Plasty patří mezi nejpoužívanější materiály současnosti. Díky své nízké hmotnosti, odolnosti a variabilitě mají široké využití, zároveň však představují významnou složku odpadu. Správné třídění a rozumné používání plastů je klíčové pro jejich další zpracování i ochranu životního prostředí.
Plast je umělá hmota. Tedy... přesněji řečeno makromolekulární látka tvořená dlouhými řetězci opakujících se molekul - polymerů. Plasty mohou být syntetické (vyrobené z ropy nebo zemního plynu) nebo částečně přírodní (například bioplasty). Základní surovinou je ropa a zemní plyn. Na výrobu plastů připadá zhruba 4-8 % světové těžby ropy (včetně energie potřebné na výrobu).
Plasty jsou extrémně rozmanitá skupina materiálů s velmi rozdílnými vlastnostmi i možnostmi recyklace. Mezi nejběžnější druhy plastů patří:
Do žlutých kontejnerů na plast (popř. muktikomoditního sběru) vhazujte jen to, co je vyznačeno na nálepce na kontejneru nalepené. Cokoli jiného do nich vhodíte, nebude zpravidla zpracováno. Nesprávným tříděním plastů pouze proces komplikujete a prodražujete. Třiďte kvalitně. Pokud shromažďujete doma plasty v pytlích nebo taškách, do kontejneru je z nich vysypte. Kombinované obaly z více materiálů (např. V některých lokalitách je možné sbírat plasty dohromady s kovy a nápojovými kartony.
Polystyren je rozšířeným plastovým materiálem s celou řadou forem a možností využití. Jeho specifikem jsou různé odpadové toky lišící se zejména způsobem sběru. Jelikož se polystyren používá také jako obalový materiál, končí odpad z něj i v obecních systémech. Odtud se předává k dalšímu zpracování a při splnění některých podmínek může být úspěšně recyklován, neboť dobrá recyklovatelnost je jednou z výhod tohoto materiálu. Pravděpodobně nejznámější formou polystyrenu je pěnový (expandovaný) polystyren - EPS, což je však jen jedna z řady modifikací standardního polystyrenu označovaného jako GPPS.
Čtěte také: Kompostování a materiálové složení
Globálně se reálně recykluje zhruba jen kolem 10-15 % plastů. Zbytek končí ve spalovnách, na skládkách nebo v přírodě. Z jednoho kontejneru se skutečně materiálově zpracuje jen asi 30 % obsahu.
Andrew McAfee navrhuje světu rezignovat na recyklaci plastů a současně obnovit jejich ukládání na skládkách. McAfee totiž nemá nic proti recyklaci papíru, které je každému dostupná a levná. Zrovna tak nemá nic proti recyklaci skla, která je z hlediska materiálové návratnosti smysluplná. Nevadí mu ani recyklace kovů, protože je energeticky mnohem méně náročná, než výroba kovů z primárních surovin. Tvrdí, že snaha třídit a svážet plasty k recyklaci je plýtvání časem a energií.
Ukázalo se totiž, že plasty efektivně recyklovat zrovna neumíme. V roce 2017 se jen 9 % všech sesbíraných a přetříděných plastů podařilo recyklovat do podoby sekundárně využitelného materiálu a jen 16 % z nich se dočkalo svého přetvoření v nový výrobek. Protože o „plast zachráněný recyklací“ vlastně nemá průmysl zájem. Je tak drahý (ve smyslu výdeje energie, přepravy, financí), že vyjde řádově levněji vyrobit originální nový plast.
Jen v případě plastu to nefunguje, musíme vymýšlet a dotovat komplikovaná schémata, sběr a svoz, speciální třídící linky a ještě speciálnější zpracovatelská zařízení, abychom plastovou recyklaci udrželi v oběhu. Je to paradox: vynakládáme nemalé množství času a energie, abychom něčemu zabránili stát se odpadem a pak přešlapujeme na místě a vymýšlíme, co z toho vlastně vyrobit a komu to prodat, protože o to nikdo nestojí.
Na dobrých skládkách by totiž nehrozila kontaminace životního prostředí, tedy únik plastů do moří, oceánů. Ani postupný vznik všezamořujících mikroplastů. A na takových skládkách by plasty odpočívaly tak dlouho, než by se fosilní zdroje pro jejich výrobu globálně vyčerpaly (což vzhledem k zapracování břidlicového plynu bude za dlouho).
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
V ČR třídí odpady už 75 % obyvatel! Vyšší účast se projevila i na množství vytříděných odpadů. Celková výtěžnost tříděných odpadů přepočtená na obyvatele ČR se zvýšila na 78 kilogramů! Zhruba 7 kilogramů kovů a necelé 2 kilogramy papíru prodal ve výkupně v průměru jeden Čech.
Rostoucí množství separovaného odpadu tradičně následovalo zvyšující se počet nádob na sběr tříděného odpadu. Celkově jich máme v ČR k dispozici již přes 838 tisíc. V některých obcích také funguje tříděný sběr do pytlů, které mají lidé přímo v domácnosti. Kromě toho lze v ČR samozřejmě třídit odpady také prostřednictvím výkupen surovin nebo sběrných dvorů.
Z celkového množství 1 312 804 tun vzniklých obalových odpadů bylo využito 81 % obalů uvedených na trh v ČR. Konkrétně 71 % bylo recyklováno, dalších 10 % pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %). Velmi dobrou zprávou je, že u plastových obalů se míra materiálové recyklace zvýšila z předchozích 43 % na 46 %.
Stávající systém nakládání s tříděným odpadem je dlouhodobě rozvíjen a nyní je dostatečně robustní a nastavený přívětivě pro spotřebitele. Je schopen ustát nejen energetickou krizi, ale i splnit nové požadavky a cíle vyplývající z připravovaného evropského nařízení o obalech a dalších norem.
Recyklace navíc umožňuje opětovné materiálové využití a patří mezi základní principy cirkulární ekonomky. Míra opětovného materiálového využití je velmi vysoká a dle jednotlivých typů výrobků dosahuje až 95 %. Díky zodpovědné recyklaci vznikají úspory vyčíslené např. na spotřebu elektrické energie, primární suroviny, vodu, okyselování prostředí a produkci skleníkových plynů.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Příkladem je město Velké Hamry, kde díky množství odevzdaných elektrozařízení v roce 2022 uspořili 4,65 MWh elektřiny, 335,82 litrů ropy, 180,05 m3 vody a 1,07 tun primárních surovin. Navíc jsme snížili emise skleníkových plynů CO2 ekv. o 1,47 tun, a produkci SO2 ekv. (který zapříčiňuje okyselování prostředí) o 18,08 kg.
Díky obyvatelům došlo za rok 2020 k úspoře produkce CO2 o 33,52 tun. Nebylo nutné vytěžit 1 646,82 litrů ropy. Došlo také k úspoře 16 952,70 kWh energie. Podařilo se recyklovat 1 615,77 kg železa.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Uspořená elektřina | 4,65 MWh |
| Uspořená ropa | 335,82 litrů |
| Uspořená voda | 180,05 m3 |
| Uspořené primární suroviny | 1,07 tun |
| Snížení emisí CO2 ekv. | 1,47 tun |
| Snížení produkce SO2 ekv. | 18,08 kg |
Každý kus vytříděného elektra se počítá, což dokazuje příklad 100 vytříděných notebooků, které uspoří 10 MWh elektřiny. Takové množství odpovídá 3leté spotřebě elektřiny rodiny žijící ve standardním bytu. Za 100 kg vytříděných elektrospotřebičů se ušetří takové množství ropy, které by stačilo na výrobu benzínu pro cestu z Prahy do Paříže.
Technicky lze recyklovat většinu plastů, ale rozhodující je ekonomika, dostupnost třídění a kvalita vytříděného odpadu. Proto se některé plasty reálně recyklují jen omezeně.
tags: #materiálová #recyklace #plastů #wikipedie