Média zaměřená na odpady v České republice

10.03.2026

Odhodit, neodhodit - je snad samosebou, že bychom odpadky neměli pohazovat jen tak. Littering a litteringové chování je globálním problémem, který je předmětem různých výzkumů. Pojem littering pochází z anglického jazyka a v obecné rovině se jedná o odhazování odpadu.

Je ale důležité rozlišovat mezi množstvím odpadu, kterého se člověk zbavuje (to označuje pojem „litter“), a mezi samotným chováním, jež vede ke vzniku odpadu (používá se pojem „littering“). Jelikož u nás nemáme vhodný ekvivalent, zažilo se označení „littering“ pro odpad, který je odhazován. Pro chování, které k němu vede, používáme slovní spojení „litteringové chování“.

V ČR máme pro třídění odpadu skvělé podmínky, k barevným kontejnerům to máme průměrně něco málo přes 90 metrů - to je, co by kamenem dohodil. Naproti tomu nelegální chování má za následek např. nepořádek v okolí sběrných nádob na tříděný odpad a odpadkových košů nebo vznik černých skládek.

Litteringové chování ovlivňují různé faktory, mezi které patří např. Velmi důležitou roli v litteringovém chování hrají také tzv. situační proměnné. Jedná se např. V souvislosti s behaviorálními faktory a litteringovým chováním bylo publikováno mnoho studií.

Vyplynulo z nich například, že míra litteringu má rostoucí tendenci v místech, kde se pohozený odpad již vyskytuje, a také na místech, kde chybí nádoby pro sběr odpadu. Důležitým faktorem je také jejich vzdálenost - čím je nižší, tím je littering menší.

Čtěte také: Ohrožení polských médií

Systém EKO-KOM se snaží identifikovat efektivní nástroje, které by vedly ke snížení litteringu pocházejícího z obalů, ale také usiluje o podporu úklidu litteringu spojeného s obalovými odpady. O litteringu slyšíme častěji poslední dobou, tento fenomén konzumního života společnosti byl ovšem předmětem bádání výzkumníků již v 70. letech minulého století. První ucelená studie zaměřená na littering se na našem území realizovala v letech 2007-2008.

Terénní šetření probíhalo ve městech, obcích, CHKO, silnicích, na zastávkách MHD nebo třeba v okolí čerpacích stanic.Metodika byla rozdělena na 10 hlavních skupin materiálů (např. Cigaretové nedopalky jsou typickým představitelem litteringu. Kromě toho, že nepůsobí esteticky, je průměrná doba jejich rozkladu 15 let a uvolňují se z nich do půdy navíc toxické látky. Ve městech a v obcích litteringu dominoval cigaretový odpad (hmotnost, objem, počet kusů), v CHKO to byl zejména plastový a hygienický odpad, dále sklo, papír a kovy.

Aktuálně probíhá nová studie litteringu ve spolupráci společnosti EKO-KOM a Univerzity J. E. Cílem studie probíhající od roku 2020 je ověřit, zda a jak se v jednotlivých lokalitách změnila skladba pohozeného odpadu, a také získat informace, na jaké skupiny výrobků bude potřeba se zaměřit. Ve studii dojde také ke změně metodiky tak, aby popsala littering, který vzniká na území celé České republiky.

Řešitelský tým aktuálně probíhající nové studie zaměřené na littering definuje pojem takto: „Littering je úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (např. vítr či voda) zanesený odpad v urbanizovaném nebo přírodním prostředí a také v blízkosti dopravní infrastruktury mimo místa určená pro sběr odpadů (nádoby, odpadkové koše apod.), u něhož původce nejeví aktivní snahu o sběr a který má negativní vliv na životní prostředí.“ Díky nově získaným poznatkům o příčinách litteringového chování bude možné lépe cílit na prevenci a současně vyhodnotit možnosti využití pohozeného odpadu k materiálové recyklaci.

A proč littering nedělat? Důvodů je celá řada, o tom někdy příště. Jedním z nich je ale třeba doba rozkladu odpadu. Littering je globální problém. Po celém světě se hledají způsoby, jak litteringovému chování předcházet. Až se vydáte ven, nezapomeňte se rozhlédnout kolem sebe. Jinak pohladí pohled do čisté přírody a jiný dojem v nás zanechá pohled na pohozené odpadky. A to se netýká jen přírody.

Čtěte také: Česká média a klima

Stačí přitom tak málo - řídit se heslem „Co si přineseš, to si odneseš“, vždyť to máme opravdu kousek. [1] Zdroj - článek z časopisu: Odpady č. 2/2021 [online].

Oběhové hospodářství (Circular Economy, CE) je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje a současným evropským i světovým fenoménem, který zvláště po přijetí Akčního plánu Evropské komise v roce 2015 nabývá stále více na důležitosti. Balíčky Evropské unie (EU) v oblasti oběhového hospodářství zasáhly hlavní směrnice v odpadovém a obalovém sektoru, konkrétně směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech. Ty se v ČR promítly do nového zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech [1] a zákona č. 545/2020 Sb. o obalech [2].

Zvláště pak zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech (dále jen zákon) ukládá obcím v rámci obecního systému (§ 59 zákona) jako původcům odpadu pro příštích 2-12 let povinnosti související s tříděním KO (zajištěním procentního podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky KO), které budou pro obce značně náročné na plnění. Dle odstavce (4) § 59 zákona „Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou“ [1].

Tyto cíle se staly právně závaznými pro české obce, jejichž současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně limitována, a to jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury komunálního odpadu [3]. K tomu je důležité zmínit, že aktuálně většina obcí v ČR zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot. Určitou komplikaci v tom představuje fakt, že odpadové hospodářství je specifická oblast národního hospodářství, která dlouhá léta nepodléhala standardním tržním mechanismům typickým pro celou řadu jiných veřejně či soukromě poskytovaných služeb.

Přestože existuje celá řada doporučujících dokumentů, jakým způsobem by měla být veřejnost informována jak o stanovených cílech, tak i strategiích, jak uvedené cíle dosáhnout, lze konstatovat, že v systému jsou značné rezervy. Proto byla vytvořena na zadání Ministerstva životního prostředí Metodika vzdělávání obyvatel pro obce v oblasti oběhového hospodářství (dále již „Metodika“), která má za cíl uvedené rezervy pokrýt a sloužit obcím jako inspirace a návod pro přechod na oběhové hospodářství. Metodika je proto z velké části zaměřená na komunikační strategii obcí ve vztahu k obyvatelům.

Čtěte také: Význam recyklace chladiva

využití existujících metodik, analýz a vědeckých poznatků - kdy byly provedeny šetření a analýzy existujících nástrojů, komunikačních a informačních kampaní a metodik využívaných pro vzdělávání a informování občanů v oblasti oběhového hospodářství a testování funkčnosti a působení dalších relevantních nástrojů v tuzemsku i v zahraničí. Pokud to bylo možné, byla převzata tzv. Metodika je rozdělena do dvou částí - textové a aplikační. Textová část obsahuje zásadní informace k metodice, vymezení základních používaných termínů, deskripci metodiky a doporučení pro využití jednotlivých komunikačních a informačních nástrojů.

Pro hledání možností, jak zvyšovat třídění odpadů v obcích, je potřeba poukázat na faktory ovlivňující třídění odpadů. Van der Werff a kol. [5] poukazují na to, že právě domácnosti jsou klíčovou skupinou odpadového hospodářství, které jsou díky snížení produkce KO a vytřídění jednotlivých složek KO schopny ovlivnit negativní dopady produkce KO. Toto chování je významně ovlivněno nejen místní kulturou [6], ale i dalšími významnými faktory.

externí faktory, mezi které patří demografické a socioekonomické faktory jako věková a vzdělanostní struktura obyvatel obcí, velikost domácnosti nebo výše příjmů domácnosti [8]. Výsledky vlivu těchto faktorů jsou v českých reáliích nejednotné. Dle Rybové a kol. [9] nehrají demografické faktory v třídění odpadu u českých domácností příliš velkou roli, přesto ale Struk a Soukopová [10] nebo Soukopová a kol. [11] na základě svého výzkumu konstatují rozdíly v produkci a oddělování složek KO u obyvatel různého věku, a to hlavně ve smyslu měnícího se spotřebního chování v průběhu života.

interní faktory, které zahrnují sociálně-psychologické faktory, jako jsou environmentální postoje a morální přesvědčení, stejně jako environmentální znalosti a informace. Výsledky publikovaných studií [13-16] pak v drtivé většině ukazují na pozitivní korelaci mezi ekologickými zájmy (chápanými jako „motivační faktory“) a recyklačním chováním. U těchto interních faktorů jsou možnosti obce již širší.

Informační a vzdělávací kampaně (promotion and education campaigns, dále P&E), které si kladou za cíl povzbudit jedince ke třídění odpadu a recyklaci, můžeme spatřit nejen v ČR, ale téměř po celém světě. zvolené formě komunikace a její přizpůsobení povaze cílové skupiny (je nutné např. Zásadní je u cílové skupiny vyvolat pozornost namísto zahlcení informacemi. U skupin obyvatel je však klíčové se vyhnout některým základním chybám. Ghani a kol. [20] upozorňují na složitost vytváření P&E kampaní s ohledem na již zmíněné navržení „na míru“ pro určité skupiny obyvatel a vyzývají i k zahrnutí záporných až kritických postojů k tzv.

Vytváření různých P&E kampaní pro odmítače třídění a osoby již v něm zainteresované vyžaduje rozdílné pohledy na informace, které by v kampani měly být. Obyvatelé, kteří již třídí odpad, žádají o nápomocnější informace, jak lépe třídit (jaké další suroviny a kde je dále možné třídit), popřípadě dostupné informace o výsledcích takové činnosti [8]. De Feo a De Gisi [21] zde dále upozorňují na významnost tohoto typu informací, bez nichž může být velice obtížné dále navyšovat participující veřejnost v účasti na separovaném sběru a také zde hrozí riziko komunikačního šumu.

Oproti tomu jedinci, pro něž je třídění odpadu dosud neznámé či k němu zaujímají negativní postoj, poptávají spíš obecnější informace, proč vůbec participovat na třídění a jak správně na to - zejména výhody pro ně plynoucí či prostý popis fungování celého odpadového systému [8]. Zásadním předpokladem funkčního systému nakládání s odpady je dodržování zásad obecního systému obyvateli.

K samotnému nastavení systému odpadového a oběhového hospodářství slouží obecní vyhlášky. Ty však samy o sobě mnohdy nepostačují a je vhodné je doplnit dalšími nástroji, které budou komunikovat a informovat o správných, vhodných a žádaných postupech, nebo i přímo k tomu obyvatele edukovat a vychovávat. Informace, které je žádoucí obyvatelům poskytovat, lze rozdělit na praktické a obecné.

Obecné informace prezentují problematiku odpadů v širších souvislostech, poukazují na důležitost správného nakládání s odpady v rámci širší ochrany životního prostředí, informují o konceptu oběhového hospodářství, zpracovávání odpadu a možnostech využívat odpady jako druhotné suroviny. K tomu je dále možné přidat i vazby na příslušnou legislativu týkající se odpadů jak v ČR, tak i v EU kontextu, včetně cílů a plánu v budoucnu.

Druhá skupina praktických informací je pak spíš místního charakteru a je zaměřená na to, jak konkrétně zacházet s odpady v dané obci. Typicky zahrnuje informace o tom, které složky KO třídit, do kterých nádob (včetně příkladů nesprávného třídění), lokace nádob na tříděný odpad, harmonogram svozu, případně vysvětlení specifik místního nastavení systému OH (např. Samotnou realizaci P&E kampaně lze vnímat jako určitý projekt, pro který je vhodné definovat postup, resp. co všechno a jak by mělo být v rámci kampaně realizováno, za jakým účelem a kým.

Tady lze využít doporučení AOS EKO-KOM, a.s., která má bohatou historii realizace takto zaměřených projektů. výběr cílových skupin, výběr témat a volba nástrojů, resp. V rámci stanovení záměru a cílů se jedná o určení žádaného cílového stavu oproti stavu aktuálnímu (např. navýšení míry třídění, zahájení třídění nové složky odpadu, zavedení významnější změny v nastavení systému OH v obci). Výběr cílových skupin opět závisí na stanoveném záměru a cílech.

Pokud se jedná o obecnější cíle, cílovou skupinou bude obvykle široká veřejnost, u specifických cílů můžou být kampaně vedeny pro vybranou věkovou skupinu, obyvatelé vybrané části obce nebo drobné podnikatele. U těchto skupin jsou typickými nástroji letáky, místní tisk, webové stránky, sociální sítě, nálepky na nádobách na odpady nebo pořádání tematicky zaměřených akcí. U skupiny žáků a studentů škol je pak doporučeno využívat aktivní soutěže a hry, dny otevřených dveří a obecně více interaktivní nástroje, aby to cílovou skupinu víc zaujalo.

Časový plán realizace kampaně by ideálně neměl kolidovat s jinými událostmi, které by ji mohly upozadit a v případě realizace venkovních aktivit s osobním setkáním brát v úvahu např. i obvyklé povětrnostní podmínky. Obdobně není doporučeno realizaci aktivit plánovat v době, kdy obyvatelé častěji jezdí na dovolené nebo mají tendenci zdržovat se mimo domova. Samozřejmostí je pak poskytování informací s dostatečným časovým předstihem, aby si obyvatelé případně zvládli tomu přizpůsobit svůj harmonogram.

Součástí načasování je v případě informačních nástrojů i jejich opakované využívání (např. rozesílání letáků nebo uveřejňování příspěvků na internetu), čímž se zvyšuje podíl dosažených obyvatel v cílové skupině a zároveň se posiluje předpoklad zapamatování komunikované informace. Vhodnými poznávacími znaky kampaně je i využívání jednotného loga, motta nebo hesla, co opět pomáhá lepšímu zapamatování. Od zvolených nástrojů a rozsahu kampaně se pak odvíjí i rozpočet, který se dle zkušeností AOS EKO-KOM, a.s. Jedním z tradičních komunikačních a motivačních nástrojů jsou brožury, letáky a jiné tiskoviny.

Mezi tyto nástroje komunikační kampaně patří také obecní noviny. Ty jsou dle odborné literatury [14], [23] považovány za nejvíce efektivní druh komunikačního nástroje, ačkoliv jsou využitím srovnatelné právě s letáky či osobními dopisy. Role veřejné správy pak spočívá v tom, jaké informace a v jaké podobě jsou lidem poskytovány, resp. U obou variant je však klíčový vlivný slogan, který občany spojí třeba právě s myšlenkou třídění odpadu [24].

„Třídění odpadů se vyplatí! Takové slogany mají potenciál u občanů vzbudit hrdost a sounáležitost nebo pocit jakéhosi druhu společenské odpovědnosti. U sloganu však jako nejdůležitější ale stále zůstává viditelná a přesná spojitost sloganu s tím, co tvůrce kampaně zamýšlí. Klíčové také je, aby leták či brožura obsahovaly informace, které zajímají občany. Mezi velmi dobře působící texty s dopadem na občany je možné také uvést úspěchy obce.

Zde se jako velmi efektivní ukázalo zhodnocení úspěchů a informování občanů o stavu odpadového hospodářství za posledních několik let, kdy občané mohou zhodnotit úspěchy obce a zvyšování třídění odpadů či snižování množství směsného komunálního odpadu. Existuje nepřeberné množství již zpracovaných letáků, které obce mohou využít. Patří mezi ně letáky Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., která má na svých webových stránkách také jednoduchou příručku pro obce, jak informovat veřejnost a také celou stránku obsahující komunikační nástroje pro obce, kde je možné nalézt celou paletu letáků, samolepek a online nástrojů jako bannery nebo gify [26]. Alternativou je vytvořit vlastní leták nebo brožuru.

Co se zmíněné účinnosti letáků a brožur týče, tento typ písemné komunikace se stále může v některých situacích projevit jako neefektivní. Důvody mohou být různé. Webové stránky obcí představují významný informační zdroj pro své obyvatele, prostřednictvím kterých může občany v oblasti odpadového a oběhového hospodářství informovat, ale především vzdělávat a podporovat jejich motivaci k třídění nebo předcházení vzniku odpadu.

Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým přístupem k informování obyvatel o tom, jak se odpad využívá. Na své webové stránce provozuje interaktivní mapu, která zobrazuje jednak přesnou polohu všech možností pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží.

Město Znojmo vytvořilo portál Rodina Okurkova [30], který je zaměřen na vzdělávání v oblasti nakládání s odpady a celkově ochrany ŽP. Cílem je jak osvěta, tak zvýšení informovanosti o činnostech městského úřadu v této oblasti a v oblasti péče a údržby zeleně. Portál se věnuje informacím o správném třídění odpadu, kde lze najít sběrné dvory, jak sběrné dvory fungují a který odpad je zde možné odložit, informace o nádobě na bioodpad, komunálním odpadu a o poplatku.

Město Jablonec nad Nisou informuje na svých webových stránkách občany o jednotlivých druzích odpadů, na která konkrétní místa a kdy lze odpad odevzdat (kontejnery, výkupny, sběrné dvory, překladiště), informace o tom, jak je s danými odpady dále nakládáno, jak probíhá recyklace a případně další doplňující informace. Město vytvořilo také mapu odpadového hospodářství, kde jsou přesně lokalizovány odpady na tříděný odpad včetně informací o objemu, datu svozu a další informace.

Město Dobříš rovněž poskytuje na svých webových stránkách podrobné informace o systému nakládání s odpadem, konkrétní informace o třídění a jak správně třídit [32]. Navíc zde zveřejňuje odpadové statistiky s komentářem starosty. Občané tak mají přímou zpětnou vazbu, jak se jejich snaha reálně projevuje. Město Jihlava vytvořilo samostatnou webovou stránku, na které informuje uceleně o celém systému nakládání s komunálním odpadem [33]. Poskytuje množství informací o možnostech třídění a snížení objemu odpadu, ale také o důležitosti a smyslu těchto činností.

Obec Rašovice na svých webových stránkách nabízí přehledně podrobné informace k systému nakládání s odpady v obci [34]. S přechodem na nový systém třídění odpadů v obci zveřejnila manuál k systému a veškeré informace včetně kalendáře svozových dní. Město Třešť připravilo obsáhlé a graficky zpracované webové stránky o třídění odpadů (nejen v Třešti) [35]. Jsou zde uvedeny aktuální informace k nakládání s odpadem včetně statistik, podrobné informace o tom, proč třídit a informace k jednotlivým typům odpadů. Fenoménem 21. století jsou i sociální média, která se řadí mezi komunikační a motivační nástroje, které mohou významně společnost ovlivnit, a to za pomocí sdílení obrázků, která poukazují na různé problémy v oblasti životního prostředí.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností. Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.Zákon č.

Metodika je zaměřená na osvětu a environmentální výchovu v oblasti nakládání s komunálními odpady z domácností, jakožto jednou ze základních dovedností, kterou by měli obyvatelé zvládat. Výsledky průměrného složení směsného komunálního odpadu (SKO) v České republice na základě rozborů terénních vzorků podle certifikované metodiky MŽP. MŽP informuje prostřednictvím sdělení o možnostech placení poplatků za komunální odpad.

Ministerstvo životního prostředí připravilo v rámci projektu TAČR (TIRSMZP719) novou Metodiku pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO) a odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu (KO). Metodika umožňuje získání a statistické zpracování údajů o složení komunálního odpadu. Metodika popisuje obecný, jednotný a závazný postup poskytovaný MŽP. Metodiku je důrazně doporučeno používat i pro terénní šetření k získání údajů o složení odděleně soustřeďovaných KO.

Účelem metodiky je stanovení postupů, které umožňují srovnatelnost a opakovatelnost výsledků terénních průzkumů zaměřených na stanovení složení odpadu. Metodika je určena pro všechny subjekty, které mají povinnost nebo úmysl zjistit složení odpadu. Výsledky mají sloužit k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky nebo krajských Plánů odpadového hospodářství, pro rozhodování a plánování o způsobu nakládání s SKO a KO zejména na národní úrovni.