Manětínská oblast tmavé oblohy: Útočiště pro milovníky hvězd

05.03.2026

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Manětínsko je kraj s bohatou historií a množstvím památek, kde se romantická krajina hlubokých lesů a stolových hor prolíná s kulturní krajinou po staletí obhospodařovanou generacemi našich předků. Kraj, kde ještě najdete čistou přírodu, ticho a klid, kraj, kde ještě noční obloha nepodlehla záři tisíců světel našich měst.

Manětínská oblast tmavé oblohy (zkráceně MOTO, anglicky: Manětín Dark Sky Park) je první čistě český park tmavé oblohy, ležící celou svou plochou pouze na českém území. Zahrnuje část Plzeňského kraje a z malé části také území Karlovarského kraje. Zapojeno je celkem 10 obcí, rozloha oblasti je 346 km². Je zde poměrně zachovalé noční prostředí a hvězdná obloha. Na relativně velké ploše žije malý počet obyvatel (průměrná hustota osídlení je 13 obyv./km²).

Manětínská oblast tmavé oblohy je společný projekt několika obcí, astronomických institucí a místních spolků, zaměřený na ochranu nočního prostředí a hvězdné oblohy před světelných znečištěním v širším regionu Manětínska. Díky řídkému osídlení a svému venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Vznik a vyhlášení oblasti

Manětínská oblast byla vyhlášena 15. září 2014. Zástupci patnácti obcí a organizací se v pondělí 15. září 2014 sešli v Manětíně, aby podepsali memorandum o založení Manětínské oblasti tmavé oblohy. Čtrnáct modrých podpisů doplnil jeden černý, kosmickým perem amerického astronauta Andrewa Feustela, které používal při svém letu v raketoplánu Atlantis. Tento podpis na dokument před fotoaparáty mnoha novinářů připojil čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Manětínská oblast tmavé oblohy se tak stala první vnitrozemskou oblastí temného nebe v ČR, a to s největším územím a největším počtem zakladatelů.

Zakládací memorandum podepsala Česká astronomická společnost, jako garant odborného projektu. Dále memorandum podepsali zástupci dotčených obcí, na kterých se oblast rozkládá. Cílem projektu je dobrovolný závazek obcí k ochraně a udržení zdejšího nočního prostředí před světelným znečištěním. Memorandum nemá závazně právní účinek.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

Proč chránit tmu?

„K tomu, abychom viděli, co je na obloze a v přírodě v noci krásného, potřebujeme tmu. Tma je něco, co dnešní člověk nechce. Světelné znečištění mimo jiné znemožňuje pohled na hvězdnou oblohu. Postihuje více než dvě třetiny lidí na planetě, ve vyspělých zemích je to asi 90 % lidí. Lidé začali proměňovat noční prostředí výrazněji, než kdykoli jindy v historii civilizace. Tím, že do noci vnášíme umělé světlo, porušujeme přirozenou rovnováhu světla a tmy v přírodě, která tu byla po tisíce let. Světlo také brání vytváření hormonu melatoninu, který má vliv na zdraví člověka. Jen za veřejné osvětlení se ročně v ČR vydají dvě miliardy korun, ale jen 40 % tohoto světla je použito užitečně, tedy 60 % světla míří někam, kde není zapotřebí. Pro to, abychom svítili rozumně, se přitom stačí jen řídit jednoduchými zásadami: Svítit jen tam, kde to opravdu potřebujeme, jen tolik, kolik potřebujeme a jen v okamžik, kdy je to skutečně třeba. Kdyby se těmito zásadami řídil každý projektant, došlo by k výraznému omezení světelného znečištění a dopadů, které ho provázejí.

Měření a kvalita oblohy

Jaká je tedy na Manětínsku tma? Z družicových snímků vyplývá, že v oblasti mezi Plzní a Karlovými Vary je jen málo významějších zdrojů světla, které by negativně ovlivňovaly noční prostředí. Z naměřených hodnot vyplývá, že zejména Žernovník a Čbán patří v rámci ČR k místům s velmi dobrými pozorovacími podmínkami. Zajímavostí je, že Žernovník u Bezvěrova drží aktuální český rekord v tmavosti oblohy. Za výjimečně příznivých atmosférických podmínek v dubnu 2009 zde byla zaznamenána hodnota typická spíše pro odlehlé vysokohorské nebo pouštní oblasti než pro střední Evropu.

Jas oblohy tu na několika stanovištích dlouhodobě monitoruje Česká astronomická společnost. V rámci příprav Manětínské oblasti tmavé oblohy před 10 lety bylo provedeno i podrobné měření stavu noční oblohy v celém regionu pomocí speciální celooblohové kamery.

Co lze pozorovat?

Výsledky měření ukazují, že nebe je zde podobně tmavé jako na horách nebo v národních parcích a panují zde příhodné podmínky pro pozorování noční oblohy a astronomických úkazů. Velmi dobře je viditelná Mléčná dráha, za příznivých okolností pak i některé vzácnější jevy. Zatímco na Manětínsku lze na nebi spatřit asi 2000 hvězd, ve velkým městech je to jen několik desítek či stovek.

Aktivity a turistický ruch

Starostové doufají, že právě mimořádná noční tma přiláká do tohoto řídce obydleného regionu návštěvníky a podpoří tak šetrný cestovní ruch. Ve spolupráci se spoluzakládajícími institucemi by starostové chtěli podobně, jako je tomu například v Jizerských horách, oblast vyznačit a vybavit vhodná místa informačními tabulemi. Na těch by chtěli návštěvníkům vysvětlit, jak se mají v oblasti chovat, co mohou spatřit nejen na obloze, ale i v přírodě.

Čtěte také: Lokality panenské přírody

Místa mohou sloužit nejen amatérským astronomům, ale i těm, co se chtějí jen pokochat pohledem na úchvatnou oblohu plnou hvězd, nebo si poslechnout houkání sov. „V Manětíně je jedna z největších kolonií netopýrů v České republice,“ říká manětínský starosta Josef Gilbert Matuška. „V České republice žije deset druhů sov, z toho sedm lze spatřit na Manětínsku, a tak budeme rádi, když se v budoucnu objeví informace o sovách také na pozorovacích stanovištích,“ doplnil informaci o noční přírodě Jaroslav Hruška z manětínské pobočky Českého svazu ochránců přírody, která je jedním ze spoluzakladatelů Manětínské oblasti tmavé oblohy.

Tipy na pozorování

Tmavou oblohu na Manětínsku si můžete užít jak s dalekohledem, který vám odhalí objekty hlubokého vesmíru, ve městech skryté za clonou světelného smogu, tak i bez speciálního vybavení, pouhýma očima. Můžete se vydat po Mléčné dráze nebo stopách starověkých souhvězdí, pátrat v záplavě hvězd po některé z jasných planet, nebo sledovat meteory - padající hvězdy.

V oblasti, která zahrnuje katastry deseti obcí na území Plzeňského a Karlovarského kraje, vytipovali astronomové několik míst vhodných pro pozorování oblohy, ale i noční přírody.

Zpevněná plocha nevyužívaného letiště nad Manětínem: Pohled na oblohu trochu ruší světlo z Manětína, ale pokud se nacházíte právě v Manětíně, vydejte se podívat na noční oblohu právě sem.
Tajuplné místo uprostřed lesů v přírodním parku Manětínská na místě zaniklé obce Umíř: Můžete zde přenocovat v bivakovacím přístřešku a k dispozici je zde i ohniště.
Místo se nachází na vrchu kopce nedaleko druhé nejvyšší stavby v ČR, vysílače Krašov: Nabízí tmavou oblohu a velmi dobrý rozhled, je vhodné jako pozorovací stanoviště pro majitele hvězdářských dalekohledů a astrofotografy. Možnost parkování.
Nejvýše položené místo v Manětínské oblasti tmavé oblohy (>800m) s pozůstatky astronomické observatoře A. M. Davida (naučná stezka): Patří k nejtmavším lokalitám v oblasti, na obou vrcholech jsou turistická odpočívadla.
Vyhlídka nad vsí Lažany: Nabízí pohled na severní část Manětínské oblasti a samozřejmě tmavou oblohu.
Rozcestí mezi vískami Stvolny a Kotaneč, nedaleko Rabštejna: Dobrý rozhled všemi směry, možnost parkování.
Kopec nedaleko obce Krsy, v místě bývalého lomu skalní stěna: Nad Manětínem můžete dobře vidět Mléčnou dráhu.
Lokalita u Valdměřic zvaná Na výhledech: Poznáte ji podle kapličky, která tam vyrostla teprve v roce 2004. A je u ní i posezení. Od malebné kapličky je totiž úžasný výhled hned na několik pohoří.

Srovnání s ostatními oblastmi

Manětínská oblast tmavé oblohy je třetí oblastí tohoto druhu v Česku. První vznikla Jizerská a druhá Beskydská. Obě tyto oblasti se nacházejí na hraničních horách. Manětínsko je na rozdíl od nich mnohem lépe dostupné. Z okraje Prahy se do Manětína dostanete autem za jeden a půl hodiny, z okraje Plzně za půl hodiny.

Světelné znečištění v Česku

Podle předsedy Skupiny pro temné nebe z Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana už lidé čisté přírodní prostředí nad Českou republikou nenajdou. „Neexistuje už nikde v Evropě, pouze ve výjimečných případech na Zemi,“ dodává. Právě proto je podle něj snaha zachovat alespoň částečně tmavou oblohu velmi důležitá, neboť z těchto míst je možné pozorovat i Mléčnou dráhu.

Čtěte také: Kam za čistým Baltem?