Měsíční klimatické údaje Vsetín

Vsetínská meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu se u hvězdárny nachází již od dubna 1957. Na ní byly od 1. dubna roku 1957 pravidelně měřeny meteorologické prvky jako teplota, srážky, směr a rychlost větru atd. Podařilo se tak získat cenné informace o klimatických poměrech na Vsetíně a v okolí. V prosinci 1997 byla stará „manuální“ meteorologická stanice nahrazena moderní automatickou. Původní meteorologická budka včetně přístrojového vybavení je však i nadále využívána při exkurzích.

Teplotní a srážkové rekordy ve Vsetíně do roku 2015

V přehledu jsou uvedeny teplotní a srážkové rekordy zaznamenané na meteorologické stanici pracující při vsetínské hvězdárně, jež byly doplněny o několik starších údajů z dostupných materiálů získaných od Českého hydrometeorologického ústavu.

• Historicky nejvyšší denní teplota +36,8 °C ve stínu byla zaznamenána 22. července 2015.
• Nejteplejším dnem s průměrnou teplotou +29,5 °C byl 29. červenec 2013.
• Nejvyšší měsíční teplotní průměr +20,9 °C měl srpen 1992.
• Nejteplejším rokem s průměrnou teplotou +9,7 °C byl rok 2014.
• Absolutně nejnižší denní teplota -37,0 °C byla na Vsetíně naměřena 11. února 1929.
• Nejstudenějším dnem s průměrnou teplotou -27,1 °C byl 11. únor 1929.
• Nejnižším měsíčním teplotním průměrem -13,5 °C se může "pochlubit" únor 1929.
• Nejchladnějším rokem s průměrnou teplotou +5,7 °C byl v minulých desetiletích rok 1940.
• Největší množství srážek za jeden den 103,2 mm spadlo na Vsetíně 6. července 1997.
• Na srážky nejbohatším měsícem se stal červenec 1997 s úhrnem 392,6 mm.
• Nejmenší měsíční srážkový úhrn pouhých 0,1 mm byl zaznamenán v listopadu 2011.
• Největšího ročního srážkového úhrnu 1159,3 mm bylo dosaženo v roce 1997.
• Srážkově nejchudším rokem byl rok 2015 s celkovým úhrnem jen 509,1 mm.

Klimatické údaje ve Vsetíně

Ze statistik vyplívá, že vloni byl jediným teplotně podprůměrným měsícem listopad, všechny ostatní měsíce byly většinou výrazně nadprůměrné. Únor s březnem se dokonce se svými měsíčními průměry 6,5 a 7,5 °C staly nejteplejším únorem a březnem v historii měření na Vsetíně. Nezvykle teplé počasí v únoru natolik zmátlo přírodu, že se rostliny z vegetačního klidu probudily a rozkvetly zhruba o pět až šest týdnů dříve, než bývá běžné. Největší mráz jsme zažili v ranních hodinách 10. ledna, kdy teplota vzduchu klesla ve standardní výšce dvou metrů nad zemí na −17,6 °C a v přízemní výšce pěti centimetrů na −19,9 °C. I zásluhou tohoto mrazu se stal leden s průměrnou teplotou −0,6 °C nejchladnějším měsícem roku.

Asi nikoho nepřekvapí, že nejtepleji nám bylo v době letních prázdnin. Červencová průměrná měsíční teplota dosáhla 20,1 °C a srpnová rovných 20 °C. Odpoledne 14. srpna vystoupala teplota vzduchu ve stínu až na 34,3 °C, což bylo maximum roku. Letní počasí s vysokými teplotami neskončilo s prázdninami, ale pokračovalo i na začátku září. Od 2. do 8. září jsme ještě zaznamenali rekordních šest tropických dnů (s maximální teplotou 30 °C a vyšší). Dosud byly v září maximem dva tropické dny v letech 1973 a 2015. Celkově jsme během celého léta napočítali 31 tropických dnů - druhý nejvyšší počet po roce 2015, kdy jich bylo 34.

Na začátku druhé zářijové dekády se ráz počasí naprosto změnil. Sucho s tropickými teplotami vystřídaly extrémní deště. Od 12. do 15. září napršelo na Vsetíně celkem 176,8 mm, tj. 176,8 litrů na metr čtvereční. Nejvíc pršelo v sobotu 14. září, kdy tu spadlo 101,4 mm srážek. Jedná se o rekordní denní úhrn v tomto století a druhý nejvyšší za celou dobu měření na zdejší meteorologické stanici. Jen nepatrně více srážek, a to 103,2 mm, bylo naměřeno 6. července 1997. Za celý měsíc spadlo 206,7 mm srážek, což se rovnalo 258 % normálu, a září se tak samozřejmě stalo nejdeštivějším měsícem loňského roku (a zároveň i nejdeštivějším zářím tohoto století). Skoro čtvrtina celoročního úhrnu, který byl 859,7 mm (103 % normálu), napršela právě v září.

Čtěte také: Podrobné informace k hlášení o odpadech

Naopak měsícem s nejmenším úhrnem 27,7 mm (47 % normálu) byl prosinec. Přitom v prosinci tu občas také sněžilo a ráno 7. prosince ležela u sněhoměrné lati v areálu hvězdárny vrstvička sněhu vysoká 5 centimetrů. Zdá se až neuvěřitelné, ale byla to nejvyšší sněhová „peřina“ celého roku 2024. Vsetínská meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu se u hvězdárny nachází již od dubna 1957, ale ještě nikdy zde během jednoho roku nenapadlo tak málo sněhu jako vloni.

Přestože je město Vsetín obklopeno kopci, které jej částečně chrání před prudkými větry, někdy i tady pořádně zafouká. V loňském roce změřil staniční anemometr nejsilnější náraz větru 31. března o rychlosti 19,9 m/s neboli 71,6 km/h. Bylo to v období Velikonoc, které proběhly pod nažloutlou oblohou zakalenou jemným pískem a prachem proudícím nad velkou část Evropy až ze Sahary.

Bouřky ve Vsetíně

Sezona bouřek trvala vloni nezvykle dlouho. Překvapivě začala třemi výboji už večer 4. ledna. Podobně brzy se tu první bouřka objevila naposledy v roce 2007, kdy uhodil blesk hned 1. ledna. Poslední výboj byl zaregistrován po osmi měsících ze vzdálené bouřky 5. září po půlnoci. Celkově byly bouřky zaznamenány ve 38 dnech a čítač úderů blesků při nich zachytil 625 výbojů.

Rok 2024 - nejteplejší rok

Na závěr dodejme, že rok 2024 byl absolutně nejteplejším rokem nejen na Vsetíně, ale i v celém Česku (s průměrnou teplotou 10,3 °C) a také na celé planetě Zemi (s průměrnou teplotou 15,1 °C).

Klimatické oblasti města Vsetína

Klasifikace podnebí je důležitým úkolem klimatologie. Jde především o vymezení charakteristických typů podnebí, které by v sobě co nejobjektivněji shrnovaly významné shodné podnebné prvky v různých částech Země. Klima určité oblasti je výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, nadmořské výšky, tvaru terénu, jeho sklonu a orientace ke světovým stranám, schopnosti odrážet a pohlcovat záření. Podstatný vliv na tvorbě klimatu mají lidské zásahy, především při hodnocení podmínek ve městech.

Čtěte také: Měsíční pobyt v přírodě: Jaký styl zvolit?

Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím ke vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce závisí na účelu použití. V Česku patří mezi nejuznávanější Köppenova klasifikace, Klasifikace podnebí ČSR 1958 a Quittova klasifikace 1971. Quittova klasifikace je v Česku nejpoužívanější a nejčastěji prezentovanou klasifikací.

Dle Quitta (1971) je podnebí Vsetína a okolí teplejší a sušší než v Moravskoslezských Beskydech. Projevuje se zde mírný srážkový stín za Hostýnskými vrchy a vyšší kontinentalita území. Quittova klasifikace vychází z klimatických dat za časové období 1901-1950, publikovaných v Atlase podnebí ČSR 1958 (Vysoudil, 2006). Quitt (1971) v této práci rozděluje území Česka do 23 jednotek ve třech oblastech (teplá, mírně teplá a chladná). Převážná část Vsetína spadá do mírně teplé oblasti, podoblast MT2. Jasenice a Jasénka do chladné oblasti, podoblast CH7.

Podle Tolasze (2007) se město Vsetín nachází v klimatické oblasti MT1, okolní hřbety spadají do oblasi MT7.

Charakteristika klimatických podoblastí podle Quitta 1971 a upravená klasifikace podle Altasu podnebí Česka 2007

*Charakteristika je vázána na hřbety hor kolem města

Vysoudil (2006) hodnotí letní den jako den, kdy maximální denní teplota byla vyšší než 25 °C. Mrazový den je takový, kdy minimální denní teplota klesne pod 0,0 °C. Během ledového dne nevystoupí maximální denní teplota nad 0,0 °C.

Čtěte také: Využití dlouhodobých klimatických dat v ČR

Vsetín spadá do podtypu Cfb - podnebí listnatých lesů mírného pásma. Jedná se o mírně teplé podnebí se stejnoměrným rozložením srážek v průběhu roku. Čtyři a více měsíců mají průměrnou teplotu nad 10 °C (Horník, 1982).

Alisov dělí podnebí do šesti zón. Vsetín spadá do zóny mírného podnebí, kde převládají vzduchové hmoty mírných šířek. Území je ovlivňováno jednak působením mořského vzduchu, ale také působením kontinentálních vzduchových hmot. Zima je chladná a léto teplé. Úhrn srážek je výrazně menší než v Západní Evropě, ale vyšší než ve východní části Evropy, jejich maxima pozorujeme v létě (Horník, 1982).

tags: #mesicni #klimaticke #udaje #vsetin

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše s kuličkovými výsuvy
• NSEV v ČR: Využitelnost
• Informace o Davidu Jašovi
• Průvodce výběrem špionážních dalekohledů
• Fotografie Wolfganga Tillmanse