Odpady vznikají prakticky při veškeré lidské činnosti. Vznikají v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka ve společnosti.
Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a jeho prováděcími právními předpisy. Oblast nakládání s odpady legislativně určuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a k němu existuje řada prováděcích předpisů. Kompletní znění zákona o odpadech si můžete stáhnout z webu Ministerstva životního prostředí.
Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jeho plnění je vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů.
Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství, a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, umožňující v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady. Získané informace jsou důležitým podkladem pro další strategické plánování v oblasti odpadového hospodářství, oběhového hospodářství a legislativní činnost Ministerstva životního prostředí.
Oblast nakládání s odpady zahrnuje také přeshraniční přepravu odpadů z ČR a do ČR či přes její hranice.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé z následujících skupin odpadů:
U odpadů produkovaných občany přebírá veškeré povinnosti obec. Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).
Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.
Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.
S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat.
Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí
Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).
Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.
Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.
Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.
Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.
Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami
Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní.
Sběr odpadu je (např. vedle doručování pošty či nepravidelné osobní dopravy) jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.
Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí.
Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina).
Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.
Koncem roku 2024 uplynulo definitivně stanovené přechodné období dané v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ohledně vedení průběžné evidence a podávání hlášení podle původní staré již neplatné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. a vyhláška č. 383/2001 Sb. ve znění přede dnem 1. ledna 2021).
S ohledem na to, že novelizace vyhlášky č. 273/2021 Sb. je v závěrečné fázi legislativního procesu a nabytí účinnosti lze očekávat pravděpodobně v únoru 2025, Ministerstvo životního prostředí doporučuje povinným subjektům v zájmu zjednodušení plnění povinností postupovat od 1. ledna 2025, zejména v případě vedení průběžné evidence odpadů a kritérií pro ukončení odpadového režimu pro recykláty ze stavebního a demoličního odpadu, již podle připraveného znění vyhlášky, které je přílohou nového Metodického pokynu MŽP.
Změny ve vyhlášce se dotknou zejména úprav některých formulářů (evidence a ohlašování), které budou provedeny v návaznosti na tzv. ekoaudit. Dále dochází též k relevantním úpravám evidence podle vyhlášky č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností (přílohy č. 2 a č. 8), a podle vyhlášky č. 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností (přílohy č. 4, č. 6 a č. 7).
Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká.
V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpady v mobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu se průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy.
Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.
Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence.
Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.
Provozovatel zařízení, s výjimkou skladu odpadu podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu bodu 12, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.
Za rok 2025 musí být průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, poprvé vedena podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Současně bude muset být roční hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (za rok 2025) poprvé v roce 2026 ohlašováno podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.
Při vedení evidence a ohlašování se pro označení provozovny původce odpadů využívá identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám. Při vedení evidence a ohlašování se pro označení obchodníka s odpady využívá identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem.
Novela vyhlášky mění významně přílohy č. 13, č. 14 a č. 18, a v maličkostech pak ještě přílohy č. 23 a č. 50. V průběžné evidenci odpadů (příloha č. 13) dochází zejména k upřesnění, které údaje jsou potřebné pro souhrnné roční hlášení a které pro průběžnou evidenci odpadů.
Novela vyhlášky rovněž přinese některá další upřesnění, v tomto ohledu je jistě zajímavá informace pro původce, co se týče obsahu a způsobu předávání informací o odpadu do zařízení učeného k nakládání s odpady (tzv. Písemné informace o odpadu).
Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně je smysluplné co nejvíce využívat, ať už při domácím kompostování, v řízených kompostárnách nebo v bioplynových stanicích prostřednictvím obecního sběru biologického odpadu. Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019.
Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.
Podle evropské směrnice o odpadech musí státy (nejpozději ke konci prosince 2023) zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje (to znamená domácí kompostování), nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl smícháván s ostatními druhy odpadů.
tags: #ministerstvo #životního #prostředí #svoz #odpadu #legislativa