Metodika Drážního zákona a Novelizace Zákona o Ochrane Přírody a Krajiny v České Republice

11.03.2026

Tento metodický pokyn se zabývá aplikací ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně přírody a krajiny").

Změny v Povolování Kácení Dřevin

Na základě novely zákona o ochraně přírody a krajiny (zák. č. 349/2009 Sb.) platné od 1. 12. 2009 pro povolování kácení dřevin stejné podmínky jak pro fyzické osoby (občany), tak pro právnické osoby a fyzické osoby podnikající.

O povolení kácení dřevin není vlastník pozemku, na němž se dřeviny nachází, povinen žádat orgán ochrany přírody v případě, že se jedná o dřeviny se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou uvedenou v § 8 odst. 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.

Povolení orgánu ochrany přírody tedy není třeba pro kácení stromů o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí a souvislých keřových porostů do plochy 40 m².

Podle předchozí právní úpravy (§ 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny) platné do 30. 11. 2009 byly fyzické osoby povinny před plánovaným kácením dřevin na svých pozemcích podat žádost o povolení kácení stromů s obvodem kmene 80 cm a více měřených ve výšce 130 cm nad zemí a keřových ploch nad 40 m²plochy.

Čtěte také: Metodika přírody: Analýza Vojtěcha Zeiska

Právnické osoby a fyzické osoby podnikající musely mít povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vždy, bez ohledu na velikost stromu či velikost keřové plochy.

Výjimky a Oznámení Kácení

Výjimky z této povinnosti platily u kácení prováděného z důvodů pěstebních - tj. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvl.

Kácení prováděné z těchto důvodů ale muselo být nejméně 15 dnů předem oznámeno příslušnému orgánu ochrany přírody (obecnímu úřadu), který byl oprávněn jej pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporovalo požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvl.

právních předpisů (např. podle zákona o vodách, energetického zákona, zákona o telekomunikacích).

Předchozí zákonem stanovené výjimky pro pěstební zásahy za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvl.

Čtěte také: Terénní environmentální výchova

Kácení Dřevin u Silnic a Železnic

Podle právní úpravy platné do 30. 11. 2009 ke kácení dřevin rostoucích mimo les na silničních pozemcích a u železničních drah nebylo třeba povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Vlastníci, případně správci pozemních komunikací a železničních drah, byli podle ust. § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny povinni pouze zaslat orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů před plánovaným kácením dřevin písemné oznámení o záměru vykácet určité množství druhově určených dřevin rostoucích podél silniční komunikace nebo železniční dráhy.

Podle nové právní úpravy platné a účinné od 1. 12. 2009 je u dřevin rostoucích mimo les s velikostí případně jinou charakteristikou vymezenou vyhl.

č. 395/1992 Sb. pro kácení na silničních pozemcích nebo u železničních drah nezbytné povolení orgánu ochrany přírody vydané podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny na základě písemné žádosti, ve správním řízení, formou rozhodnutí.

Orgán ochrany přírody může toto povolení ke kácení vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem nebo po dohodě s drážním správním úřadem.

Čtěte také: Více o teorii a metodice ekologické výchovy

Dohoda má povahu vyjádření.

O toto vyjádření je povinen požádat orgán ochrany přírody u plánovaného kácení dřevin na silničních pozemcích u dálnic Ministerstvo dopravy, u silnic I. třídy krajský úřad, u silnic II. a III. třídy obec s rozšířenou působností.

U místních a veřejně přístupných účelových komunikací vykonává působnost silničního správního úřadu obec, jejíž obecní úřad jako příslušný orgán ochrany přírody o povolení kácení rozhoduje, nemusí proto žádný jiný silniční správní úřad o vyjádření žádat.

Zvláštní Režimy Ochrany Dřevin

Významné krajinné prvky (VKP): V zákoně je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Krajinný ráz: Je v zákoně definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Památné stromy: Jsou evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody. Důvodem pro památkovou ochranu bývá mimořádný vzrůst, věk nebo krajinářská hodnota stromu (strom jako dominanta v krajině).
Zvláště chráněné druhy rostlin: Zvláštní ochranu požívají konkrétní původní druhy dřevin, které jsou v ČR ohrožené nebo vzácné.

Kácení Náletových Dřevin na Hrázích

Ve vodním zákoně je definováno jako povinnost vlastníka vodního díla.

S tím je spojena také “zvláštní oznamovací povinnost podle vodního zákona”, jiná, než “oznamovací povinnost podle ZOPK”.

Pro vlastníka vodního díla to znamená, že je povinen oznámit orgánu ochrany přírody kácení všech dřevin - tedy i těch, které nedosahují obvodu kmene 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí, protože vodního zákon žádný limit pro oznámení nestanoví.

Orgán ochrany přírody pak na základě došlého oznámení prověří, zda se skutečně jedná o náletové dřeviny a zda nejsou dotčeny zvláštní zájmy chráněné podle zákona č.

Údržba Břehových Porostů

Břehový porost pak definuje vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků, v § 2 písm.

Vodní zákon v § 47 odst. 2 písm.

Vodní zákon dále dává v § 49 odst. 1 písm.) správcům vodních toků oprávnění pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle § 49 odst. 2 (šířka je určena podle významnosti vodního toku).

Závisí tedy na konkrétní situaci a vyhodnocení správce vodního toku, vodoprávního úřadu a orgánu ochrany přírody.

Kácení Stromů Kolem Silnic

Pro kácení stromů kolem silnic platí tzv. povolovací režim, tzn. je možné kácet jen na základě platného rozhodnutí orgánu ochrany přírody, tak jak je uvedeno v §8, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.

Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem.

Tím se podle metodiky MŽP myslí vyjádření silničního právního úřadu, které má pomoci k posouzení závažnosti důvodů ke kácení (ochrana dřevin vs. ochrana bezpečného provozu na komunikaci).

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se věnuje tzv. silniční vegetaci (tedy i dřevinám rostoucí podél silnic).

Silniční vegetace rostoucí na silničním pozemku je jeho součástí.

Podle §15 nesmí silniční vegetace ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

Kácení Podél Železnic

Pro kácení podél železnic platí podle zákona č. 114/1992 Sb. tzv. “oznamovací režim s oznámením předem” .

Správa železnic v tomto režimu může odstraňovat dřeviny za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze.

Ustanovení § 10 odst.

Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou dle § 10 odst.

Provozovatel dráhy nemůže a rozhodně není povinen bez dalšího pokácet veškeré dřeviny nacházející se v dopadové vzdálenosti od kolejiště.

Při jejich odstraňování tedy musí být v každém jednotlivém případě posuzována míra ohrožení, tj.

Kácení v Ochranných Pásmech

Zde jsou zahrnuty případy odstraňování dřevin v ochranném pásmu elektrizační a plynárenské soustavy prováděné při provozování těchto soustav a odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení.

Kácení dřevin v těchto případech musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (obecní úřad s rozšířenou působností).

Orgán ochrany přírody má podle § 8 odst. 2 ZOPK možnost oznámené kácení pozastavit,omezit nebo zakázat v případě, že odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

Kácení a Kulturní Památky

Ke kácení dřevin za účelem obnovy nemovité kulturní památky podlezákona o státní památkové péči je třeba mít povolení orgánu ochrany přírody.

Pokud jsou dřeviny součástí národní kulturní památky nebo kulturní památky chráněné zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (parky a krajinářské úpravy památkově chráněných objektů) je nutné postupovat ve spolupráci s příslušným orgánem památkové péče.

Orgán ochrany přírody je povinen si vyžádat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče.

Ochrana Přírody a Krajiny

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000.

Systém Ekologické Stability

Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.

Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.

Obecná Ochrana Rostlin a Živočichů

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.