Měření účinnosti a emisí malého zdroje spalování

PODLE ZÁKONA Č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší je povinností právnických a fyzických osob omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek.

Od července 2001 platí zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změněn některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), který se také obecně nebo přímo týká malých zdrojů znečišťování. K zákonu č. 86/2002 Sb., bylo vydáno nařízení vlády č. 352/2002 Sb., ze dne 3.července 2002, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. K zákonu 86/2002 Sb., byla vydána ještě vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb.

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 385/2005 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 180/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb. a zákona č. 483/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 12, § 9 odst. 10, § 11 odst. 4, § 15 odst. 22 a § 17 odst. f) podmínky a požadavky pro vydání rozhodnutí o autorizaci podle zákona a seznam metod a postupů, u kterých je podle § 15 odst. 3 písm.

Malý spalovací zdroj

Malý spalovací zdroj je podle § 4 odst.5 písm. d) zákona o ovzduší, zdroj znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2MW to bez ohledu na druh použitého paliva. Může se jednat i o skupinu kotlů umístěných v jedné kotelně, pokud jsou, nebo mohou být, spaliny vypouštěny společným komínem a součet jejich výkonů je do 200 kW.

K malým zdrojům znečišťování ovzduší podléhajícím oznamovací povinnosti patří dle výše uvedeného zákona rovněž zdroje produkující emise těkavých organických látek (např. rozpouštědel), což jsou malé lakovny, autolakovny, ale také polygrafická činnost, odmašťovny, apod. (podrobně viz přílohy vyhl. č. 355/2002 Sb.) a dále zdroje emisí tuhých znečišťujících látek (prachu), např.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Spalovací zdroje zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do 4 kategorii (Podle § 5, článku 5,). Malé spalovací zdroje jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW.

Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování

Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování, jsou stanoveny § 12. K jejich povinnostem, kromě jiného patří podle odstavce (1):

• podle písmene b) umožnit osobám pověřeným obcí a inspekci přístup ke stacionárnímu zdroji za účelem ověření kategorizace zdroje, zjištění množství vypouštěných látek a kontroly jeho technického stavu a předkládat jim k tomu potřebné doklady,
• podle písmene f) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů provozovaných při podnikatelské činnosti provozovatele a to nejméně za dva roky a odstraňovat zjištěné závady; tuto povinnost plní provozovatelé u zdrojů spalující tuhá paliva od jmenovitého tepelného výkonu 15 kW a u zdrojů spalujících plynná nebo kapalná paliva od jmenovitého tepelného výkonu 11 kW; za oprávněnou osobu se považuje držitel oprávnění v oboru kominictví.

V odstavci (3) § 12 je uvedeno, že plnění povinností týkající se kontroly podle odstavce 1 písmeno f) je provozovatel povinen na požádání osob pověřených obcí prokázat záznamem oprávněné osoby ne starší než 2 roky.

V § 50 jsou uvedené povinnosti obcí. Na základě § 50 odst. 1 písm. d) nařizuje orgán obce odstranění závad u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f), ukládá opatření k nápravě těchto závad podle § 38 odst. 1 a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti (tedy za neprovedení opatření k nápravě). K provozovatelům malých zdrojů se vztahuje i § 50 odst. 2 písm. b), na jehož základě kontroluje orgán obce dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení příslušných povinností ukládá pokuty, a také § 50 odst. 2 písm. c) opravňující orgán obce kontrolovat u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f) účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek.

Podle § 12 odst. 1 písm. f) je provozovatel malého zdroje znečišťování povinen nejméně jedenkrát za 2 roky zajišťovat měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů provozovaných při podnikatelské činnosti prostřednictvím oprávněné osoby a odstraňovat zjištěné závady. "Osobou oprávněnou" k měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a provádění kontroly stavu spalinových cest je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Na základě § 50 odst. 2 písm. c) může obecní úřad pověřit prováděním této kontroly "odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu". Jde o to, že podle § 12 odst. 1 písm. b) jsou provozovatelé malých zdrojů znečišťování povinni umožnit osobám pověřeným obcí (a také České inspekci životního prostředí) přístup ke stacionárnímu zdroji za účelem ověření kategorizace zdroje, zjištění množství vypouštěných látek a kontroly jeho technického stavu a předkládat jim k tomu potřebné podklady.

Autorizovaná osoba

Oprávněná osoba musí být autorizovaná. Souhrnné podmínky pro získání autorizace stanoví § 15. Osvědčení o autorizaci vydává Ministerstvo pro životní prostředí (dále MŽP), na základě úspěšného složení předepsaných zkoušek a na dobu 5 let. Autorizovaná osoba musí mít živnostenský list na vázanou živnost Kominictví - měření účinnosti spalovacího zdroje, měření množství vypouštěných látek a kontrola stavu spalinových cest.

V § 6, odstavec 2 je uvedeno, že seznam držitelů platného osvědčení podle § 15 zákona se zpřístupňuje ve Věstníku MŽP. Protokol vystavuje osoba s autorizací podle § 15. Jeho vyhotovení předává provozovateli, orgánu obce a pověřené právnické osobě (pověřená právnická osoba je SKČR).

Měření účinnosti spalování

V § 10 Zjišťování znečišťujících látek malých zdrojů je v úvodu uvedeno, že u malých zdrojů se provádí jednorázové měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrola stavu spalinových cest postupem podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení. V příloze 7 k nařízení vlády č. 325/2002 Sb., je v kapitole 1 uveden postup měření. Vlastní měření se provádí opakovaně, nejméně třikrát v intervalu nejméně 10 minut při jmenovitém výkonu kotle nebo zařízení, kdy zdroj je v ustáleném stavu.

Při hodnocení účinnosti spalování se uvažuje pouze komínová ztráta. V kapitole 2 jsou limity účinnosti spalování dané druhem paliva, jmenovitým výkonem spotřebiče a datem uvedení spotřebiče do provozu.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

V § 7, v odstavci 6 se uvádí, že vybudování místa odběru vzorku nebo měření emisí (měřící místo) a jeho udržování v provozuschopném stavu zajišťuje provozovatel v souladu s technickými normami a zabezpečí je z hlediska bezpečnosti podle zvláštního předpisu.

V § 18 v odstavci 1 se mimo jiné uvádí, že o provedeném měření účinnosti spalovacího procesu u malých spalovacích zdrojů a kontrole spalinových cest podle zvláštního předpisu zpracovává autorizovaná osoba protokol.

(1) Účinnost spalování pro účely této vyhlášky se vypočte z komínové ztráty, přičemž ostatní kotlové ztráty se nezapočítávají. Tato ztráta je vyhodnocována softwarovým vybavením měřicího systému z naměřených veličin, kterými jsou obsah kyslíku, teplota spalin a teplota spalovacího vzduchu měřených analyzátorem s elektrochemickými články.

Kontrola spalinových cest

Kontrola spalinových cest se provádí podle schválených technologických postupů. Tyto postupy jsou stanoveny pro jednotlivé typy spalinových cest v závislosti na druhu připojeného spotřebiče spalovacího zdroje a použitého paliva. Na základě výsledků kontroly je posouzeno, zda aktuální stav spalinových cest odpovídá požadavkům stavebního zákona a příslušným technickým normám; případně je stanoven postup k odstranění zjištěných nedostatků.

Cena měření

Obecná kalkulace ceny za měření jednoho kotle vychází z podílů nákladů na pořízení analyzátoru spalin, tiskárny, nezbytných doplňků a softwarového vybavení a z provozních nákladů jako výměna opotřebených elektrochemických článků, baterii, filtrů, záslepek, nákladů na povinnou kalibraci přístrojů a další. Cena za měření kotle (3 x v intervalu 10 min.), včetně kontroly spalinové cesty a vystavení protokolu s výsledky měření a protokolu o kontrole spalinové cesty byla obecně vykalkulovaná částkou cca 950,- Kč, jako cena mezní. Při měření většího počtu kotlů na jednom místě, nebo měření spalin v rámci prováděných periodických kontrol, popřípadě po jiné dohodě se pochopitelně cena sníží.

Emisní limity

(2) Měření emisí znečišťujících látek se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku tak, aby výsledky měření byly porovnatelné s hodnotami emisních limitů.

(1) Výsledky jednorázového měření se zpracují tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity. Emisní limit se považuje za dodržený, pokud průměr jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé jednorázové měření vypočítaný podle odstavců 3 až 5 je menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 % emisního limitu.

Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny jsou uvedeny v příloze č. 1. Příloha č. 1 k vyhlášce č. doc. RNDr. Miko, Ph.D. v. I. Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny platné do 31.

Níže uvedené prvky resp. látky nesmí, a to i v případě přítomnosti více prvků resp.

tags: #měření #účinnosti #a #emisí #malého #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Černé odpadkové koše Brabantia
• Problémy životního prostředí v Mexico City
• Havarijní úniky vody
• PET atlas
• Zde najdete knihy o obnovitelných zdrojích energie