V rámci optimalizačního procesu na Ministerstvu dopravy a pro lepší dostupnost a zjednodušení styku občanů s úřady jsou uveřejňovány formuláře týkající se výkonu činnosti dopravně správních agend v interaktivní elektronické podobě.
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 44 odst. 6, § 45 odst. 1, 5 a 6, § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 a 4, § 53 odst. 2, § 54 odst. 6, § 57 odst. 3, § 58 odst. 1 písm. b) a c), § 60 odst. 3, § 62 odst. 2, § 63 odst. 5, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1 písm. b) a c), § 69 odst. 3, § 71 odst. 2, § 72 odst. 3 a § 79 odst.
Při měření emisí se kontroluje i soulad vozidla s technickým průkazem vozidla, byl-li již vystaven. Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru a štítky na vozidle.
Konkrétní postupy při měření emisí se řídí předpisy výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému.
Motorové vozidlo z hlediska měření emisí vyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu nebyly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla a kontrolované parametry se nacházejí v mezích stanovených výrobcem vozidla.
Čtěte také: Jak správně likvidovat odpad? Vzorový metodický pokyn
Vzory protokolů o měření emisí pro vozidla se zážehovým a vznětovým motorem jsou uvedeny v příloze č.
Ochranná nálepka osvědčuje, že protokol o měření emisí vydala stanice měření emisí, která je držitelem osvědčení podle § 24.
Evidence měření emisí se vede formou knihy evidence měření emisí a ochranných nálepek.
Technická prohlídka se provádí v rozsahu plném nebo částečném. Plným rozsahem je provedení technické prohlídky v rozsahu všech kontrolních úkonů podle přílohy č. 7, které se vztahují na konstrukci a vybavení vozidla.
Pravidelnou technickou prohlídkou je technická prohlídka provedená ve lhůtách stanovených zákonem.
Čtěte také: Chov hospodářských zvířat: metodický pokyn
Opakovanou technickou prohlídkou je technická prohlídka následující po předchozí technické prohlídce podle odstavce 1 písm. a), c), d), g) a h), po předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, nebo po zadržení osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu.
Technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla je technická prohlídka vozidla, jehož technická způsobilost dosud nebyla schválena a které dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla.
Evidenční kontrola je technická prohlídka vozidla v rozsahu kontrolních úkonů stanovených v příloze č. 7 ve skupině kontrolních úkonů č. 0. Tato technická prohlídka je účelově zaměřena na kontrolu souladu provedení vozidla s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o registraci vozidla na kontrolu souladu provedení a umístění identifikačních údajů vozidla například VIN, výrobní štítek v porovnání databází, která je součástí Centrálního informačního systému pro STK, a za účelem jejich dokumentace. Evidenční kontrola je součástí každé pravidelné technické prohlídky.
Technická prohlídka na žádost zákazníka je technickou prohlídkou provedenou v plném nebo částečném rozsahu podle požadavků zákazníka.
Technickou prohlídkou před registrací vozidla se rozumí technická prohlídka vozidla, jehož technická způsobilost byla již schválena, ale vozidlo dosud nebylo registrováno v České republice. Tato technická prohlídka se provádí v plném rozsahu, při respektování zvláštností vozidla a jeho dokladů dle přílohy č.
Čtěte také: Metodika MŽP pro vyluhovatelnost
Nařízená technická prohlídka se provádí v rozsahu stanoveném vyhláškou o technické silniční kontrole.
Žadatel o provedení technické prohlídky předloží stanici technické kontroly doklady v závislosti na požadovaném druhu technické prohlídky podle přílohy č.
Žadatel přistaví vozidlo k provedení technické prohlídky čisté a ve stavu, který umožní bezpečné provedení technické prohlídky.
Stanice technické kontroly provedení technické prohlídky odmítne, jestliže žadatel nepředloží doklady k vozidlu uvedené v odstavci 1, nebo z vozidla zjevně unikají provozní hmoty v takové míře, která by znečistila pracoviště nebo ohrozila bezpečnost práce.
Kontrolní technik provede technickou prohlídku v rozsahu kontrolních úkonů uvedených v příloze č. 7 příslušných druhu technické prohlídky, konstrukci a vybavení vozidla.
Technický stav ústrojí a výbavy vozidla se kontroluje pomocí kontrolních úkonů.
Stupeň závažnosti závad se označuje písmeny A, B a C.
Seznam kontrolních úkonů, metody kontroly, základní popis závad a přípustné stupně hodnocení závad jsou stanoveny v příloze č.
Protokol o technické prohlídce se vyhotovuje bezprostředně po ukončení technické prohlídky, a to podle údajů uvedených v záznamníku závad, jímž se rozumí formulář s vyplněnými údaji o vozidle, které kontrolní technik zkontroluje, a do kterého v průběhu technické prohlídky zapisuje nalezené závady a poznámky.
Základní funkcí automatizovaného systému je tvorba a evidence protokolů o technické prohlídce a protokolů o měření emisí, evidence kontrolních a ochranných nálepek, evidence výsledků měření ze stanic měření emisí a shromažďování a ukládání dat v reálném čase v datovém úložišti správce systému.
Stanice technické kontroly a stanice měření emisí prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného správcem systému provádějí vkládání aktuálních informací o prováděných technických prohlídkách a měření emisí.
Správce systému přiděluje přístupová práva stanicím technické kontroly a stanicím měření emisí pro přístup do automatizovaného systému.
Stanice technické kontroly a stanice měření emisí pouze pro zvláštní vozidla může být pro komunikaci v rámci automatizovaného systému vybavena i jiným připojením do sítě Internet, než je uvedeno v odstavci 5 písm.
Údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly jsou pořizovány v průběhu technické prohlídky. Jsou to snímky vozidla z místa konání technické prohlídky, které musí obsahovat pohled na vozidlo zpředu a boku, na vozidlo zezadu a opačného boku, na VIN umístěný na karoserii nebo rámu a výrobní štítek vozidla s VIN, pokud je jím vybaveno. Údaje jsou v reálném čase ukládány do sběrného zařízení, které je propojeno s Informačním systémem stanic technické kontroly (dále jen „CIS STK“) a umožňuje přenos těchto snímků do systému.
Údaje o zahájení a provedení technické prohlídky se vkládají do systému automaticky pomocí čárových kódů přidělených kontrolnímu technikovi a konkrétnímu číslu protokolu prováděné technické prohlídky.
Údaje o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, a o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky se vkládají do systému automaticky prostřednictvím zápisu do aplikace CIS STK na základě údajů zjištěných z dokumentace předkládané k provedení technické prohlídky a záznamníku závad vyplněného v průběhu provedení technické prohlídky a výpisů z měřicích přístrojů pro provádění technických prohlídek.
Údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky se předávají za účelem přiřazení kontrolního technika k provozovně stanice technické kontroly. Provozovatel stanice technické kontroly neprodleně předá údaje o zahájení nebo ukončení pracovního poměru kontrolního technika.
Údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici měření emisí jsou pořizovány v průběhu měření emisí. Jsou to snímky vozidla z místa konání měření emisí, které musí obsahovat pohled na vozidlo zpředu a boku, na vozidlo zezadu a opačného boku, na VIN umístěný na karoserii nebo rámu a výrobní štítek vozidla s VIN, pokud je jím vybaveno. Údaje jsou v reálném čase ukládány do sběrného zařízení, které je propojeno s CIS STK a umožňuje přenos těchto snímků do systému.
Údaje o zahájení a provedení měření emisí se vkládají do systému automaticky pomocí čárov...
Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz. K některým z nich MŽP vydalo stanoviska nebo metodické pokyny. Nové pokyny naleznete níže.
Zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon o ochraně ovzduší, rovněž zahrnuje novelu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Podle nového znění, účinného ode dne 1. 3. 2025, zní položka 27A takto:
Zákon o ochraně ovzduší počínaje datem 1. 3. 2025 již nevyjímá výzkum, vývoj a zkoušení nových výrobků a procesů z definice stacionárního zdroje v § 2 písm. e). Režim provozu těchto stacionárních zdrojů od tohoto data upravuje § 40 odst. 7 tak, že na provozovatele těchto stacionárních zdrojů se vztahují pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona.
Předmětem pokynu je aplikace ustanovení § 4a a § 4b zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která upravují pravidla pro zařazování stacionárních zdrojů do kódů přílohy č. 2 k zákonu a pravidla pro sčítání projektovaných kapacit ostatních, tj. jiných než spalovacích, stacionárních zdrojů za účelem tohoto zařazování.
Kód 12.1. byl do zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zaveden novelizačním zákonem č. 42/2025 Sb., který vstoupil v účinnost 1. března 2025. Důvodem vzniku daného kódu byl nejasný status deponií, manipulačních ploch nakládky a vykládky apod., a to zejména v prostorech těžby nebo zpracování nerostných surovin a v metalurgických provozech.
Při aplikaci kódu 12.1. je potřeba vycházet především z jeho přesného znění a z důvodové zprávy k novele zákona, která říká: „Zařazování do kódu 12.1. je možné pouze, pokud se jedná o stacionární zdroj typově odpovídající popisu tohoto kódu, pod tento kód se tedy zařazují pouze činnosti spočívající v manipulaci se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m2 a vyšší s výjimkou stavenišť. Staveništěm se zde myslí staveniště ve smyslu stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), tedy místo, na kterém se provádí stavba, zařízení, terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava odstraňuje.“
V § 6 odst. 8 zákona o ovzduší ve znění po novele č. 42/2025 Sb. nově výslovně stanoveno, že skutečnost, že zdroj slouží jako záložní zdroj energie, musí být uvedena v povolení provozu.
Na stacionární zdroj lze tedy nahlížet jako na záložní zdroj energie ve smyslu § 6 odst. 8 pouze v případě, že je tak stanoveno krajským úřadem v povolení provozu.
Jde o řešení otázky, zda je provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší (poplatník) povinen zpoplatnit znečišťující látky VOC vyjádřené jako „TOC“, pro něž má takto stanoven v integrovaném povolení specifický emisní limit, a zda takto popsaná skupina znečišťujících látek podléhá zpoplatnění podle přílohy č. 9 bodu 1 k zákonu o ochraně ovzduší.
Podle § 13a zákona o ochraně ovzduší krajský úřad rozhoduje v případě pochybností, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu, nebo o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji či zkoušení nových výrobků a procesů. Toto rozhodnutí může být učiněno buď na základě žádosti provozovatele, nebo z moci úřední.
Metody měření, odběru vzorků, případně provádění analýz, které jsou reprezentativní a průkazné, a které co nejpřesněji odrážejí skutečnosti o:
Provozovatelé stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší mají povinnost ohlašovat údaje z hlediska agendy ovzduší související s jejich provozem prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) Údaje se ohlašují za předchozí kalendářní rok a za celou provozovnu.
Povinnost ohlašovat údaje SPE má provozovatel každého stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší s výjimkou chovů hospodářských zvířat (kód 8 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší).
MŽP každoročně zveřejňuje ve Věstníku MŽP aktualizované kódové označení vybraných údajů, tzv. číselníky, které jsou uvedeny podle označení v příloze č. 11 vyhlášky č.
Provozovatel/poplatník má povinnost podat poplatkové přiznání za provozovnu, u které je celková výše poplatku za poplatkové období 50 000 Kč a více.
Sazby poplatků jsou zákonem stanoveny pro čtyři zněčišťující látky - TZL, SO2, NOx a VOC a jsou stanoveny za tunu vypuštěné znečišťující látky za rok.
Zpoplatnění podléhají pouze znečišťující látky, jejichž emise musí provozovatel podle zákona měřit nebo počítat.
tags: #metodicky #pokyn #měření #emisí #legislativa