Znečištění oceánů vesmírem: Bod Nemo jako hřbitov kosmických lodí

Vědci se již dlouhou dobu snaží zjistit, jakým způsobem vznikla nebo jak se dostala voda na planetu Zemi.

Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety.

Planetu Zemi drancujeme již mnoho dekád. Z toho důvodu ubývá divočina, vymírají zvířata a hladina oceánů brzy zaplaví přímořská města.

Oběžná dráha je plná odpadu, který tam zanechali lidé. Vesmírem putují nefunkční družice, části raket, satelitů nebo sond.

Podle informací NASA putuje vesmírem přes 500 000 kusů kosmického odpadu. Množství se ročně zvyšuje asi o 5 %.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Za nejstarší kosmické smetí kroužící kolem Země jsou považovány zbytky nosné rakety Vanguard 1 vypuštěné 17. března 1958. Odpad putuje po orbitě rychlostí skoro 28 000 km/h.

Vzájemná srážka by mohla vyvolat řetězovou reakci, která by zasáhla i funkční kosmická zařízení. Největší hustota odpadu je na nízkých oběžných drahách ve výškách 400 až 1500 km. Toto smetí již několikrát ohrozilo orbitální stanice.

V roce 1978 předpověděl americký vědec Donald J. Kessler, že lidstvo zaneřádí oběžnou dráhu do té míry, že jí nebude možné proletět, aniž by se nepoškodilo plavidlo astronautů. Jde o tzv. Kesslerův syndrom a je varovným prstem pro budoucnost kosmonautiky.

Prevence smetí a nové technologie

Zaneřáděný vesmír a jeho úklid je dnes jednou z priorit vesmírných agentur a společností. Dalšímu znečištění předchází novými technologiemi.

Např. satelity mají po skočení životnosti umět změnit kurz směrem k atmosféře tak, aby se nesrazily s žádným objektem a následně při průchodu horními vrstvami atmosféry shořely.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Družice se na geostacionární dráze samy posouvají na tzv. Horní stupně raket neklesající do atmosféry otevřou po konci své činnosti ventily nádrží, aby se v nich vlivem slunečního ohřevu nezvyšoval tlak, který by je mohl roztrhnout a vytvořit tak velké množství úlomků.

Jak uklidit vesmír?

Britové již na oběžné dráze testují družici RemoveDEBRIS, která by měla vesmírný nepořádek sbírat za použití obří sítě, chapadel nebo harpuny. Družici na ISS vynesla loď Dragon, která se následně vydala na samostatný let. První simulační test proběhl loni.

Rusko nabízí výkonný laser na Zemi, který by odpad sestřeloval. Nezahálejí ani Číňané - raketa Čchang-čeng 7 v roce 2016 vynesla družici Aolong-1 vybavenou robotickou paží a testovala její schopnosti ve vesmíru.

Robotická paže by pomocí elektromagnetické sítě mohla odpad sbírat. Přitom právě Čína v roce 2007 sestřelila řízenou střelou meteorologickou družici Fengyun-1C.

Družice by měly posouvat na tzv. Do akce se chtějí zapojit i soukromé společnosti.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Například singapurská společnost Astroscale spolupracující s Univerzitním vesmírným střediskem v Surrey připravuje v nejbližší době k vypuštění "uklidový" satelit ELSA-d. Aktuálně společnost monitoruje nejrizikovější kusy odpadu.

zase vychází z předpokladu, že v budoucnu zhoustne doprava na trase Země -Měsíc. Vesmírné remorkéry by mohly odpad nabírat a dopravit jej na oběžnou dráhu Měsíce.

Bod Nemo: Nejizolovanější místo na Zemi

Bod Nemo, známý také jako oceánský pól nedostupnosti, je místem, které ztělesňuje samotu, tajemství, a dokonce i vesmírné dědictví. Představte si místo tak odlehlé, že nejbližší lidé mohou být astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici!

Bod Nemo leží v tichomořských vodách, kde jsou civilizace i pevnina stěží dosažitelné. Konkrétně na souřadnicích 48°52.6'J a 123°23.6'Z. Toto oceánské místo je nejdále od jakéhokoli kusu pevniny na Zemi. Nejbližší pevnina je motýlí rezervace na ostrově Ducie v pacifickém oceánu, která je vzdálena přibližně 2430 kilometrů.

Název bod Nemo nese odkaz na kapitána Nema, ikonickou postavu z románu Julese Verna "Dvacet tisíc mil pod mořem". V latině "nemo" znamená "nikdo", což dokonale vystihuje tento oceánský bod obklopený ničím než vodou. Bod byl identifikován v roce 1992 Hrvojem Lukatelem, chorvatsko-kanadským inženýrem, který se specializuje na geodetický software.

Bod Nemo se stal centrem zájmu také díky svému unikátnímu výzkumu. Vědci se zajímají o životní prostředí a ekosystémy, které zde existují, a zkoumají, jak se organismy přizpůsobují extrémním podmínkám v této odlehlé oblasti.

Zatímco příroda v okolí bodu Nemo je chudá na život, pod hladinou oceánu se skrývá rozmanitý a záhadný svět mořských tvorů.

Jedním z hlavních problémů, kterým se v této oblasti zabývají vědci, je vesmírný odpad. Bod Nemo totiž slouží jako "hřbitov kosmických lodí".

Vzhledem k jeho vzdálenosti od pevniny se sem řídí vyřazené satelity a vesmírné trosky, aby se minimalizovalo riziko kolizí s aktivními vesmírnými objekty. Tato oblast se stala útočištěm pro více než 263 kusů vesmírného odpadu, včetně vesmírných stanic Mir a Skylab.

Bohužel, i v tak odlehlém místě je přítomnost lidského znečištění patrná. Při vzorkování vody poblíž bodu Nemo bylo nalezeno až 26 mikroplastických částic na metr krychlový. To poukazuje na rozsah problému znečištění plastem, který postihuje i nejvzdálenější části naší planety.

Navzdory svým záhadám a odlehlosti bod Nemo přitahuje odvážné cestovatele, kteří se rozhodnou vydat se na dlouhou a náročnou cestu do tohoto vzdáleného místa. Vědecké expedice se také často vydávají do této oblasti, aby studovaly oceánské proudy a biodiverzitu.

Bod Nemo je neuvěřitelně fascinujícím místem, které nám připomíná naši malost ve srovnání s rozsáhlým oceánem a nekonečným vesmírem.

tags: #znečištění #oceánů #vesmírem

Oblíbené příspěvky:

• Osecké klima
• Jízdní řády autobusů Ostrava Zábřeh
• Postup při ohrožení dítěte
• Dokumenty vodní ekologie
• Těhotenské focení v přírodě