Znečištěné ovzduší je neviditelná hrozba, která může způsobit dýchací potíže, problémy se srdcem a infarkty. Podle Světové zdravotnické organizace žije 91 % světové populace na místech, kde znečištění vzduchu překračuje doporučené limity, a na následky venkovního znečištění zemře každoročně 4,2 milionu lidí. Nyní si však téměř každý člověk na planetě může jednoduše zjistit, jaký vzduch vlastně dýchá.
Mapy poskytují snímky jemných částic PM2,5, které pochází z výparů dieselových automobilů, spalování fosilních paliv, dřeva a velmi jemného prachu. Bylo zjištěno, že právě tyto částice jsou pro lidské zdraví extrémně škodlivé a mohou způsobovat nejrůznější onemocnění včetně rakoviny, astmatu, srdečních chorob i mrtvice.
Projekt chce především informovat dojíždějící a chodce o úrovni znečištění ovzduší v místě, kde žijí. Má však také povzbudit místní úřady a politiky, aby podnikli kroky k řešení znečištění ovzduší dříve, než dosáhne úrovně smogu.
Míra kvality vzduchu je na mapě rozdělena do šesti kategorií:
V době psaní tohoto článku je nejkvalitnější úroveň ovzduší z měřených oblastí zejména v Severní Americe, Evropě a Austrálii, nejhorší naopak v Asii. Nejvyšší úroveň znečištění má celosvětově čínská vesnice Gugu v okrese Xinxiang a dvě stanice v okrese Aksu s indexem 999.
Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko
Mapa byla vytvořena díky projektu World Air Quality Index, což je iniciativa, jež monitoruje životní prostředí a má základnu v čínském Pekingu. Se vzrůstajícím zájmem o ekologii se země po celém světě snaží bojovat se znečištěným ovzduším různými způsoby.
Britský deník The Guardian zveřejnil analýzu, podle které 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Konkrétně se zaměřil na částice PM2,5 a vytvořil mapu Evropy podle jejich koncentrace na základě satelitních snímků a dat pozemních měřících stanic. Drtivá většina Evropanů žije na území, kde množství těchto částic překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Skoro dvě třetiny lidí pak žijí v oblastech, kde je množství těchto částic ve vzduchu dvojnásobné.
Sem patří i prakticky celá Česká republika, navíc s rozsáhlými územími, kde je bezpečná hladina těchto látek překročená troj- i čtyřnásobně. Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.
Mikročástice o velikost PM2,5 vznikají především spalováním fosilních paliv. Hlavními zdroji jsou automobilová doprava, průmysl, vytápění a zemědělství. Částice mohou procházet plícemi až do krevního oběhu, kde pak ovlivňují fungování tělesných orgánů a funkcí. Podle směrnic WHO by jejich koncentrace neměla překročit 5 mikrogramů na metr krychlový. Jak ale ukázala analýza, takové štěstí mají v Evropě jen dvě procenta populace. Podle expertů způsobuje nadměrné znečištění v Evropě každoročně okolo 400 tisíc úmrtí.
Tým vědců analyzujících data vedl profesor environmentální epidemiologie z Utrechtské univerzity Roel Vermeulen, podle nějž se jedná o vážnou krizi veřejného zdraví. Obzvláště brutálně jsou znečištěným ovzduším zasaženy především státy východní a střední Evropy: Srbsko, Albánie, Maďarsko, Slovensko, Česko a zvláště pak území Polska. Ze západních států se vyznačuje extrémním znečištěním především severní Itálie, naopak nejlepšímu vzduchu se těší především skandinávské státy.
Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav
Evropský parlament přijal usnesení, podle něhož má Unie přijmout doporučení WHO ohledně limitů jako závazné do roku 2035. Podle expertů je však takový časový horizont nedostatečný - upozorňují na rostoucí množství důkazů, podle nichž znečištění ovzduší ovlivňuje prakticky všechny orgány a způsobuje řadu zdravotních problémů, ať už se jedná o srdeční či plicní nemoci, rakovinu, cukrovku či kognitivní a duševní problémy či deprese.
Některá evropská města přijímají parciální opatření týkající se zavádění nízkoemisních zón, vytlačování automobilové dopravy nebo podpory cyklistů a chodců ve městě.
Spolek Senzorvzduchu, z.s. zveřejňuje výsledky měření kvality ovzduší v různých městech České republiky. Například v lednu 2024 zahájili spolek Senzorvzduchu a Deutsche Umwelthilfe ve spolupráci s ČHMÚ (projekt ARAMIS) v Praze a Ostravě měření oxidu dusičitého (NO2) pasivními vzorkovači. Projekt je prováděn současně v Budapešti, Bratislavě, Sofii, Ostravě a Praze.
Pilotní projekt CitiMeasure vedený nevládní organizací Senzorvzduchu představuje senzory školám a podporuje sledování kvality ovzduší a informovanost studentů.
Podle studie, kterou provedlo neziskové sdružení Senzorvzduchu, z.s. ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe e.V., bylo doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se oxidu dusičitého (NO₂) v roce 2022 překročeno ve všech 20 lokalitách, kde se prováděla měření. Výzkum probíhal na 20 místech Prahy po dobu 12 měsíců.
Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?
Ve spolupráci se spolkem Senzorvzduchu z.s. poskytujeme pro zainteresované školy senzor vzduchu, který umístí přímo na fasádu budovy. Školy tak má okamžitý přehled o stavu venkovního ovzduší a může tak lépe plánovat venkovní aktivity dětí. Senzory měří částice PM1, PM2,5 a PM10, teplotu, tlak a vlhkost.
Na nové mapě zobrazujeme, kde je možné umístit nové sady senzorvzduchu. Můžete si zvolit průměr 250 nebo 1000m. Pomocí rozšiřování datasetu umístěním senzoruvzduchu do blízkosti oficiálních měřících stanic pomáháme zvětšit soubor dat, který používá skupina Fairmode ve Společném výzkumném středisku Evropské komise.
V říjnu roku 2020 naše sdružení v rámci kampaně #NO2 Sensor.Community měřili průměrnou koncentraci NO2 společně v osmi státech Evropy. Jednalo se o Rusko, Estonsko, Maďarsko, Bělorusko, Francii, Ukrajinu, Itálii a Česko.
Pro sledování aktuální kvality vzduchu z mobilního telefonu můžete využít některou z následujících mobilních aplikací, na které jsme vám připravili krátké recenze. Aplikace jsou většinou zdarma v základní verzi, ale pro plnou funkcionalitu je nutné zaplatit.
Míra kvality vzduchu je rozdělena do několika kategorií, které indikují potenciální dopad na zdraví:
| Index kvality ovzduší | Popis | Dopad na zdraví |
|---|---|---|
| 0-50 | Dobrý | Obecná veřejnost pravděpodobně nebude zasažena. |
| 51-100 | Střední | Citlivé skupiny mohou pociťovat mírné zdravotní účinky. |
| 101-150 | Nezdravý pro citlivé skupiny | Citlivé skupiny, jako jsou děti, starší lidé a lidé s respiračními problémy, mohou pociťovat zdravotní účinky. |
| 151-200 | Nezdravý | Každý může začít projevovat účinky na zdraví. Členové citlivých skupin mohou mít vážnější účinky na zdraví. |
| 201-300 | Velmi nezdravý | Zdravotní varování při havarijních podmínkách. Celá populace je pravděpodobněji postižena. |
| 300+ | Nebezpečný | Zdravotní upozornění: každý může mít vážnější zdravotní účinky. |
Upozornění: Veškeré údaje o kvalitě ovzduší jsou v době zveřejnění neplatné a vzhledem k zajištění kvality mohou být tyto údaje kdykoli změněny bez upozornění.
tags: #mapa #znečištění #ovzduší #Evropa