Manažer emise dluhopisů: Co to obnáší?

Emise dluhopisů představuje jednu z mnoha činností, které zajišťují financování podnikatelských záměrů. Jedná se o nedílnou, potřebnou a zcela legitimní součást kapitálového trhu. Z hlediska emitentů, včetně malých a středních podniků, představuje dluhopisové financování vítanou alternativu bankovnímu financování.

Samotná emise dluhopisů je svázána s poměrně benevolentními pravidly. Jde o právní předpisy související se samotným vydáním a administrací emise dluhopisů. Jedná se především o zákon o dluhopisech.

Regulace zahrnuje klíčovou povinnost uveřejnit prospekt. Prospekt je strukturovaný informační dokument s předepsaným obsahem a formou. Prospekt je z hlediska regulatorní architektury odrazem první generace opatření na ochranu investorů. Je to právě povinnost sestavit, nechat orgánem dohledu schválit a následně uveřejnit prospekt, která je v souvislosti s emisí procesem zpravidla nejnáročnějším na finanční i personální zdroje.

Neveřejná emise dluhopisů je proces vydání dluhopisů, které nejsou nabízeny široké veřejnosti, nýbrž jsou omezeny na určitý počet vybraných investorů.

Financování projektů a role vlastního kapitálu

V České republice i ve Francii tvoří základní strukturu financování projektu vlastní kapitál projektové společnosti založené speciálně pro účely projektu, a dále různé druhy bankovních úvěrů. Do první kategorie patří vlastní kapitál nové společnosti založené koncesionářem a spadá sem rovněž podřízený úvěr, který je určitým přechodem mezi vlastním kapitálem společnosti a klasickým bankovním úvěrem. Druhá kategorie zahrnuje bankovní úvěry, ale také půjčky rozvojových bank a podobných organizací.

Čtěte také: Environmentální manažer – platové ohodnocení

Vlastní kapitál je základním stavebním prvkem financování projektů. Upsáním vlastního kapitálu přijímají akcionáři koncesionářské společnosti riziko ztráty třeba i celé vložené sumy. Z vlastního kapitálu se totiž čerpají prostředky pro náhradu škody, způsobené nějakou událostí, která nebyla pokryta v dohodách o rizicích.

Věřitelé (především banky) vyžadují určitý podíl vlastního kapitálu vloženého do společnosti jako záruku důvěryhodnosti projektu. Výše vlastního kapitálu je pro banky signálem rizikovosti. Čím vyšší je vklad akcionářů, tím vyšší je jejich důvěra v rentabilitu projektu. Důležité jsou zejména vklady „technických“ partnerů projektu, tedy vklady stavitelů a provozovatele, neboť ti mohou snižovat dopady největší části rizik. Vlastní kapitál mohou nicméně do společnosti koncesionáře vložit i jiné subjekty, například soukromí investoři. Ve starých členských zemích Evropské unie vznikají investiční fondy specializující se na financování projektů.

Podíl dluhu k vlastnímu kapitálu je předmětem dlouhých diskusí mezi upisovateli vlastního kapitálu a věřiteli. Ve Francii požadují banky podíl vlastního kapitálu okolo deseti až dvaceti procent v případě běžných staveb, které nekladou výrazné nároky na technologie. U rizikovějšího projektu bývá účast upisovatelů dvacet až čtyřicet procent. Investoři jsou posledními, jejichž ztráta by byla uspokojena v případě bankrotu koncesionáře, proto za toto riziko požadují větší návratnost investice. Jiní než techničtí podílníci budou požadovat vyšší dividendy.

Podřízený úvěr a bankovní úvěry

Ve Francii se k financování PPP projektů používá rovněž tzv. podřízený úvěr, který je vlastně přechodem mezi vlastním kapitálem a dlouhodobou bankovní půjčkou. Splatnost takového úvěru je totiž velmi dlouhá. Při stanovení poměru mezi vlastním kapitálem a půjčkami bývá podřízený úvěr počítán mezi vlastní kapitál, obzvlášť pokud je poskytnut akcionáři projektové společnosti. Pro technické partnery je výhodnější vložit do společnosti takovou půjčku než vlastní kapitál. Úroky z podřízeného úvěru dostává partner projektu i v případě, že společnost není zisková.

Podřízený úvěr lze získat od dvou typů investorů: buď od upisovatelů vlastního kapitálu, anebo od věřitelů, tedy od bank nebo od soukromých investorů. Hlavním zdrojem finančních prostředků jsou nicméně bankovní úvěry. Vzhledem k rozsáhlosti projektů realizovaných formou partnerství veřejného a soukromého sektoru bývá půjčka poskytnuta nejčastěji syndikátem bank. Zainteresované banky pak určí několik (nebo jednoho v případě menšího počtu bank) tzv. aranžérů, kteří plní funkci určitých konstruktérů financování. Jejich odpovědností je například zajištění due dilligence, sestavení modelu financování či vyjednávání se zástupcem státní správy. Navíc plní funkci ručitele financování. Pokud jsou tito aranžéři například čtyři, každý z nich se zaváže k uvolnění třetiny úvěru.

Čtěte také: Kariéra v odpadovém hospodářství

Projektová společnost je povinna splácet bankovnímu syndikátu (v případě menšího projektu jedné bance) úrok. Ten se odvíjí od úrokové sazby Euribor, ke které si banky účtují marži. Marže je funkcí rizika, které banky podstupují, splatnosti dluhu a situace na bankovních trzích. Určitou roli hraje také podíl upsaného vlastního kapitálu na celkové investici.

Dalším typem bankovních úvěrů je tzv. standby úvěr. Slouží především ke krytí neočekávaných nákladů vyvolaných například změnami projektu během výstavby, nebo příliš vysokou neočekávanou inflací. Překlenovací úvěr je dalším typem bankovních úvěrů.

Úvěry od Evropské investiční banky (EIB)

Odborná literatura připomíná, že kromě půjček komerčních bankovních domů je v zemích Unie možné využít rovněž úvěrů Evropské investiční banky (EIB), jejímiž akcionáři jsou členské země EU. Záměrem EIB je financovat projekty, které umožňují rozvoj v chudších regionech EU.

EIB má nejvyšší hodnocení všech ratingových agentur, což jí umožňuje odvíjet své úrokové sazby od velmi nízkého základu, nižšího než je úroveň Euribor. Marže EIB je rovněž na velmi nízké hladině. Splatnost úvěrů může být velmi vysoká (až 25 let), s počátkem splácení až do dvanácti let od počátku výstavby. Půjčka této banky může dosahovat až padesáti procent z celkových finančních prostředků nutných pro realizaci projektu. Účast EIB v projektu navíc signalizuje komerčním bankám určitou míru jistoty, což má za následek menší požadovanou marži při stanovování výše úroku.

Emise dluhopisů

Dalším možným způsobem financování je emise dluhopisů, ať už veřejná nebo soukromá. Veřejně emitované dluhopisy mají zpravidla atraktivnější úroky (z pohledu koncesionáře) než bankovní půjčky. Soukromě emitované dluhopisy jsou pro koncesionáře méně výhodné, nabízejí ale rozšíření spektra finanční struktury projektu. Od zavedení eura se dluhopisy projektů v rámci Evropské unie veřejně emitují v Londýně.

Čtěte také: Manažer vzorkování odpadů - školení

Projektová společnost musí mít rating alespoň BBB v případě Standard&Poor’s a Fitch nebo Baa v případě Moody’s, aby mohla mít přístup na finanční trhy. Pokud má firma rating horší, byly by její akcie označeny jako spekulativní, a tudíž by jejich majitelé požadovali výrazně vyšší úroky.

Specifika financování PPP projektů

Obecně je financování PPP projektů velmi specifické z několika důvodů. PPP projekty jsou charakteristické zejména svou rozsáhlostí, investiční náročností a také širokou skupinou zainteresovaných subjektů. Značná počáteční investice vyžaduje vklady od většího počtu podílníků nebo věřitelů. Účastníci jednání navíc vždy nesledují totožné cíle. Svou úlohu sehrávají také různé vazby, kterémohou dosažení shody komplikovat.

Banky pak jako hlavní věřitelé projektové společnosti nemohou žádat klasické zajištění, neboť dotčená nemovitost včetně vybavení zůstává majetkemstátu. Z toho důvodu se bankéři musejí spokojit jen s budoucími příjmy projektové společnosti a velký důraz tedy kladou namanagement rizik spojených s celou operací. Financování projektů se stalo ve Francii zcela samostatnou oblastí, pro nižmají banky speciálně vyvinuté produkty a proškolené odborníky.

Dluhopisy: Klíčové pojmy a rizika

Emitent: Společnost nebo jiný subjekt, který vydává (emituje) dluhopisy.

Faktory ovlivňující výnos: Inflace, splatnost, riziko kreditního selhání emitenta.

Proti-inflační dluhopisy: Jejich výnosy jsou navázané na výši inflace.

Alikvótní úrokový výnos: Částka, kterou musí zaplatit kupující dluhopisu prodávajícímu společně s tržní cenou.

Rizika státních dluhopisů: Úrokové riziko, inflační riziko, riziko kreditního selhání.

Kupón vs. výnos do splatnosti: Kupón je pravidelná výplata, výnos do splatnosti je skutečný hrubý výnos.

Nominální hodnota vs. tržní cena: Nominální hodnota je částka splacená při splatnosti, tržní cena je aktuální hodnota.

Výnosová křivka: Spojnice výnosů do splatnosti dluhopisů stejného emitenta s různou dobou maturity.

Pokladniční poukázky: Krátkodobé státní dluhopisy se splatností do jednoho roku.

Bezrizikový dluhopis: Státní dluhopisy nejdůvěryhodnějších vlád (i ty nesou riziko).

Proč dluhopisy vynáší méně než akcie?: Riziko investora je u akcií vyšší.

Proč může být výnos dluhopisu záporný?: Aktivita centrálních bank.

Hodnocení a povinnosti emitentů

Rating: Hodnocení kreditní kvality dlužníka nezávislým analytikem.

Povinnosti firem při emisi dluhopisů: Informovat o hospodaření, dodržet závazky z emisních podmínek.

Podezřelé znaky dluhopisové emise: Nezveřejňování výkazů, předluženost, krátká historie, absence důkazů o podnikání, problematická vlastnická struktura, podezřele vysoký výnos, agresivní úpis.

Rating vs. scoring: Rating je subjektivní hodnocení, scoring je matematický výpočet.

DSCR: Ukazatel schopnosti dlužníka hradit dluhové závazky.

Běžná a pohotová likvidita: Finanční ukazatele poměru krátkodobých pohledávek a závazků.

Role auditora: Ověření finančních výkazů emitenta.

Konsolidované vs. nekonsolidované výkazy: Konsolidované výkazy očištěné o transakce uvnitř holdingu.

Zadluženost: Dluh/Aktiva nebo Cizí zdroje/Aktiva.

Koeficient samofinancování: Vlastní kapitál/Aktiva.

Finanční samostatnost: Vlastní kapitál/Cizí zdroje.

Ukazatel úrokového krytí: Schopnost firmy hradit finanční náklady.

Druhy dluhopisů

• Hypoteční zástavní list: Vydávají hypoteční banky k financování hypotečních úvěrů.
• Dluhopis s plovoucím výnosem: Výnos odvislý od proměnlivé veličiny (PRIBOR, EURIBOR, LIBOR).
• Perpetuitní dluhopis: S nekonečnou dobou splatnosti.
• Bezkupónový dluhopis (zerobond): Nevyplácí kupón.

Proč firmy emitují dluhopisy místo půjčky v bance?

Banky ve většině případů nabízejí levnější peníze i delší splatnost úvěru než dluhopisy. V nezanedbatelném případě dluhopisoví emitenti financují pomocí dluhopisů projekty, které banky nejsou ochotny financovat. Případně pomocí těchto zdrojů doplňují potřebný kapitál, protože bankovní financování a vlastní zdroje pro realizaci projektu nestačí. Dluhopisové financování ovšem nabízí i větší flexibilitu než bankovní úvěry.

Náklady na dluhopisové financování

V současné době ty nejkredibilnější firmy na českém trhu obstarávají svůj kapitál pomocí dluhopisů přibližně za 2%. Velmi dobří dluhopisoví emitenti získávají zdroje za cenu okolo 5% ročně, běžně se však setkáme s náklady na kapitál okolo 10%. Lze narazit i na dluhopisové emise, kde kapitál stojí emitenta i 13% ročně. Pro cenu peněz je důležitá výše kupónu a frekvence jeho vyplácení, administrativní náklady na emisi a velikost provize za umístění na trh.

Kreditní kvalita dluhopisů

Kreditní kvalitu českých dluhopisů posuzuje minimum subjektů. Nadnárodní ratingové agentury monitorují pouze malou část dluhopisové nabídky v ČR.

Na co si dát pozor při nákupu dluhopisu?

Při nákupu dluhopisu je třeba dbát především na rizika spojená s kreditní kvalitou emitenta. Prověřte si zejména, jestli firma zveřejňuje své finanční výkazy, jak jí ukládá zákon. Prověřte si, zda není předlužená a zda je pro vás srozumitelný a důvěryhodný její byznys. V případě, že se na takové rozhodnutí necítíte být kvalifikovaní, tak se obraťte na nezávislého odborníka, kterým je osoba, která neprodává dluhopisy, ale která vám prodá konzultaci v této oblasti za honorář. Kromě kreditního rizika posuďte pečlivě i riziko likvidity, protože nákupem dluhopisu můžete vaše finanční prostředky vázat nevratně na několik let.

Regulace dluhopisových emisí v ČR

Pouze ty dluhopisy, které mají prospekt schválený Českou národní bankou, je možné veřejně nabízet. Česká národní banka dohlíží především na to, aby dluhopisové emise byly upisovány v souladu s regulatorními pravidly. To úzce souvisí i s formou prezentace dluhopisů. Zejména se pak stará o to, aby nebyly veřejně propagovány ty emise, které veřejně propagovány býti nemohou.

Prospekt a emisní podmínky

Dluhopisový prospekt slouží k tomu, aby investor dostal minimální množství informací potřebné pro jeho investiční rozhodování. V emisních podmínkách nalezneme informace o výnosu, době splatnosti, způsobu vyplácení výnosu, povinnostech a právech emitenta dluhopisů a právech dluhopisového věřitele.

Danění výnosů z dluhopisů

Standardně se platí srážkovou daní 15%. Výnos vzniklý rozdílem mezi prodejní a nákupní cenou je osvobozen od daně za předpokladu, že dluhopis byl v držení déle než tři roky.

Skoring

Skoring je matematický způsob hodnotící platební schopnost dlužníka. Hodnotící instituce zpravidla používá nějakou metodu výpočtu ohodnocení kreditní kvality. Pokud vyplní data do výpočetního modelu, hovoříme o skoringu. Takovým modelem může být například výpočet DSCR, LTV, Altmanův model nebo Kralickův Q-test.

Konzervativní a rizikové dluhopisy

Korporátní dluhopisy mohou být konzervativní produkt, ovšem za předpokladu, že se nacházejí v portfoliu, kde dochází k naředění kreditního rizika. Historie nám totiž ukazuje, že sebekvalitnější společnost se může dostat poměrně rychle do problémů. Proto je nutnou podmínkou, aby došlo k diverzifikaci kreditního rizika. Nicméně i tak je třeba, aby takové portfolio bylo složeno pouze z kvalitních emitentů. A kvalita těchto emitentů se musí opírat o celou řadu nezpochybnitelných faktorů.

tags: #manažer #emise #dluhopisů #co #to #obnáší

Oblíbené příspěvky:

• Princip fungování termoboxu
• Informace o svozu komunálního odpadu
• Kdy navštívit Káhiru?
• ZŠ Kravsko a environmentální výchova
• Nový život pro staré džíny