Pěstování mandlí: Sladká odměna z vlastní zahrady

Mysleli jste si, že jedinou cestou, jak se dostat ke sladkým mandlím, je regál v obchodě? Omyl! Mandloním se daří docela dobře i v našich zeměpisných šířkách. Takže pokud máte na zahradě dostatečně prosluněné a spíše sušší místo, můžete sklízet mandle vlastní. Jeden strom dá úrodu až 50 kilogramů.

Mnoho lidí si myslí, že mandloň je exotický strom rostoucí pouze v teplých oblastech Středozemí. Mandloň skutečně pochází původně z oblasti severní Afriky a do Evropy ji dovezli staří Řekové. Jenže mezitím se u nás už docela dobře uchytila. Samozřejmě, na svazích Krkonoš ji hledat nelze, ale o pěstování na Moravě existují záznamy staré více než 400 let. Obecně lze mandloně pěstovat všude tam, kde se daří broskvím, meruňkám či vinné révě.

Historie a zajímavosti

Po světě roste více než 40 druhů mandloní, nejčastěji se ale setkáme s tou nejběžnější - mandloní obecnou (Amygladus communis). Je to rostlina velmi zajímavá a není vůbec náhodou, že je opředena celou řadou legend. Významnou roli hraje také v některých náboženstvích, mluví se o ní v řeckých bájích a na několika místech je mandloň zmiňována i v Bibli.

Kde se vzal tenhle mystický nádech? Možná je to tím, že se samovolně vyvinula do dvou podob - jedna je zdravá a chutná, ta druhá může být smrtelná.

Sladká vs. Hořká mandle

První je linie mandle sladká (convar. dulcis), to je ta, kterou obvykle pěstujeme. Její semena rádi vychutnáváme ve sladkých moučnících nebo slaná pražená. Pak je tu ale její blízká příbuzná mandle hořká (convar. amara). Plody hořké varianty obsahují glykosid amygdalin. Díky němu může v těle vznikat prudce jedovatý kyanovodík. Člověk by musel sníst poměrně velké množství, asi více než jednu hrst. Domácím zvířatům by se ale mohl stát osudný byť jediný ořech.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Chuť hořké varianty je velmi výrazná a nijak příjemná. Přesto lidé rádi pokoušejí osud. V některých zemích platí hořké mandle za velmi vyhledávanou pochoutku. Nádech nebezpečí jí nejspíše dodává ještě silnější aureolu výjimečnosti.

Podmínky pro pěstování

To, že první zmínky o pěstování mandlí u nás pocházejí z jižní Moravy, není jen shoda okolností. Mandloně totiž najdeme velmi často v blízkosti vinic. Má to svůj důvod: potřebují velmi podobné podmínky. Ale pocházejí ze Středomoří, takže vyžadují především teplo. Dobře se jim daří v nížinách, v nadmořské výšce nad 250 metrů přežívají jen obtížně a málokdy plodí.

Vybrat bychom jim měli vždy slunečné, dobře chráněné stanoviště. Sázkou na jistotu může být stěna domu. Rozhodně by neměla být na nějakém větrném a chladném stanovišti.

Výběr odrůdy

Pokud budete kupovat sazenici, určitě vsaďte na některou z u nás vyšlechtěných odrůd. Ty jsou již šlechtěny tak, aby dobře odolávaly mrazům. Velmi oblíbené jsou zejména odrůdy Nikol, Sladkoplodá moravská, Sultan nebo Zora. Zasaďte je do půdy dobře obohacené kompostem, aby měly dostatek živin. Pozor dejte na závlahu, mandloň je velmi citlivá na přelití, lepší je sušší místo. S občasným nedostatkem vláhy se vyrovnává lépe. Při sázení by neměla být blízko meruňky, se kterou se může zkřížit, plody mandloně jsou pak hořké.

Mrazíky

Největší slabinou mandloní je velmi časné kvetení. Vykvétají jako jedny z prvních stromů a to se úrodě často stává osudným. Občasné jarní mrazíky mohou totiž květy zničit. Naštěstí však mandloň nakvétá postupně, takže aspoň část květů přežije.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

Při volbě odrůdy je třeba si zjistit ještě jednu věc, zda se jedná o jedince samosprašné, případně zcela nebo částečně cizosprašné. Pak je lepší pořídit si stromů více, aby květy mohly být opyleny.

Péče o mandloň

Sázet se může mandloň na podzim, případně i na jaře, dokud ještě nemá listy. Plodit by měla začít během dvou či tří let. Malý stromek se vyplatí přivázat k opoře, později ji již nepotřebuje. Mandloň dorůstá obvykle výšky kolem pěti metrů. Plodí na jednoletých výhonech, takže udržovací řez byste si měli naplánovat na brzké jaro, než začnou výhony růst.

Umístění a půda

Stromy jsou vůči mrazu většinou dobře odolné, poškození však, jak už bylo řečeno, hrozí květům. Proto pro pěstování volíme chráněná stanoviště, vyhýbáme se zejména mrazovým kotlinám. Nejvhodnější jsou stanoviště s otevřenou polohou a s teplými, hlubokými, propustnými, středně těžkými půdami, dobře zásobenými živinami.

Výsadba

Pěstujeme obvykle čtvrtkmen nebo polokmen s volně rostoucí patrovou korunou a terminálem. Vzhledem k tomu, že plody mandle nejsou nikterak závislé na co největším oslunění koruny, je možné nechávat stromy hustší, než jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů.

Sklizeň a zpracování

Nejvhodnější polohy pro pěstování mandloní jsou v teplých nížinách subtropického pásu s dostatkem srážek, jaké najdeme například ve středomoří nebo ve slunné Kalifornii. Jde o světlomilnou a teplomilnou dřevinu a pěstování ve vhodných podmínkách má podstatný vliv nejen na růst stromu, ale především na úrodnost a kvalitu plodů.

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

Mandloňové sady obvykle plodí po dobu 25 let a první úrodu přinesou tři roky po výsadbě. Od listopadu do ledna procházejí mandloně obdobím klidu, kdy si střádají živiny a energii na úrodu v příštím roce.

Od března do června jádra mandlí dozrávají a dorůstají do plné velikosti, ukryté v zeleném chlupatém obalu (plodu), který se nazývá rubina. V červenci kožovitý plod ztmavne a praskne, aby tak odkryl mandlovou skořápku a nechal ji i jádro uvnitř vyschnout. Krátce před sklizní se rubina zbarví do slámově žluté barvy a úplně se otevírá. Jakmile rubina zežloutne a úplně se otevře, jsou mandle připravené na sklizeň.

Sklizeň

Od srpna do října probíhá sklizeň. Speciální stroj chytí strom a třese s ním, dokud nejsou všechny mandle na zemi. V některých sadech probíhá sklizeň tradičním způsobem a ořechy jsou střásány ručně s pomocí dlouhých tyčí. Farmáři nechají ořechy padat na předem připravené plachty, aby s nimi mohli následně snadno manipulovat. Mandle, chráněné skořápkami a rubinou, poté přirozeně schnou na slunci po dobu 7-10 dnů.

Každá odrůda mandlí se sklízí samostatně, takže k tomuto procesu v sadu obvykle dochází dvakrát až třikrát. Po sklizni se mandloně ukládají k odpočinku, aby načerpaly sílu a živiny na další rok, a celý koloběh tak začíná znovu.

Zpracování

Po sklizni jsou mandle dopraveny do skladu, kde následuje proces čištění a třídění. Jádra procházejí válcem, který odstraňuje seschlý ochranný obal, skořápku a veškeré zbytky ze sadu, jako jsou větvičky nebo kameny. Mandlové skořápky se používají jako podestýlka pro hospodářská zvířata a chlupatá seschlá rubina je výživným krmivem.

Jádra zbavená skořápky procházejí procesem ručního třídění, kde jsou vyřazena všechna flekatá či jinak napadená jádra. Další zastávkou je procesor pro třídění velikosti, kde mandlová jádra prochází sítem a padají do samostatných košů podle toho, jak jsou velká. Takto roztříděné mandle jsou pečlivě skladovány, dokud se nevydají na cestu na pult nebo vstříc dalšímu zpracování.

Po tom, co jsou jádra zbavena skořápek, procházejí některé mandle ještě procesem tzv. blanšírování, kdy jsou odstraněny slupky. V takovém případě je prvním krokem opaření mandlí - do nádoby s ořechy se vstřikuje horká voda nebo pára, které jsou ořechy vystaveny po dobu několika minut v závislosti na jejich velikosti. Spařená jádra mandlí dále procházejí řadou gumových válečků v blanšírovací komoře, které uvolněné slupky odstraní. Nakonec se mandle zbavené slupek důkladně vysuší.

Mandle a zdraví

Ve zdravém těle mandlový tuk Díky vysokému obsahu tuku, a tím pádem i velké energetické hodnotě nebyly dříve mandle moc doporučovány. Dnes odborníci tvrdí, že jejich umírněné jedení v žádném případě neuškodí.

Najdete v nich velké množství vlákniny, bílkoviny, antioxidanty, barviva, vitaminy skupiny B, vitamin E, kyselinu listovou, minerální látky a hlavně mnoho hořčíku, který uklidňuje nervy. Dále vápník, fosfor, draslík, železo, selen, zinek a měď.

Deset mandlí denně přispěje k vaši kráseVzhledem ke své výživné hodnotě se doporučují těhotným a kojícím ženám, ale i malým dětem. Mohou vám vylepšit kosti a zuby. Stačí deset mandlí denně po dobu dvou měsíců a jídelníčková dávka přispěje ke zlepšení kvality kůže, vlasů a nehtů.

Mandle zvládnou výrazně snížit hladinu cholesterolu v krvi, dokonce i riziko vzniku nádorových onemocnění, Alzheimerovy choroby a diabetu. Příznivě účinkují na srdce a krevní oběh, upravují krevní tlak a podporují krvetvorbu.

Odrůdy mandloní

Pro naše podmínky doporučuji tyto: 'Sladkoplodá krajová', 'Vama', 'Texas' nebo 'Zora'.

Tabulka odrůd mandlí

Recepty z mandlí

Marcipán

Z marcipánu zhotovíte různé tvary, zvířátka, květiny k ozdobení dortů a podobně.

• 300 gramů mletých mandlí
• 300 gramů cukru
• 2 lžíce vody
• 1 vaječný bílek
• dle chuti mletá skořice, nastrouhaná citronová či pomerančová kůra

V míse smíchejte cukr, mandle a vodu. Pokud máte chuť, přidejte mletou skořici, nastrouhanou citronovou či pomerančovou kůru. Rukama dobře zpracujte do tvárné hmoty a poté nechte odpočinout několik hodin na chladném místě.

Dále udělejte tvary dle potřeby, spojujte je vaječným bílkem. Vložte do pečicí nádoby a pečte přibližně dvě minuty na dvě stě stupňů Celsia. Vyndejte z trouby a nechte vychladit.

Domácí mandlové mléko

Mandlové mléko nejen výborně chutná, ale dodá vám i vitaminy a proteiny navíc. Připravte si velkou sklenici vody nebo mléka, sto gramů mletých mandlí a lžíci či více cukru.

Vše dobře promíchejte a nechte dvě hodiny odpočinout, poté přeceďte a pijte nejlépe vychlazené.

Rýže s mandlemi a kuřetem

• 1 střední kuře
• 2 lžíce mandlí
• 3 velké cibule
• 2 lžičky skořice
• 2 hrnky drůbežího vývaru
• 1 hrnek rýže
• 3 lžíce rozinek
• 2 hřebíčky
• 1 hrnek másla nebo margarínu
• 1 uvařené vejce
• sůl a pepř podle chuti

Kuře uvařte ve velkém množství vody, poté ho vyjměte a vývar uschovejte. Kuře nakrájejte na kousky. Cibuli nařežte na kolečka a dejte ji osmažit do hrnce s máslem. Poté přidejte kuřecí kousky a osmažte je dozlatova.

Přidejte mandle, rozinky, skořici, pepř, sůl, hřebíčky a rýži. Dobře promíchejte, přilijte vývar a nechte vařit na nízkém ohni. Vařte, dokud není rýže hotová. Při podávání ozdobte kolečky vejce.

Mandlová omáčka s citronem

• 1 bujón - kostka
• 1,5 hrnku mléka
• 1 lžíce másla
• 1 lžíce mouky
• 1 citrón
• 100 g mandlí
• sůl

Rozehřejte bujonovou kostku v teplém mléce. Na másle osmahněte mouku a po troškách přilévejte mléko. Stále míchejte a vařte deset minut. Přidejte mleté mandle a citronovou šťávu. Osolte a vařte dalších pět minut. Tato omáčka se hodí k rybám, zelenině a na těstoviny.

Treska s mandlemi a špenátem

• 500 g tresky
• 4 brambory
• 2 pórky
• 150 g čerstvého špenátu
• 100 g plátků mandlí
• 100 g másla
• ¼ l šlehačky
• 3 vejce
• 2 stroužky česneku
• olivový olej
• sůl
• mletý černý pepř

Tresku očistěte a naporcujte. Pórky nakrájejte na kolečka, oloupejte brambory a nakrájejte je na kostičky. Ve vysoké pánvi nechte rozpustit máslo, poté přidejte nakrájený pórek a brambory. Osolte a opepřete podle chuti. Osmahněte asi pět minut a zalejte vodou.

V polovině vaření přidejte omyté špenátové listy a plátky mandlí. Vařte doměkka. Udělejte ze všeho kaši a dochuťte solí a pepřem. Připravte si majonézu. Z vajec použijete pouze žloutky.

Stroužky česneku rozetřete a přidejte smetanu a žloutky. Našlehejte. Tresku nakrájejte na proužky. Do misek rozdělte kaši, na ni položte tresku, potřete majonézou a dejte do trouby na pět minut při teplotě sto osmdesáti stupních Celsia.

tags: #mandle #zdrtavy #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Kvalita ovzduší Vysočina
• Udržitelnost ve stavebnictví
• Filtry na vodu s nanovlákny
• Přírodní krásy jižní Moravy
• Seznam ohrožených druhů