Zkratky organizací pro ochranu přírody v České republice

Ekologické organizace hrají klíčovou roli v ochraně přírody a životního prostředí. Jejich úkolem je prosazovat, hájit a uskutečňovat veřejný zájem na zdravém prostředí pro život a na ochraně přírody. Mohou tak činit různými způsoby od ekologické výchovy, sázení stromů a čištění řek, prosazování ekologické legislativy, poradenstvím občanům, účastí v rozhodovacích procesech, veřejnými demonstracemi i akcemi občanské neposlušnosti.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP)

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je největší dobrovolnou organizací v České republice, zaměřenou na ochranu přírodního a kulturního dědictví, ekologickou výchovu a podporu trvale udržitelného života. Spolupráce LČR a ČSOP probíhá již od roku 1999. Lesy České republiky jsou generálním partnerem programu Ochrana biodiverzity.

V jeho rámci je každoročně realizováno více než 150 projektů ochrany biodiverzity v lesích (opatření k ochraně ohrožených druhů lesních dřevin, bylin, pěvců, dravců a sov, netopýrů, mapování cenných lokalit v lesích i mimo ně…). Je podporována činnost ekocenter a stanic pro handicapované živočichy, jsou vydávány informační materiály, pořádány přírodovědné soutěže pro děti a mládež Zelená stezka - Zlatý list a Ekologická olympiáda, je vyhlašována fotosoutěž Pohledy do přírody a řada dalších aktivit.

Mezinárodní středisko pro ekologickou spolupráci (ELCI)

ELCI je zkratka pro Mezinárodní středisko pro ekologickou spolupráci. Poslední změna zkratky ELCI byla provedena: 19.10.2001.

Další organizace a projekty v oblasti udržitelnosti

V České republice existuje mnoho organizací a projektů, které se věnují udržitelnosti v různých oblastech:

Čtěte také: Co je LDPE?

• Centrum pasivního domu: Nezávislé sdružení, které se věnuje osvětě ohledně zdravé, úsporné a udržitelné výstavby.
• Rethink Architecture: Vzdělává a propojuje profesionály ve stavebnictví a dává jim nástroje, aby mohli společně tvořit architekturu přátelskou k lidem i k přírodě.
• Nadace Partnerství: Propojuje veřejnou správu, odborníky a aktivní obyvatele a podporuje zelené projekty pomocí grantů a odborných znalostí.
• Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC): Sdružuje společnosti z různých sektorů ekonomiky, které se zaměřují na kvalitní budovy a stavebnictví podporující udržitelnost.
• Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN): Prosazuje a podporuje přechod na cirkulární ekonomiku včetně cirkulárního stavebnictví skrze výzkum, poradenství, advokacii a školení.
• Klimatická koalice: Platforma českých nestátních neziskových organizací a neformálních iniciativ, které se zabývají ochranou klimatu a životního prostředí.

Etický kodex ekologických organizací

České ekologické organizace se shodly na etickém kodexu, který zahrnuje následující principy:

1. Dbát dobrého jména ekologických organizací a posilovat tak jejich důvěryhodnost při jednání s veřejností, úřady, médii a dalšími.
2. Dbát při své činnosti na profesionalitu, odbornost a přesnost.
3. Navzájem se informovat, spolupracovat a postupovat společně v záležitostech, které se dotýkají všech ekologických organizací.
4. Dbát na zachování principů otevřenosti, tolerance, pravdivosti a korektního jednání.
5. V zájmu transparentnosti zveřejňovat údaje o své organizaci, jejích pracovnících, projektech a způsobu financování, ve výročních zprávách, případně dalším vhodným způsobem.

Ekologické organizace, které k tomuto kodexu přistoupily, berou na vědomí jeho závaznost i fakt, že mohou být v důsledku jeho hrubého porušení ze Zeleného kruhu či oborové platformy ekologických organizací vyloučeny.

Spolupráce s vládními činiteli

Je nepochybné, že ministr životního prostředí může mít na velkou část oblastí, kterými se environmentální nevládní organizace zabývají, významný vliv. Je tedy dobré, pokud je možnost s ním komunikovat, znát jeho plány, strategie či priority.

Nicméně, spolupráce předpokládá, že spolupracující subjekty mají nějaký společný zájem či cíl, i když motivace mohou být různé.

Role neziskovek v ochraně přírody

Ochrana přírody na území dnešní České republiky se vyvíjí od první poloviny 19. století. Prvními explicitními ochránci přírody byli šlechtičtí majitelé panství, po roce 1918 můžeme sledovat počátky státní ochrany přírody. Role neziskovek (nestátních neziskových organizací; NNO) v ochraně přírody je zásadní, a to hned v několika ohledech: NNO totiž vystupují jako praktičtí ochránci přírody, její hlídací psi (watchdogs), lobisté ve prospěch přírody či instituce provozující ekologickou výchovu. To jsou čtyři nejzásadnější role a přínosy NNO pro ochranu přírody v ČR, přičemž je nutno poznamenat, že v praxi se většina neziskovek zabývá několika (nebo dokonce všemi) aktivitami zároveň.

Čtěte také: Aktivity pražských ekologických organizací

Praktická ochrana přírody

Neziskovky jsou pro praktickou ochranu přírody nezastupitelné. Umějí pracovat s dobrovolníky a jejich členové a zaměstnanci chrání přírodu s nadšením. Přitom vesměs buď samy disponují kvalitním odborným zázemím, nebo dokážou velmi dobře spolupracovat s experty státní ochrany přírody - ať už z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, či správ jednotlivých chráněných krajinných oblastí a národních parků. Podílejí se přímo na managementu chráněných území a řečeno ve zkratce: za málo peněz dokážou hodně muziky.

Jako příklad může posloužit třeba tradice kosení orchidejových luk v CHKO Bílé Karpaty, které provádí ZO ČSOP Kosenka a kterého se každoročně zúčastní desítky dobrovolných sekáčů (a sekaček) z celé republiky. Jiným příkladem mohou být Týdny pro lesnebo rysí a vlčí hlídky, které organizuje Hnutí DUHA a spolupracuje při tom se správami NP Šumava či CHKO Beskydy.

Nejvýznamnější je role neziskovek především při managementu maloplošných zvláště chráněných území, ať už jde o přírodní památky, přírodní rezervace, nebo dokonce o národní přírodní rezervace. Státní ochrana přírody (včetně obcí a krajů) by se bez pomoci neziskových organizací a dobrovolníků a jejich nadšení v žádném případě neobešla.

Naprosto nezastupitelná je role neziskovek (často úplně maličkých a lokálních) v péči o území, která státní ochrana přírody nepokrývá vůbec. Buď proto, že jsou „pod její rozlišovací schopností“, nebo proto, že třeba podobné fenomény dostatečně chrání zvláště chráněná území na jiných lokalitách.

Podobně nesmíme zapomenout na význam NNO v druhové ochraně, ať už jde o konkrétní práci v přírodě (vytváření potravních příležitostí pro dravce, budování rozmnožovacích příležitostí pro obojživelníky, ochrana obojživelníků při tazích apod.), či o systematickou práci třeba v záchranných stanicích pro handicapované živočichy, které každoročně vypustí do přírody stovky jedinců, z nichž řada patří k chráněným či dokonce ohroženým druhům.

Čtěte také: Pražské ekologické organizace

Nestátní neziskové organizace odvádějí nezanedbatelnou systematickou práci v záchranných stanicích pro handicapované živočichy.

Pozemkové spolky

Zvláštní kapitolou praktické péče o přírodu jsou pozemkové spolky. Do obecného povědomí vstoupily fakticky až s úspěšnou a dobře vedenou kampaní Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu. Neziskové organizace kupují přírodně cenné pozemky, na nichž pak aplikují ochranářský management z pozice vlastníka.

Už před kampaní existovala řada pozemkových spolků, ovšem teprve kampaň Místo pro přírodu, jež začala sbírkou na odkup bělokarpatské Ščúrnice, tento způsob ochrany přírody pořádně rozhýbala a především na jejich činnost a samotnou existenci upozornila širokou veřejnost.

Jen v rámci kampaně bylo od jejího zahájení na jaře 2003 vykoupeno 19 lokalit v deseti krajích a v Praze, jejichž celková rozloha je téměř 70 ha. Úspěšná je i sbírka na tzv. nový prales na Ještědském hřebeni, kterou organizuje liberecký Čmelák - Společnost přátel přírody.

Významnou přidanou hodnotou pozemkových spolků je (samozřejmě kromě samotné péče o spravované území) fakt, že v případě výkupů je každý z donátorů vlastně symbolickým vlastníkem části chráněného území. V České republice tak již dnes žijí minimálně tisíce vlastníků pozemků, kteří mohou své vlastnické právo uplatňovat jako ochranáři.

Hlídací psi přírody

„Watchdog“ aktivity neziskových organizací v ochraně přírody jsou pravděpodobně mediálně nejfrekventovanější částí práce neziskovek. Jde o účast v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny, územních a stavebních řízeních a pak samozřejmě o různé akce či soudní spory, při kterých se neziskovky snaží zabránit realizaci vesměs stavebních projektů, které by vedly k narušení nebo devastaci přírody.

V tomto ohledu je velmi obtížné generalizovat, protože na jednu stranu prokazatelně existují zoufale neefektivní a zbytné projekty, kterým se daří bránit jen díky tlaku občanů sdružených v neziskových organizacích a kolem nich, na druhou stranu je třeba přiznat i to, že existují příklady, které jsou pro neziskový sektor v ochraně přírody spíše službou medvědí.

Obecně řečeno je ale tato role neziskového sektoru pro ochranu přírody rovněž klíčová a kromě toho je to jeden z velmi důležitých způsobů, kterými se občané České republiky mohou prakticky zapojit do rozhodování úřadů a politiků v environmentálních záležitostech.

Lobisté přírody

Určitě není třeba nikoho přesvědčovat, že odbornou úroveň a společenský význam ochrany přírody ovlivňuje podstatným způsobem to, jak vypadá konkrétní legislativa - nejenom vlastní ochranářská, ale i návazné právní předpisy (např. stavební zákon, správní řád, lesní zákon, zákon o myslivosti, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu).

Role nevládních organizací v legislativním procesu je opět velmi podstatná. Podle mých zkušeností její efektivita záleží na dvou věcech: jednak na velikosti dané organizace (početný a historickou tradicí nadaný ČSOP má v přesvědčování jinou váhu než malé místní občanské sdružení o 10 členech), jednak na expertním a argumentačním zázemí a na celkové kvalitě dané organizace. Velmi významnou roli mají v tomto ohledu, kromě již zmiňovaného ČSOP, především Hnutí DUHA, Arnika a Zelený kruh.

Ekologická výchova

Podobně jako se stát neobejde bez neziskovek v praktické péči o přírodu, neobejde se bez nich ani v environmentální výchově, vzdělávání a osvětě (místo zkratky EVVO řekněme v ekovýchově). Síť středisek ekologické výchovy (SEV) Pavučina, provozovaných převážně (s výjimkou několika příspěvkových organizací měst) neziskovými organizacemi, je toho jasným dokladem.

Především jejich zásluhou patří ekovýchova v České republice k několika málo počinům, kterými se můžeme chlubit a kterými se rádi inspirují nejen na východ, ale zhusta i na západ od našich hranic.

Myslím, že oboustranně přínosná (alespoň v případech, které znám) je spolupráce ekovýchovných neziskovek a SEV se správami velkoplošných zvláště chráněných území, ať už jde například o Sluňákov a Litovelské Pomoraví, ZO ČSOP Kosenku či Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty a stejnojmennou CHKO, nebo o Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním Maršově a Krkonošský národní park.

Státní neziskové organizace sehrávají významnou roli v systému ekologické výchovy, která je v ČR na velmi dobré úrovni.

Nadační podpora

Český neziskový sektor prakticky po celá 90. léta dokázal přežívat jen díky grantům zahraničních nadací. I dnes je role „peněz zvenku“ zásadní - především u evropských a „norských“ fondů. Ovšem české dárcovské prostředí se dostalo už na docela slušnou úroveň, a to naštěstí nejen v případě humanitárních katastrof, ale i v ochraně přírody a životního prostředí.

Důkazem toho je již zmiňovaný úspěch pozemkových spolků, ale i existence českých nadací, které ekologické projekty podporují. Na prvním místě je nutné zmínit největší českou ekologickou Nadaci Partnerství. Významná je také Nadace VIA, Nadace Veronica a pak existuje řada menších nadací a nadačních fondů, jako je Nadace na ochranu zvířat, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor či Český nadační fond pro vydru.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

ČIŽP je zkratka pro Českou inspekci životního prostředí. Tato státní organizace působí jako orgán ochrany přírody a krajiny a je odpovědná za dozor nad dodržováním zákonů a předpisů v oblasti životního prostředí v České republice.

Její činnost zahrnuje například kontroly podniků, staveb a zařízení, které mohou mít vliv na životní prostředí, a to včetně ověřování dodržování limitů emisí, nakládání s odpady, ochranu přírody a vodního hospodářství.

tags: #zkratky #organizací #pro #ochranu #přírody #v

Oblíbené příspěvky:

• Emise v ČR
• Zajímavosti Los Angeles
• Výzvy recyklace PE fólie
• Praktický koš pro třídění odpadu SORTIBOX
• Ochrana životního prostředí při brzdění