Otázek ohledně třídění je mnoho, na většinu z nich však lze najít srozumitelnou odpověď. Papír není jako papír, plast není jako plast.
Krabice od pizzy, obaly od vajíček, použité pleny, účtenky či ruličky od toaletního papíru se nedají zrecyklovat. Obdobně je to s plasty. Podlahové krytiny, guma, lino, plexisklo, hnědé PET od piva či zubní kartáčky se také nerecyklují.
Odborníci se v řešení neshodují. Jedni tvrdí, že pokud si nejsme jisti, kam daný odpad patří, raději ho máme vyhodit do smíšeného odpadu. „Jestliže budete třídit mizerně, zpomalujte, ale hlavně prodražujete tím jednu část recyklačního procesu. Nemá smysl do kontejneru na plast házet vše, co jen vzdáleně připomíná plast. To pak celý proces jen prodražuje. A přitom ekonomická rentabilita recyklace je dnes na hraně. Takže pokud si nejste jistí, hoďte to do směsného odpadu.“ Tvrdí Martin Hobrland z trideniodpadu.cz.
Tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana toto tvrzení vyvrací. „Jestliže bude použitá krabice od pizzy neznečištěná, tak ji lze odložit do kontejneru na papír. V opačném případě je lepším řešením černá popelnice na směs. Totiž mastný a výrazně znečištěný papír do modrého kontejneru nepatří. V obecné rovině ale k zásadnímu zpomalení procesu nedochází. Např. špinavý papír a jiné nečistoty jsou ručně odstraněny. V zásadě tedy platí, že do třídících kontejnerů musíme házet hlavně odpad, který je zbavený nečistot. Na nevymytý kelímek od jogurtu neexistuje žádná výmluva, na rychlé vypláchnutí zbytků je čas vždy. Krabice od pizzy může být ale znečištěná mastnotou, a v takovém případě je na individuálním posouzení, zdali je znehodnocená málo či příliš. „Pokud vidíme v hojné míře tzv.
Nebudeme si nic nalhávat, recyklace plastů není ekologická činnost. Jediná možnost, jak planetě opravdu pomoct, je vyhýbat se jim a zvláště pak těm jednorázovým. Největší smysl dává, pokud budete třídit PET lahve, obaly od drogistického zboží a fólie, ty se bezproblémově recyklovat dají, ale samozřejmě záleží také na kapacitě recyklačních závodů.
Čtěte také: Jak třídit odpad
Baterie obsahují těžké kovy (olovo, rtuť, kadmium), které jsou nebezpečné pro půdu i vodu. Staré mobilní telefony rozhodně nepatří do koše. Jsou plné vzácných i toxických kovů a jiných látek. Jejich výroba je velmi náročná.
Použitý olej se nesmí lít do odpadu ani by neměl končit v nádobách na směsný odpad. Pokud ho vylijete do kanalizace, hrozí zanesení trubek a následně i snížení účinnosti čistíren odpadních vod.
Podstatnou část vyhozených předmětů tvoří oděvy. Ty bychom se měli snažit v maximální míře udat jiným způsobem. Takové obchody bohužel v Česku moc rozšířeny nejsou. I když se možná začíná blýskat na lepší časy. Na pražském Chodově v nákupním centru Westfield byl letos v prosinci otevřen obchod NO NEKE!
Možná ji taky máte doma. Stříbrnou kouli z alobalu od čokolád. Nebo tašku plnou hliníkových víček od jogurtů a pytel plechovek od piva. A přemýšlíte, co s nimi. Přinášíme aktualizovaný seznam míst, kde můžete hliníkový odpad odevzdat. Potíž s drobným hliníkovým odpadem je letitá a nemá jednoduché řešení. Obecná rada zní: hliníkovým obalům se vyhněte a nekupujte je. V praxi je to jednoduché například u plechovek: piva a limonády, dokonce i energetické drinky lze koupit ve skle či plastu, což jsou z environmentálního hlediska lepší obaly než hliník. Lze se vcelku snadno vyhnout i hliníku u čokolád. Prostě si v obchodě vyberte tu, která je místo do hliníku balená do plastu či papíru. I jogurty lze sehnat s víčkem z plastu. Byť někdy je těžké poznat, co je hliníkové a co plastové víčko (tip: pokud se po zmuchlání víčko narovná, jde o plast.
Jenže co když zrovna to vaše oblíbené pivo, čokoláda nebo jogurt je jen v hliníku a žádná alternativa vám nechutná? Pak můžete zkusit jednu z níže popsaných cest, jak s hliníkovým odpadem nakládat. Hliník je neobnovitelný materiál a na rozdíl od Německa zatím nejsme zařízení na jeho plnohodnotnou recyklaci. Výroba hliníku má rizika pro životní prostředí a je energeticky náročná. Milan Havel ze sdružení Arnika uvádí, že „na výrobu jedné hliníkové plechovky o objemu 0,33 l je třeba 1,2 kg surovin“. Recyklace tenkostěnného hliníku (alobal, víčka od jogurtů, nápojové plechovky…) u nás není možná. Jedinou alternativou je zpracování na redukční činidlo, které se využívá pří výrobě oceli (možnosti výkupu najdete níže). Máte-li však doma silnostěnný odpad (ešus, pánev, lyžařské hůlky…), do sběru ho určitě odevzdejte, jeho recyklace již možná je. Opětné zpracování hliníku ušetří 90-95 % energie oproti jeho výrobě z rudy.
Čtěte také: Co se stane, když vyhodíte léky do koše?
Společnost Alutherm v Mníšku pod Brdy tenkostěnný hliník zpracovává na činidlo používané při výrobě oceli. Od fyzických osob ale odpad nevykupuje.
Přestože my Češi patříme ke světové špičce ve třídění odpadu, někde máme ještě rezervy. Víte například, kam s přepáleným jedlým olejem? Existuje hned několik způsobů jeho likvidace, ale vylití do odpadu k nim rozhodně nepatří. Usmažíte řízky, nebo třeba hranolky, ale na pánvi nebo ve fritéze vám zůstane přepálený olej. Pokud jej bez přemýšlení vylijete do kuchyňského dřezu, nebo třeba do záchodu, děláte velkou chybu. Olej vylitý do odpadu totiž představuje velký problém. Tekutina se v odpadních vodách rychle ochladí. Tím vytvoří shluky, které v kanalizačním systému ulpívají, ať už na stěnách potrubí, v šachtách nebo v čističkách odpadních vod. A postupně je ničí. Aby toho nebylo málo, časem na sebe nabalují různé plovoucí nebo posouvané předměty, až společně vytvoří velkou, tvrdou hroudu.
„Tukové hrudky ucpávají kanalizační čerpadla, obalují sondy ovládající jejich chod a zastavují je. Uvádí se, že dvě třetiny vypouštěných tuků se zachytí v kanalizaci. Tuky se v kanalizaci také částečně rozkládají, vznikají mastné kyseliny, a ty následně zvyšují korozi stěn kanálů a potrubí. V kanalizaci tuk a olej po smísení s jinými nečistotami vytváří tuhé nánosy, které brání volnému průtoku, a musí být proto velmi nákladně odstraňovány. V extrémních případech vznikne tuková kra takových rozměrů, že dojde k úplnému ucpání kanalizace,“ upozorňuje společnost Trafin Oil, která se zabývá výkupem použitých potravinářských olejů, například z restauračních zařízení.
V první řadě byste ho rozhodně neměli používat ke konzumaci. Při zahřívání na vysoký stupeň v něm totiž vznikají zdraví škodlivé látky, z nichž některé jsou dokonce podezřelé z rakovinotvorného působení. Radno tak není ani zapomínat na pravidelnou výměnu oleje ve fritéze. Jenže kam s tím použitým? Máte-li zahradu a na ní dostatečně velký kompostér, můžete se zbavovat použitého oleje v něm. Olej, který vám zůstane po smažení na pánvičce, jednoduše vytřete papírovým ubrouskem, a ten vyhoďte do kompostu. Jestliže se ale potřebujete zbavit oleje z fritézy, kterého je podstatně větší množství, do kompostu ho nelijte. Jen tak na volno by mohl natéct do půdy a podzemních vod a kontaminovat je. Když už ho takto zlikvidovat chcete, nalijte ho nejprve na nějaký materiál, který ho do sebe absorbuje.
Dnes už je stále běžnější, že obyvatelé ve svém bydlišti narazí na kontejner určený přímo pro sběr použitého fritovacího oleje. Nelije se do něj ale přímo. Použitého fritovacího oleje se zabavíte také ve sběrném dvoře. Pokud se přepáleného kuchyňského oleje chcete zbavit co nejrychleji, a odmítáte dát mu šanci na recyklaci, vhoďte ho do komunálního odpadu. Tam oficiálně patří.
Čtěte také: Jak recyklovat kávové kapsle
Často si jich ani nevšimneme nebo nám dokonce přijdou jako obtěžující. Přitom bez jejich pomoci se zahrada neobejde. Řeč je o pomocnících z říše zvířat. Na následujících řádcích vám prozradíme, jak jsou tito drobní tvorové prospěšní. Také vám poradíme, jak si zahradu zařídit tak, aby se v ní hmyz, ptáci i ještěrky cítili dobře.
Jako prospěšní pomocníci se nejčastěji označují hmyz a zvířata, která mají pro zahradu a její majitele nějaký užitek. Likvidují škůdce, kypří půdu, opylují rostliny nebo zpracovávají zahradní odpad. Skoro každý pomocník však může být svým způsobem i škůdce - a naopak. Aby se v zahradě cítily dobře a neodletěly pryč například berušky, které se živí mšicemi, musí se v zahradě mšice vyskytovat. Jejich přítomnost berušky do zahrady přiláká, ty se s nimi vypořádají a poté jejich počet opět klesne - protože už splnily svůj „úkol“ a mohou tedy odletět jinam, kde tento koloběh začne nanovo. Pomocníci také musí mít odkud do zahrady přicestovat.
Aby se u vás užitečná zvířata vůbec usadila, měla by zahrada co nejvíce připomínat volnou přírodu. Popadané listí, hromádky větví a divoké keře budou pro hmyz, savce a ptáky přístřeším i lovištěm. Kamenné zdi nebo jezírko zase do zahrady přiláká ještěrky a žáby. Aby se pomocníkům v půdě dobře pracovalo, neměly by v ní být žádné chemikálie. Vítaným útočištěm pro hmyz jsou i odumřelá květenství. Dalším lákadlem mohou být i „hotové“ příbytky, jako jsou hmyzí domky. Ty si zvládnete jednoduše postavit i sami. Pokud je to možné, ponechejte na své zahradě neupravovaný kout „divočiny“, kde budete trávu sekat jen jednou až dvakrát ročně. Místo je vhodné zvolit v polostínu, např. v rohu zahrady u plotu. Příroda už si sama nejlépe vybere, čemu se tam bude dařit.
Dopřejte vaší zahradě trošku „nepořádku“, zajistěte rozmanitost květin a vytvořte místa, kde pomocníci najdou útočiště a potravu.
Pomocníci nejsou jenom likvidátory škůdců. Mohou opylovávat květy nebo provzdušňovat půdu. Například včely, čmeláci a motýli jsou důležití pro bohatou úrodu ovoce a zeleniny. Žížaly zase kypří půdu - starají se o provzdušňování a drenáž. Proti škůdcům, jako jsou mšice, třásněnky nebo svilušky, pomáhají i další živočichové. Pokud je tam chceme nalákat, nesmíme ihned sahat po postřicích. Dva příklady: Třásněnky (nejpočetnější skupina z čeledi Třásnokřídlí) měří asi 1-2 mm, mají dlouhé tělo a třásnitá křídla. Z listů odstraňují zeleň listovou a vysávají buňky rostlin. Tím se do buněk dostává vzduch, rostlina vyschne a uhyne. Proti nim nejlépe pomáhají některé druhy čmelíkovců (např. Takzvaným parazitováním zlikviduje lumek molici skleníkovou. Svá vajíčka naklade pod larvy molice a jeho potomstvo pak molici zahubí.
Další pomocníky a jejich význam naleznete zde:
| Pomocník | Význam |
|---|---|
| Včela medonosná (Apis mellifera) | Opylováním se starají o přežití a rozmnožování rostlin. |
| Motýli (Lepidoptera) | Přispívají k opylování a obohacují zahradu po vizuální stránce. |
| Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) | Požírají hlavně mšice, červce a svilušky. |
| Ježek (Erinaceus sp.) | Požírá plže a hmyz. |
| Ještěrka (Lacerta sp.) | Požírá hlemýždě, mravence, vši a červy. |
| Zlatoočkovití (Chrysopidae) | Hubí mšice, třásněnky, svilušky a vlnatky. |
| Sýkora koňadra (Parus major) | Sbírají mšice, housenky, larvy a další škodlivý hmyz. |
| Ropuchy (Bufo sp.) | Likvidují hmyz a hlemýždě. |
| Žížalovití (Lumbricidae) | Kypří, promíchávají a provětrávají půdu. |
| Stonožky (Chilopoda) | Jsou indikátorem kvality půdy. |
tags: #jak #likvidovat #odpad #z #divociny