Polská média v ohrožení: Pohled na situaci skrze legislativní a politické kroky

Evropská unie je založena na společném souboru hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), mezi něž patří i dodržování zásad právního státu. Judikatura Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, a rovněž dokumenty vypracované Radou Evropy vycházející zejména ze zkušeností Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva („Benátská komise“), uvádějí neúplný seznam těchto zásad, a definují tedy hlavní význam právního státu jako společnou hodnotu Unie v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii. Tyto zásady zahrnují zákonnost, která předpokládá průhledný, odpovědný, demokratický a pluralistický proces přijímání zákonů; právní jistotu; zákaz svévole výkonné moci; nezávislé a nestranné soudy; účinný soudní přezkum zahrnující respekt k základním právům a rovnost před zákonem.

Kritika změn v zákonech o médiích

Polsko už několik dnů čelí kritice novinářských organizací i evropských institucí za změny v zákoně o veřejnoprávních médiích. Vedení polského rozhlasu, televize i tiskové agentury PAP nově jmenuje ministr státního pokladu a ne Národní rada pro rozhlas a televizi, jako to bylo dosud. Veřejnoprávní média tedy mají od konce minulého týdne nové vedení.

Polská konzervativní vláda zřejmě ovládne veřejnoprávní televizi i rozhlas. Sejm schválil novelu zákona, podle které bude jejich vedení jmenovat přímo ministr státního pokladu. Změnu musí ještě potvrdit senát.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl kritiku kontroverzního návrhu zákona, který má podle jeho odpůrců umlčet vládě nepohodlnou televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery. Podle zákona by média v Polsku mohla patřit jen společnostem z Evropského hospodářského prostoru. Předseda hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński dlouhodobě tvrdí, že sdělovací prostředky v rukách zahraničních vlastníků narušují veřejnou diskusi a neslouží polským zájmům.

Odpůrci právního předpisu nicméně Kaczyńského postup považují za snahu umlčet kritiky, to ale Morawiecki odmítá. „Nemáme žádné úmysly týkající se konkrétního televizního kanálu, jde jen o zpřísnění předpisů, aby nedošlo k situaci, kdy by společnosti mimo Evropskou unii nakupovaly média v Polsku,“ prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci podle agentury Reuters předseda polské vlády. „Nemá to nic společného s obavami, které vyjadřují naši američtí přátelé.“

Čtěte také: Polské ekologické parky

Vážné znepokojení kvůli středečnímu schválení návrhu zákona v Sejmu dal najevo americký ministr zahraničí Antony Blinken. Skepticky se k normě staví i zástupci Evropské komise. „Mediální pluralismus a různorodost názorů jsou to, co silné demokracie vítají, nikoli proti čemu bojují. Návrh polského zákona o vysílání dává negativní signál.“

Protesty a reakce opozice

Protesty v Polsku nekončí. Polská opozice v neděli znovu protestuje proti omezení přístupu novinářů do dolní komory parlamentu (Sejmu) a způsobu hlasování o rozpočtu na příští rok. Někteří opoziční poslanci totiž k jednání nebyli připuštěni.

Tisíce lidí stále protestují i přes zimu a pokročilou hodinu před budovou polského parlamentu ve Varšavě, ale i v dalších městech proti konzervativní vládě a jejím krokům, které podle opozice ohrožují demokracii. Demonstranti v noci na sobotu nakrátko zablokovali východy parlamentu, v němž se v tu dobu nacházely kromě premiérky Beaty Szydlové a předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského také více než dvě stovky poslanců.

Ústavní soud v krizi

Komise ve svém doporučení ze dne 27. července 2016 objasnila okolnosti, za kterých dne 13. ledna 2016 rozhodla o prověření situace v rámci postupu pro posílení právního státu a za kterých dne 1. června 2016 přijala stanovisko ohledně stavu právního státu v Polsku. Komise doporučila, aby polské orgány zejména:

• plně provedly rozsudky Ústavního soudu ze 3. a 9. prosince 2015, které požadují, aby bylo třem soudcům jmenovaným v souladu se zákonem v říjnu 2015 Sejmem během jeho 7. volebního období umožněno nastoupit do úřadu soudců Ústavního soudu, a aby do tohoto úřadu naopak nenastoupili tři soudci jmenovaní bez platného právního základu Sejmem během jeho 8. volebního období;
• zveřejnily a plně provedly rozsudky Ústavního soudu z 9. března 2016 a zajistily, aby zveřejňování všech budoucích rozsudků probíhalo automaticky a nepodléhalo rozhodnutí výkonné ani zákonodárné moci;
• zajistily, aby každá reforma zákona o Ústavním soudu respektovala rozsudky Ústavního soudu, včetně rozsudků ze 3.

Dne 11. srpna 2016 vydal Ústavní soud rozsudek ve věci zákona z 22. července 2016. Soud v rozsudku rozhodl, že řada ustanovení uvedeného zákona, která Komise ve svém doporučení rovněž všechna identifikovala jako problematická, je protiústavních.

Čtěte také: Polsko: Mazurská jezera

Ve stanovisku je uveden závěr, podle nějž si polský parlament přijetím zmíněného zákona prakticky uzurpoval pravomoc ke změně Ústavy, ke které nebyl oprávněn, když jednal jen jako běžný zákonodárce. Podle stanoviska parlament a vláda prostřednictvím prodlužování ústavní krize mařily činnost Ústavního soudu, který nemůže vykonávat svou ústavní roli strážce demokracie, právního státu a lidských práv.

Závěrem lze říci, že skutečnost, že vláda Polské republiky dosud odmítala v Úředním věstníku zveřejnit rozsudky z 9. března 2016 a 11. srpna 2016 ve věci legislativních aktů týkajících se Ústavního soudu a všechny další rozsudky, které Ústavní soud vydal v době po 11. srpnu 2016, vytváří nejistotu ohledně platné právní úpravy rozhodovací činnosti Ústavního soudu a právních účinků jeho rozhodování. Tato nejistota podkopává efektivitu ústavního přezkumu a vyvolává vážné obavy, pokud jde o dodržování zásad právního státu. Dodržování pravomocných rozsudků je jednou ze základních podmínek právního státu.

Čtěte také: Aktuální situace znečištění ovzduší v Polsku

tags: #polsko #media #v #ohrozeni #senator #poslanec

Oblíbené příspěvky:

• Sdružení STEO
• Zdraví s Keto v ČR
• Více o Koloběhu Vody
• Délka odpadní hadice
• Sběr nebezpečného odpadu v Jihlavě