Ateliér Environmentálního Designu na Fakultě Ladislava Sutnara: Studium s Důrazem na Ekologii a Životní Prostředí

Informace o tom, že se Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara rozroste o další ateliér, který bude vést Architekt roku 2020, profesor Zdeněk Fránek, prolétla bezpočtem webů zaměřujících se na architekturu.

Vznik a Cíle Ateliéru

Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara vyučuje Zdeněk Fránek od roku 2019. Jak vznikl ateliér Environmentální design pro architekturu, který vede?

ZDENĚK: To je mé celoživotní směřování, zajímá mě to odjakživa a žádná škola nebo ateliér v Česku tomu doposud nevěnovaly patřičnou pozornost. A bývalý děkan Sutnarky, Josef Mištera, mi nabídl, ať vymyslím obsah a náplň ateliéru a obor zakreditujeme. Tak jsem to udělal.

Je pro něj důležité, aby absolventi prosazovali environmentální design a architekturu ve všech možných oborech a byli schopni reagovat. Proto k nim chodí přednášet odborníci na design, architekturu nebo i sociologii a filozofii, průmysl a ze všech možných oborů.

Studenti předmětu Zdeňka Fránka se účastnili už Designbloku 2020 s instalací Město budoucnosti.

Čtěte také: Vizuální komunikace podle Sutnara

Propojení s Praxí a Jinými Obory

Jak má obor fungovat, co se týče propojení s dalšími profesemi a ateliéry?

ZDENĚK: Ano, absolvent by měl být citlivější na přírodu a spolupracovat s architekty, krajinářskými architekty, ekology a podobně, a hlavně sám tvořit. Studenti, co se přihlásili, mají nadšení pro věc.

Kdo se Hlásí do Ateliéru?

Je možné popsat, kdo se k vám do ateliéru hlásí?

ZDENĚK: Mladí lidé, kteří přijdou do bakalářského studia, jsou třeba z gymplu nebo různých průmyslovek, jsou každý úplně odjinud a každý umí něco jiného. Potom jsou tu magistři, kteří už jsou zralí a umí perfektně nějakou dovednost, třeba grafici nebo designéři, architekti.

DENISA: Na Planetě Kampus se například podílí skupina studentů různých magisterských ateliérů Sutnarky (audiovize, designu či grafiky), kteří si ateliér environmentálního designu zvolili jako svoji druhou specializaci.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Myslím, že jsme si všichni ateliér vybrali, protože se již dlouhodobě zajímáme o environmentální témata a v našich projektech konceptualizujeme mnohodruhovou ekologii.

V rámci ateliéru vznikly také billboardy upozorňující na kácení zdravých stromu ve Slavonicích.

Projekty a Zadání pro Studenty

ZDENĚK: Zadání bakalářských studentů bylo vytvořit dům podle vlastních představ (kde by chtěli bydlet) a který obsahuje všechny environmentální principy, o kterých se učí. Návrh každý pojal úplně jinak - jako stavbu někde v oblacích, někdo zase úplně pod zemí, a i po technologické stránce.

Další typ zadání, se kterým přišli sami studenti, byl návrh environmentálních zásahů v našem kampusu. Zkrátka jak z běžného vybetonovaného městského prostoru udělat prostor, který méně škodí a obsahuje právě environmentální prvky.

Revitalizace Kampusu a Projekt Planeta Kampus

Zaregistrovala jsem, že vznikl i plán na revitalizaci kampusu, který je přímo od vás. Podíleli se na něm i studenti?

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

ZDENĚK: Studenti pojali návrh environmentálních zásahů v kampusu dvěma způsoby. Jeden z nich je taková pohádková krajina nazvaná Planeta Kampus - sešlo se několik lidí z různých oborů (grafik, ajťáci, tvůrci počítačových her, nadšenci do chemie a biochemie a podobně) a vytvořili mapu, kterou naočkovali různými bakteriemi z kampusu, nechali tam vyrůstat plísně a celý ten proces natočili. To je nadčasová věc.

Byla vystavená na Designbloku, kde se umístila mezi třemi nejlepšími školními expozicemi. Je o ni velký zájem i v zahraničí.

Další studenti navrhovali zachovat biotop, který v kampusu je, a polidštit ho. My jsme ve Fránek Architects dělali vyloženě územní plán toho místa a územní studii. Studentské věci byly spíš detaily, lavičky a chodníky nebo výpis rostlin.

Model Planety Kampus s naočkovanou bující plísní byl k vidění v klášteře svatého Gabriela na Smíchově v rámci akce Designblok 2022.

DENISA: V diskuzi o environmentálním designu jsme vždy naráželi na otázky, kdo a jak se tvorby účastní a především jakým způsobem zapojit jiné než lidské organismy. V návaznosti na některé naše předchozí individuální projekty jsme do procesu přizvali plíseň, jako reprezentant divokosti, kterého se většinou jako společnost chceme zbavit. Paralelně s tím jsme začali tvořit fiktivní příběh kampusu, ve kterém příroda zintenzivnila své procesy - a lidé tak ve strachu prostředí uzavřeli do inkubátoru.

Interdisciplinarita a Meziodruhová Spolupráce

Planeta Kampus má dva prolínající se póly - na jednom hledáme způsoby mezidruhového designu, na druhém pak přemýšlíme o tom, co to vůbec znamená. Je to umělecko-výzkumný projekt, který má mnoho výstupů - což je dáno také interdisciplinaritou našeho týmu.

Vojta Liebl tvoří grafiku a font, Jonáš Jagerčík náš fiktivní příběh zpracovává virtuálně vizuálně, Tomáš Potůček a Míša Tomášková jako nábytkoví designéři přemýšlí nad fyzických výstupy, Kuba Nosek do procesu zapojuje ještě umělou inteligenci a já se věnuji možnostem komunikace a přenosu dat mezi plísní a námi. Společně ale vše konzultujeme a na konceptech a idejích se podílíme všichni. Jednou z částí projektu je fiktivní příběh odehrávající se v kampusu ZČU, ve kterém se příroda zintenzivnila a šíří se za jeho hranice. Divokost přírody zde reprezentují plísně.

ZDENĚK: Ono to není nic ve světě neobvyklého, ale je to instalace, která je strašně zajímavá, protože odkrývá nový pohled na dění v přírodě. Upozorňuje na jiné organismy, než které jsou třeba v oblibě a podobně. Je to multioborová věc, a navíc je to umělecké dílo nebo výtvarný počin.

V rámci Designbloku byl k vidění nejenom model Planety kampus / Planety Gabriel Loci, ale také doprovodná projekce, počítačová hra a kniha.

Reakce Společnosti na Environmentální Problémy

Jak vnímáte reakci české společnosti, co se týče environmentálních problémů?

ZDENĚK: Myslím, že to lidi vnímají. Ale česká společnost je nezralá, je to nezralá demokracie - nekultivovaná. Demokracie má dvě stránky, jedna je taková, že člověk není omezovaný v určitých projevech. Na druhé straně si kdekdo myslí, že může všechno a jsme tak sobečtí, že bojuje každý za sebe, a ne za to, aby ten svět byl lepší. A nikdo neposlouchá vědce.

Pro mě je strašně důležité to, že ten problém veřejnost jakoby nevnímá, dokud není průšvih a není čím topit. Až potom se tím všichni začnou zabývat, ale ten problém nikdo nevnímá, protože je špatně prezentovaný. Svět opravdu není v dobrém stavu a o tom se bavíme v ateliéru a řešíme to. Tyto velké problémy. Já čtu hodně zahraniční články, kde se o tom mluví úplně jinak. Že ten svět skutečně není v dobrém stavu a že by se k tomu měl každý nesobecky postavit.

A jak proti tomu bojovat? Myslím, že jsem zrovna četl článek, kde vědci vyzývají lidi k občanské neposlušnosti, protože s politiky se nedá moc počítat.

DENISA: Myslím, že reakce a mobilizace české společnosti stále není dostatečná - zároveň se toho ale na planetě děje tolik, že se není čemu divit. Hodně odpovědnosti je předpokládáno od individuálních bytostí, ale změny je nutné tvořit systémově. A systém to vůbec nezvládá.

Jedním z řešení je najít si znovu vztah k přírodě a uvědomit si svoji roli v ní. To může uzdravit jak vyčerpanou planetu, tak nás. S tím jistě souvisí i emoce a umění. Příroda je tak komplexní, že ji často ani nejde pojmout jinak než přes emoce nebo nějakou abstrakci v umění. Je to o tom se jí nechat ohromit a inspirovat, ale zároveň do ní s dobrými úmysly zasahovat. Starat se o ni, jako se stará o nás. Umění, design a kreativní práce zároveň může pozitivně ovlivnit veřejný prostor a vyslat impulz tam, kde je to potřeba.

Významné Projekty Ateliéru

Výstava ateliéru s názvem Noční režim v rámci festivalu Pokoje 2021 reagovala na problém světelného znečištění a jeho vlivu na zvířata. Na výstavě se obrátily role, a zvířata naopak oslňovala návštěvníky pomocí světla čelovek.

tags: #absolvent #Ladislava #Sutnara #ekologie #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická Soutěž - Pravidla
• Přírodní krásy Mostecka
• Odkaz na článek o Martinu Černém
• Jak recyklovat papír
• Pražské dřevěné chodníčky