Nakládání s odpady ze zdravotnictví se řídí obecně zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (1). Je nutné dodržovat všechna ustanovení daná tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy (2, 3, 4, 5).
Současně s požadavky předpisu 15 je nutné dodržet dobu stanovenou vyhláškou 8 pro odstranění odpadů ze zdravotnictví. Doba je omezena v zimním období na 72 hodin a v letním období na 48 hodin. Původcem oprávněné osobě je tato osoba povinna, podle vyhlášky 8, odstranit odpady ve stanovené době.
Pokyny pro nakládání s odpady jsou nedílnou součástí provozního řádu zdravotnického zařízení. V případě již schváleného provozního řádu je možno tyto pokyny předložit KHS ke schválení formou žádosti o změnu provozního řádu.
V souladu s ust. § 89 odst. 1 a § 155 odst. 8 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., jsou poskytovatelé zdravotních služeb, coby původci odpadů ze zdravotní péče, s účinností od 1.1.2023 povinni zpracovat Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví dle Přílohy č. 48 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a začlenit je do provozního řádu.
Nakládání se zdravotnickými odpady musí jednoznačně splňovat základní cíl, tj. minimalizaci rizik pro zdraví lidí a životní prostředí, včetně rizika infekce. Cílem je zajistit bezpečný proces, a to od vzniku odpadů až po jejich konečné odstranění.
Čtěte také: Podrobný návod pro EZ
Metodika SZÚ je vydávána s cílem sjednotit přístupy původců odpadu, oprávněných osob, správních a kontrolních orgánů k problematice předcházení vzniku, využívání a odstraňování odpadu ve skupině 18 00. Hlavními cíli „Metodiky pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení“ je stanovit podrobnosti a doporučené postupy při nakládání s odpadem z poskytování zdravotní a veterinární péče vycházející z platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, zdravotnictví, chemických látek, POH ČR, metodických pokynů WHO a současných trendů oběhového hospodářství.
Metodika pomáhá jednotně identifikovat a klasifikovat jednotlivé druhy odpadů ze zdravotní a veterinární péče. Uplatňuje principy ochrany zdraví a životního prostředí při nakládání s nebezpečnými odpady včetně jejich přepravy podle přepisů ADR. Umožňuje orientaci v technologiích úpravy nebezpečných infekčních odpadů, a tím i možnost jejich následného využití, bezpečné přepravy a odstranění.
Metodika je určena pro původce odpadů, poskytovatele zdravotní a veterinární péče, orgány veřejné správy, správní úřady, společnosti, které nakládají s odpady a kontrolní orgány. Metodiku lze využít i pro nakládání s odpady mimo zdravotnická zařízení, kdy odpad, který vzniká, vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotní péče. Jde o odpad, který vzniká např. v zařízeních nebo při činnostech vedoucí k léčebné nebo preventivní činnosti pro obyvatelstvo.
Nakládání s odpady ze zdravotnictví se řídí obecně podle zákona č. 541/2020 Sb. (1).
Je nutné dodržovat povinnosti dané tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy (2, 3, 4, 5).
Čtěte také: Ochrana přírody v myslivosti
Osoby s působností, ve smyslu § 16 odst. 3 zákona (1), musí ustanovit způsobilé osoby - odpadového hospodáře, a to ve smyslu § 15 zákona (1).
Je nutné dodržovat specifické odpady podle zvláštních předpisů (6-12, 16) (zákon č. 258/2000 Sb. (6), zákon č. 56/2001 Sb. (7), vyhláška č. 306/2012 Sb. a ústavů sociální péče (8), Nařízení vlády č. 351/2011 Sb. (9), zákon č. 89/2012 Sb. (10), zákon č. 164/2001 Sb. (11), zákon č. 268/2014 Sb. (12), zákon č. 372/2011 Sb. změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (16) a další).
Zařazení odpadu v závislosti na technologii a místě vzniku odpadu. Odpady ze zdravotnických zařízení jsou zařazeny v Katalogu odpadů (3) do skupiny 18.
Katalogová čísla odpadů pod jednotlivá katalogová čísla odpadů jsou uvedeny v příloze č. 1 Katalogu odpadů 3. Odlišný katalog odpadů používají např. katalogová čísla s koncovým označením 80-89.
Sběr odpadů probíhá v místě vzniku (ordinace, sál, čekárna apod.). Odpady se shromažďují do shromažďovacích prostředků, odpovídajících druhu a povaze odpadů (např. plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty).
Čtěte také: České metodické pokyny pro ochranu přírody
Shromažďovací prostředky musí být umístěny tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku onemocnění nebo poranění. Musí být zajištěno bezpečné uzavření shromažďovacích prostředků určených pro jednotlivé druhy odpadů. Frekvence odstraňování odpadů ze zdravotnického zařízení (z ordinací, oddělení apod.) je denně, u nepřetržitých pracovišť nejpozději v intervalu 1x za 24 hodin.
Shromažďovací prostředky musí být vyrobeny z materiálů s minimální sílou 0,2 mm. Obaly pro ostré předměty, jako jsou jehly, skalpely a jiný ostrý materiál, musí být pevné a nepropíchnutelné. Je zakázáno plnit shromažďovací prostředky nad stanovený limit.
Shromažďovací prostředky musí být navrženy dle způsobu odstranění odpadů a platných právních předpisů. Musí být označeny podle barevného značení (příloha č. 5 vyhlášky 4) a musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Vzor identifikačního listu je uveden v příloze č. 3 vyhlášky 4.
Pro odpady s nebezpečnými vlastnostmi musí být shromažďovací prostředky označeny podle zákona 16 nebo symbolem "H9-infekčnost“, příp. vlastnosti odpadu (příloha č. 2 zákona 1). Po vyprázdnění shromažďovacích prostředků se provádí jejich čištění a dezinfekce.
Časový termín odstranění odpadů z místa produkce na shromažďovací místo je 48 hodin. Časový termín odstranění je dán vyhláškou 8.
Odpady ze zdravotnického zařízení se skladují v kontejnerech v odděleném prostoru, místnosti nebo budově. Skladovací prostory musí splňovat základní technické požadavky uvedené ve vyhlášce 4. Skladovací prostory musí být schváleny a zkolaudovány příslušnými kompetentními úřady.
V prostorech musí být k dispozici identifikační listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných podle přílohy č. 3 vyhlášky 4. Skladovací prostory musí být zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob a jejich povrch musí umožňovat provádění pravidelné dezinfekce.
Prostory pro skladování cytostatik a jiných nebezpečných chemických látek musí splňovat požadavky na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zákona 16. Teplota ve skladovacích prostorech pro odpad skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky 4, nesmí překročit rozmezí mezi 3 až 8 oC. Provádí se pravidelné čištění a dezinfekce skladovacích prostor a prostředků.
Při přepravě odpadů je nutné zajistit, aby nedošlo k poškození shromažďovacího prostředku odpadů. Víko (uzávěr, slepení, pečeti atd.) shromažďovacího prostředku nesmí být poškozené a funkční. Odpady ze zdravotnického zařízení nesmí být přepravovány společně s jinými materiály nebo věcmi. Musí být přijata opatření pro ochranu pracovního a životního prostředí a pro řešení situace při nehodách.
Přeprava odpadů musí být součástí pokynů (provozního řádu) zdravotnického zařízení. Je nutné zajistit dekontaminaci (např. dezinfekce) dopravního prostředku odpadů po přepravou ze zdravotnického zařízení ke konečnému odstranění.
Přeprava odpadů mimo areál zdravotnického zařízení se řídí ADR předpisem 15. Odpady ze zdravotní péče jsou zařazeny do výlučných tříd, u kterých jsou uvedena zvláštní ustanovení viz příloha č. 6 tohoto metodického doporučení.
Původce odpadu musí předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče. Dopravce musí dodržovat ustanovení ADR. Přepravu nebezpečných věcí smí provádět pouze osoby, které se podílejí na přepravě nebezpečných věcí způsobilá. Je nutné, aby přepravu prováděli pouze proškolení řidiči ve smyslu předpisu ADR i předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě. Vozidlo musí být vybaveno hasicími přístroji a další povinnou výbavou vozidla.
Je zakázáno přijímat k přepravě věci, jejichž obal je poškozený nebo netěsný. V pokynech pro případ nehody musí být uvedena opatření pro nehody a mimořádné události. Původce odpadů si ponechává doklady týkající se těchto činností v souladu s § 40 zákona 1 - viz 13.3. tohoto metodického doporučení.
Skládkování netříděných odpadů ze zdravotnictví v ČR, zakázáno. Odstraňování odpadů ze zdravotnických zařízení se provádí vytřídění a prokazatelné ekontaminace odpadů (např. vytřídění, dekontaminaci a odstranění odpadů při splnění podmínek vyhlášky 4.
Odstraňování odpadů ze zdravotnictví v ČR je uvedeno v provozním řádu zdravotnického zařízení a skládky. Spalování odpadů se řídí zákonem 18. Teplota spalování musí být vyšší než 1000 °C. Odpady s nebezpečnou vlastností infekčností nutno vždy spalovat. Odpady, které jsou kontaminovány lidskou krví, sekrety nebo výkaly je i po jejich dekontaminaci je rovněž doporučeno spalovat.
Dekontaminace odpadu se provádí především u tříděného odpadu za účelem úplného odstranění biologických činitelů (např. dezinfekce). Cílem dekontaminace je odstranit především jeho nebezpečnou vlastnost - infekčnost. Po dekontaminaci se odpad zařadit např. do kategorie "ostatní“ bez nebezpečné vlastnosti, zejm. rizika infekce (např. Metodika SZÚ č. ZÚ 273/2004, odpady, podle materiálu obalu ("dekontaminované“).
Dekontaminace odpadu se provádí sterilizací, horkovzdušné sterilizace, mikrovlnném ohřevu apod. Cílem je zabránit kontaminací lidí a životního prostředí. Zařízení k dekontaminaci odpadu musí mít doklad o účinnosti zařízení. Provoz dekontaminačního zařízení je podmíněn souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví. V případě pochybností o účinnosti dekontaminace se doporučuje provádět mikrobiologická stanovení (mikrobiologické kultury) apod..
Před uvedením zařízení do provozu se provádí dekontaminace na specializovaných pracovištích (např. laboratoře SZÚ). Kontrola účinnosti dekontaminace je zaměřena na vlastnost odpadu H9 - infekčnost. Podle zákona 1 jsou v příloze č. 5 prováděcího předpisu uvedeny podrobnosti zejm. pod způsoby odstraňování odpadů D8 a D9.
Zařízení a souhlas s jeho provozním řádem, ve smyslu § 14 odst. 1 zákona, schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 75 zákona. Součástí celého systému nakládání s odpady ve zdravotnickém zařízení je i provozní řád dekontaminačního zařízení vycházejících z přílohy č. 1 prováděcího předpisu vyhlášky č. 383/2001 Sb. Provozní deník zařízení a doklady o kontrolách nutno archivovat. Kontrola účinnosti dekontaminace se provádí pomocí fyzikálních, chemických a biologických indikátorů.
V souvislosti se současnou epidemií jsou v různých typech provozů a zařízení ve zvýšené míře používány ochranné osobní pomůcky jako roušky, respirátory nebo brýle. Vzhledem k častým dotazům, které se vztahují k zařazování těchto ochranných pomůcek podle Katalogu odpadů, Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje doporučení, jaké jsou možnosti z hlediska legislativy odpadového hospodářství.
Klíčové je rozdělení na pracoviště bez rizika infekce, a na místa, kde se dá riziko infekce předpokládat. Typicky jde o administrativní činnosti, kanceláře, úřady, obchody nebo živnostníci bez rizika infekce. V takovém případě je nutné zamezit přístupu k odpadu cizím osobám.
Použité jednorázové ochranné pomůcky je nutné považovat za nebezpečný odpad a nakládání s nimi se řídí obecnými pravidly pro nakládání s infekčním odpadem. Je nutné je bezpečně vložit do označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem.
Správné postupy nakládání s infekčním odpadem stanoví Certifikovaná metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která je zveřejněna na webových stránkách SZÚ a MŽP.
| Metoda | Popis |
|---|---|
| Sterilizace parou | Využívá se nasycená pára pod tlakem v tlakové nádobě nebo v autoklávu. |
| Chemická dezinfekce/sterilizace | Využívají se chemické dezinfekční prostředky. |
| Horkovzdušná sterilizace | Využívá se suché teplo. |
| Mikrovlnné ozáření | Využívá se mikrovlnné záření. |
| Jiné metody | Např. sterilizace svazkem elektronů generovaný v urychlovači. |
tags: #metodicke #doporuceni #nakladani #s #odpady #ze