Slovenská Ochrana Přírody: Sto Let Vývoje a Současné Výzvy

06.03.2026

V roce 2019 oslavila státní ochrana přírody na Slovensku sto let od svého vzniku. Vznik státní ochrany přírody je datován k vydání Nařízení ministra, zplnomocněnce vlády Československé republiky pro správu Slovenska Václava Šrobára z 20. října 1919 („O právomoci Vládneho komisariátu na ochranu pamiatok na Slovensku“). K tomuto nadcházejícímu výročí vydala v roce 2013 Státní ochrana přírody Slovenské republiky objemnou knihu „Dejiny ochrany prírody na Slovensku“.

Jejím autorem je lesník, dlouholetý pracovník ochrany přírody a zkušený autor či spoluautor více než dvou desítek knih a několika set odborných článků Ing. Viliam Stockman, CSc. „Předvoj“ této knihy vydalo Ministerstvo životního prostředí k 90. výročí státní ochrany přírody na Slovensku již v r. 2011. Při zpracování knihy se autor přiklonil k chronologickému řazení a postupuje po kalendářních letech. Důvodem bylo spojení popisu událostí v ochraně přírody se stručnou informací o hlavních událostech politických a ve společnosti doma i v zahraničí, která je uvedena vždy na začátku každého popisovaného období. To je jistě zajímavé řešení - čtenáři pomáhá vytvořit si lepší představu o prostředí, ve kterém se v daném období obor rozvíjel, na druhou stranu poněkud ztěžuje sledování déletrvajících aktivit.

Historický Vývoj Ochrany Přírody na Slovensku

Vývoj ochrany přírody i samotnou knihu V. Stockman rozděluje do sedmi hlavních etap:

Uherské království do r. 1526, období před cílevědomou ochranou přírodních památek.
Uhersko v Rakouské monarchii, vývoj ochrany přírodních památek jako uvědomělého hnutí (1526-1867).
Rakousko-Uhersko, vývoj legislativy a Státní památková komise v Budapešti (1867-1918).
Vznik a vývoj státní ochrany přírody v období první Československé republiky (1918-1939).
Vývoj státní ochrany přírody v období Slovenského státu (1939-1945).
Vývoj státní ochrany přírody v období Československé republiky (1945-1992).
VII.

Autorovi se podařilo během desetiletí systematické práce nashromáždit obdivuhodné množství archiválií a dokumentace k významným událostem i všední činnosti v oblasti ochrany bohatého přírodního dědictví Slovenska a péče o něj. Tuto dokumentaci dokázal přehledně uspořádat a zpracovat. Můžeme si tak přečíst vyčerpávající popis jednotlivých změn v organizaci ochrany přírody, o vytváření jejího prostorového, technického a personálního zázemí, vzniku oborových politik a strategií, událostech v územní a druhové ochraně i obecné ochraně přírody a krajiny, významných kauzách spojených s ochranou přírody a krajiny, publikační činnosti, ale i o vzdělávání a setkávání ochránců přírody či o společenských událostech.

Je třeba zmínit, že se autor soustředil zejména na mapování činnosti státní ochrany přírody, což je zejména v hlavních obdobích rozvoje dobrovolné a nestátní ochrany přírody znát, a kniha proto nemůže poskytnout dostatečně ucelený obraz o ochraně přírody na Slovensku v daných letech. Autor si toto uvědomuje a v úvodu na to výslovně upozorňuje. Jistě v knize chybí některé události a skutečnosti, které se autorovi nepodařilo zachytit.

Čtěte také: Co je ochrana přírody?

V téměř osmisetstránkové knize najdeme velké množství fotografií, faksimilií, přetištěných titulních stran odborných publikací a popularizačních tiskovin a další obrazové dokumentace. Velmi užitečné jsou medailonky téměř dvou set klíčových osobností ochrany přírody a krajiny, které najdeme přiřazené k jednotlivým obdobím, kdy v oboru zejména pracovali nebo dodnes pracují. Knize lze vytknout jen jediné, a to chybějící jmenný a místopisný rejstřík a poznámkový aparát. Publikace je doslova nabitá fakty vztaženými k množství míst a osobností a rejstříky by její využitelnost usnadnily, stejně jako poznámkový aparát, který by jistě uvítali badatelé. Kniha vyšla v nízkém nákladu (600 ks), a tak lze doufat v její elektronickou publikaci (což by byla také příležitost k vyhledávání podle klíčových slov).

Současné Hrozby a Výzvy

V těchto dnech vydala početná skupina osobností z českého uměleckého, společenského a podnikatelského prostředí výzvu s názvem Je čas podat pomocnou ruku. K této výzvě se plně připojujeme. Rádi bychom však také upozornili, že nejen kultura, ale i příroda, krajina a životní prostředí na celém Slovensku jsou akutně ohroženy. K sepsání této výzvy nás vedla kromě toho, že příroda a životní prostředí neznají hranice a v případě slovenské přírody jde často o území a druhy evropského významu, také skutečnost, že jsme žili ve společném státě více než 70 let a mnoho českých ochranářů a ochranářek (ale i přírodovědců, památkářů, umělců a dalších) se na Slovensku a pro Slovensko také dlouhodobě angažovalo.

Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantně prováděné čistky prakticky ve všech strukturách v působnosti ministerstva: od trestuhodné výměny kompetentních ředitelů (a ředitelek) národních parků, kteří předtím prošli transparentním výběrovým řízením, přes ředitele Státní ochrany přírody, Státní inspekce životního prostředí nebo Slovenský hydrometeorologický ústav až po generální ředitele a ředitelky sekcí na ministerstvu. Nahradili je lidé většinou bez příslušné kvalifikace, vybraní netransparentně a na základě stranické příslušnosti, sousedských či jiných klientelistických vazeb a vztahů. Priority, zájmy a hodnoty ministra životního prostředí Tomáše Taraby se mnohem více podobají prioritám, zájmům a hodnotám ministra zemědělství, hospodářství nebo průmyslu. Jak usnadnění kácení stromů novelou zákona o ochraně přírody a krajiny nepomohlo přírodě ani lidem, ale zpracovatelům dřeva a developerům, je jen jeden z mnoha příkladů.

Prakticky všechny změny zákonů připravované ministerstvem pod současným vedením jsou namířeny proti přírodě, krajině, životnímu prostředí, klimatu a lidem, přičemž snaha co nejvíce znemožnit účast veřejnosti na rozhodování (např. v procesu EIA) je zcela evidentní. Po ruském vzoru vede ministerstvo životního prostředí pod současným vedením nenávistnou a lživou kampaň proti nevládním ochranářským organizacím. Neplněním závazků ohrožuje vyplácení prostředků z Plánu obnovy a odolnosti a zároveň přivolává na Slovensko sankce z Bruselu. Dosud posledním neodpustitelným krokem bylo zastavení podpory nevládních organizací, které suplují činnost státu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Kromě morální a odborné podpory všeho, co je ohroženo, je žádoucí i podpora materiální, resp. podpora ve smyslu konkrétní spolupráce. „Obracíme se proto na organizace, instituce i jednotlivce v České republice. Věříme, že je naším úkolem nabídnout práci schopným lidem a podporu důležitým projektům, likvidovaným lidmi omezeného myšlení a zdánlivě neomezené hrubé síly. Profesionální organizace a vůbec instituce a sdružení všeho druhu by měly oslovit své slovenské kolegy. Vytvořme a podpořme síť kontaktů, společných projektů, vytvořme prostor pro společné dílo. V neposlední řadě bychom měli podat pomocnou ruku přírodě, krajině, životnímu prostředí a jeho profesionálním i dobrovolným ochráncům na Slovensku.

Čtěte také: Ochrana proti znečištění u pojistných ventilů

Právní Rámec Ochrany Přírody

Ochrana přírody a krajiny je na Slovensku státem uzákoněna již od roku, kdy vstoupil v platnost první zákon o ochraně přírody. Jsou stanovené stupně ochrany. Nejvyšší 5. národních přírodních památek, 4. stupeň se vztahuje na území přírodních rezervací, přírodních památek a některých chráněných areálů. Území jsou zařazeny do 3. stupně ochrany a chráněné krajinné oblasti do druhého stupně. U chráněných krajinných prvků je stupeň ochrany různý (od 2. po 5. podobně jako u chráněných areálů (3. až 5. stupeň).

Na Slovensku jsou vymezovány lokality NATURA 2000. Slovensku vymezovány lokality NATURA 2000. hodnot ze zemí EU a Lokality evropského významu s více než 11% podílem na rozloze Slovenska. Soustavu zvláště chráněných území, které jsou vyhlašovány v rámci Evropské unie. Jedná se o ochranu ohrožených typů biotopů a biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů. Druhů živočichů. Což představuje 11,7 % rozlohy Slovenska. Jejich překryv se současnou sítí chráněných území je přibližně 86 %.

Chráněná Území na Slovensku

Mezi nejstarší chráněná území na Slovensku patří přírodní rezervace na ochranu původních lesních komplexů. Na počátku 20. století byla vyhlášena další chráněná území. Na území Slovenska patří na Seznam celkem lokalit. Jedná se o komplex typického krasového reliéfu.

Do doby bylo na území Slovenska vyhlášeno již devět národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí. Celkové rozloze 317 890 ha (% rozlohy SR), 14 chráněných krajinných oblastí (% rozlohy SR) a více než tisíc tzv. maloplošných chráněných území. Největším pokud bereme v úvahu i rozlohu ochranného pásma. Rozmanitosti a ekologické stability, s charakteristickým vzhledem krajiny nebo se specifickými formami historického osídlení.

CHKO vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí SR všeobecně závazným právním předpisem (vyhláškou). Příkladem je CHKO Slovenský ráj. Plošně největší je CHKO Štiavnické vrchy (77 630 ha). Orava (58 738 ha) a CHKO Kysuce (65 462 ha).

Čtěte také: Jak souvisí konkurenceschopnost a kvalita ovzduší

Jejich složky nebo prvky obvykle s výměrou do 50 ha mohou být vyhláškou krajského úřadu vyhlášeny za přírodní památky. Ministerstvem životního prostředí SR. (v Bratislavě a Prešově) a Centrum ochrany přírody a krajiny v Banské Bystrici.

Příklady chráněných území:

Ochrana komplexu vulkanických ryolitových skal s morfologicky výrazným asi 50 metrů vysokým bradlem.
Rezervace Stužica, která představuje komplex přirozených bukových a jedlo-bukových porostů Východních Karpat.
Národní přírodní rezervace Stužica výměru 761 ha a vegetace je ukázkově uspořádána do vegetačních stupňů v rozmezí 620 až 1208 metrů nadmořské výšky.
Různorodé formy vegetace v Dobročském pralese umožňují sledovat celý vývojový cyklus pralesa, do vzniku náletů až do zániku starých jedinců.

Ochrana Druhů a Biotopů

V systému ochrany přírody na Slovensku má významné postavení ochrana druhů. Jsou chráněny všechny druhy ptáků. Rizikových taxonů rostlin je 2 860 a vyhynulých je necelých 200. Jedná se o ochranu organismů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva). Označována jako Ramsarská konvence podle místa, kde byla v roce 1971 podepsána, tj. Ramsaru v Iránu.

Soustavu chráněných stromů tvoří na území Slovenska téměř 500 chráněných stromů a jejich skupin, včetně stromořadí. Stromů, z nichž 70 % je v optimálním stavu, 25 % je ohrožených a zbývající část je degradovaná. A jejich společenském oceňování, kterou byl mimo jiné stanoven seznam chráněných nerostů a zkamenělin. Jsou minerály se specifickým morfologickým tvarem či vývojem a dále meteority nalezené na území Slovenska.

V současnosti je na celém území Slovenska známo více než 5100 jeskyní (dolomitických vápencích a travertinech). Krasová území mají rozlohu více než 2 700 km2 a představují významné krajinné celky Západních Karpat. Nejvíce jeskyní je ve Slovenském krasu, Nízkých Tatrách a Spišsko-gemerském krasu. Přírodní památky jsou ze zákona chráněny. Nejvýznamnější jsou vyhlášeny jako NPP (44 jeskyní a propastí). Ochranu, péči a správu jeskyní na území Slovenska zabezpečuje Správa slovenských jeskyní v Liptovském Mikuláši.

Mezinárodní Úmluvy a Projekty

Slovensko je stranou úmluvy na ochranu a racionální využívání přírodních zdrojů. Významu je více než tisíc lokalit s celkovou rozlohou téměř 74 milionů hektarů. Projekt Biosférické rezervace vznikl v rámci mezinárodního programu UNESCO MAB (Člověk a biosféra). Vyhlášeno bylo 1977-1993 na celkové rozloze 208 512 ha. Z globálního hlediska jsou slovenské rezervace součástí chráněných ekosystémů v Karpatech. První rezervace na Slovensku byla vyhlášena na území NP Slovenský kras.

administrativní nebo smluvní akty s cílem udržení nebo obnovy přírodních stanovišť nebo populace druhů, díky kterým se chráněná oblast vyhlásila. Směrnice o prácích. V zemích EU je vyčleněno šest biogeografických oblastí. Prostřednictvím pilotního projektu Rady Evropy EMERALD. Národní seznam navrhovaných chráněných ptačích území schválila Vláda SR v roce 2003. V něm 38 lokalit s celkovou rozlohou 1 236 545 ha, což představuje více než čtvrtinu (25,2 %) rozlohy Slovenska. Například Laborecká vrchovina, Cerová vrchovina, Rimavská kotlina, Velká Fatra či Vihorlat. Například největší navrhovaná lokalita Volovské vrchy má rozlohu 128 tisíc ha, zatímco nejmenší Dubnické štěrkoviště pouhých 60 ha. Je uvedeno odůvodnění návrhu s uvedením konkrétních druhů ptáků typických pro danou lokalitu.

Hodnocení Vlivů na Životní Prostředí (EIA)

Posuzování provádí od roku 1994, kdy vstoupil v planost zákon Národní rady SR „O posuzování vlivů na životní prostředí“ (č.127/1994 Sb.). Povolení podle zvláštních předpisů (např. stavební povolení). Vodního hospodářství, zemědělství, lesní výroby, dopravy a spojů, změn ve využívání krajiny, cestovního ruchu nebo vojenských zařízení.

Budoucnost TANAPu (Tatranského Národního Parku)

Na Slovensku se v posledních týdnech diskutuje o tom, jak by měla vypadat budoucnost Tatranského národního parku (TANAP). Mluví se zejména o rovnováze mezi potřebami turistiky a ochranou přírody. Na skutečnost, že národní park nemá jasně daná pravidla rozvoje, upozornila diskuze o návrhu nového územního plánu pro Štrbské Pleso.

Samospráva, investoři i aktivisté se tak shodují, že Tatry potřebují celonárodní diskuzi odborníků z různých oblastí o tom, co národní park ještě unese a jak by se měl rozvíjet dál. Správa národního parku nedávno oznámila, že zaznamenala dosud nejvyšší denní bilanci návštěvníků, a to třicet tisíc.

Ochrana Přírody a Velké Šelmy

V některých oblastech Slovenska nikdy vlci ani medvědi úplně nevymizeli a mezi místními chovateli dobytka jsou velké šelmy akceptované jako přirozená součást přírody. Samozřejmě, oblíbení nejsou a bez mechanismu kompenzací škod farmářům by to také nešlo. Na zaplacení škod způsobených velkými šelmami musí být událost dobře zdokumentovaná a musí být splněné podmínky dané zákony. Například farmář musí použít kombinaci některých preventivních opatření, aby škodě zabránil (hlídání pastevcem, oplocení a hlídací ovčáčtí psi). Každý případ škody prověřují orgány ochrany přírody. Osvěta a pravidelná komunikace s představiteli sdružení chovatelů jsou velmi důležité.

Výzvy a Slabiny v Ochraně Přírody

Problémem je slabá politická a občanská podpora ochrany přírody. Na Slovensku to způsobilo více chyb při budování ochrany přírody v období po pádu komunismu. Jednou z největších bylo odevzdání půdy v nejcennějších územích ochrany přírody soukromým vlastníkům, místo toho, aby byly jejich nároky vyplacené jako v ČR a stát si ponechal kontrolu nad pozemky v národních parcích a rezervacích. Další problém je, že Štátna ochrana prírody (ŠOP), agentura, která řídí praktickou ochranu přírody, nespravuje cenné pozemky v chráněných územích. Patová situace s pozemky a snahy o zakonzervování tohoto stavu znemožňují inovace a progresivní změny v ochraně přírody na Slovensku.

Inspirace a Modernizace Ochrany Přírody

Líbí se mi myšlenka, že bychom uměli namixovat systém ochrany přírody z fungujících příkladů v evropském kontextu. Ale realita je bohužel složitější. Myslím si, že v rámci EU už k vzájemnému ovlivňování systémů do jisté míry dochází právě prostřednictvím společného vyjednávání při tvorbě politik a rozhodování o jejich implementaci. Pokud bych měl zmínit konkrétní příklady, kde se dá pozitivně inspirovat v ochraně přírody a biodiverzity, tak bych mix začal s pozitivním vztahem k přírodě plným respektu ve Slovinsku. V Německu a Velké Británii převládá velmi systémový, i když střízlivý, přístup k ochraně přírody. V ČR máte velmi dobrý systém hodnocení vlivu plánů a projektů na území Natura 2000. Při obnově ekosystémů jsou velice napřed ve Finsku a nezaostávají ani pobaltské země. Myslím si, že Španělsko a Portugalsko jsou velice dobré v ochraně mořských chráněných území a endemitů, které se u nich nacházejí.

Vliv Členství v EU na Ochranu Přírody

S odstupem času je však jasné, že vstup SR do EU ochraně přírody na Slovensku pomohl. Bez zbytečného eurooptimismu třeba říci, že na rozdíl od předchozího systému nám Natura 2000 přinesla víc standardizace do definování chráněných území, povinnost průběžného monitoringu druhů a biotopů a jiné nástroje na ochranu lokalit. Když k sobě budeme upřímní, dokážeme si přiznat, že bez tlaku EU by mnoho z těchto věcí u nás nefungovalo. Podle mých informací bylo na konci října slovenskou vládou schváleno doplnění území Natura 2000. Seznam nových lokalit byl již zaslán Evropské komisi.

Projekt CZ-SK SOUTH LIFE

Hlavním cílem projektu je zlepšení nepříznivého stavu ochrany 11 prioritních stanovišť a 3 prioritních druhů (se zvláštní zaměření na endemické druhy) v 25 evropsky významných lokalitách (EVL) v Jihočeském kraji a 30 EVL na jižním Slovensku. Projekt CZ-SK SOUTH LIFE je teprve čtrnáctým projektem LIFE schváleným v České republice od roku 2004. Současně projekt získal nejvyšší dotaci od Evropské komise a je rovněž projektem s nejdelší realizací. Jedná se o projekt mezinárodní a je zaměřen na péči o 11 prioritních stanovišť, 3 prioritní druhy v celkem 55 evropsky významných lokalitách. (Gentianella praecox subsp.