Nakládání s Odpady v ČR: Srovnání s Evropou a Statistiky

Každý rok Evropané vyprodukují v průměru 530 kg komunálního odpadu na osobu. Přestože se stále více recykluje a méně se skládkuje, komunální odpad zůstává jedním z nejsložitějších toků odpadů, se kterými je třeba nakládat. Mezi lety 2013 a 2020 vzrostlo množství vyprodukovaného obalového odpadu v celé EU o 15 % a dosáhlo téměř 80 milionů tun. Přibližně 64 % obalového odpadu se nyní recykluje, jsou zde ale odlišné úrovně recyklace podle druhu obalového materiálu. Například více než 75 % papírových, kartonových a kovových obalů se zrecykluje ve srovnání s méně než 40 % úrovní u plastů.

O značných rozdílech ve výkonnosti odpadového hospodářství v jednotlivých zemích EU hovoří například pozitivní výsledky ČR za rok 2022, které publikovala společnost EKO-KOM v minulém týdnu. Celkové množství obalových odpadů v Česku kleslo v meziročním srovnání o 1,5 % tj. o více než 20 000 tun. Z celkového množství 1 312 804 tun obalových odpadů bylo 71 % zrecyklováno, dalších 10 % pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry recyklace 91 % se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů a železných obalů shodně 85 %.

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí. K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou. Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Produkce Odpadů a Míra Recyklace v ČR

• Produkce odpadů: V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.
• Míra recyklace: Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.

Emise Skleníkových Plynů

• Emise z vytápění domácností: Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení.
• Emise z dopravy: Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko.
• Emise z průmyslu: Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení.
• Emise z využívání půdy a lesnictví: Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU. Lesy v EU jsou schopny ročně pohltit v průměru 9 % skleníkových plynů.
• Emise skleníkových plynů na obyvatele: Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko.
• Znečištěné ovzduší ve městech: Česká republika dosáhla na 20. místo.
• Úmrtí způsobená znečištěným ovzduším: Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU. místo.
• Obnovitelné zdroje v energetice: OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce.
• Plocha země pokrytá lesy: Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo.
• Investice do ochrany životního prostředí: Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP.

Systém EKO-KOM a Třídění Odpadů v ČR

Celý minulý rok byl pro systém EKO‑KOM podobně složitý, jako pro všechny ostatní sektory průmyslu. Realizovali jsme řadu intervencí, od kompenzace propadu cen tříděného papíru, přes nutnost kompenzovat propad ceny jindy dobře prodejného PET, až po zajištění ochranných pomůcek pro svozové firmy i třídičky. Přesto se podařilo dosáhnout dobrých celkových výsledků a splnit požadované cíle v plném rozsahu. Zásadní pro tento úspěch bylo i to, že i přes omezení v pandemii obyvatelé ČR nepřestali své domovní odpady třídit a dokonce třídili s větší intenzitou! V roce 2020 bylo na tuzemský trh dodáno 1 227 tis. tun jednocestných obalů, 76 % jich bylo následně vytříděno a předáno k využití či dotřídění na dotřiďovacích linkách. Tradičně nejlépe je na tom papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry využití 90 %.

Hmotnostně představují dvě třetiny všech vytříděných prodejních obalových odpadů odpady z kovu, papíru, skla a nápojových kartonů a míra jejich dotřídění pro mechanickou recyklaci se dlouhodobě pohybuje nad 96 %. V případě vytříděných spotřebitelských plastových obalů se celkové množství předané dále k mechanické recyklaci pohybovalo v loňském roce nad 40 % z množství předaného k dotřídění. Je to dáno tím, že obaly jsou absolutně dominantní složkou vyráběných druhotných surovin pro mechanickou recyklaci, jako jsou PET lahve, duté plasty, folie atd. Zbylá část vytříděných plastových obalů byla zpracována na certifikované alternativní palivo, využita energeticky a jinak nevyužitelné výměty jsou skládkovány.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Účinnost dotřídění pro materiálovou recyklaci komplikuje na dotřiďovacích linkách velká heterogenita plastových odpadů, a také výskyt neplastových příměsí v tříděném sběru. Míru dotřídění pro materiálové využití výrazně ovlivňují také vnější faktory, mezi které je možno zařadit pokles poptávky po některých frakcích dotříděných plastů v celé EU a ČR, nízké ceny primárních materiálů, negativní vývoj pandemie a omezení průmyslu. Právě díky těmto faktorům je dotřídění a následná recyklace plastových odpadů složitější než u ostatních materiálů.

Pro zlepšení celkové mechanické recyklace zejména plastových obalů je velmi důležité, aby bylo ekonomicky výhodnější produkovat druhotnou surovinu pro materiálovou recyklaci než produkovat náhradu fosilních paliv výrobou certifikovaných paliv z odpadu. Proto cílem aktuálních opatření ze strany EKO‑KOM, jako je přímá finanční podpora třídicích linek, či podpora recyklátorů problémově odbytovatelných druhotných surovin, je vrátit účinnost dotřídění plastových odpadů pro mechanickou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016. Tehdy se jejich účinnost pohybovala okolo 50 %, což je o necelou polovinu více než dnes.

Pro většinu obyvatel ČR je třídění odpadů již naprostou samozřejmostí. Pravidelně odnáší tříděný odpad do barevných kontejnerů 73 % lidí. Klíčovým parametrem, který ovlivňuje motivaci občanů k třídění odpadů, je zejména dostatek barevných kontejnerů a z toho plynoucí přijatelná docházková vzdálenost k nim. Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílejí naším prostřednictvím výrobci baleného zboží i samotné obce sdružené v systému EKO‑KOM již přes 20 let. Díky tomu mohou lidé třídit své odpady do více než 558 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. S tříděným odpadem to obvykle mají jen pár kroků, protože průměrná docházková vzdálenost se stále zkracuje - aktuálně je 90 metrů.

Většina ročních nákladů Autorizované obalové společnosti EKO‑KOM, a.s., přesně 88 %, představovaly v roce 2020 přímé náklady sběru a recyklace obalových odpadů. To znamená prostředky vynaložené na zajištění dostatečné dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění separovaného obalového odpadu a zajištění jeho využití a recyklace. 70 % celkových nákladů tvořily přímé platby obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování. 12 % celkového rozpočtu pak připadlo na náklady na dotřídění těchto odpadů na třídících linkách a jejich úpravu na zpracovatelné druhotné suroviny.

Nakládání s Odpady v EU

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celkovém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství odpadů určených k odstranění činilo 769 milionů tun.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. Některé státy měly velmi vysokou míru recyklace (Itálie, Belgie a Slovensko), v jiných převládalo skládkování (Rumunsko, Finsko a Bulharsko). V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a skládkováno bylo 30,2 % odpadu. Dalších 14,2 % se využilo pro zasypávání, 6,4 % sloužilo pro výrobu energie a 0,4 % bylo odstraněno spalováním.

Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných výsledků (pokud tedy preferujeme využití odpadů před jejich odstraněním), neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití. Jiné způsoby odstranění nejsou v tuzemsku relevantní. Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU.

Jedinou kategorií využití odpadů, v níž dosáhlo Česko podprůměrného výsledku (3,9 %), je energetické využití, tedy upotřebení odpadu jakožto paliva pro výrobu energie. Nejvíce je tato kategorie zastoupena v Litvě (19,6 %), oproti tomu na Maltě se takto nevyužívá žádný odpad. Pokud je odpad spalován bez energetického využití, jedná se o formu odstranění odpadu. Nejvíce tento způsob nakládání v rámci evropské sedmadvacítky aplikovali ve Francii (1,1 %), zatímco v Chorvatsku a na Kypru nebyla takto spálena ani tuna odpadu.

Podíl Různých Způsobů Nakládání s Odpady (%)

Nebezpečné Odpady

Speciální kategorii odpadů tvoří nebezpečné odpady, mezi které patří odpady vykazující alespoň jednu z patnácti nebezpečných vlastností (toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další). Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Česká republika se na celkovém množství nebezpečných odpadů, s nimiž bylo na území EU nakládáno, podílela necelými 0,6 %. Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %).

Čtěte také: Informace o kompostování

Plastové Odpady a Mikroplasty

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové). I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče.

Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít. Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

S ohledem na rostoucí vědecké poznání bude v dalších letech nutné některé typy recyklačních aplikací podrobit větší míře předběžné opatrnosti, a to zejména s ohledem na nové objevy obsahu mikroplastů v některých výrobcích. To se netýká plastů používaných jako kostrukční materiály pro využití v klasickém prostředí (stavebnictví, nábytek, automotive, apod.), ale týkat se to může například plastů, ze kterých jíme, či pijeme. Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty.

Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích. Odborníci z Columbia University v New Yorku a Rutgers University v New Jersey zveřejnili ve druhém lednovém týdnu v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences výsledky výzkumu, podle kterého by měl průměrný litr balené vody obsahovat kolem 240 tisíc detekovatelných plastových úlomků. Z nedávných výzkumů se však ukazuje, že mikroplasty v potravě se mohou dokonce zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík.

Energetické Využití Odpadů

Energetické využití odpadů znamená využití tepelné energie uvolněné při spalování odpadů k výrobě elektřiny a tepla. Podle aktuálních dat evropského svazu CEWEP (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Nejvíce ZEVO je aktuálně v provozu ve Francii (126) a Německu (121). Největší celkovou roční kapacitu mají ZEVO v Německu (26 mil. t/rok), Francii (14,7 mil. t/rok) a ve Spojeném království (9,5 mil.

Právě Švédsko je současně jedinou zemí v Evropě, ve které hodnota kapacity ZEVO na obyvatele převyšuje produkci komunálního odpadu vztaženou na obyvatele (0,44 t/obyvatele). Důsledkem je skutečnost, že tato severská země velkou část odpadu spáleného ve svých ZEVO importuje ze zahraničí. Podle posledních dostupných dat bylo v roce 2014 importováno do Švédska zhruba 2,7 mil. tun odpadů. V ZEVO bylo v tom samém roce spáleno 5,7 mil. tun, z čehož 2,1 mil.

Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024 (POH ČR), který vláda ČR schválila 22. 12. Zatímco v roce 2013 bylo podle POH ČR téměř 50 % komunálního odpadu uloženo na skládky a pouze 11,6 % bylo energeticky využito, v roce 2024 by míra skládkování měla klesnout na 12,3 % a míra energetického využití vzrůst na 27,7 %.

Nejstarším zařízením využívajícím energii spalovaného odpadu, jehož historie se datuje až na počátek 20. století, byla takzvaná brněnská smetárna (od slova smetí). Výstavba současné brněnské spalovny SAKO Brno byla zahájena v roce 1984, její první kotel byl zprovozněn v roce 1989. Spalovna disponuje dvěma kotli, z nichž každý dokáže při plném provozu každou hodinu zpracovat 14 až 16 tun odpadu. Pouhý rok po zprovoznění pražské spalovny zahájilo provoz ZEVO TERMIZO, které vyrábí elektrickou energii a teplo pro odběratele v Liberci.

V současné době je rovněž v plánu vybudování několika dalších ZEVO, která mají do budoucna pomoci omezit objem skládkovaného odpadu. Samotná realizace nových ZEVO v ČR bude nicméně záviset na mnoha faktorech, přičemž jako hlavní překážky se jeví odpor enviromentálních organizací a části veřejnosti.

tags: #nakladani #s #odpady #cr #srovnani #s

Oblíbené příspěvky:

• Klasifikace přírody
• Tipy pro snížení odpadu
• Co znamená Stav Ohrožení?
• Ohrožení demokracie v Česku
• Proč někteří lidé popírají klimatickou změnu?