Měření emisí znečišťujících látek: Přehled legislativy, postupů a technologií

18.03.2026

Měření emisí znečišťujících látek je klíčové pro ochranu ovzduší a lidského zdraví. Provádí se za účelem ověření, zda provozy a vozidla splňují stanovené emisní limity a normy. V tomto článku se podíváme na legislativní rámec, postupy měření a technologie používané k monitorování a snižování emisí.

Legislativní rámec měření emisí

Právní předpisy, jako je zákon o ochraně ovzduší a prováděcí vyhlášky, stanovují pravidla pro měření emisí. Každá stanice měření emisí pracuje podle zákona o podmínkách provozu vozidel či jeho prováděcích vyhlášek. Tyto předpisy doplňuje také zákon o ochraně ovzduší. Povinnost pravidelných technických prohlídek a měření emisí upravuje také zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Směrnice EU o průmyslových emisích a nové BREF/BAT zpřísňují emisní limity pro průmyslové provozy. V rámci novelizace směrnice EU dochází ke zpřísnění emisních limitů.

Každé auto má svou emisní třídu podle toho, jak moc (nebo málo) znečišťuje ovzduší. Tyto takzvané Euro normy určují, kolik škodlivin může vozidlo vypouštět. Rozdělení je podle roku první registrace auta. Například Euro 4 platilo pro benzínová auta zhruba mezi roky 2006 až 2010. A co že vlastně ty normy hlídají? Především množství oxidů dusíku (NOx) - tyto plyny dráždí dýchací cesty a přispívají ke smogu. Připravovaná norma Euro 7 začne platit postupně od roku 2027 pro osobní auta a od 2029 pro dodávky. Bude přísnější než kdy dřív - zpřísní limity pro NOx i pevné částice a poprvé začne sledovat i emise, na které se doteď nemyslelo. Například oděr pneumatik a brzd - i ty totiž vypouštějí jemný prach, který končí v ovzduší.

Postupy měření emisí

Měření emisí znečišťujících látek se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku tak, aby výsledky měření byly porovnatelné s hodnotami emisních limitů.

Norma stanoví požadavky na měřicí úseky a měřicí stanoviště potrubí odvádějících odpadní plyny z průmyslových zařízení a cíle a plány měření a protokoly o měření. Je určena pro periodická měření při použití manuálních nebo automatizovaných referenčních metod. Norma uvádí obecné principy, které lze použít pro měření emisí z různých typů zařízení a ke splnění různých cílů měření. Tato evropská norma stanoví postupy odběru reprezentativních vzorků odpadního plynu v potrubí. Určuje postup výběru nejvhodnějšího vzorkovacího bodu pro automatizované měřicí systémy použité při kontinuálním měření emisí. Těch částí normy, které jsou věnované přípravě plánu a vypracování protokolu o měření, lze použít pro měření emisí difúzních a fugitivních zdrojů emisí. Velký význam má pro řešení otázek konstrukční bezpečnosti komínů a potrubí a konstrukčních postupů pro pracovní plošiny a bezpečnost personálu, který jich využívá. Obsáhlá přílohová část popisuje stanovené požadavky na projektování a konstrukci měřicích stanovišť a přípravu plánu měření. Uvádí rovněž postupy přepočtu vztažných veličin, postupy odběru vzorků a příklady určení homogenity koncentračních polí odpadního plynu.

Čtěte také: Měření emisí Plzeň

Při emisní kontrole technici zjišťují, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší. Benzínové motory - Auto se připojí na měřák výfukových plynů. Test probíhá na volnoběh a na zvýšený volnoběh (když lehce sešlápnete plyn). Sledují se hlavně CO (oxid uhelnatý) - jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování, HC (uhlovodíky) - zbytky nespáleného paliva a lambda - ukazatel, jestli motor správně míchá vzduch a palivo. Naftové motory (diesel) - U dieselu se neměří konkrétní plyny, ale kouřivost, tedy jak moc výfuk „černí“. Hodnotí se, jak moc plyn zatemňuje světlo (tzv. opacita). Zákon stanovuje, jak vysoké hodnoty jsou ještě v pořádku. Například novější auta s elektronickým řízením motoru (od normy Euro 3 výš) nesmí mít CO vyšší než 0,3 %. Starší auta s karburátorem mohou mít až 3,5 %. Software SME následně porovná naměřené hodnoty s limity v databázi Ministerstva dopravy a vytiskne protokol o měření emisí.

V říjnu 2015 bylo rozhodnuto o přísnějším měření emisí u aut v Evropě. Nařízení Evropské unie č. se začalo využívat od září 2017 pro nové vozy a od září 2019 se týká všech vozidel. Zároveň ji povinně rozšiřuje o měření škodlivin v reálném provozu. Homologační emisní testy se obvykle odehrávají v laboratořích za přesně definovaných podmínek. Testy RDE pokrývají široké spektrum legislativně definovaných přípustných provozních podmínek. Součástí PEMS je GPS modul a senzor pro měření atmosférických podmínek, připevněných na střeše vozidla. Před testovací jízdou je měřicí zařízení samozřejmě těsně napojeno na výfukové potrubí vozidla. Každé testovací jízdě předchází kalibrace analyzátorů v PEMS a po ní tzv. validační jízda ve válcové zkušebně. Testovací jízda se provádí za běžného provozu na veřejných pozemních komunikacích. Platí, že rychlost vozidla se řídí rychlostními omezeními, resp. vozidla a dalších jízdních podmínkách. Po návratu k emisní laboratoři dojde k ukončení záznamu dat a jejich uložení.

Technologie pro monitorování a snižování emisí

Pro kontinuální měření emisí se používají automatizované měřicí systémy. Správnost údajů kontinuálního měření ověřuje jednorázovým měřením autorizovaná osoba podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona nejméně jednou za rok a dále při každém významném zásahu do emisního měřicího systému nebo technologického procesu nebo významné změně zpracovávaných surovin nebo spalovaného paliva, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn. Přípustná tolerance pro ověření správnosti údajů kontinuálního měření je 10 % z hodnoty emisního limitu měřené znečišťující látky, pokud jiný právní předpis nebo orgán ochrany ovzduší nestanoví jinak.

V oblasti čištění spalin a odpadních plynů zajišťujeme celý proces od vypracování studie až po dodávku a realizaci technologického řešení včetně navazujícího servisu. Máme značné množství referencí na různé dopalovny a katalyzační jednotky, které se nečistot v ovzduší efektivně zbavují, a to včetně souvisejícího inženýringu. To znamená, že odpadní proudy, které tam vznikají ze zpracování ropy, končí na téhle spalovně, kde se spálí a dočišťují se vznikající spaliny, aby nebyly nebezpečné pro ovzduší.

V chemickém průmyslu se zavádějí systémy čištění spalin a odplynů, které snižují emise nebezpečných látek. Od 1. ledna 2028 se povinnost online přenosu dat z kontinuálního měření vztahuje i na vybrané sektory, jako je petrochemie. Pro naše zákazníky zajišťujeme kontinuální měření, monitoring a vyhodnocení emisí v souladu s platnou legislativou. Vedle samotného systému měření zajišťujeme i trvalou servisní a poradenskou podporu včetně vedení provozní evidence a přípravy výkazů pro státní správu. Dodávky vyhodnocovacích systémů pro kontinuální měření emisí a pro provozně-technologická měření provádíme v celém balíku služeb "na klíč". Součástí dodávek jsou analyzátory od předních světových výrobců i vlastní uživatelsky příjemný software.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Emisní faktory

V těchto případech se pro zjištění emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého použije hodnot emisních faktorů uvedených v příloze č.. Pro zjištění emisí se používá:

b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu zdrojů v příloze č.

Účinnost spalování

Účinnost spalování pro účely této vyhlášky se vypočte z komínové ztráty, přičemž ostatní kotlové ztráty se nezapočítávají. Tato ztráta je vyhodnocována softwarovým vybavením měřicího systému z naměřených veličin, kterými jsou obsah kyslíku, teplota spalin a teplota spalovacího vzduchu měřených analyzátorem s elektrochemickými články.

U spalovacích zdrojů kategorie „C“ dle ČSN EN 483 se měření veličin nutných pro výpočet účinnosti měřeného spalovacího zdroje provádí originálními měřicími otvory.

Doporučení pro úspěšné měření emisí

Jednou z nejčastějších příčin neúspěchu je zanesený vzduchový filtr. Když je ucpaný, motor nedostává dostatek vzduchu, což zhoršuje spalování a zvyšuje emise. Řešení? Dalším problémem bývá, když na palubní desce svítí známá oranžová kontrolka „check engine“. Znamená to, že řídicí jednotka motoru (ECU) hlásí chybu. V takovém případě se rovnou na emisní kontrolu ani nevyplatí jezdit. A do třetice - auta často selhávají kvůli netěsnému výfuku. Pokud výfuk někde fouká, zkreslí to výsledky měření. Vyplatí se proto před kontrolou nechat vůz důkladně zkontrolovat a jet s plně zahřátým motorem.