Když se řekne PET, většině z nás automaticky naskočí v hlavě PET láhev. A možná spoustu z nás ani nic jiného v souvislosti s tímto označením nenapadne. PET je zkratkou pro plast polyethylentereftalát, který je velmi oblíbený v obalovém průmyslu. Více o jeho specifických vlastnostech, třídění a recyklaci najdete v dalším dílu Plastivědy.
Zkratka PET označuje plast polyethylentereftalát, zcela správným označením je ale PETP (polyethylentereftalát polyester). Polyethylentereftalát (PET) je organický materiál, který má polymerní strukturu.
Historie plastů se začala psát již v 19. století. Stěžejním cílem bylo při balení potravin nahradit do té doby dostupné materiály jako sklo, papír či dřevo. PET byl patentován roku 1941 ve Velké Británii, od té doby prošel materiál ještě mnoha změnami. Původně byl polyethylentereftalát surovinou určenou zejména k výrobě vláken, v menším rozsahu k výrobě fólií.
Primární surovinou pro výrobu polyethylentereftalátu je ropa. Ročně jí připadne na výrobu plastů cca 8 % celosvětové produkce. Polyethylentereftalát můžeme vyrábět dvěma způsoby. Na výrobu láhví z polyethylentereftalátu připadne až 71 % z celkového množství PET obalů.
Obecně je PET pevný, zároveň dostatečně pružný, odolný vůči navlhnutí a působení většiny kyselin, má dobré izolační vlastnosti, je nemačkavý. Není vhodný pro kontakt se silnými zásadami.
Čtěte také: Výhody zatravňovací dlažby z plastu
Podle použitého výrobního postupu lze vyrobit čirý nebo mléčně zakalený PET materiál. Oba jsou zdravotně nezávadné, a proto mohou být používány v potravinářském průmyslu jako obalový materiál. Polyethylentereftalát se používá v obalovém průmyslu, ale i elektrotechnickém a automobilovém průmyslu, dále ve zdravotnictví a strojním inženýrství.
Až 96 % polyethylentereftalátu, který je uvedený na trh, je využito k výrobě obalů. Láhve s polyethylentereftalátem pak tvoří až 71 % z celkového množství PET obalů.
Tento plastový odpad můžeme třídit do nádob určených k třídění plastů - důležité je sledovat samolepky umístěné na těchto nádobách, které nám říkají, jak správně třídit odpad v dané oblasti. Také v případě polyethylentereftalátu můžeme na obalech najít značení materiálu. U polyethylentereftalátu je to písmenná zkratka PET umístěná pod trojúhelníkem s plnými černými šipkami. V trojúhelníku je umístěna číslice 01.
Pro to, aby mohl odpad z polyethylentereftalátu putovat k recyklaci, je nutné dodržování zásad správného třídění odpadu. Celosvětově se řeší problém recyklace plastů. Mechanicky lze PET recyklovat poměrně snadno na celou škálu nových výrobků. Kvalita druhotného produktu závisí na různých faktorech (např. na čistotě odpadního materiálu).
Na dotřiďovací lince se PET třídí podle barev a po perforaci na perforátoru se lisují do balíků. Následně se u zpracovatelů drtí na vločky (PET flakes), následuje praní ve vodní lázni, která má za cíl odstranit zbytky etiket, lepidel a dalších nežádoucích příměsí. Takto získaná druhotná surovina se využívá k výrobě vláken.
Čtěte také: Petice "Plast je past": Jak Greenpeace bojuje proti plastům?
Moderní technologie umožňují i opětovnou výrobu nových PET láhví. V provozech se při výrobě tzv. preforem přidává k primární surovině určitý podíl flakes vyrobených z vytříděných láhví (10-30 %). Jedná se o speciálně upravený regranulát, který je vhodný k využití pro potravinářské účely. Toto je možné za dodržení přísných hygienických norem, které musí splňovat certifikaci.
Recyklace polyethylentereftalátu (PET) láhve rozdělujeme podle několika různých hledisek, která hrají důležitou roli v jejich dalším zpracování. Po vytřídění do kontejnerů na plasty a svozu na třídičku dochází k tzv. dotřiďování plastů. Čiré PET láhve slouží k výrobě tzv. čirých vloček a tzv. čirých regranulátů.
Zcela obecně platí, že ekologický i ekonomický smysl recyklace jakéhokoliv odpadu tkví ve využití jeho materiálového a energetického obsahu. Nejefektivnější je tedy recyklace materiálů vyrobených energeticky náročným procesem z obtížně dostupných surovin. Nutnou podmínkou je dostatečně vysoký rozdíl mezi energetickým vkladem do primární výroby a do recyklace.
Na operace čištění, separace cizích látek a zdrojů kontaminace, mletí a přetavení se spotřebuje přibližně 15 % ekvivalentní energie panenského materiálu. Ekonomický efekt recyklace se však strmě snižuje s omezováním praktického uplatnění recyklátu v důsledku jeho nižší kvality.
V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví.
Čtěte také: Alternativy k plastovým brčkům
Dostanou-li se PET lahve do žlutého kontejneru, může z nich také vzniknout nový nápojový obal. Do tříděného odpadu se vyhazují různé plastové obaly. Jen ten nejkvalitnější recyklát může být použitý pro výrobu potravinářských obalů.
Lidé v Česku jsou zvyklí obaly třídit - patří v rámci Evropy na přední příčky. Daří se jich však recyklovat (a to do různých aplikací) zhruba 57 %. Po zavedení zálohového systému by toto číslo mohlo překročit až 90 %. Tak to funguje např. v Německu, Švédsku či Chorvatsku.
Kromě fyzikální recyklace existují i chemické procesy recyklace, které zahrnují chemolýzu. Chemolýzou polykondenzátu je možné získat buď přímo monomerní, nebo oligomerní produkty vhodné (po nezbytném přečištění) k polykondenzaci nového polymeru. Na chemolytickém procesu je také založeno zužitkování odpadního PET na suroviny pro chemickou výrobu jiných materiálů.
Největší překážkou výstavby a provozu nových technologických zařízení pro recyklaci plastů je příslušná legislativa jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. Splnění všech povinností nezbytných pro povolení výstavby technologické jednotky zabere celá léta a výjimkou není ani desetiletý proces, který nadto často končí zamítnutím.
Recyklace PET nejenže pomáhá snížit množství odpadu na skládkách a ve spalovnách a emise skleníkových plynů, ale také šetří energii a snižuje poptávku po nových surovinách.
Zdroj: Ing. Vláda nevyslyšela největší celorepublikové svazy. Sbírat jen nápojové plechovky a PETky za tolik peněz je strašně málo. Deník: Povinné zálohy na PET lahve projednali právníci vlády. ČTK: Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila.
tags: #plastova #lahev #recyklace #postup