Klimatické konference a role nevládních organizací v boji proti změnám klimatu

V egyptském Šarm aš-Šajchu začal COP27, tedy už 27. ročník celosvětové konference o změně klimatu pořádané OSN. Na akci, která se každý rok koná v jiné zemi, se pravidelně sjíždějí tisíce světových lídrů, politiků, aktivistů či novinářů, aby zde vyhodnotili současný stav životního prostředí Země a jednali o tom, jak předejít jeho dalšímu zhoršení vlivem rostoucích globálních teplot kvůli skleníkovým plynům v atmosféře.

Světoví lídři se na ní předhánějí ve slibech, jak ochrání planetu. Francouzský prezident Emmanuel Macron burcoval k přechodu od uhlí k alternativním zdrojům. „Nesmí dojít na globální obnovu fosilních paliv,“ připojil se k němu německý kancléř Olaf Scholz. Ačkoli se na Ukrajině válčí, což má dopady na ekonomiku i energetiku minimálně ve zbytku Evropy, nemáme podle něj obětovat své klimatické cíle.

Přesněji řečeno - v největším skotském městě před rokem padlo zásadní rozhodnutí. A to udělat vše pro to, aby se Země neohřála o více než 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí. To je radikálnější cíl, než jaký stanovila Pařížská dohoda z roku 2016, která nepřekročení dané hranice pouze doporučila. Za klíčové navíc považovala dva stupně Celsia.

Popsané záměry jsou pro letošní rok zvlášť velkou výzvou, jelikož dopady pandemie a ruské invaze na Ukrajinu značně zkomplikovaly energetickou situaci po celém světě. Ceny energií rostou, firmy dodávající fosilní paliva hlásí rekordní příjmy a některé země se kvůli krizi zčásti odvrací od dřívější zelené politiky.

„Lidstvo má na výběr: spolupracovat, nebo vymřít. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevraždy,“ řekl v úvodním proslovu COP27 generální tajemník OSN António Gueterres. „Emise stále rostou, globální teploty stále rostou. A naše planeta se rychle blíží kritickým milníkům, kvůli nimž bude klimatický chaos nezvratný,“ pokračoval.

Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi

Jako jedno z hlavních témat identifikoval uzavření dohody mezi bohatými a chudými zeměmi pro odstoupení od fosilních paliv. O důležitosti reparací pro země globálního jihu, který má relativně malý podíl na oteplování, ale nese jeho nejtěžší důsledky, se v souvislosti s COP27 mluví už déle. Podle analýzy společnosti Carbon Brief USA, Spojené království, Kanada a Austrálie v tomto ohledu ani zdaleka nesplnily svoje dřívější sliby nemajetným zemím poskytovat každoročně 100 miliard dolarů (2,4 bilionu korun).

Obecně se COP27 označuje jako ročník, v němž bude zásadní jednat o implementacích kroků pro předejití dalšímu zhoršování klimatické krize. Klíčové přitom je, aby všechny země tento proces urychlily a byly ochotné podstupovat radikální kroky, kterým se dosud ve značné míře vyhýbaly. Například premiér Petr Fiala řekl, že Česko chce přistoupit k závazku do roku 2030 snížit nejméně o 30 procent emise metanu oproti roku 2020. Aby bylo možné se vyhnout oteplení planety o 1,5 °C, svět musí do poloviny tohoto století dosáhnout uhlíkové neutrality - tedy stavu, kdy do atmosféry nepřidává žádné další skleníkové plyny.

Řada aspektů poněkud rozporuje serióznost těchto záměrů. Už začátkem října se z mnoha stran objevila kritika sponzorů letošní akce. „Coca-Cola sponzorující COP27 je čistý greenwashing,“ řekla Emma Priestland, koordinátorka nevládní instituce Break Free From Plastic, sdružující téměř dva tisíce organizací monitorujících odpad. U jednoho z největších světových výrobců nápojů samozřejmě nejde jen o samotný plastový odpad, ale také o masivní využívání fosilních paliv pro produkci obalů.

Letošní setkání má ještě jeden zásadní problém: místo konání. Zatímco na jedné straně Egypt hostí desetitisíce světových lídrů, ministrů, vyslanců, aktivistů, novinářů a dalších, na druhé stále drží podle odhadů americké neziskové organizace DAWN na šedesát tisíc politických vězňů. Jak detailně popisuje článek serveru The Guardian, totéž platí pro všechny obyvatele Egypta, kteří by se pokusili zpochybnit politiku či environmentální status a přidružené aktivity země. Kvůli cenzuře přitom téměř není možné se o situaci informovat v akademických či jiných studiích neschválených režimem.

Mezi neakceptovaná témata podle reportu Human Rights Watch patří například průmyslové znečištění, nedostatek vody, poškozování životního prostředí spojené se stavbou, turismem nebo zemědělstvím a v neposlední řadě environmentální dopady vojenství. Na seznamu samozřejmě nechybí ani plastové znečištění či nadměrná spotřeba vody ze strany Coca-Coly. V tomto kontextu se letošní konference rozhodla nezúčastnit například jedna z nejznámějších klimatických aktivistek Greta Thunbergová, která už v minulosti projevy politiků označila za plané řeči.

Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!

Současný britský premiér Rishi Sunak podle informací agentury Reuters řekl, že se chce se Sísím setkat a projednat s ním propuštění známého aktivisty Alaa Abd al-Fattáha. Přes tyto problémy je nicméně klimatická konference stále zásadní každoroční událostí, v rámci níž probíhají diskuze o mnoha tématech kolem stavu a záchrany životního prostředí. Mnoho z nich se také dostane do médií a oživí povědomí po celém světě.

Čtěte také: Tři Studně - organizace

tags: #mimovladni #organizace #proti #zmenam #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Co je Sběrný Odpad v Lány?
• Ekologické studie Milana Říhy
• Odpad z divočiny: jak na to?
• Zřízení čerpacího stanoviště vody – metodický list
• Hlubší pohled na Ekologickou Niku