Lidská duše je jako labyrint, ve kterém člověk snadno zabloudí. Protichůdné nálady nás často ženou hned tím, hned oním směrem, a pak je zase všechno v nejlepším pořádku.
„Pokud onemocníme, neztotožňujme se s hrozivými scénáři, které nabízí naše mysl,“ říká pro Celostní medicínu Marcelka z Hor. V rozhovoru se dotkneme též témat jako smrt, tvořivost nebo osvícení.
Marcelko, kdo je člověk? Když dojde ke sjednocení se vším, co je, k čemu nebo ke komu mít vztah? Co přesně se děje po smrti? Tělo přestává plnit svou funkci. Zůstává pouze obsah mysli, který se dále může projevovat přes jiná funkční těla.
Existují dva strachy ze smrti. Ten první se projevuje jako pud sebezáchovy (je to program samotného Vědomí) a je konstruktivní. Druhý vychází z obsahu mysli (strach z minulosti nebo budoucnosti) a působí destruktivně. Zde může pomoci pozornost na vše, co se děje teď, nebo vědomí vlastní existence.
Myslím, že mnoho našich čtenářů bude zajímat Váš pohled na nemoc. Pokud pomineme výbavu (dědičnost) kterou si člověk nese, tak nejčastější příčinou zde bývá nerovnováha mezi třemi aspekty člověka. Jsou to tělo, mysl a klidový aspekt (pocit existence). Jinými slovy tělo, duch (pocit existence, vědomí), duše (mysl), jedno jsou. Pokud je opomíjený jeden z těchto aspektů, vzniká nerovnováha a může to vést ke vzniku tzv. Ztotožňováním se s obsahem mysli.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Neztotožňovat se s hrozivými scénáři, které mysl nabízí ale zkusit vyciťovat onen klidový aspekt. Spíše než se snažit zůstat v klidu, je vhodnější vše vědomě pozorovat.
Osobně mě zajímá téma tvořivosti. Mívám dny, kdy například pro psaní vnímám velkou inspiraci - a pak zase období vyprahlosti, kdy „jsou Múzy úplně pryč“.
Několika přátelům jsem nabídl, aby se Vás taky na něco zeptali. Další člověk mi pro Vás poslal následující dotaz: Když trénuji Přijetí / Akceptaci, tak jakou metodu k tomu doporučujete, chci-li to cvičit dlouhodobě. Na co se zaměřit? Jak to dělat na hloubku?
Když mysl trénuje přijetí, tak výsledkem bývá, že si myslí že přijala. Vše, co se zde odpovědělo, slouží pouze jako očkování mysli“. Pokud se sérum ujme, přijetí samo naskočí, stejně jako vědomí sebe či vědomé pozorování. I to odbíhání pozornosti se děje samo na základě sklonu (setrvačnosti) mysli.
A poslední dotaz: Když člověk vnímá a pozoruje myšlenky a říká si „to je mysl, to nejsem já“, tak je to takové cvičení nedvojné odpoutanosti. To, co si je vědomo všeho, i oné pozornosti či vnímání. Je to pořád stejné, neměnné. Nerodí se ani neumírá. Je věčné. Je součástí každé lidské bytosti.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Hledající: Většinou nás přivede na duchovní cestu pocit bezmoci, nemoci nebo jiná utrpení. Co když ale po dlouhé době vyprazdňování mysli, praní prádla v pračce, vynášení zahnívajících odpadků, bolest ischiatického nervu v kyčli nemizí. Jsem v přítomnosti, uvnitřňuji se, propojuji se s Vědomím, ale bolí to pořád.
Odpověď: Stejně jak tělo dlouho odolává vlivům znečištěného prostředí v mysl, než nakonec onemocní, stejně tak tělo reaguje při uvědomování se zpožděním.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
tags: #marcelka #z #hor #ekologie #informace