Měření emisí v České republice: Legislativa, podvody a budoucí změny


06.03.2026

Měření emisí je v České republice povinné již několik desetiletí. Základním právním předpisem pro měření emisí je zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Pro řidiče představuje „čistý protokol“ jistotu, že mohou vůz nadále legálně provozovat. Přesto se stále objevují případy, kdy se majitelé vozidel, případně i jednotlivé stanice technické kontroly (STK), pokoušejí testy obejít - obvykle kvůli úspoře času nebo peněz.

Podle tohoto zákona je falšováním nejen úmyslná změna dat v protokolu, ale i jakákoli technická manipulace, která může vést k zkreslení výsledku. Patří sem odpojení filtru pevných částic (DPF), úprava software řídicí jednotky, překrytí identifikačního čísla vozidla (VIN) na emisním testeru či použití tzv. Přídavné „cheat boxy“ nebo přeprogramování ECU (engine control unit). Zařízení umí během testu dočasně snížit vstřikování paliva či upravit teplotu výfukových plynů tak, aby se hladiny NOx (oxidy dusíku) dostaly pod limit.

Způsoby obcházení měření emisí

Podvádění při měření emisí není minulostí - od softwarových úprav až po „létající VIN“, metody jsou stále sofistikovanější.

  • Odstranění nebo deaktivace DPF filtrů a EGR ventilů. Jejich odstranění vede k dramatickému zhoršení emisí, často také ke zrušení emisních limitů nastavených výrobcem. Některé servisy místo legálního čištění DPF filtr jednoduše mechanicky odstraní a softwarově deaktivují.
  • U starších systémů STK a měření emisí bylo technicky možné manipulovat s VIN, například přepsáním do lokální databáze, a vystavit protokol na jiné vozidlo. Dnes jsou všechna zařízení povinně napojena online na centrální registr vozidel. VIN je ověřován v reálném čase a jakákoliv nesrovnalost proces zablokuje nebo vyvolá kontrolu ze strany Ministerstva dopravy.
  • Speciální dongle (tedy adaptér, který se zapojuje do diagnostické zásuvky) se během testu zapojí do OBDII (On-Board Diagnostics), standardní konektor ve většině moderních aut) a přehrává předem nahraná diagnostická data ze „zdravého“ vozu.

Sankce za podvody

Za podvody při měření emisí hrozí řidičům pokuta 4 000 až 10 000 Kč. Za řízení vozidla nezpůsobilého k provozu navíc můžete dostat 6 bodů. V těžších případech může správní orgán zákona o silničním provozu uložit zákaz řízení na 6 až 12 měsíců.

Servis nebo STK, která se podílela na falšování, se dopouští správního deliktu a také může čelit trestnímu stíhání podle trestního zákoníku (poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení). Pokud se na manipulaci podílí stanice technické kontroly (STK) nebo stanice měření emisí (SME), může jim být oprávnění odebráno. Po ztrátě licence musí stanice ukončit činnost a měřicí zařízení dál nesmí používat.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Budoucí změny v legislativě

Stát ale přitvrzuje. A od roku 2026 přichází online dohled a umělá inteligence. Do roku 2026 bude každá SME povinně odesílat data v reálném čase do centrálního systému CEMIS. Nařízení Euro 7, které vstoupí v platnost od 1. července 2030, zpřísní limity PM10 (pevné částice) a NOx (oxidy dusíku) oproti Euro 6.

„Novela přináší řadu nejrůznějších opatření, všechna mají ale společné tři cíle. Zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Například vedle toho, že firmy budou muset minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, aby prach neobtěžoval občany, zavádíme také rozšíření kontinuálního měření emisí a zejména novinky v oblasti jednorázového měření emisí.

Výsledky z měření emisí budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů.

Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ.

Další klíčovou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

„Díky tomu ochráníme obytné zástavby před přibližováním zapáchajících a prašných výrob, stejně jako průmyslové a zemědělské podniky před přibližováním zástavby. Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně.

„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Proto chceme, aby obce, které se je rozhodnou zavést, si také mohly samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do ní nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně budou moci jejich vjezd zpoplatnit.

Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší. Zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel, začne platit od 1.

Doporučení pro majitele vozidel

  • Začněte pravidelnou údržbou vozidla - výměna filtrů a olejů podle servisního plánu výrazně snižuje emise CO a pevných částic (PM).
  • Pokud provádíte legální softwarové úpravy, například zvýšení výkonu řídicí jednotky (ECU), nezapomeňte změnu zapsat do protokolu typu E, jinak riskujete odebrání technického průkazu.
  • Využít také můžete preventivní kouřoměr před samotnou STK - nechte si změřit kouřivost v běžném servisu, kde vás za cenu kolem 400 Kč mohou včas upozornit na potenciální problém, který by vás později stál pokutu.

Podvádět při měření emisí se sice zdá jako rychlá cesta k úspoře peněz, ale zkušenosti a rozhodnutí úřadů ukazují opak. Pokuta několika desítek tisíc, riziko zákazu řízení či ztráta licence STK představují jen špičku ledovce.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Senátem prošla novela o ochraně ovzduší, která má za cíl důraz na kvalitnější monitoring emisí, větší ochranu před prašností a zápachem i elektronizaci a posílení kompetencí obcí. Daná opatření přispějí k čistšímu a zdravějšímu prostředí pro nás všechny.

Minimální vzdálenosti stacionárních zdrojů od obytné zástavby

Mezi stacionárním zdrojem a stanovenými plochami v územním plány jsou uvedeny min. vzdálenosti (předmětem přílohy č. 20). Tyto vzdálenosti se použití v rámci vymezení zastavitelných ploch v územním plánu a umisťování nových stacionárních zdrojů. Níže je uvedena tabulka s příklady minimálních vzdáleností pro vybrané stacionární zdroje:

Kód stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu Název stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu Hodnota minimální vzdálenosti v m
2.2. Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu 500
2.3. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně 200
2.6. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více 200
2.7. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel 200
2.8. Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla 100
3.6. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.) 500
4.6.1. Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny 200
5.11. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více 200
5.14. Obalovny živičných směsí, mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku 300
6.5. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu 200
6.8. Zpracování dehtu 200
7.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více 150
7.2. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více 200
7.3. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více 300
7.6. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více 100
7.16. Veterinární asanační zařízení 500
7.18. Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více 200
8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více 300
9.8. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více 100
9.19. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více 200
9.23. Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více 100
9.24. Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků 250

tags: #měření #emisí #domy #legislativa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]