Mapa světelného znečištění světa: Jsme první generace, která nevidí hvězdy

Jsme první generací v dějinách člověka, která nevidí a nezná hvězdy. Světelné znečištění je po planetě stále rozšířenější a brání lidstvu vidět to, co je nad námi.

Co je světelné znečištění?

Pod pojmem světelné znečištění (nebo také světelný smog) se chápe jakékoliv člověkem vytvořené světlo, které má nějaké nechtěné vedlejší účinky. Nejčastěji jsou to světla městských aglomerací, která jsou tak jasná, že pro ně není vidět obloha.

Největší vliv na vznik tohoto znečištění mají světla veřejného osvětlení, ale přibývá také negativního vlivu světel v budovách. Světelné znečištění (nebo také rušivé světlo) vzniká především ve městech. Pouliční lampy, auta, parkoviště, nasvícené billboardy nebo památky září světlo i směrem vzhůru, kde jej rozptýlí atmosféra a tento umělý jas zakryje vzdálené nebo slabé hvězdy.

Dopady světelného znečištění

Může se zdát, že nejhorším dopadem tohoto jevu je psychologický dopad na člověka nebo na astronomická pozorování, ale vlivů je mnohem více - přemíra umělého osvětlení ovlivňuje zvířata i rostliny. Například studie biologů z cornwallské University of Exeter zveřejněná letos v červnu v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B ukázala, jak zásadní je vliv světelného znečištění na živé tvory.

Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Kromě toho zastoupení populace, která nezná Mléčnou dráhu, nebo hvězdnou oblohu obecně, je překvapivě velké. Umělé světlo prokazatelně nadužíváme. To škodí jak astronomům v pozorování oblohy, tak ale i všem lidem, protože noční oblohu využíváme i k prosté relaxaci.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Ještě zásadnější negativní účinky má světelné znečištění v oblasti ochrany přírody, resp. nočního životního prostředí, v biodiverzitě, v riziku ztráty opylovačů a tedy v potravinové bezpečnosti a nedostatečná tma v noci je zásadním ohrožením zdraví člověka.

Světelné znečištění a astronomická pozorování

Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů. Jde nám o zachování unikátních vědeckých pozorování z observatoře Ondřejov (pozorování planetek, aktivních galaktických jader, nestabilních hvězd, meteorů atd.).

Mapa světelného znečištění

Vědci z institucí NOAA a CIRES pod vedením Fabia Falchiho využili data z celého světa a vytvořili na základě těchto údajů velký interaktivní atlas světelného znečištění, jenž ukazuje, která místa jím trpí nejméně anebo nejvíce.

Na stránce lightpollutionmap.info nadete úroveň světelného znečištění na celém světě. Otevřete v internetovém prohlížeči tuto webovou stránku a přibližujte si oblast, ve které se nacházíte nebo kterou chcete navštívit. Fialové a červené oblasti mají velmi vysoké světelné znečištění - většinou se jedná o větší města. Lepší jsou venkovské oblasti, které jsou v České republice často zelené. Nejlepší výhled na hvězdnou noční oblohu však budete mít ve světle, nebo dokonce tmavě modrých oblastech. Kromě toho její provozovatel nabízí za 99,99 Kč i mapovou aplikaci pro chytré telefony s Androidem a iOS. V obchodech s aplikacemi ji najdete pod názvem Light Pollution Map.

Odborníci proto sestavili tzv. mapu světelného znečištění. Ukazuje, kde jsou v České republice místa, v nichž si člověk ještě může téměř nerušeně užít té pravé hvězdné oblohy. Z mapy je patrné, že taková místa najdeme především v jihozápadních Čechách, zvláště na Šumavě. Tyto oblasti jsou řídce obydlené, bez významného průmyslu. Astronomové ve spolupráci s ochranáři přírody otevírají v místech s malým světelným znečištěním tzv. oblasti tmavé oblohy.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Nyní máme tedy k dispozici nové mapy a díky nim můžeme lépe vybírat lokality vhodné k pozorování. Jsou to samozřejmě horské oblasti, ale jsou to i odlehlejší lokality na pomezí kraje Plzeňského a Karlovarského, kde se nachází Manětínská oblast tmavé oblohy, což je tedy zatím jediná taková oblast, kde je obloha celkem tmavá.

Světelné znečištění v České republice

V České republice jsou na tom nejlépe Jizerka v Jizerských horách a Beskydská oblast. V současné době je již velmi obtížné najít ve střední Evropě místo s tzv. tmavou oblohou. Příčinou je jev, který nazýváme světelné znečištění nebo také světelný smog.

Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy.

Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra.

Na severu prochází hranice zóny mezi obcemi Struhařov a Svojetice. Uvnitř zóny dále leží Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, Čerčany, Ostředek a Stříbrná Skalice. Na severovýchodě hranice prochází západně od Konojed a jižně od Jevan. Obě tyto obce leží vně zóny. Vzdálenost hranice zóny od hvězdárny kolísá mezi 6 až 10 km. Nejvzdálenější obcí jsou Čerčany, které jsou z Ondřejova přímo viditelné. Proto jsou do zóny zahrnuty na rozdíl od podobně vzdálené Sázavy. Ochranná zóna zahrnuje i úsek dálnice D1 zhruba mezi 17. a 34. kilometrem a úsek silnice 1. třídy č. 3 mezi Mirošovicemi a Poříčím nad Sázavou.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

Kromě podrobného měřítka má mapa dvakrát jemnější stupnici jasu oproti originálu. S pomocí stupnice v legendě si můžete povšimnout, že nad Českou republikou se již nenachází přírodně tmavá obloha, a to ani nad Šumavou.

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí.

Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce - Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec.

Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy.

Jak omezit světelné znečištění?

Určitá míra světelného znečištění, zejména ve formě světla odraženého od osvětlovaných objektů, nevyhnutelně provází každé umělé osvětlení - tomu nelze zabránit. Většina světelného znečištění však vzniká zcela zbytečně. Dodržováním několika jednoduchých zásad při osvětlování je možné jeho nežádoucí důsledky do značné míry omezit. Je to překvapivě snadné.

Astronomové jsou zastánci udržitelného rozvoje naší civilizace a do něj spadá i problematika správného svícení. To zahrnuje především používání svítidel správně směrovaných případně regulovaných a svítidel se správnou teplotou chromatičnosti (tedy vyzařujících v co nejteplejších odstínech, ideálně s teplotou chromatičnosti pod 3000 K).

Aktivity v České republice

Za Českou astronomickou společnost se světelným znečištěním zabývá odborná skupina Temné nebe.

V roce 2021 se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Celosvětové ekologicky zaměřené akce s názvem 'Hodina Země' se dnes účastní poprvé i česká města. Vypnutím části veřejného osvětlení nebo osvětlení institucí a památek chtějí města upozornit na změny klimatu a světelné znečištění měst. Účastní se jí kromě měst nadnárodní společnosti jako IKEA nebo T-Mobile, které plánují vypnout svá loga. Zapojit se mohou i jednotlivci.

Mapy světelného znečištění

Mapy světelného znečištění v České republice a v Evropě (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Nejbližší tmavší místa jsou na východním Slovensku a v Alpách. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Na druhé mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).

Níže uvedená mapa České republiky je jednou z map, které nabízí Martin ke stažení ve vysokém rozlišení v tiskové kvalitě. Když se podíváme na celou Evropu, tak trochu lepší situace je na Slovensku, především východně od Banské Bystrice (u Tisovce a v Nízkých Tatrách) a na úplném východě, kde je i Park tmavej oblohy Poloniny.

Obecně tmavé zůstávají ještě některé oblasti v Chorvatsku, například v horách jižně od Plitvických jezer a zčásti na ostrově Korčula a především na Lastovu, ale i zde se asi situace bude dále zhoršovat s rozvojem civilizace.

Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Srovnání Jizerky a Observatoře Pierra Augera

První lokalita se nachází na Jizerce, v srdci Jizerské oblasti tmavé oblohy, druhou lokalitou je Observatoř Pierra Augera v argentinské pampě poblíž města Malargüe.

Výše uvedené srovnání Jizerky s Observatoří Pierra Augera nemá za cíl něco záměrně zkreslovat, on je ten stav skutečně takto alarmující. Světlo z měst se totiž díky rozptylu světla v ovzduší šíří desítky nebo i stovky kilometrů daleko. Proto jsou u nás sice oblasti, kde se v zenitu také setkáme s tmavě modrými či fialovými odstíny (na celooblohovém snímku převedeném do speciální barevné škály), ale nikdy ani zdaleka ne v takovém rozsahu, v jakém je vidíme na příkladu z argentinské pampy.

Ukázka dvou stanovišť Jizerka (nahoře) v ČR a Los Leones v Argentině (dole). Vlevo máme celooblohové snímky nočního nebe, vpravo jsou noční družicové záběry obou lokalit. Když se podíváme na ony družicové snímky (konec bílé šipky - poloha stanoviště), tak vidíme že, obě pozorovací místa jsou v černých oblastech. To značí jediné: v daném místě se nenachází žádný významný umělý zdroj osvětlení, který byl z družice viditelný. Přesto se jas oblohy, při porovnání obou celooblohových snímků nočního nebe, na obou lokalitách liší. Obloha na Jizerce je nápadně světlejší než obloha nad Los Leones.

Možná budeme opět průkopníky k nové, lepší cestě za tmavou oblohou a pojem oblast tmavé oblohy tak nezůstane jen jako zdroj posměšků těch, kteří se domnívají, že světlo v noci nám neškodí.

tags: #mapa #světelného #znečištění #světa

Oblíbené příspěvky:

• Architekt odpadu Michael Reynolds
• Epizody Zázraků přírody
• Jak na klimatický průměr v energetice
• Omezení emisí harmonických
• Krásy nizozemské přírody