Měření Ovzduší ve Firmě Svařování: Legislativa a Bezpečnost

Technologie svařování je využívána v mnoha různých oborech, jako je strojírenství, stavebnictví, opravárenství, služby atd. Nejběžnější metoda svařování je svařování tavné, kterým se rozumí svařování provedené místním ohřevem a roztavením spojovaných částí bez použití tlaku. Jedná se zejména o obloukové svařování, kterým se rozumí tavné svařování, při kterém se ohřev uskutečňuje elektrickým obloukem, a plamenové svařování, kterým se rozumí tavné svařování, při kterém se pro ohřev používá teplo spalovaných směsí plynů.

Rizika spojená se svařováním

Při svařování vzniká řada rizik, které je nutné minimalizovat, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků:

• Riziko úrazu elektrickým proudem: V prostoru svařování musí být vyloučen dotyk svářecího nástroje s elektricky vodivými předměty v okolí. Pro případ havarijní situace musí být možnost centrálního odpojení svářecích zdrojů. Při použití holých vodičů pro rozvod svářecího proudu musí být tyto chráněny polohou nebo jinou zábranou proti náhodnému dotyku. Svářecí zařízení z hlediska úrazu elektrickým proudem musí vyhovovat příslušným předpisům, např. krytí apod.
• Riziko úrazu pohyblivými částmi zařízení: Ochrana před úrazem pohyblivými částmi zařízení se týká převážně automatizovaných a robotizovaných pracovišť. Musí zajišťovat bezpečnou vzdálenost pracovníka od těchto zařízení. Při ruční manipulaci, seřizování zařízení apod. musí být zabezpečeno, že nedojde k samovolnému, náhodnému nebo neoprávněnému spuštění zařízení. Upínací prvky musí být konstruovány tak, aby při náhodném přerušení přívodu energie nedošlo k uvolnění svařovaného předmětu.
• Riziko popálení, požáru, výbuchu: Ochrana před popálením, požárem, výbuchem je zajišťována již projektovou dokumentací. Povinností provozovatele (zaměstnavatele) je zabezpečit pravidelné kontroly stavu zařízení, výskytu hořlavých látek na pracovišti, zdrojů tepla, stavu elektrické instalace, těsnosti rozvodů plynu, používání osobních ochranných pracovních prostředků, stavu ochranných krytů a závěsů, vybavení pracoviště vhodnými hasicími přístroji.
• Riziko úrazu rozstřikem kovu a úlomky strusky: Ochrana před úrazem rozstřikem kovu a úlomky strusky se provádí ochrannými kryty na nástrojích, závěsy, zástěnami, osobními ochrannými pracovními prostředky předepsanými pro daný druh práce. Ochranné závěsy a zástěny musí zabránit odrazu rozstřiku a úlomků strusky na stanoviště obsluhy.
• Riziko působení škodlivin: Nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin (svářečského aerosolu) na pracovišti jsou stanoveny hygienickými předpisy. Výskyt těchto škodlivin se snižuje větráním, zvolením vhodné technologie, výběrem vhodného přídavného materiálu, omezením přístupu škodlivin do dýchací zóny zaměstnance, používáním osobních ochranných pracovních prostředků.
• Riziko záření: Při svařování vzniká několik druhů záření, proti nimž je nutné chránit jak svářeče, tak ostatní pracovníky. Je to záření vysokofrekvenční, záření infračervené, záření viditelné, záření ultrafialové a záření ionizující. Škodlivé účinky záření je třeba omezit volbou způsobu svařování, úpravou prostředí svářečského pracoviště tak, aby nedocházelo k odrazu záření, přímou ochranou zaměstnance (osobní ochranné pracovní prostředky), závěsy, zástěnami apod. Závěsy a zástěny však musí umožnit cirkulaci vzduchu na pracovišti.
• Riziko hluku: Na každém svářečském pracovišti vzniká určitá hladina hluku jak vlastním procesem svařování, případně oklepáváním strusky, tak dalšími zařízeními, jako jsou svářečky, odsávací ventilátory apod. Hladinu hluku lze snížit vhodnou volbou technologie svařování, umístěním odsávacích ventilátorů mimo pracoviště, nepoužitím rotačních svářecích zdrojů. Dále je nutné zamezit šíření hluku do okolního prostoru. Již při projektování svářecích pracovišť je nutné, aby problematiku hluku řešila projektová dokumentace.
• Riziko mikroklimatických podmínek: Zaměstnanci musí být chráněni před překročením únosných mikroklimatických podmínek, a to prostředky bránícími šíření tepla sáláním a vhodným oděvem. Dále vyloučením nadměrné fyzické námahy, mechanizací a automatizací svářečských prací.

Bezpečnostní zásady při svařování

Svařování a řezání plamenem

• Láhve je nutno umístit tak, aby k nim byl volný přístup.
• Láhve musí být zajištěny proti převržení, pádu nebo skutálení stabilními nebo přenosnými stojany, řetězy, objímkami, kovovým pásem apod.; každá samostatně tak, aby v případě potřeby bylo možno láhve rychle uvolnit.
• Při dopravě lahví v uzavřených vozidlech, např. v případě pojízdné dílny, musí být láhve před svařováním nebo řezáním vyloženy, pokud nejsou splněny zvláštní podmínky podle platných právních předpisů.
• Jsou-li láhve vystaveny sálavému teplu, musí být chráněny nehořlavou zástěnou.
• Připevňování hadic musí být provedeno svorkami vyrobenými k tomuto účelu.
• Hadice musí být chráněny před mechanickým poškozením a znečištěním mastnotami.
• Hadice a spoje musí být těsné.
• Hadice tažené přes přechody musí být chráněny krytem nebo musí být použity vhodné uzávěry.
• Při svařování s několika soupravami musí být jednotlivé soupravy od sebe vzdáleny minimálně 3 m nebo musí být od sebe odděleny nehořlavou pevnou stěnou.
• Při déle trvajícím přerušení svařování musí být lahvové ventily svářečem uzavřeny, vypuštěn plyn z hadic a povoleny regulační šrouby redukčních ventilů.
• Po skončení práce nebo pracovní směny na přechodném pracovišti musí být láhve odvezeny na vyhrazené místo a zajištěny před manipulací nepovolanými osobami.

Obloukové svařování kovů

• Připojení svařovacích vodičů musí být provedeno tak, aby se zabránilo náhodnému neúmyslnému dotyku s výstupními svorkami svařovacího zdroje.
• Svařovací kabel musí být vodivě spojen se svařovaným předmětem nebo s podložkou svařovací svorkou.
• Svorka k připojení svařovacího vodiče ke svařenci musí být umístěna co nejblíže k místu svařování nebo na kovový svařovací stůl, na němž leží svařenec.
• Elektrody musí svářeč vyměňovat zásadně s nasazenými a neporušenými svářečskými rukavicemi (ne mokrými ani vlhkými).
• Držák elektrod a svařovací pistole musí být odkládány na izolační podložku nebo na izolační stojan.
• Vodič svařovacího proudu musí být uložen tak, aby se vyloučilo jeho možné poškození ostrými ohyby, jinými předměty a účinky svařovacího procesu.
• Přívody ke zdrojům svařovacího proudu musí být v případě nebezpečí mechanického poškození chráněny mechanicky odolným krytem nebo vhodným umístěním.
• Poškozené svařovací vodiče nesmí být používány.
• Periodické prohlídky svařovacího zdroje musí být prováděny pověřenými pracovníky podle pokynů výrobce.
• Pracovníci na svařovacím pracovišti musí být prokazatelně seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem.

Základní povinnosti a požadavky

• Před začátkem svářečských prací se musí vyhodnotit, zda i v prostorách přilehlých nejde o práce se zvýšeným nebezpečím.
• V případě zvýšeného nebezpečí se může svařovat pouze na písemný příkaz a po provedení opatření nařízených v tomto příkaze.
• Před zahájením svářečských prací musí svářeč zkontrolovat, zda jsou v místě svařování odstraněny hořlavé látky, je zamezeno požáru nebo výbuchu a zda je na pracovišti a v jeho okolí zabezpečena předepsaná ochrana osob.
• Pracovníci a používané osobní ochranné pracovní prostředky nesmí být znečištěni olejem, tukem apod. a na svařovacím pracovišti musí být rozestaveny zástěny pro ochranu osob proti záření a teplu.
• Svářeč musí mít u sebe platný svářečský průkaz.
• Na pracovišti musí být pořádek, aby svařovací zařízení a příslušenství nemohla být příčinou úrazu (např. zakopnutí, sklouznutí, pádu, poranění nástroji).
• Svařovací zařízení ohrožující zdraví nebo životy se musí ihned odpojit a zajistit proti použití např. tabulkou s nápisem „Porucha“.
• Po dobu práce, při jejím přerušení a po ukončení svařování nebo řezání v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu musí být místo svařování a přilehlé prostory kontrolovány po nezbytně nutnou dobu a u nebezpečných prací po dobu nejméně 8 hodin po skončení práce.

Požadavky na pracoviště svářeče

Pracovní a manipulační prostor musí zajišťovat jak bezpečné svařování, tak bezpečné provádění ostatních činností, které přímo souvisí se svařováním, jako je sestavování svarků, manipulace s nimi, jejich odkládání, přísun materiálu, údržba svářecího zařízení apod.

• Pro trvalé svářečské pracoviště je třeba zajistit nejméně 15 m³ prostoru a 2 m² podlahové plochy.
• V případě plazmového svařování s příkonem do 3 kVA je to 40 m³ prostoru a 6 m² podlahové plochy, při příkonu větším je to 100 m³ prostoru a 10 m² podlahové plochy.
• Přechodné svářečské pracoviště se vybavuje zástěnami, závěsy apod. na ochranu svářeče a jeho okolí před škodlivými účinky svařování.
• Podlaha pracoviště musí být nehořlavá a musí odolávat zejména mechanickému poškození.
• Stěny a strop tohoto pracoviště se zhotovují z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých materiálů, musí mít dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti, musí zabraňovat šíření škodlivin do okolí.

Větrání na svářečském pracovišti

Výměnu vzduchu na svářečském pracovišti lze zajistit přirozeným větráním, kombinovaným větráním nebo nuceným větráním. Přirozenému větrání dáváme přednost v prostorách, kde se trvale nesvařuje nebo kde na jednoho svářeče připadá více než 100 m³ prostoru, případně kde při svařování nevznikají jedovaté plyny a páry.

• Na pracovištích, kde se trvale svařuje, je výhodné použít větrání kombinované.
• Pro snížení koncentrace škodlivin na pracovišti se využívá místní odsávání.
• Průniku škodlivin do okolního prostředí či vnikání studeného vzduchu na pracoviště se zamezuje vzduchovými clonami.
• Při svařování v malých prostorách je třeba zajistit buď odsávání škodlivin, nebo přívod čerstvého upraveného vzduchu přímo do dýchacího prostoru svářečského štítu (kukly).
• Na pracovištích, kde se svařují těžké nebo lehké kovy (např. kadmium, zinek, mangan, chrom), případně jejich slitiny, kdy při svařování vzniká značné množství jedovatých zplodin, je třeba použít větrání nucené.
• Pokud je na pracovišti jeřáb s trvalou obsluhou, musí být zabezpečeno, že ani v jeho kabině nedojde k překročení největší povolené koncentrace škodlivin.

Při fyzické práci je třeba zajistit výměnu vzduchu na každého pracovníka v množství 50 m³/h. Pokud je zajištěna cirkulace vzduchu a jeho úprava, musí upravený vzduch obsahovat nejméně 10 % vzduchu čerstvého. Rychlost proudění vzduchu kolem pracovníka nesmí způsobovat jeho nadměrné zahřívání ani ochlazování.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Práce se zvýšeným nebezpečím

Za práce se zvýšeným nebezpečím se považují práce v uzavřených a těsných prostorách, v mokrém, vlhkém nebo horkém prostředí, v nádobách, potrubích a na znečištěných zařízeních, na nádobách, které obsahovaly - nebo u nichž je podezření, že obsahovaly - látky ohrožující zdraví, v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu, na nádobách a potrubích pod tlakem anebo na takových, které obsahovaly hořlavé nebo hoření podporující látky, pod vodou, v prostředí, které překračuje nejvyšší povolené koncentrace škodlivin, v prostředí se zvýšenou intenzitou záření nad meze stanovené hygienickými předpisy, v prostředí se zvýšenou hladinou hluku nad stanovenou hodnotu.

Mezi práce se zvýšeným nebezpečím lze zařadit i práce, při kterých největší přípustná dlouhodobá rovnoměrná zátěž pracovníků přesahuje stanovené limity (ČSN 05 0600). Před zahájením svářečských prací se musí vyhodnotit, zda se nejedná o práce se zvýšeným nebezpečím. Toto vyhodnocení zajišťuje zaměstnavatel svářeče.

Práce se zvýšeným nebezpečím lze vykonávat pouze na základě písemného příkazu a po realizaci v něm nařízených doplňkových bezpečnostních opatření. Pokud dojde ke změně pracovních podmínek nebo zaměstnanců, je třeba vystavit příkaz nový. Za vystavení příkazu a za splnění opatření v něm obsažených odpovídá zaměstnavatelem zmocněný zaměstnanec.

Příkaz musí dále obsahovat dobu platnosti a stanovený dohled dalších zaměstnanců pro zabezpečení před zvýšeným nebezpečím. Pro opakovanou činnost může být příkaz nahrazen pracovním postupem, který nesmí být v rozporu s bezpečnostními ustanoveními pro svařování kovů.

Oprávnění ke svařování

Manipulovat se svářečským zařízením a provádět svářečské práce mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni v základním kurzu svařování, to znamená, že odbornost získali absolvováním kurzu a vykonáním příslušné zkoušky s platností a rozsahem, který je uveden na osvědčení o základním kurzu svařování.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Při přechodu k jinému zaměstnavateli musí být zaměstnanci po přezkoušení z bezpečnostních ustanovení vystaven průkaz nový, pokud bude vykonávat stejnou práci, pro kterou byl zaškolen (např. řezání kyslíkem, stehování, svařování odporem apod.). Pokud však byl zaměstnanec zaškolen pro obsluhu určitého jednoúčelového svařovacího zařízení, nový svářečský průkaz - průkaz odborné kvalifikace svářeče - mu nemůže být vydán bez zaškolení a prozkoušení.

Svářečský průkaz - průkaz odborné kvalifikace svářeče - je neplatný a neopravňuje ke svařování, pokud chybí kterékoliv potvrzení nebo je překročena doba jeho platnosti:

• Přezkoušení z bezpečnostních předpisů je starší než 2 roky (rozhodující je datum záznamu).
• Potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti je starší než 5 let u svářečů do věku 50 let a u svářečů nad 50 let je starší než 3 roky.
• Potvrzení zaměstnavatele, že zaměstnanec byl přijat i pro provádění svářečských prací (že byl pověřen provádět svářečské práce a by zařazen do evidence svářečů).

Provádění svářečských prací za zvláštních podmínek

• Při svařování musí být přítomny nejméně dvě osoby. Druhý pracovník musí být mimo pracovní prostor svářeče.
• Pokud druhý pracovník musel odejít, musí za sebe zajistit náhradu.
• Je nutné kontrolovat koncentrace z hlediska otravy a zadušení.
• Je nutné zajistit (upravený) vzduch do dýchací zóny svářeče.
• Je nutné zajistit oddělovací transformátor mimo uzavřený prostor.
• Je nutno odstranit hadice přívodu plynů a hořáky.
• Je nutno použít zařízení s nebezpečným obsahem.
• Nelze bezprostředně po ní vstoupit do nádoby.

Měření emisí a legislativa

Vyhláška Ministerstva životního prostředí stanovuje postupy a požadavky pro měření emisí ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Tato vyhláška je klíčová pro zajištění souladu s legislativou v oblasti ochrany ovzduší.

Zákon o ochraně ovzduší

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanovuje základní povinnosti a práva v oblasti ochrany ovzduší. Cílem zákona je chránit lidské zdraví a životní prostředí před škodlivými účinky znečišťování ovzduší.

• Imisní limity: Zákon stanovuje imisní limity pro různé znečišťující látky, které jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší a obce.
• Emisní limity: Zákon stanovuje emisní limity pro stacionární zdroje znečišťování.
• Stacionární zdroje: Zákon rozděluje stacionární zdroje do kategorií a stanovuje pro ně specifické požadavky.
• Posuzování úrovně znečištění: Ministerstvo životního prostředí zajišťuje posuzování úrovně znečištění a porovnává ji s imisními limity.
• Národní program snižování emisí: Ministerstvo ve spolupráci s ústředními správními úřady zpracovává národní program snižování emisí.
• Program zlepšování kvality ovzduší: Ministerstvo vydává program zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace, kde jsou překročeny imisní limity.
• Smogová situace: Zákon definuje smogovou situaci a stanovuje postupy pro její vyhlašování a ukončování.

Kontroly a zkoušky svářecího zařízení

Kontroly a zkoušky svářecího zařízení, které nebylo vyrobeno dle ČSN EN 60974-1 ed.3, se týkají převážně starších zařízení vyrobených před rokem 1995. Pro praktické využití svářecích zdrojů a jejich kontroly má význam zejména teplota vnějších povrchů.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Pro měření teplot povrchů se nesmí používat kapalinové teploměry.

Požadavky na tepelnou ochranu

Zdroj svařovacího proudu napájený ze sítě musí mít tepelnou ochranu, která musí být provedena tak, aby nebylo možné změnit její nastavení bez poškození přístroje. Tepelná ochrana musí zapůsobit je-li překročeno maximální oteplení vinutí a nesmí zapůsobit, je-li zdroj zatěžován jmenovitým maximálním svařovacím proudem.

Kontinuita ochranného obvodu

Vnitřní ochranný obvod musí být schopen vydržet proudy, které se pravděpodobně vyskytnou v případě poruchy. Zdroje svařovacího proudu třídy ochrany I musí mít pro připojení vnějšího ochranného vodiče ochrannou svorku umístěnou těsně vedle svorek pro fázové vodiče.

Nařízení vlády o bezpečném provozu vyhrazených technických zařízení

Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. stanovuje požadavky na bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, včetně tlakových zařízení. Toto nařízení je prováděcím předpisem k zákonu č. 250/2021 Sb., o bezpečném provozu vyhrazených technických zařízení.

Tlakové nádoby a kotle

Nařízení definuje různé třídy tlakových nádob a kotlů a stanovuje pro ně specifické požadavky na provoz, revize a zkoušky.

Povinnosti provozovatele

Provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení je povinen zajistit, aby po celou dobu provozu bylo zařízení udržováno ve stavu splňujícím požadavky nařízení, zajistit odborně způsobilou obsluhu, neprodleně odstraňovat závady a provádět opatření, aby se předešlo ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí.

Revize a zkoušky

Nařízení stanovuje lhůty a postupy pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení. Rozlišují se různé druhy revizí a zkoušek, jako jsou výchozí revize, provozní revize, vnitřní revize, zkouška těsnosti a tlaková zkouška.

Tabulka: Lhůty revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení

tags: #měření #ovzduší #ve #firmě #svařování #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Šperky inspirované přírodou
• Dobrá praxe pro obce v oblasti odpadů
• Dopady změn v domácí péči
• Jak pěstovat metasekvoji od semínka?
• Interiérové koše na bioodpad: Recenze