Plísně v domácnosti nejsou jen estetickým nedostatkem; mohou mít vážné dopady na zdraví a pohodu celé rodiny. Od alergických reakcí až po astmatické záchvaty mohou způsobit řadu zdravotních problémů. Navíc mohou poškodit strukturu vašeho domova, což vede k nákladným opravám.
Růst plísní v bytech je ovlivňován dvěma hlavními faktory:
Stavební závady jsou nejčastěji zatékání vody do objektu, ať už střechou nebo netěsnostmi kolem oken, vzlínání půdní vlhkosti nebo kondenzovaná vodní pára z ovzduší v místě kde je snížená tepelně-izolační schopnost části obvodové konstrukce tzv. “tepelný most”. V těchto případech dochází k přísunu vody do zdí většinou dlouhodobě, mnohdy i v malém množství. Do skupiny stavebních závad lze zařadit i různé havárie jako prasklé vodovodní potrubí, vedení kanalizace či vyplavení sousedy.
K nevhodnému užívání bytu, v jehož důsledku rostou plísně na zdech, patří zejména činnosti spojené s vytvářením vodní páry, jako je vaření, praní a sušení v kombinaci s nedostatečným větráním. Růst plísní v bytech je ovlivňován i nedostatečným či nárazovým vytápěním bytu a neprováděním řádného úklidu. V poslední době stále častěji dochází k růstu plísní v bytech z důvodů jejich nevhodného užívání. Především zvýšení cen za vytápění vede k tomu, že se v domácnostech méně topí a málo větrá. To, že nepohybující se vzduch podporuje růst plísní je vidět v rozích, koutech a za nábytkem, kde rostou plísně v takových bytech nejčastěji. Právě pohybující se vzduch pomáhá zdivo vysušovat. Bohužel, stále častěji je v bytech sušeno prádlo, což je další z příčin rozmnožování plísní v bytech stejně jako nadbytečné užívání zvlhčovačů vzduchu. Plísně jsou časté i v bytech s plastovými okny, v bytech s nevhodně provedenými stavebními úpravami nebo v těch domácnostech, kde je příliš mnoho často zalévaných květin. K nevhodně užívaným bytům lze zařadit i byty málo užívané, to je málo vytápěné a nedostatečně větrané, nebo s nevhodnou stavební úpravou.
Jak tedy účinně předcházet jejich vzniku?
Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?
Tepelné mosty jsou oblasti v konstrukci budovy, kde je tepelný odpor výrazně nižší než v okolních materiálech. To znamená, že teplo uniká rychleji těmito místy, což vede k nižší povrchové teplotě stěn. Tato chladnější místa jsou ideálním prostředím pro kondenzaci vlhkosti, což vytváří podmínky pro růst plísní.
Vlhký vzduch je ideálním prostředím pro růst plísní a bakterií. Když relativní vlhkost vzduchu překročí 60 %, riziko vzniku plísní se výrazně zvyšuje.
Tyto speciální nátěry obsahují mikroskopické keramické nebo skleněné kuličky, které odrážejí teplo zpět do místnosti. Před aplikací termoizolačního nátěru se ujistěte, že jsou stěny suché a bez plísní.
Vzlínající vlhkost je proces, kdy voda z půdy proniká do zdiva budovy. To je obzvláště problém u starších staveb bez adekvátní hydroizolace.
Oleje jako tea tree nebo levandulový olej mají přirozené antifungální vlastnosti.
Čtěte také: Postupy měření emisí 2T
Limit pro výskyt plísní v bytech není uveden v současné době v žádném legislativním podkladu v ČR, v rámci Evropské unie ani jinde ve světě. Existuje limit pro výskyt plísní stanovený vyhláškou č. 6/2003 MZČR O fyzikálních, chemických a biologických ukazatelích pro vnitřní prostředí pobytových místností zákona č. Ve vnitřním prostředí jsou bakterie a plísně přítomny téměř vždy jako součást živé přírody.
Dle vyhlášky č. 6/2003 Sb. se za splněné požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb s výjimkou prostorů vyžadujících zvýšené nároky na jeho čistotu pokládá, nepřekročí-li koncentrace plísní vyšší než 500 KTJ.m-3 vzduchu při stanovení koncentrace mikroorganismů aktivním nasáváním vzduchu aeroskopem standardním operačním postupem podle přílohy č. 3 a kultivací na živné půdě provedené v souladu s "ČSN ISO 7954 Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení celkového počtu plísní a kvasinek.
Pro zatřídění znečištění ovzduší jsou k dispozici hodnoty podle EUR 14988, které jsou stanoveny Evropskou unií na základě průměrných naměřených hodnot v ovzduší vnitřního prostředí. Maximální limit koncentrace mikroorganismů a plísní ve vnitřním prostředí domácností žádné závazné předpisy neuvádí a hodnoty dle EUR 14988 jsou hodnotami pouze doporučenými.
Pokud mezi sebou porovnáme předpis EUR 14988 a Vyhlášku č. 6/2003 Sb. zjistíme, že požadavek podle Vyhlášky č. 6/2003 Sb.
| Kategorie znečištění | Koncentrace KTJ/m3 |
|---|---|
| Velmi nízké | Pod 100 |
| Nízké | 100 - 300 |
| Střední | 300 - 1000 |
| Vysoké | 1000 - 3000 |
| Velmi vysoké | Nad 3000 |
Podstata metody spočívá v dopadu bakterií nebo plísní (spor nebo fragmentů mycelia) z definovaného množství vzduchu na živné agarové medium v Petriho miskách. Principem stanovení je pak počítání kolonií bakterií nebo plísní vyrostlých po aerobní kultivaci na agarových půdách.
Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták
Odběr je prováděn dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. Dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí. (viz: Klánová K, Vrkoslavová J. Standardní operační postupy pro vyšetřování vnitřního prostředí. Acta Hyg Epidemiol Microbiol.
Řádně označené Petriho misky jsou uloženy v co nejkratší době do termostatu, ve kterém se inkubují dnem vzhůru. Pro přenos misek mezi odběrovým místem a laboratoří se používají chladící přenosné tašky/kabely. Inkubace se provádí při 30 oC ± 1 oC po dobu 48 až 72 hodin (bakterie) nebo při 25 oC ± 1 oC po dobu 5 dnů (plísně).
Pokud zjistíte plísně ve svém bytě, doporučuje se následující postup:
Plísně jsou tichým nepřítelem, který může ovlivnit kvalitu našeho života více, než si uvědomujeme. Investice do prevence plísní je investicí do zdraví vás a vaší rodiny.
Váš domov, vaše zdraví: Nechte svůj domov být místem, kde se cítíte bezpečně a pohodlně.
tags: #mereni #plisni #v #ovzdusi #metody