Příspěvek se věnuje srovnání reálných spotřeb energie s hodnotami vypočtenými v průkazu energetické náročnosti (PENB), a to u dvou budov: Novostavby nízkoenergetického rodinného domu a staršího bytového domu. V obou případech se jedná o dřevostavby.
Dle vyhlášky 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je povinnost u nových budov, u větších změn již existujících budov, případně při prodeji nebo pronájmu budovy, vypracovat tzv. průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Ten budovu vyhodnocuje jak z hlediska celkové dodané energie, tak i z hlediska neobnovitelné primární energie.
Dále bere na zřetel kvalitu obálky budovy (průměrný součinitel prostupu tepla). Na základě obálky budovy dílčích dodaných energií, jejichž součet tvoří celkovou dodanou energii, je budova zatříděna do kategorií A až G, podobně je zatříděna i neobnovitelná primární energie.
Kromě těchto ukazatelů energetické náročnosti budovy, vyčíslených v kWh/(m2.rok), je v průkazu uveden i podíl energonositelů na dodané energii vyjádřený v absolutní hodnotě dodané energie v MWh/rok pro plyn, elektřinu, uhlí a další energonositele. Právě tato hodnota se stává problematickou z hlediska její interpretace, neboť její hodnota vychází z výpočtu energetické náročnosti pro typické podmínky užívání i typické klimatické údaje a v mnoha případech neodpovídá skutečné spotřebě energie objektu v daném roce při konkrétním provozu.
Na tento problém poukázala již v roce 2016 zpráva EU [7], ve které je uvedeno, že „...nové a renovované budovy často plánované energetické náročnosti nedosahují.
Čtěte také: Klimatické indikátory podle Roberta Čapka
Prvním řešeným objektem je nízkoenergetický rodinný dům ve městě Rýmařov (okres Bruntál). Jedná se o montovanou přízemní dřevostavbu o dispozici 4+kk s nezatepleným podkrovím. Jako hlavní zdroj tepla slouží krbová kamna spalující kusové dřevo. Kamna jsou vybavena výměníkem do teplovodní dvoutrubkové otopné soustavy. Teplo je sdíleno jak pomocí krbových kamen, tak deskovými otopnými tělesy. Teplá voda je připravována v zásobníku jednak pomocí výše zmíněné otopné soustavy a jednak pomocí okruhu napojeného na dva solární kolektory. Dodatkovým zdrojem tepla je elektrická topná patrona.
Druhým řešeným objektem je bytový dům v obci Luže (okres Chrudim) z cca 70. let 20. století. Dům sestává ze dvou vchodů, v každém vchodu se v celkových dvou nadzemních podlažích nacházejí vždy 4 byty. Celkově se tak v budově nacházejí 4 byty 2+1 a 4 byty 3+1. Přízemí domu zabírají společné prostory a garáže. Objekt je napojen na soustavu zásobování tepelnou energií z kotelny v nedalekém zdravotnickém zařízení (Hamzova léčebna). Teplo je vyráběno pomocí kotle spalujícího zemní plyn, spalováním zdravotnického odpadu a kogenerační jednotky. V objektu je každý měsíc proveden odečet spotřeby tepla na vytápění a na přípravu teplé vody. Elektrická energie je odečítána po jednotlivých bytech jednou ročně.
Objekt je v původním stavu, nicméně je plánována rekonstrukce, kdy je navrženo zateplení obálky budovy (včetně stropů garáží, stěn spodní stavby a stropu k půdě), výměně výplní otvorů a instalace rovnotlaké vzduchotechnické jednotky. Na oba projekty je vypracován průkaz energetické náročnosti budovy. Zatímco rodinný dům v Rýmařově je vyhodnocen jako nová budova, bytový dům v Luži je hodnocen jako větší změna dokončené budovy vzhledem k jeho plánované rekonstrukci.
Pro vyhodnocení reálné spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody slouží tři celé roky měření energetických toků v budově.
Zatímco v případě rodinného domu v Rýmařově je reálná hodnota spotřeby energie výrazně nižší, v případě bytového domu v Luži byla do roku 2016 nižší jen mírně, v roce 2017 se s předpokladem stanoveným v PENB dokonce shoduje.
Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), lidově energetický štítek domu, je dnes nedílnou součástí většiny stavebních a realitních transakcí. Slouží k vyhodnocení, kolik energie je potřeba pro běžný provoz dané nemovitosti, a pomáhá všem, kdo nemovitost prodávají, kupují či pronajímají, získat rychlou představu o předpokládaných nákladech na její provoz.
PENB je užitečný a v řadě případů vyžadovaný dokument, který dokládá, jaká bude spotřeba energií na provoz nemovitosti. Pomáhá lépe se orientovat při koupi, prodeji či rekonstrukci a může také nastínit, jaké konkrétní kroky by mohly snížit provozní náklady.
Pokud zvažujete vyřízení PENB, obraťte se na autorizovaného energetického specialistu, který vám poradí a připraví kompletní dokumentaci. Včasnou přípravou a dostatečným množstvím podkladů lze celý proces urychlit.
TIP:Pokud současně plánujete významnou úpravu domu (např. zateplení, výměnu oken, instalaci fotovoltaiky) a uvažujete o využití dotačních programů (např. Nová Zelená Úsporám, NZÚ), je možné, že vedle PENB budete potřebovat také energetický posudek.
Klimatická data představují záznam podmínek venkovního prostředí, a proto hrají klíčovou roli ve výpočtu energetické náročnosti budovy. Klimadaty pro výpočet PENBu (průkazu energetické náročnosti budovy) se rozumí: digitální soubor hodinových hodnot meteorologických parametrů popisujících dlouhodobé klima. Jde o tzv.
Čtěte také: Postupy měření emisí 2T
Sluneční záření - data slunečního záření umožňují určit množství solárních zisků, které v otopné sezóně snižují spotřebu energie na vytápění, a v létě zvyšují spotřebu energie na chlazení. Pro výpočet PENBu jsou důležitá i data o užívaní budovy a její technických parametrech.
Na příkladu rodinného domu si ukážeme rozdíly ve výsledcích výpočtu PENBu při využití klimatických dat pro konkrétní lokalitu a jednotných klimadat pro celou republiku. Data konkrétní lokality jsme získali pro lokalitu Nemocnice Břeclav.
Lokální klimatická data pocházejí z kvalitních zdrojů, jakými jsou družicová měření a profesionální meteorologické stanice, a zároveň pomáhají mnohém lépe stanovit skutečnou spotřebu energie budovy. Jejich nevýhodou oproti jednotným datům pro celou republiku je, že jsou poskytována za poplatek.
Od roku 2001 je označování spotřební elektroniky povinné a díky tomu na první pohled vidíte, s jakou spotřebou nebo i hlukem můžete do budoucna s výrobkem počítat. Proto během let nebyla stupnice A - G dostatečná a výrobky, které byly úspornější, se označovaly A+, A++ až A+++. Takové označení však bylo matoucí. Proto během září 2019 vyšlo v platnost nové pravidlo, které snížilo stupnici od A - D, případně A - G.
Dnes energetický štítek najdete také u budov, respektive oficiálně jde o průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Jde o ukazatel roční měrné spotřeby energie na metr čtvereční (kWh/m² za 1 rok), do něhož jsou zahrnuty náklady na vytápění, na ohřev teplé vody, na osvětlení, na chlazení, ale také na větrání.
Pro získání energetického štítku budovy je nutné oslovit odbornou firmu, která provede měření a vypracuje PENB. Cena za zpracování energetického štítku budovy se může lišit v závislosti na velikosti a složitosti budovy, ale také na regionu, kde se budova nachází.
Energetický štítek budovy dnes budete potřebovat při výstavbě každé novostavby. Povinný je také u větších rekonstrukcí, v případě změny alespoň 25 % celkové plochy domu. Nutný je také při prodeji nemovistosti nebo jejím pronájmu.
Energetický posudek je písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení. Je možné se obrátit na odbor energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu.
Průkaz energetické náročnosti budovy je dokument, který rozděluje budovy do kategorií (energetických tříd) A až G na základě potřeby energie pro jejich typické využití. Hodnotí množství energie potřebné pro vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu. Obdobně jako je tomu např. Hodnoty vstupující do výpočtu jsou teoretické a nikoliv skutečné (tj. nejedná se o data z faktur za energie), a to z důvodu, aby budovy byly mezi sebou porovnatelné.
Pro průkaz tak nezáleží, zda vytápíte na 25 °C nebo na 18 °C. Průkaz se skládá ze dvou částí - grafické znázornění a protokol, grafická část - barevně zobrazuje zařazení budovy do klasifikační třídy energetické náročnosti ukazatele, kterým je primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Dále obsahuje zařazení ostatních ukazatelů do jednotlivých tříd energetické náročnosti, adresu hodnocené budovy a fotografii, je-li k dispozici.
Nově též grafická část obsahuje ukazatel měrné potřeby tepla na vytápění, na jehož základě lze provést zatřídění hodnocené budovy do standardů budov jako jsou např. nízkoenergetický standard či pasivní standard. Průkaz slouží k lepší orientaci na trhu s nemovitostmi, co se týče nákladů na energie. Hodnotí budovu ze stavebního hlediska (kvalita obálky budovy) a zároveň z hlediska využitých technických zařízení (systém vytápění, klimatizační zařízení, ohřev vody aj.). Z hlediska energetické náročnosti jasně rozliší energeticky více a méně úsporné budovy na trhu.
Průkaz zároveň obsahuje doporučení ke zlepšení energetické náročnosti budovy. Jedná se o soubor vhodných opatření, po jejichž implementaci dojde min. k posunutí budovy o jednu klasifikační třídu, ke zkvalitnění vnitřního prostředí, a tedy ke snížení nákladů na provoz budovy. Průkazy zpracovávají kvalifikovaní energetičtí specialisté s oprávněním od ministerstva ke zpracovaní průkazu energetické náročnosti budov, jejichž seznam najdete zde. a tento průkaz předložit a předat možnému nájemci/kupujícímu nejpozději při podpisu smluv týkajících se koupě budovy/nájmu budovy nebo ucelené části. Zároveň musí zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech, pokud je prodej/pronájem v nich inzerován.
Cena průkazu není ze strany státu nijak regulována.
Státní energetická inspekce - kontroluje všechny povinností spojené s průkazem. Zabývá se kontrolou energetických specialistů, zda průkaz je zpracován v souladu s právními předpisy, kontroluje povinnosti vlastníků, stavebníků a SVJ, zda průkaz zpracovali dle výše uvedených povinností apod.
Státní energetickou inspekci lze kontaktovat, když objednavatel průkazu má podezření, že průkaz nebyl zpracován v souladu s právními předpisy. Kontakt naleznete zde. Průkaz smí být zpracován jen energetickým specialistou s oprávněním pro zpracování průkazu energetické náročnosti budovy nebo osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie.
Průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“) je dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy. Průkaz se vytváří např.
Od ledna 2023 v ČR platí pro energetické hodnocení staveb celá vyhláška 264/2020 Sb., kde se v § 4 odst. 1 uvádí: „Dodaná energie je součtem vypočtené spotřeby energie a pomocné energie. Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provede výpočtovou metodou s intervalem výpočtu nejvýše jednoho měsíce a po jednotlivých zónách.
Výraz energetický štítek je mnohými mylně používán, lze proto zaměnit „energetický štítek“ elektrických spotřebičů a „průkaz energetické náročnosti budov - zkratkou označovaný PENB.“ V obou případech jde o zcela odlišné údaje, byť se oba týkají spotřeby energií. Energetický štítek řeší spotřebu elektřiny, ale i vody, hlučnost atd. a PENB řeší energetickou náročnost budovy, respektive její energetickou úspornost z hlediska veškeré dodané a spotřebované energie.
tags: #měření #klimatické #třídy #budov