Jak kompostovat odkvetlý plevel a zahradní odpad pro kvalitní hnojivo

Péče o zahradu s sebou během roku přináší množství zeleného zahradního odpadu. Pokud nám záleží na přírodě a životním prostředí, je tu jednoduchý a ověřený způsob správného využití odpadu: přeměnit jej na kvalitní hnojivo! A tehdy je řeč o kompostování.

Vyrobit kvalitní kompost během několika měsíců není nemožné. Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti.

Co patří do kompostu?

• Veškerý zahradní odpad jako: tráva, listí, seno, sláma, plevel, piliny, dřevní štěpka, hlína, odřezky z vinné révy, vychladlý popel a uhlí ze dřeva.
• Kuchyňský odpad: káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce - i citrusové plody), papírové kapesníky, podrcené ořechové skořápky atd.
• Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.

Tipy pro urychlení kompostování

1. Pokud máte na jedenkrát například hodně posečené trávy, listí nebo štěpky, můžete kompostování urychlit urychlovačem kompostu, který tvoří směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu.
2. Je velmi praktické a pohodlné, pokud si v kuchyni zavedete košík na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Když košík naplníte, jednoduše vyberete bioodpad i se sáčkem a hodíte do vašeho zahradního kompostéru.
3. Pokud máte hodně nebarvených kartonových krabic, nastříhejte je nebo nařízněte do kompostu na malé kousky. Tvoří ideální hnědou složku kompostu (pokud například právě vysypete do kompostu hodně posečené trávy, která tvoří zelenou složku).

Některé z výše uvedených položek můžete ale kompostovat v jiném kompostéru. Důležitá je co nejjemnější struktura materiálu. Při domácím kompostování neexistují téměř žádné legislativní omezení.

Velikost a skladba materiálů

Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.

Přístup vzduchu a vody

Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.

Čtěte také: Jak se zbavit plevele bez chemie

Správná vlhkost

Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.

Nakupovat množství umělých hnojiv, případně shánět chlévský či koňský hnůj je poměrně nákladné - jak finančně, tak i časově. Není nic lepšího, než si vyrobit hnojivo z vlastních zdrojů a mít ho stále k dispozici.

Umístění kompostu

Kompost jako ozdobný prvek okrasné části zahrady, případně viditelný z odpočinkového koutu, není to pravé. Umístěte ho tak, aby nerušil celkový dojem ze zahrady, nejlépe do vzdálenějšího koutu, kde o něm budete vědět vy, ale neuvidí ho každý, kdo k vám zavítá. Můžete použít i předsadbu z rychle rostoucích keřů, které kompost dokonale ukryjí. Pro založení kompostu vyberte místo zastíněné stromy nebo keři. Kompost by neměl nikdy vyschnout, proto jej v suchém počasí zalévejte vodou.

Co do kompostu nepatří

• Popel z uhlí (vysoký obsah sirných látek).
• Mikrotenové sáčky, plastové obaly nebo fólie.
• Vyčesaná srst psů nebo koček.
• Staré hadry z umělých tkanin, časopisy a obchodní letáky na lesklém tuhém papíře.
• Větší kusy dřeva, papírové obaly od potravin, vlněné pleteniny, kořeny stromů - všechno jsou to organické materiály, ale těžko a velmi pomalu se rozkládají.
• Zbytky masa a vařených jídel, nemocné rostliny, nakažené a hnijící nebo plesnivějící ovoce.

Kompostování plevele

Vytrvalé plevele, jako je pampeliška, svlačec, pýr nebo popenec do něj nikdy nedávejte s kořeny. Odkvetlý plevel se semeny si klidně počká i několik let na příležitost, aby se mohl s kompostem rozvést po zahradě a pořádně se rozmnožit. Pro plevel vytvořte oddělený kompost, který po rozložení použijte například pro rovnací práce v zahradě.

Jak vrstvit kompost

„Podlahu“ kompostu by měla tvořit drenážní vrstva, může být z drcených cihel nebo štěrku. Na ni pak postupně ukládejte vhodný odpad do vrstev, a to rovnoměrně po celé ploše. Silnější a větší rostliny, jako jsou rajčata nebo okurky, rozsekejte na menší kusy, aby se rychleji rozkládaly. Posečenou trávu nedávejte do kompostu ve větší než pěticentimetrové vrstvě, má sklon se slehávat a zůstává nerozložená i po třech letech. Dobré je smíchat vrstvu trávy s jiným, hrubším materiálem, třeba větvičkami ze stříhání živého plotu.

Čtěte také: Recept na postřik proti plevelu

Vrstva organického odpadu nemá být vyšší, pak ji dobře utužíte a zasypete slabou vrstvou zeminy. Do další vrstvy lze přimíchat kromě odpadu ze zahrádky i trus domácích zvířat - drůbeže, králíků, holubů - prosypat mletým vápencem nebo přidat k obohacení kompostu minerální hnojivo. Alespoň jedenkrát do roka se má kompost proházet kvůli provzdušnění a rychlejšímu rozkladu = zrání. Klasický kompost je hotov za jeden až tři roky, podle použitého materiálu.

Vápnění kompostu

Do kompostu se přidává mletý dolomitický vápenec, který obsahuje i hořčík. Staří zahradníci už hotový kompost míchali se zvětralou prosátou omítkou z bouračky - písek to navíc vylehčil. Daniela přidává do kompostu mletý dolomitický vápenec. Kupuje ho vždy pětikilový pytel a vydrží tak na tři měsíce.

Kompostér

Pro malou zahrádku se hodí kompostér. Z okrasné zahrádky bude ke kompostování spíš jen listí z okrasných stromů, stvoly ořezaných trvalek a letniček, posečená tráva a odpady z kuchyně. Urychlovač kompostuPřípravky, které značně urychlí zrání kompostu, jsou vhodné i do volných kompostů. Použitím urychlovače se zkrátí doba rozložení organické hmoty na necelý půlrok a hlavně - kompost se nemusí přehazovat! Výborně se urychlovač uplatní v kompostérech. Zabraňuje hnití a výskytu plísní nebo houbových chorob.

Hotový vyzrálý kompost musí být sypký, mírně hrudkovitý. Časem zjistíte, že kompostu není nikdy dost: potřebují ho růže, okrasné keře i stromy a trávník bude za prosypání obzvlášť vděčný. Kompost se vám bude hodit každou chvíli. Trvalky, letničky a hlavně zelenina - všechno se dá přihnojit kompostem. Ovocné stromy přivítají takovouto výživnou nastýlku, z níž se budou postupně uvolňovat živiny ke kořenům. Kompost můžete přidávat i do směsí zemin.

Čtěte také: Jak kompostovat plevel?

tags: #odkvetlý #plevel #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Severní polokoule a klima
• Studie o Plýtvání Potravinami v EU
• Příčiny a důsledky znečištění vod
• Ochrana přírody: nový zákon
• Udržitelná dovolená