V dnešní době se stále více lidí zajímá o ochranu životního prostředí a udržitelnost. Jedním z klíčových prvků tohoto úsilí je třídění odpadu. Nicméně, i přes rostoucí povědomí o důležitosti recyklace, někteří lidé stále váhají nebo odmítají třídit odpad. Tento článek se zaměřuje na argumenty, které často zaznívají z úst těch, kteří nechtějí třídit, a snaží se poskytnout komplexní pohled na tuto problematiku.
Parlamenty budou patrně projednávat a vymýšlet nové právní úpravy spojené s trvalým bydlištěm. Podle statistik návštěvnosti tohoto webu, jednoznačně v „popularitě“ vedou popelnice a poplatky za odpad. Postupem času výrazně narostlo množství komentářů na této stránce - zkuste odpovědi na své otázky najít i tam. Poplatek za odpad může být stanoven podle dvou zákonů (565/1990 Sb. o místních poplatcích a 185/2001 Sb. o odpadech). Obec si může zvolit, podle kterého ze zákonů si poplatky za popelnice nastaví (exkluzivně - pouze podle jednoho).
Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Větší města (např. tato hranice je dána v §10b-4 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích (zákony a předpisy) a skládá se ze dvou částí (aktuálně 250 a 750 Kč = 1000 Kč => tzn. žádná obec aktuálně nemůže vybírat více než 1000Kč za osobu a rok).
Čtěte také: Co dělat, když sbírá odpadky?
Nastavení reálně vybírané částky je pak pouze v rukách místního zastupitelstva, které tak stanoví v rámci mezí daných zákonem obecně závaznou vyhláškou. Stanovení velikosti vybíraného poplatku je dále záležitostí obecně závazné vyhlášky a je tedy čistě na obci/zastupitelstvu jakou částku chce za popelnice vybírat. Zda-li chce vybírat částku odpovídající reálným nákladům, nebo nějakou jinou částku (123 Kč, 321 Kč, 444 Kč, 666 Kč …) nebo třeba také NIC.
Jelikož je poplatek za popelnice stanoven vyhláškou, je plně v pravomoci obce si vymyslet osvobození a slevy dle vlastní fantazie. Běžné osvobození a slevy: osvobození podle věku (např. do 6 let a nad 70 let); vlastnictví průkazu TP, ZTP, ZTP/P; sleva (např. Velikost/množství popelnic, který připadá na jeden dům (osobu) většinou není stanoveno nějakým předpisem natož zákonem. Ve většině případů to vychází ze zkušenosti/praxe a dohody obce s odvozcem odpadu.
Takže pokud máte problém s popelnicí (nestačí vám), nejlépe uděláte když zavoláte na městský úřad a na tuto záležitost se zeptáte. Pokud máte objektivně málo prostoru na odpad (např. Zákon č. 185/2001 Sb. (o odpadech) §17a odst. Obec, kde máte chalupu může mít tuto záležitost ošetřenu a poskytnout vám slevu, nebo osvobození, když tam nemáte trvalé bydliště … např. Podobně je to i v případě, že má obec „popelnice“ vyřešeny podle zákona č. 565/1990 Sb.
Zajímalo by mě, jaký důvod má někdo pro netřídění odpadu. Máte, znáte nebo slyšeli jste nějaký racionální? Zde jsou některé z nejčastějších argumentů, proč lidé odmítají třídit odpad:
I přes výše uvedené argumenty existuje mnoho pádných důvodů, proč třídit odpad:
Čtěte také: Jak řešit sběratelství odpadků u manžela
Existuje několik způsobů, jak zlepšit motivaci k třídění odpadu:
Jak to dělají ti, kteří třídí odpad i v paneláku? Zde jsou některé tipy a triky:
Společnost JRK se už od roku 2012 snaží vylepšit zacházení s odpadem v České republice. Spolupracuje přitom s obcemi a městy, ve kterých má regionální kanceláře a také regionální týmy manažerů. Dnes má společnost JRK své kanceláře v několika českých městech, kromě toho působí také na Slovensku, a poskytuje jejich představitelům v oblasti odpadového hospodářství odborné poradenství.
Mojmír Jiřikovský tvrdí, že není vhodné řešit tuto problematiku nějak razantně, ze dne na den. Uvedené příklady ze zahraničí potvrzují, že postupné změny tvrající klidně i patnáct let, jsou pro obyvatele přijatelnější. Na změny si zvykají postupně. Tento postup doporučují i samosprávám.
Pro mnoho lidí začíná být důležitější samotné životní prostředí a ekonomickou část vnímají až jako druhotnou. Na úrovni samospráv se ale společnsot JRK stále setkává s jistým ekonomickým pragmatismem, tedy s lidmi, kteří chtějí životní prostředí zlepšit, ale chtějí vědět, zda je to ekonomicky možné.
Čtěte také: Škola v přírodě: Proč tam dítě nechce jet?
Podporujeme to názorem, že neexistuje žádné rychlé a zázračné řešení. Hledáme vlastně partnery, kteří s námi sdílejí tuto myšlenku. Myslím si, že opravdu v celé oblasti odpadu a celkově životního prostředí, se ta témata dotýkají života lidí, kteří jsou na něco zvyklí a bez změny některých návyků, některých systémů, my nedokážeme celkový systém odpadového hospodářství zlepšit.
Česká republika se pomalu, ale jistě blíží k povinnému zálohování PET lahví a plechovek od nápojů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo návrh novely zákona o obalech, jehož výsledkem bude zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky. Reaguje tím na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů. Od systému vratných záloh očekává zvýšení účinnosti třídění, úspory za úklid veřejných prostranství a zvýšení čistoty města.
Již v deseti evropských státech funguje zálohový systém plastových láhví a další země se na tento systém připravují. Evropských cílů v recyklaci nelze dosáhnout bez povinných záloh u PET lahví a nápojových plechovek. Na základě mezinárodní rešerše to uvedla na tiskové konferenci analytická společnost EEIP. Připravila studii, podle které navrhla funkční systém recyklace pro ČR.
Při zavedení zálohy na PET lahve by bylo až 86 % Čechů ochotno je po použití vracet zpět do obchodu. Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že by záloha za PET lahev měla být 3 nebo 5 Kč.
I přes různé argumenty proti třídění odpadu je důležité si uvědomit, že třídění má smysl a přináší mnoho benefitů pro životní prostředí. Motivace k třídění se dá zlepšit zavedením spravedlivějších poplatků, zlepšením dostupnosti kontejnerů a zvýšením informovanosti. Každý z nás může přispět k ochraně životního prostředí tím, že bude třídit odpad a podporovat cirkulární ekonomiku.
tags: #manžel #nechce #třídit #odpad #argumenty