Metodika OPŽP a skutečné množství odpadu v obcích ČR

Článek se zaměřuje na metodiku Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a analýzu skutečného množství odpadu produkovaného obcemi v České republice. Cílem je zhodnotit efektivitu odpadového hospodářství ve vztahu k cílům Evropské unie a identifikovat oblasti, kde je možné dosáhnout zlepšení.

Legislativní rámec a strategie v oblasti klimatu

Některé členské státy přijaly vlastní klimatické zákony stanovující mj. i národní cíle v ochraně klimatu, ČR však zatím touto cestou nesměřuje. Legislativa Česka v oblasti změny klimatu je tak ve velké míře utvářena mezinárodními dohodami a úmluvami.

Povinnost řešit ochranu klimatu a adaptaci na klimatickou změnu je nicméně zmiňována v některých českých legislativních normách, které hrají roli při plánování, přípravě a schvalování/povolování projektů, např. zákon č. 283/2021 Sb. (stavební zákon), či zákon č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Povinnost na zabezpečení posouzení (CP) je daná v Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/1060 ze dne 24.

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice, která se zaměřuje na snižování emisí skleníkových plynů v ČR. Tato strategie určuje cíle a opatření ČR v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a představuje dlouhodobou strategii nízkoemisního rozvoje s výhledem do roku 2050.

V návaznosti na stanovení příspěvků ČR ke klimaticko-energetickým cílům EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti byl rovněž vládou schválen dne 13. ledna 2020 Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu.

Čtěte také: Metodika přírody: Analýza Vojtěcha Zeiska

Dne 18. října 2023 vzala vláda ČR na vědomí návrh aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak bude plnit své evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030. Do konce 1. pololetí 2024 bude probíhat iterativní proces s Evropskou komisí, předložení finální verze je plánováno do 30.

Základními dokumenty na národní úrovni pro oblast adaptace na změnu klimatu jsou Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - aktualizace pro období 2021-2030, která je v souladu s Adaptační strategií EU, implementačním dokumentem národní adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - aktualizace pro období 2021-2025. Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - aktualizace pro období 2021-2030: strategie je zaměřena na řešení všech významných projevů změny klimatu v Česku.

Jejím cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů „zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu - snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady. Věnuje se hlavním oblastem dopadů změny klimatu v ČR (sektory): lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim v krajině a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - aktualizace pro období 2021-202: akční plán je zaměřen na řešení všech hlavních projevů změny klimatu v Česku. Obsahuje 108 adaptačních opatření členěných do 322 konkrétních úkolů, které jsou uložené věcně příslušným ministerstvem, a specifikuje termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, zdroje financování a předpokládané náklady do roku 2025.

V rámci krajů a měst je v několika případech zpracována adaptační strategie, která obsahuje podkladová data pro danou lokalitu v souvislosti se změnou klimatu, co je pro zpracování hodnocení adaptace projektu na změnu klimatu vhodných zdrojem dat (data pro expozici, zdroj informací pro analýzu citlivosti, zranitelnosti). Doporučujeme si ověřit před zadáním zakázky na 1.

Čtěte také: Terénní environmentální výchova

Rámcová vodítka pro implementaci zásady "významně nepoškozovat"

Základním dokumentem na úrovni národní jsou Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, datum zpracování 20. prosince 2022. V kapitole 4 se dokument Rámcová vodítka věnuje oblastem mitigace a adaptace na změnu klima detailněji. Hlavním metodický dokumentem (pro oba pilíře) zpracování daného posouzení je Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021- 2027 (2021/C 373/01), ) ze dne 16.

Základním vodítkem pro ČR je dokument Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu (CP) v EU fondech v ČR. Prvním krokem je ujasnění si, jestli je dané posouzení nutné zabezpečit. Dokument Rámcová vodítka kapitoly 4.2.1.

Pro určení, zda projekt skončí fází 1 nebo musí postoupit i do fáze 2 je rozhodující zařazení projektu na tzv. Projekty na červeném seznamu musí provést podrobnou analýzu. Na zeleném seznamu jsou aktivity, u kterých se má obecně za to, že při splnění zásady DNSH nebudou mít negativní dopad na plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. V případech, kdy ale lze mít za to, že tyto projekty mohou překročit hranici 20 000tCO2ekv./rok, by měl ŘO zvážit postup těchto projektů do fáze 2.

• U těchto kategorií projektů se posouzení uhlíkové stopy v závislosti na velikosti projektu obecně NEVYŽADUJE.
• U těchto kategorií projektů se posouzení uhlíkové stopy obecně VYŽADUJE (fáze 2).
• Proces prověřování z hlediska klimatického dopadu bude u těchto kategorií projektů zahrnovat fázi 1 (prověření), výpočet uhlíkové stopy a při překročení limitu 20 000tCO2/rok podrobnou analýzu.

Velké čistírny odpadních vod (s kapacitou nad 600 tis. Zpracovatelský průmysl - zejm. výstavba nových provozů / celistvé rozšíření stávajícího provozu nebo renovace celistvých částí stávajících provozů, v rámci CP se v těchto případech posuzují i technologická zařízení. (Pozn. v případě, kdy se opatření týká pořízení vybavení do stávajících staveb, které není její nedílnou součástí, např. Silniční a železniční infrastruktura, a infrastruktura pro městskou dopravu (např.

Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, datum zpracování 20. Metodický pokyn pro uplatňování zásady DNSH pro Národní plán obnovy na období 2021-2026, 05/2022[1], kapitola 5.1, hodnocení dle Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021- 2027 (2021/C 373/01), ) ze dne 16.

Čtěte také: Více o teorii a metodice ekologické výchovy

Podmínky DNSH a specifické požadavky

Zmírňování změny klimatu: ▪ U opatření v oblasti, na kterou se nevztahují referenční hodnoty ETS, je opatření slučitelné s dosažením cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. specifická pravidla kapitola 2.3 pro žadatele. Příloha č. kapitole C.14 Pravidla pro žadatele a příjemce z OPST[3]. Podmínky DNSH pro zmírňování změny klimatu (mitigace) jsou uvedené v kapitole 4.3.2. dokumentu Rámcová vodítka pro DNSH.

Podmínky DNSH se implementují preferenčně na úrovni výzvy a pravidel pro žadatele, kdy na příjemce jsou přenášeny v podobě konkrétních podmínek (např. Vyloučení podpory fosilních paliv včetně jejich těžby, dopravy, zpracování a spotřeby, (mimo technologické postupy, kde neexistují alternativy). Další vyloučené aktivity viz kapitola 5.7. Zohledněním zásady energetická účinnost na prvním místě - typicky vyšší energetická účinnost zařízení a to včetně např. Podmínky pro automobily viz kapitola 5.4.

Důsledně podporovat jen budovy v nejlepším energetickém standardu (tj. aktivně podporovat opatření na zadržování a využívání dešťové vody (např. Přeměnou, novým využitím nebo modernizací se nezvyšuje kapacita přepravy a distribuce plynu. Příloha 5 Rámcových vodítek Výstavba nových budov, obsahuje tabulku podmínek DNSH pro novostavby a v části 5.2 pro Renovace budov.

Fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost významná, budou implementována v programu. Popis opatření, která minimalizují klimatická rizika, bude povinnou součástí projektové dokumentace předkládané v rámci žádosti o podporu / součást podmínek VZ. zvýhodnění projektů zahrnujících adaptační opatření (např. v rámci věcného hodnocení projektů) a seznámení žadatele (např. osoby autorizované podle § 19 zákona č. posoudit odolnost infrastruktury vůči změně klimatu, a to v souladu s vhodným postupem pro posouzení odolnosti vůči změně klimatu, který zahrnuje stanovení uhlíkové stopy a jasné určení stínových nákladů na uhlík.

• osoby autorizované podle § 19 zákona č. Vyhodnotit: Činnost na základě životního cyklu nezvyšuje emise skleníkových plynů ve srovnání s výrobou založenou na rovnocenných primárních surovinách.
• osoby autorizované podle § 19 zákona č. Specifikace pro využívané technologie, látky: Pro prahovou hodnotu chladiva platí, že potenciál globálního oteplování nepřekročí 150 při chlazení látky.
• Pokud jsou léčivé přípravky vyráběny z látek uvedených v oddílech 3.10 až 3.16 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, nepřekračují emise skleníkových plynů limity stanovené v příslušných technických screeningových kritériích zásady „významně nepoškozovat“ pro zmírňování změny klimatu. Náhrada nevede k nárůstu emisí skleníkových plynů během životního cyklu.
• osoby autorizované podle § 19 zákona č. osoby autorizované podle § 19 zákona č. Emisemi skleníkových plynů oblasti 1“ se rozumí přímé emise skleníkových plynů ze zdrojů vlastněných nebo ovládaných provozovatelem.
• osoby autorizované podle § 19 zákona č. U vozidel kategorií M1 a N1 specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. do 31. i) u hodnot NEDC cílové hodnoty uvedené v čl. 1 odst. od 1. ledna 2025 cílové hodnoty uvedené v čl. 1 odst. 1. 2. pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady č.

Specifické činnosti a požadavky

• Specifikace činností pro projektanta: Jestliže skládka obsahuje významné množství biologicky rozložitelného odpadu, je zaveden systém zachycování skládkového plynu a snižování emisí a plán monitorování úniku skládkového plynu v souladu s provozními a technickými požadavky, které jsou stanoveny ve směrnici 1999/31/ES.
• U budov postavených před 31. prosincem 2020 má budova alespoň průkaz energetické náročnosti třídy C. Alternativně budova patří mezi nejlepších 30 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.
• U budov postavených po 31. prosinci 2020 nepřekračuje potřeba primární energie (PED -Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.), která určuje energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, prahovou hodnotu stanovenou pro požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice 2010/31/EU. Zákon 406/2000 Sb.
• Pokud jsou používána a provozována datová střediska, činnosti prokázala maximální úsilí o zavedení relevantních postupů uvedených jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center - část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“ (Vydáno 1.
• Požadavek do soutěžních podkladů na zhotovitele: zhotovitel budovy zajistí, aby při renovaci, rekonstrukci nebo demolici, která znamená odstranění pěnových panelů nebo laminovaných desek instalovaných v dutinách nebo zastavěných konstrukcích, které obsahují pěny s fluorovanými skleníkovými plyny, nasycené a nenasycené fluorované uhlovodíky a látky poškozující ozonovou vrstvu, definované v nařízení (EU) č. 517/2014 a v nařízení (EU) č. 1005/2009, se v co největší míře zamezí emisím tím, že se s pěnami nebo plyny v nich obsaženými bude nakládat způsobem, který zajistí opětovné použití nebo zničení pěnových desek nebo plynů v nich obsažených.
• Pokud není využití těchto pěn technicky proveditelné, vypracuje provozovatel dokumentaci, která prokáže, že využití v konkrétním případě není proveditelné. vozidla kategorie M1 a N1 klasifikovaná jako lehká vozidla splňují požadavky na specifické emisní limity CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm.
• vozidla kategorie L (178) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. vozidla kategorií N2 a N3 a vozidla kategorie N1 klasifikovaná jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl.
• vozidla kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl.
• Pokud je výrobek, který je původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, prodán na sekundárním trhu po roce 2030, jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm.
• Splnit podmínku: Činnost není prováděna za účelem těžby, přepravy nebo využívání fosilních paliv. Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.
• za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem. 1. 1.1 Na oblast, v níž činnost probíhá, se vztahuje plán zalesňování v délce trvání alespoň pět let nebo minimálního období předepsaného ve vnitrostátních právních předpisech, který je vypracován před zahájením činnosti a průběžně aktualizován, dokud tato oblast neodpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, dokud tato oblast není v souladu s definicí lesa podle FAO.
• 1.3 Poté, co je daná oblast zalesněna podle plánu zalesňování, se použije následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (9). činnost je v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č.
• 1.7 Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. osoby autorizované podle § 19 zákona č. u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s...

Analýza produkce odpadů v obcích

Úvodní část výzkumu byla zaměřena na více než 400 obcí s počtem obyvatel nad 3000 ze všech krajů, které mají nebo mohou mít povinnost zpracovat Plánu odpadového hospodářství původce - obce. Zde jsou prezentovány úvodní analýzy údajů o produkci odpadů v obcích za rok 2012 ve vztahu k cílům směrnice ES/98/2008 a ES/31/99. Podklady o OH obcí za rok 2012 byly získány z informačního systému ISOH na základě pověření ze strany MŽP.

Analýzy spočívají v porovnání úspěšnosti při odděleném shromažďování odpadů k využití (papír, sklo, plasty) ve vybraném souboru obcí a měst. Výstupem analýzy je porovnání výkonnosti odpadového hospodářství obcí ve vztahu k cílům směrnice ES/98/2008 (metodou “benchmarking”). Toto porovnání umožňuje identifikovat nejúspěšnější obce a města, která budou oslovena za účelem zpracování studií dobré praxe v řízení odpadového hospodářství.

Výzkum byl zaměřen na dva aspekty produkce odpadů, potenciál produkce vybraných složek KO (papír, sklo, plasty) a jejich skutečně odděleně shromážděné množství v obcích. Potenciál produkce odpadů a produkce odpadů jsou hodnoceny ve dvou variantách, nejprve jen na základě produkce evidované obcemi/městy pod kódem A00 a poté v rozšířené variantě jako produkce A00 plus odpady předávané občany do zařízení pro sběr a výkup evidované BN30. Potenciál produkce a produkce odpadů jsou pak porovnány navzájem a s cílem směrnice ES/98/2008 na 50% využití těchto složek domovních a podobných odpadů.

Jedná se o ukazatel teoretické produkce dané složky odpadů v případě, že by nebyla prováděna žádná opatření pro oddělené shromažďování odpadů. teoretické skladby směsných komunálních odpadů z domácností (dle výsledků projektu z Programu Výzkumu a vývoje MŽP ČR č.

Ukazatel vyjadřuje, jaký podíl z celkového potenciálu produkce odpadů byl v jednotlivých městech odděleně shromážděn k využití. Z porovnání je patrné, že největší rezervy v separaci a využití odpadů jsou u plastů, více než polovina obcí a měst sledované skupiny také nedosahuje cíle pro papír a nejlepší situace je u skla, kde přibližně polovina obcí splňuje cíl pro rok 2020.

tags: #metodika #OPŽP #skutečné #množství #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Výtvarná výchova: inspirace přírodou a sebepoznáním
• Rozdíly v zemědělství
• Proč třídit kovy v Praze 6?
• Betonování odpadu v podlaze
• Kód odpadu komunální