a pokud je vysadíte na vhodném místě, budou vám plodit po mnoho let. Pokud je letos vysadíte, příští rok se můžete těšit z bohaté a sladké úrody.

Rozdělení malin podle plodnosti

Maliny se dělí na dvě hlavní kategorie podle způsobu plodnosti: jednouplodící a remontantní (dvakrát plodící).

• Jednouplodící odrůdy plodí na výhonech, které vyrostly v loňském roce. Po sklizni tyto výhony odumírají, ale už během vegetace vyrůstají nové, které budou plodit v příštím roce. U těchto odrůd tedy sklidíte bohatou úrodu v létě, kdy jsou plody na starších výhonech.
• Remontantní odrůdy plodí na nových výhonech, které vyrůstají v daném roce. Po přezimování mohou tyto výhony plodit znovu, ale jejich plodnost je nižší než v prvním roce. V našich klimatických podmínkách je doporučeno nechat plodit pouze výhony, které vyrostly v daném roce, tedy tzv. letorosty. Po sklizni těchto výhonů je vhodné je odstranit, čímž podpoříte růst nových.

Pěstování obou typů odrůd se vyplatí, protože můžete sklízet maliny jak v létě, tak na podzim.

Výběr stanoviště

Malinám se dobře daří ve všech ovocnářských oblastech, ale i tak je potřeba pro ně vybrat vhodné místo. Nejlépe jim vyhovuje slunné stanoviště, kde mohou plody dobře zrát a získat svou typickou sladkou chuť. Maliníky preferují středně těžké, propustné a humózní půdy, které jsou přiměřeně zásobeny živinami a vláhou. Půda by měla mít pH mezi 5,5 a 6,5, tedy mírně kyselou reakci. Pokud je to možné, doporučuje se maliny vysazovat na teplém místě, např.

Čtěte také: Ekologické odpady Dolní Ředice

Příprava půdy a výsadba

Pro zdravý růst maliníku je klíčová kvalitní půda. Před výsadbou je dobré do ní zapracovat uleželý kompost, který půdu obohatí o potřebné živiny. Při výsadbě je třeba vykopat jámu o velikosti 30x30x30 cm, přičemž sazenice maliny vysazujte asi o 5 cm níž, než byly původně zasazeny ve školce. Maliníky sázejte ve vzdálenosti 40-60 cm mezi jednotlivými keři a 1,5 metru mezi řadami.

Aby se zamezilo růstu plevelů, doporučuje se kolem maliníku použít mulč, například lesní hrabanku nebo kvalitní kompost, který zároveň podporuje udržení kyselějšího pH půdy. Maliníky jsou nenáročné na péči, ale pravidelná zálivka je nezbytná pro jejich zdravý růst.

Péče o maliníky

Na jaře, než rostliny začnou kvést, je doporučeno je přihnojit vícesložkovým hnojivem (např. Rostliny můžete chránit před zimou tím, že jejich výhony sestříháte na 15 cm a přihrnete k nim kompost a listí.

Malinám vyberte slunečné stanoviště, a protože mají dlouhé výhony, potřebují k pěstování ještě podporu, většinou se pěstují u plotu. Půdu potřebují mírně kyselou, humózní a vlhkou (nikoli však přemokřenou). Ideální je mulčování lesní hrabankou a posekanou trávou. Každý rok na jaře přihrňte k malinám čerstvý kompost. Mulčováním zabraňte i růstu plevele, na který jsou maliny dost háklivé, plít se ale moc nedají, protože mají mělce uložené kořínky, které bychom mohli pletím poškodit. Při občasné zálivce při letním dlouhotrvajícím suchu a pravidelném mulčování maliny nepotřebují vůbec žádnou péči.

Maliny nemají rády žádné blízké sousedy, mezi keři malin se nedoporučuje cokoli pěstovat.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Maliníky je vhodné vyvazovat k opoře - nejčastěji se používá drátěná konstrukce s vodorovnými lany ve výšce 50 a 100 cm.

Maliny mají vysoké nároky na výživu, zejména v období růstu a tvorby plodů. Doporučuje se na jaře aplikovat vyzrálý kompost nebo přírodní hnojiva bohatá na dusík a draslík. Během vegetace je možné doplňkové přihnojení dvakrát ročně - na jaře a po sklizni.

Řez maliníku

Jarní řez maliníku je důležitý pro zajištění kvalitní úrody. Všechny dvouleté výhony s hnědou, prasklou kůrou odstřihněte nízko u země. Ponechte 6-8 silných a zdravých výhonů na každém keři.

Prořezávání maliníků je absolutně klíčové pro udržení zdravých a produktivních rostlin. V srpnu se zaměřte především na odstranění odplozených výhonů, které už dále nebudou plodit. Při pěstování klasických letních malin (ne remontantních, tedy opakovaně plodících) odstraňte všechny dvouleté výhony, ze kterých jste letos sklízeli plody. Tyto výhony jsou obvykle suché, hnědé a snadno rozpoznatelné. U remontantních maliníků, které plodí i na jednoletých výhonech, se prořezávání liší. Odstraňte pouze starší, oslabené části rostlin.

Maliníky stříhejte čistými a ostrými zahradnickými nůžkami, aby byl řez hladký a nedocházelo ke zbytečnému roztřepení a případně i infikování řezu. Odplozené výhony odstraňte až u báze keře, aby se zabránilo růstu nežádoucích výmladků. Pokud je porost maliníku příliš hustý, odstraňte i některé slabší jednoleté výhony, aby se zlepšila cirkulace vzduchu a přístup světla.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Ochrana před chorobami a škůdci

Maliníky mohou být náchylné k některým houbovým a virovým onemocněním, jako je modrošedá skvrnitost na mladých výhonech nebo rez maliníková. Mezi nejčastější škůdce patří mšice.

Maliny mohou trpět plísní šedou, rzí ostružiníkovou nebo napadením sviluškami. Prevencí je dobrá cirkulace vzduchu v porostu, pravidelný řez a správné zavlažování. Výsadba odolných odrůd a použití přírodních postřiků (např.

Při větším výskytu mšic nebo jiných savých škůdců je třeba keře chránit, protože útok hmyzu je oslabuje a navíc může přenášet mnoho chorob, zejména virových. Maliníky jsou poměrně náchylné k virovým chorobám, které šíří hlavně mšice. Hlavními symptomy jsou světlé žilky a skvrny na listech, méně intenzivní růst a výrazně nižší úroda. Onemocnění není léčitelné, jedinou ochranou je prevence proti mšicím a likvidace napadených rostlin dřív, než mohou infikovat další.

Jakmile zjistíte výskyt hálek, je nejlepším řešením napadené pruty co nejdříve odstranit a spálit.

Pěstování malin v nádobách

Pěstování malin v nádobách je ideální pro ty, kteří nemají zahradu. Pro pěstování v nádobách vyberte nádoby o objemu 8-10 litrů a použijte směs zahradnického substrátu a rašeliny v poměru 1:1. Přidejte hnojivo pro drobné ovoce a na dno nádoby vrstvu kompostu nebo hnoje. Maliny potřebují pravidelnou zálivku, zejména v horkých měsících. V zimě je třeba maliny chránit před mrazem, například je zabalit do netkané textilie nebo přenést do interiéru.

Sklizeň a využití malin

Plody se sbírají v plné zralosti, kdy snadno opadávají z květního lůžka. Sklízí se postupně po dobu několika týdnů. Čerstvé maliny jsou velmi křehké, a proto je vhodné je ihned zpracovat nebo zamrazit.

Plody mají vysoký obsah vitamínu C, vitamín E, B1, B3, B12, provitamín A, z minerálních látek železo, hořčík, zinek, měď, vápník, fosfor a draslík.

Maliny a ostružiny jako sousedé

Maliny a ostružiny patří mezi drobné bobulové ovoce, které s oblibou pěstujeme na zahradách. Pěstování ostružin se hodně podobá pěstování maliníku, jen ostružiny jsou trošku náročnější na výběr stanoviště a teploty. Oba druhy rostou ve formě keřů s dvouletým vývojovým cyklem a víceletým kořenovým systémem. Nejvhodnější je výsadba na jaře vzhledem k větší citlivosti na mráz. Sazenice malin můžeme vysazovat i na podzim do jamek o rozměrech asi 30 x 30 cm. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být kolem 0,5 m, u plazivých odrůd ostružin dokonce 2-3 metry.

Malinám bude vyhovovat slunné stanoviště s krátkodobým stínem. Plné zastínění pro ně ale není příliš vhodné. Zvládnou vyšší teploty i průvan. Nejsou příliš náročné na zálivku a vysloveně přemokřená půda jim nebude vyhovovat vůbec. Maliny jsou velmi houževnaté, nízké kultivary zvládnou i pěstování v nádobách na balkónech.

Ostružiny, ačkoliv se pěstují velmi podobně jako maliny, budou potřebovat oporu, aby se měly jejich dlouhé šlahouny po čem pnout.

S trochou péče, správným výběrem odrůdy a vhodným místem pro pěstování se vám maliny odmění bohatou a chutnou úrodou. Ať už se rozhodnete pro jednouplodící nebo remontantní odrůdy, vždy je důležité nezapomenout na pravidelný řez, dostatek vody a živin.

tags: #malina #pěstování #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Studium environmentálního designu
• Přírodní krásy Portugalska
• Emisní normy pro Octavii 3
• O syndromu v ohrožení
• Literární zdroje o Africe