Mezinárodní ochrana ohrožených druhů

Biologie ochrany přírody má své základy v náboženských a filozofických úvahách, které popisují vztah mezi lidskou společností a přírodním světem. Člověk je v náboženství bytost fyzicky i duševně spojenou s rostlinami a živočichy a jejich okolním prostředím.

Taoismus, šintoismus, hinduismus, buddhismus si vysoce cení živé, neporušené přírody a věří, že intenzivní duševní zážitky a souvislost mezi přírodním a duchovním světem narušují lidské aktivity. Jako příklad lze uvést buddhistické svatyně a staré stromy.

Maoři chápou spojení člověka, přírody a bohů v jednotu. František z Assisi (12. století) představoval ideál rovnosti všeho stvořeného, asketismus a je patronem ekologie. V koránu jsou lidé vedeni k odpovědnosti za ochranu přírody. Přírodní národy uctívaly přírodu a využívaly přírodní zdroje pouze pro své přežití, jako například indiáni a bizoni.

V Evropě, v antice, převládal antropocentrismus a racionalismus ve vztahu k přírodě. Antropocentrismus je sebestředný způsob myšlení, který uznává pouze hodnotu člověka a všechno v přírodě dělí jen podle toho, co je člověku užitečné nebo naopak škodlivé. Praktickým příkladem může být téměř úplné vyhubení „škodlivých“ dravců nebo zmijí v bohatých zemích, které se nakonec obrací i proti člověku samému. Je to přesvědčení, že člověk je centrum a nejvýznamnější bytost světa, což se projevuje také ve vztahu k živočichům i k veškerému organickému životu. Zvířata a rostliny jsou posuzovány jako objekty, jako něco, co je člověku vzdálené, má zcela jiné kvality a existuje bez vzájemného vnitřního vztahu.

Mechanistické chápání přírody (antropocentrismus) vnímá přírodu jako stroj bez hodnoty sama o sobě, soběstačný komplex převážně fyzikálních sil (Descart, Bacon, Newton). Tento pohled byl všeobecně přijat a přežívá dodnes.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

Naopak, biocentrismus je filosofickým principem myšlení, jehož podstatou je přesvědčení, že příroda neexistuje proto, aby sloužila lidem, ale naopak. Člověka chápe jako součást přírody, jedním druhem mezi mnoha jinými.

Zajištění ochrany biodiverzity je v ČR zajištěno na úrovni ekosystémové, druhové i genetické diverzity zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. V druhové ochraně zákon rozlišuje formu zvláštní a obecné ochrany druhů. Obecná ochrana druhů se vztahuje na všechny druhy volně žijících živočichů, rostlin a hub, které chrání před zničením a poškozováním, které by mohlo vést k ohrožení a zániku populací druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Speciální postavení má ochrana volně žijících druhů ptáků a stále větší pozornost je věnována opylovačům, jejichž početnost i diverzita v posledních letech výrazně klesá. Specifickou oblastí, která úzce souvisí s ochranou druhů i biologické rozmanitosti je problematika nepůvodních invazních druhů. MŽP se aktivně podílí také na omezování příčin ohrožení všech volně žijících druhů např.

Ochranu jedinců všech volně žijících obratlovců zajišťuje také zákon č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání. V gesci MŽP je rozhodování o schvalování projektů pokusů na volně žijících zvířatech. Profesionální péči o zraněné a handicapované jedince druhů se věnují záchranné stanice. Zvláštní druhová ochrana zajišťuje právní ochranu tzv. zvláště chráněným druhům, všichni jedinci těchto druhů jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích a chráněn je rovněž i jejich biotop.

Zákonná ochrana druhů je doplňována aktivním přístupem, realizací aktivních nástrojů druhové ochrany. Pro vybrané druhy MŽP spolu s partnery realizuje projekty na zlepšení jejich stavu. Pro efektivní zajištění ochrany druhů jsou MŽP zpracovávány a schvalovány odborné podklady a metodiky druhové ochrany. Finanční zajištění péče o druhy je součástí Operačního programu Životní prostředí a většiny národních dotačních programů, více informací poskytují specializované stránky AOPK ČR zaměřené na dotace. Nastaven je systém kompenzací za ztížené zemědělské a lesnické hospodaření nebo náhrad škod působených vybraných zvláště chráněnými druhy.

Čtěte také: Vývoj klimatických dohod

Greenpeace

V roce 1971 prováděly Spojené státy na malém ostrově zvaném Amchitka v souostroví Aleuty, u západního pobřeží Aljašky, atmosférické testy atomových zbraní. Tento ostrov byl nejenom posledním útočištěm tří tisíc ohrožených mořských vyder, domovem orla skalního, sokola stěhovavého a dalších divokých zvířat, ale nalézal se též v epicentru nejčastějších zemětřesení na světě. Motivováni vírou, že i jedinec může dosáhnout změny, pronajalo si dvanáct odhodlaných mužů otlučenou rybářskou loď a vypravili se z kanadského Vancouveru, aby atomovému testu zabránili. Zvolili si název, který vyjadřoval zájem o přírodu i jejich touhu zbavit svět jaderné hrozby - Greenpeace (Zelený mír).

Jeden člen posádky si s sebou vzal knihu starých indiánských legend s názvem Bojovníci Duhy (Warriors of the rainbow). Kniha obsahovala i 200 let staré proroctví indiánské stařeny z kmene Cree, v němž se mimo jiného praví : “ Až Země bude pustá, řeky otrávené, moře zčerná a ptáci začnou padat z nebe, pak v poslední chvíli Indián znovu získá svého ducha, spojí se s bílým mužem a naučí ho ctít Zemi. Společně povstanou proti ničení a stanou se Bojovníky Duhy.

Řadí se mezi organizace s pacifistickou a ekologickou orientací, která se snaží odhalit hrozby pro životní prostředí a usiluje o hledání možných řešení těchto hrozeb. Mezinárodní kampaně a flotila lodí Greenpeace jsou koordinovány ústředím Greenpeace International, které má sídlo v Amsterodamu.

Greenpeace také vytváří tzv.EU Greenpeace European Unit, založenou v Bruselu, která monitoruje a analyzuje práci orgánů EU, odhaluje nedostatky v normách a zákonech unie a vyzývá evropské zákonodárce k realizaci pokrokových řešení. Zdejší pobočka byla založena v roce 1992 a od té doby byly vedeny kampaně mimo jiné za záchranu Libkovic,proti dostavbě Temelína,za vyčištění Labe,proti toxickým hračkám z PVC,za dekontaminaci nebezpečné Spolany,za rozvoj solární energie a proti uvolňování geneticky manipulovaných organismů(GMO) do životního prostředí.

Greenpeace působí v mnoha sférách. Greenpeace využívá práce aktivistů,kteří přinášejí svědectví o ničení životního prostředí,spolupracuje s uznávanými experty a laboratořemi, které vedou vědecké výzkumy a neméně jim pomáhají aktivity politických lobbyistů a ekonomů,kteří se setkávají s vládními ministry a se zástupci průmyslu,aby přinášely hlas za životní prostředí do světa politiky a průmyslových seskupení.Kromě práce v jednotlivých kampaních podniká expedice na nejodlehlejší místa naší planety,kde dokumentuje klimatické změny a ničení životního prostředí.Za více než třicet let své existence nashromáždilo ve svém archivu více než šedesát tisíc fotografií a sedm tisíc filmů s nejrůznější tematikou.

Čtěte také: Recyklace a její mezinárodní den

Greenpeace se zavázalo jednat na principu nenásilí, politické nezávislosti a napříč hranicemi států. Pro svou nezávislost nežádá finanční podporu od vlád, průmyslových seskupení ani od politických stran a ani od nich takovou nabídku nepřijímá. Dále chce zabránit znečišťování atmosféry a odvrátit hrozbu globálních klimatických změn a zničení ozónové vrstvy, zabránit znečišťování a zneužívání světových oceánů, souše a sladkovodních zdrojů. Usiluje o odvrácení jaderné hrozby, propaguje mír a světové odzbrojení.

Greenpeace je známé zejména svými přímými akcemi, kterými se snaží upozornit veřejnost na vážné ekologické problémy. Ačkoliv Greenpeace, na rozdíl od ostatních globalistů,prosazuje své zájmy naprosto nenásilnou formou, odezvy na její protesty nejsou vždy mírumilovné. K jednomu z nejodpudivějších příkladů násilí spáchaného proti Greenpeace došlo v roce 1985. Tehdy agenti francouzské zpravodajské služby, na oficiální pokyn francouzské vlády, potopili vlajkovou loď Greenpeace - Rainbow Warrior. Jeden člen posádky - portugalský fotograf Greenpeace Fernando Perreira - při tom přišel o život. Francouzi tímto činem však jen paradoxně zvedli vlnu odporu a podporu jednání hnutí Greenpeace. Stejně jako v ostatních případech, kdy zájem veřejnosti a médií donutil vyšší orgány k řešení situace.

Toxické znečištění

Průmyslové závody vypouštějí toxické chemikálie, jež zamořují naši půdu, zemi, vodu a potraviny. Tyto jedy jsou často vysoce toxické a zůstávají v životním prostředí po. Greenpeace se snaží zastavit spalování toxického odpadu a ukončit výrobu toxických produktů. Aktivisté brání shazování odpadu do moře, blokují výpusti jedovatých odpadů a snaží se zvýšit povědomí veřejnosti o nebezpečí průmyslového znečištění.

Greenpeace též pracuje na eliminaci PVC, které při spalování uvolňuje karcinogenní dioxiny. Navíc hračky z PVC obsahují rizikové látky tzv. ftaláty, které se z nich uvolňují pokud je děti žvýkají nebo cucají, a poškozují ledviny a játra a mají celou řadu dalších negativních účinků. Greenpeace se také snaží zastavit výrobu sprejů a chladících zařízení,při jejichž používání vznikají freony mající vliv na zvětšování ozónové vrstvy, a vypracovalo seznam bezpečných výrobků na našem trhu s označením Greenfreeze.

Po celá léta Greenpeace usilovalo o mezinárodní dohodu, jež by jako první krok zakázala 12 nejtoxičtějších chemikálií známých jako perzistentní organické polutanty (POPs). Tyto látky vážně ohrožují zdraví a reprodukční schopnosti člověka. Smlouva byla nedávno přijata více než 90 zeměmi. Greenpeace nyní tlačí na vlády a jednotlivá průmyslová odvětví, aby přešly na tzv. čistou produkci, ve které budou jedovaté látky nahrazeny neškodnými.

Navzdory mezinárodnímu moratoriu na komerční lov velryb, Japonsko a Norsko stále pokračují v lovu velryb za účelem zisku. Tyto země vedou agresivní kampaň za zrušení zákazu lovu velryb. Návrat komerčního lovu velryb by měl devastující účinek na velrybí populace. Například největší tvor naší planety Plejtvák obrovský.

Geneticky manipulované (GM) rostliny obsahují geny, které byly přeneseny z nepříbuzných druhů. Tyto geny mohou pocházet z bakterií, virů, jiných rostlin nebo dokonce i ze zvířat. Následným přenosem těchto "cizích" genů do jiných organismů dochází ke genetické kontaminaci, nebo-li znečištění přirozeného genofondu. Na rozdíl od jiných forem znečištění, skrývá v sobě genetická kontaminace potenciální problém, který se bude s růstem a reprodukcí rostlin a mikroorganismů násobit. Takže škody na životním prostředí způsobené geneticky manipulovanými organismy (GMO) se neomezují jen na původní místo, kam byly nasazeny.

Lidstvo kácí poslední zbytky deštných pralesů. Původní pralesy jsou přitom domovem téměř 90 procent všech živých druhů obývajících Zemi. A přežití mnoha z nich zcela závisí na existenci pralesa. Téměř 80 procent všech světových pralesů již bylo zničeno, z toho velká část v posledních třiceti letech. A dokonce i ta poslední pětina, která ještě zbývá, je nyní vážně ohrožena. Průmyslová těžba dřeva devastuje i oblasti, kde dodnes žijí původní přírodní národy. Kácení je vyhání z jejich domovů, plundruje jejich přírodní zdroje a ohrožuje jejich kulturu i samotné přežití. Greenpeace se snaží nadnárodním těžařským firmám zabránit v devastaci a dalším drancování posledních pralesů naší planety. Organizaci se již podařilo dosáhnout podpory kanadské Britské Kolumbie v ochraně velké části původního pralesa v Kanadě.

Ochrana klimatu - zastavit globální oteplování Uspokojování našich energetických potřeb po dlouhá léta záviselo na spalování fosilních paliv, jako jsou uhlí, ropa a plyn. Nyní čelíme vážné hrozbě, že nadměrná spotřeba fosilních paliv ohrozí klima celé naší planety. Globální oteplování, je přímým důsledkem uvolňování skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv. Některé devastující účinky klimatických změn můžeme pozorovat již dnes. Patří k nim mj. extrémní výkyvy počasí přinášející povodně, sucha, bouře, hurikány a další jevy, které ohrožují nejen člověka, ale i jiné živočišné a rostlinné druhy.

Je patnáctého března 1976 - čas na první setkání s lovci tuleních mláďat. Dvě helikoptéry vyrážejí z hlavního tábora, který si členové Greenpeace postavili na ostrově Belle Isle. Z výšky šesti set metrů nad ledem je již viditelná krvavá stopa po lovu. Zatímco jsou masakrována naříkající mláďata, jejich matky jsou zcela bezmocné. První den protestu zahájil člen Greenpeace Al Johnson tím, že zakryl tulení mládě vlastním tělem. Lovec s nožem, který chtěl z mláděte stáhnout bělostnou kůži, byl najednou bezmocný. Tato akce se opakovala znovu a znovu. Když nastala noc, helikoptéry odvezly členy Greenpeace zpátky na Belle Isle. Bouře se zhoršila, vítr vanul rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Když aktivisté Greenpeace dorazili zpět na základnu, své tábořiště už nenašli. Bouře smetla stany, osobní majetek a veškeré vybavení z ostrova do moře...

Kampaň proti masakru tuleňů na ledových pláních New Foundlandu trvala celkem sedm let. Pak nastal zlom. Byla vyzkoušena metoda protestu, kterou v roce 1976 Greenpeace samo zavrhlo. Tulení mláďata byla zachráněna tím, že jejich kožíšek byl “znehodnocen” neškodnou zelenou barvou. Dne 11. března 1982 poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zákaz dovozu tuleních kožešin do Evropského společenství.

Greenpeace sehrálo klíčovou roli například v boji za zákaz dovozu toxických odpadů do méně rozvinutých zemí, v úsilí o moratorium na komerční lov velryb, za prosazení konvence OSN o lepším řízení rybolovu, za vytvoření mezinárodní velrybí rezervace Southern Ocean Whale Sanctuary. Rozhodujícím způsobem se zasadilo za 50leté moratorium na těžbu nerostů v Antarktidě, za zákaz ukládání radioaktivních a průmyslových odpadů na mořském dně a proti potápění vysloužilých těžařských plošin.

Ačkoliv ne všechny snahy Greenpeace skončily 100% úspěchem, přeci jen se alespoň podařilo upozornit na naléhavost jednotlivých problémů a iniciovat tak další postup v řešení. A pokud stále ještě platí, že i malý úspěch je úspěchem, a to co za těch 30 let Greenpeace dokázala rozhodně není málo, tak nebyla dosavadní snažení o záchranu přírodního bohatství a boj proti netečnosti některých jedinců i společnosti vůbec marné.

30 rad pro „zelený život“

1. Minimalizujte užívaní jednorázových plastových výrobků, jako jsou láhve, kelímky, tácky a příbory.
2. Třiďte odpad. Pokud v místě vašeho bydliště nejsou kontejnery na tříděný odpad, požádejte své zastupitele, aby to změnili.
3. Kupujte potraviny z ekologického zemědělství, dávejte přednost místním a domácím potravinám před dovozem.
4. Minimalizujte užívaní jednorázových papírových výrobků, jako jsou ubrousky, kelímky a tácky.
5. Vyhýbejte se produktům z PVC (označeným písmenem V nebo číslicí 3 v trojúhelníku).
6. Kupujte pokud možno úsporné spotřebiče a kompaktní zářivky místo obyčejných žárovek.
7. Jezděte více na kole, dávejte přednost veřejné dopravě před jízdou autem.
8. Pošlete dopis místním médiím a upozorněte je na nejdůležitější místní ekologické problémy.
9. Napište výrobcům vašich oblíbených nápojů, aby používali vratné lahve.
10. Připojte se k práci Greenpeace. Staňte se našimi příznivci, kteří jsou o práci organizace pravidelně informováni.
11. Zasaďte strom.
12. Zamyslete se nad možnostmi, jak získávat „zelenou“ energii (solární ohřev vody, obnovitelné zdroje).
13. Podepište petici za vytvoření celosvětové rezervace pro velryby,
14. Užívejte našeho „Průvodce spotřebitele“, abyste se vyhnuli geneticky manipulovaným potravinám,
15. Jdete-li nakupovat, noste si vlastní tašku.
16. Kupujte recyklované výrobky.
17. Užívejte “ekologické” (přírodě přátelské) mycí a čistící prostředky.
18. Zapojte se do sítě spotřebitelů ťGen-networkŤ, kteří odmítají geneticky manipulované potraviny,
19. Investujete-li své peníze, čas nebo energii, vybírejte si pouze sociálně a ekologicky zodpovědné firmy a společnosti.
20. Jestliže kupujete dřevo, snažte se získat takové, které je certifikováno Radou pro trvale udržitelné hospodaření v lesích FSC (Forest Stewardship Council).
21. Jestliže kupujete papír, dávejte přednost recyklovanému nebo žádejte papír nebělený chlórem.
22. Snižujte spotřebu, používejte znovu, recyklujte.
23. Žádejte vládu, aby podpořila mezinárodní dohody o ochraně životního prostředí, jako jsou Kjótský protokol a Dohodu o toxických látkách POPs.
24. Vyhněte se zbytečnému používání pesticidů a dalších chemikálií ve vašem domě i na zahradě.
25. Požádejte vedení nejbližšího supermarketu, aby neprodávali geneticky manipulované potraviny.
26. Vyhněte se kupování výrobků, které jsou baleny do zbytečně mnoha obalů.
27. Ručníky a pleny užívejte raději látkové než papírové.
28. Vyhýbejte se spalování vašeho domovního odpadu - mohou při tom vznikat nebezpečné chemikálie jako například dioxin.
29. Při delších cestách (pokud je to možné) užívejte vlaky spíš než autobusy, a ty zase raději než letadla.
30. Nebuďte zahledění jen do sebe a všímejte si svého okolí.

tags: #mezinarodni #ochrana #ohrozenych #druhu #seminarka

Oblíbené příspěvky:

• Výstava Jiřího Kovandy v Praze
• CHKO Pálava: Klima
• Ochránce přírody Karel Bartoš
• Příroda z druhé ruky
• Rozměry odpadní hadice